Není přání jako přání
Alexandra Potter
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/182189/neni-prani-jako-prani-182189.jpg
4
664
664
Samostatná rusovlasá Londýňanka Heather se stále vyrovnává s nevěrou bývalého přítele, po němž jí zůstaly jen hořké vzpomínky a nesplacený byt. Jednoho dne v dešti potká cikánku, která jí vnutí vřes pro štěstí, který prý splní všechna přání. A svět se jako mávnutím kouzelného proutku skutečně začíná měnit a život se rozjasňuje. Splněná přání začínají nabírat na obrátkách, Heather je zaskočená tím, co se děje. Ale když do rodinného života zasáhne nečekaná a vážná nemoc otce, usoudí, že je nejvyšší čas na vřes zapomenout a ujasnit si priority. Váhá, jestli jí přání skutečně plnil vřes, nebo to byly shody okolností a náhody. Těžko říct… Vtipná, čtivá kniha pro moderní samostatné ženy, které dokážou brát život s nadhledem a humorem.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2011
,
Originální název:
Be Careful What You Wish for
více info...
Přidat komentář
Znáte ten pocit, když si přejete najít ráno v autobuse prázdné místo k sezení? Každý den doufáte, že silnice budou průjezdné, když jedete autem? Tajně vyhlížíte v obchodě, zda vaše lodičky, které jsou v akci, mají ve vaší oblíbené barvě a čísle 38?
Já teda ne.
Každý den doufám, že autobus nebude přecpaný a já si v klidu někde stoupnu. V autě by mě stačilo, kdyby konečně už opravili most a já nemusela objíždět celý blok a hlavně, že aspoň nějaké číslo lodiček v akci bude 41.
Jestli máte aspoň trošku podobné pocity a tajně si přejete, aby to bylo jinak, sáhněte po knize. I když to je další love story, má i pasáže k zamyšlení - jak v rodinných vztazích tak v osobních a hlavně v tom, že si máte dávat pozor na to, co si přejete. Tohle téma mě v tomto týdnu potkalo v knihách už třikrát, takže asi na tom něco bude ;)
A komu by ublížilo jedno malinkaté přání? Jaké přání? Třeba aby ta kniha rychleji ubíhala? Aby se její děj ubíral jiným směrem? Nebo aby ty dialogy nepůsobily tak jednoduše a fádně? To si může čtenář jen přát. Ale po poslední stránce, když knihu zavřete. Přepadne vás pocit uspokojení, je jedno jestli z toho, že jste nekonečnou knihu dočetli nebo z toho, že byla tak úžasná. Uspokojení se zcela jistě dostaví. Nebo to bude jen úleva? To musí každý čtenář posoudit sám. Jen krátká věta na závěr: Nemusí to být tak hrozné, jak se na první pohled zdá.
Knížku jsem dostala (! copak mě moji přátelé tak málo znají?), sama bych si nepořídila. Jako "záchodové čtení" by to snad šlo. Naprostý průměr, slaďáček, harlekýnka, večery pod lampou atd...s happyendem. Mno, jdu si spravit chuť, tohle bude chtít dvojitého panáka Kafky.
Troufám si tvrdit, že i život "fifleny" je o něco barvitější a naprosto souhlasím, že oddychová literatura nerovná se odfláknutá... Povrchní, bez vtipu, jedno velké klišé. Kdyby se mi do ruky nedostala audiokniha, nedočetla bych.
Ne že bych tu a tam nepotřebovala vypnout a přečíst nějakou oddechovku...i v rámci žánru bych příště hledala sympatičtější a vtipnější hrdinky.
Prostě mě knihy A. Potter nějak přitahují... Ale je to opravdu taková jednoduchá romantika. Někdy je ovšem potřebná. Takové odlehčení :-).
Srandovní kniha o tom jak na svět koukají fifleny :) na oddych stojí za to přečíst :)
Moc hezká a oddychová kniha :) Po Lásce z Paříže za mě druhá nejlepší od A. Potter.
Rozkošně hloupoučké počteníčko v duchu"a tak se všem všechno vydařilo a žili šťastně až do smrti". Ale bohudík za takováto dílka, ve dnech kdy se nedaří a všechno je na draka, je tohle balzám na nervy!
Knihu jsem četla asi tak před 5 lety, ale i za tak dlouhou dobu si pamatuji na její děj. Občas je dobré věřit na náhody a na zázraky. Dobré romantické čtení pro chvíle pohody.
Úsměvná romance, velmi romantická. Mě se velmi líbila ! Ale četla jsem někdy když mi bylo 18.
Četla jsem asi když mi bylo 16 a v té době se mi knížka moc líbila. Je to takové klasické dívčí čtení, které baví většinou všechny mladé holky.
Román Alexandry Potterové se sice po formální stránce tváří jako lepší značkové čtivo, ve skutečnosti ale nejde o víc než o úsměvnou romanci, kterých je dvanáct do tuctu. Pakliže jste tedy dívče jakéhokoliv věku, které rádo trochu toho cukrkandlu v literatuře, neváhejte - kniha vás jistě nezklame.
Kdyby Není přání jako přání existovalo jako film, určitě bych si užil herecké výkony, stejně jako jednotlivé komické situace. Na sobotní společné promítání jako dělané. Jenže v prozaickém provedení je z toho vlastně docela nudná rozprávka, pohybující se v mantinelech klasické harlequinky. Zápletka je předvídatelná dlouho dopředu a i když se vše řádně zamotá, o konci nemůže být ani na okamžik pochyb. Trable jsou tu v podstatě jen proto, aby si zamilovaní hrdinové nemohli padnout kolem krku už po dvaceti stránkách. A tak to samozřejmě má u podobného druhu knih být. Já však raději pikantnější kousky.
P.S. Opravdu jsou spory o zvednuté prkýnko na záchodě stále tak vtipné? Který vlak mi to ujel?
AUDIOKNIHA: To je asi pro můj celkový dojem velmi důležité. Měla jsem ji jako audioknihu a bylo to naprosto jedinečné. Projev interpretky tomu dodával šmrnc. Je to velmi jednoduchá a oddechová kniha. Není šance se ztratit v ději nebo v postavách. Dávala jsem si ji před spaním. Za mě ideální.
Pro mě hodně banální, poměrně nudný příběh, od kterého jsem rozhodně čekala víc. Také jsem se, jako mnoho jiných čtenářů, nechala nachytat na anotace, které slibovali zajímavý příběh. Za romantiku dvě **, za zbytek nic :-)
Kniha mě zaujala svojí anotací. Myslela jsem, že půjde o podobný styl jakým píše Betty MacDonald. Bohužel kniha postrádá spád a vtip, příběh je zcela fádní, lze předpokládat, jak se děj bude odvíjet dál. Nečetla jsem ostatní knihy autorky, možná jsou povedenější.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Není přání jako přání |
| 2012 | Já a pan Darcy |
| 2013 | S tebou už nikdy |
| 2016 |  Láska z Paříže |
| 2014 | Lásce na stopě |
Zajímavý námět na další příběh od Alexandry Potter. Pár knih od této spisovatelky jsem už přečetla, ale tohle byla jedna z nejslabších. Škoda. Pořádně jsem nepochopila, jak to s těmi přáními bylo. Pokud svoji úlohu zahrál kouzelný vřes, kdopak z nás by si ho přál mít ve svém vlastnictví? Jaká přání bych já svěřila této větvičce? Kouzla nejsou nic pro mně, mám raději realitu, i když někdy bolí. Jedno přání bych přesto měla, být sama sebou.