Nenalezená
Remigiusz Mróz
Audiokniha Nenalezená je psychologický thriller od polské hvězdy žánru a první autorův titul přeložený do češtiny. Možná kdybych ji o ruku požádal jen o chvíli dřív, nikdy bych neskončil v nemocnici a ona mi nikdy nezmizela ze života. Deset let po zmizení své snoubenky si Damian Werner myslí, že už ji nikdy neuvidí. Jednoho dne však nečekaně narazí na stopu ztracené dívky. Werner se zpočátku domnívá, že se jedná o náhodnou podobnost, ale pak neznámý člověk nahrává další fotku. Fotku, kterou udělal Werner sám jen pár dnů před snoubenčiným zmizením. Damian si byl jistý, že svou dívku zná dobře – vždyť spolu od dětství trávili veškerý volný čas. Avšak při hledání odpovědí na své otázky zjišťuje, že o ní zdaleka nevěděl všechno.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno:
2018
,
Audioteka
Originální název:
Nieodnaleziona, 2018
Interpreti: Zuzana Truplová , Zbigniew Kalina
více info...
Přidat komentář
Tak nějak úplně blbě. Autor se trošku zamotal, vybral si dvě závažná témata, ale nějak se nemohl rozhodnout, které téma rozvinout a kterých postav se to bude týkat. Ani doslov to nevylepšil.
Pokud je v sázce život ženy a je ohroženo její dítě, tak je schopná bojovat jako lvice. A jde doslova přes mrtvoly.
Téma dobré, ale nějak jsem ze ztratila v té II komunikaci, působilo to překombinovaně a tím pádem nevěrohodně.
Číst se to ale dalo a docela mě zajímalo, jak to dopadne.
Vidím, že hodnocení této knihy je velmi rozdílné, od nadšení až po velké zklamání a to celkem vyrovnaně.
Za mě je na této knize nejlepší autorův doslov. Velmi si vážím jeho snahy upozornit na domácí násilí, vážím si toho, jak odsuzuje neúctu k ženám. Bohužel téma, na které chtěl upozornit, měl zpracovat jinak.
Tento thriller se mně celkem dobře četl tak do poloviny. Zhruba tam jsem začala mít pocit, že je to překombinované, místy násilně sešroubované, některé situace hodně nereálné (mám na mysli to, že nikdo a už vůbec ne žena po několika hodinách surového bití jen tak nevstane a nebude téže noci dokonce běhat :-o), jednání postav až nesmyslné, dialogy chabé. Ne vždy je hromada zvratů plusem. Tady jich je hodně, ale na mě působily až hloupě. Bavilo mě to čím dál tím míň a dočítala jsem silou vůle.
Vzhledem k dobrým úmyslům autora mě moc mrzí, že nehodnotím výš, ale za mě je to nepovedený thriller.
Super čtení u kterého jsem hltala každou stránku. Když už se konečně dostalo rozuzlení tak mi spadla brada ale posledních 20 stránek mi úplně vyrazilo dech. Podle komentářů jsem od této knihy nic moc nečekala ale mile mě překvapila.
Velké zklamání. Začátek skvělý, od druhé třetiny příšerný propad. Hrdinka nereálná blbka, když si tohle všechno nechá líbit, bože! a navíc nesmrtelná, neb to by prostě dlouhodobě nemohl přežít nikdo. A přesto všechno to pořád trpělivě snáší. A spřádá nelogické, nepochopitelné plány, k nimž trapně využije dalšího chudáka a jde přes mrtvoly.
No kruci písek, tohle se nepovedlo.
Nuuudaaa, hroooznaaa, pro mě velmi průměrný pokus, který vlastně ani není ničím zajímavý. Má to pár momentů, ale když si je nepřečtete, tak bez toho můžete žít dál.. za mě zklamání.
No.... napad zajimavy, ale zpracovani nic moc, velky zmatek a nedotazeny pribeh. Spousta veci nedava zadny smysl, ale napinave to obcas bylo...
Nosné téma příběhu je zajímavé, ale autorovi se postupně daří ho úspěšně rozmělnit, zamotat a dovést do poněkud nelogického rozuzlení. A výsledek? Prostě průměr, který neotráví, ale ani neupoutá.
1. Připadá mi to neuvěřitelný.
2. Nechápu, že se nechají ženy mlátit.
3. Nechápu, proč chtějí všechny autory porovnávat s Larssonem nebo Nesbem.
Tak tohle byl brutální megamonstrózní nářez, který mě totálně dostal!!! Nemám slov a na druhou stranu bych toho o knize chtěla tolik říct. Vůbec jsem nečekala, že mě nějaký neznámý polský autor dokáže tak rozsekat, ale stalo se. Kde začít? Určitě začátkem, který sliboval super příběh už od prvních stran. Zatímco jsem se seznamovala s pozadím a s hlavním hrdinou Damianem Wernerem, už se rozjel kolotoč událostí, které on ani jeho kamarád nedokázali zastavit a změnit. Druhá třetina knihy mi připadala nejnudnější v tom smyslu, že se toho hodně odehrávalo přes IT a trochu to tím ztratilo drajv. A já se nechala zmást. Myslela jsem si, že vím, co bude dál, jak to všechno dopadne. Také jsem si říkala, že domácí násilí už je hrozně ohrané téma. Jak moc jsem se zmýlila! Remigiusz Mróz dokázal v mém pomyslném žebříčku spisovatelů nakopat zadek i Sarah Pinborough, kterou jsem měla za královnu zvratů. Vždy když už jsem si totiž myslela, že VÍM (co se bude dít), přišlo totální vykolejení a šok z nečekaného zvratu. A opakovalo se to několikrát. Nakonec bych dala knize i deset hvězdiček za tu propracovanost, napětí a nepředvídatelnost. Ani mi nevadí, že to bylo malinko překombinované, hodně nerealistické a že mi po dočtení vyvstalo pár nezodpovězených otázek. Nevadilo mi to, nic z toho nebylo podstatné. Autorovi se podařilo to hlavní - zaujmout, pobavit, posadit na zadek, rozhořčit svého čtenáře. A já jsem rozhořčená na maximum. Chtěla bych ještě pár stránek...
Moc doporučuji a zároveň nechápu to nízké hodnocení!
Knihu jsem začala číst na doporučení, dočetla jsem, ale velké zklamání, přeskakovala jsem stránky, překombinované, nereálné, někde jsem četla, že na úrovni spisovatelů severských detektivek - tak to ani náhodou.
Knížku jsem poslouchala, jako audioknihu a musím souhlasit s tím, že je opravdu nevěrohodná a překombinovaná a konec mi připadal useknutý. Ale poslouchala se výborně a vtáhla mě do děje, takže bych ji mohla pravděpodobně označit za čtivou. Kdyby to šlo, dala bych asi 3,5*.
Ze začátku to vypadalo slibně, nicméně od půlky už se dal vytušit vývoj....závěr sice nakonec překvapil, ale celkově překombinované, téměř až nereálné...
Velmi sympatický a chytlavý styl vyprávění. Který bohužel autor pohřbil pod hromadu překombinovaného a především zcela nelogického dějství. To, že něco vypadalo na začátku knihy nějak, uprostřed pak úplně jinak, a v závěru zcela jinak, se může označit jako pokus o rafinovanost zápletky, ale nic to nezmění na tom, že jde jen o zoufalý pokus o zvrat za každou cenu.
Bohužel tohle nee, a pokud autor skutečně chtěl poukázat na dění za zavřenými dveřmi domovů, jak značí poslední kapitola knihy, tak by se k tomu více hodil o něco (více) přehlednější příběh.
Říká se, že se člověk nemá na něco moc těšit, protože ho to potom může o to víc zklamat. A to se mi tady bohužel stalo. Obě hlavní postavy mi byly tak nějak nesympatické. Děj byl překombinovaný, za vlasy přitažený a místy těžko uvěřitelný. Spousta nepravděpodobných situací a náhod. Kapitolou sama pro sebe je potom fyzická výdrž hlavní hrdinky. To by snad nedal ani Rocky Balboa.
Už tady bylo všechno řečeno. Začátek dobrý a pak jen spusta nevysvětlitelných a nelogických sr*ček. Pokud můžete raději se této knížce vyhněte. Prý Larsson, Nesbo a pak Mroz. No tak to ani omylem pane Mroz
Nakonec jsem zklamán. Zpočátku zde byl jasný náběh na dobrou zápletku, ale potom se to dostávalo čím dál víc mimo realitu tohoto časoprostoru někam do fantazijní surreality. Hlavním plánem asi bylo domácí násilí, ale takto přesložité řešení není u mě možné obhájit jinak, než přenosem do jiné galaxie. Existuje přeci mnoho jiných logických a jednodušších možností než ty, které nám tak zamotaně předkládá autor. No nic, i moje oblíbená Tess Gerritsen se ve svých úsudcích z přebalu knihy může tedy někdy mýlit anebo, že by to vůbec nečetla?