Není zač
Daniel Glattauer
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243049/bmid_neni-zac-243049.jpg
4
248
248
Román, ve kterém dárce zaujme místo, jež obvykle patří zločinci. Kdo stojí za tajemnou sérií dobročinných darů? Gerold Plassek je novinář, pracuje pro bezplatné reklamní noviny. Jednoho dne se mu ozve jeho bývalá přítelkyně a požádá ho, aby se několik měsíců staral o jejího čtrnáctiletého syna Manuela. Sama totiž musí odjet na zahraniční pracovní cestu. Gerold není zrovna nadšený, ale nemůže odmítnout — Alice mu totiž svěří, že je chlapcovým otcem. Manuel tedy vysedává v Geroldově kanceláři, pozoruje ho při nicnedělání a netuší, že tenhle ztroskotanec je příčinou jeho existence. Geroldovi chybí energie, volný čas tráví po hospodách a jeho nejspolehlivějším přítelem je alkohol. Pak ale v jeho životě nastane zásadní změna: napíše krátkou zprávičku o přeplněné noclehárně pro bezdomovce. Ta vzápětí dostane velkou sumu peněz od anonymního dárce. To je začátek série dobročinných darů, díky které se Gerold postupně dostává do středu veřejného zájmu — všechny peněžní příspěvky totiž záhadně souvisejí s jeho články. A nakonec si ho oblíbí nejen Manuel. Napínavý a dojemný příběh založený na skutečné události.... celý text
Přidat komentář
Ale ano, chytře napsaná knížka o lidských vztazích, i když mě dárce moc nezajímal, bavilo mě spíše to co bylo kolem....
Tak krásný příběh, plný moudrosti a okořeněný chytrým humorem. Jedna z mála knih, které si chci přečíst znovu. Jsem ráda, že ji mám doma (díky Lumul! :-)).
Nejprve jsem si myslela, že novinář alkoholik mne bude po pár stránkách nudit, ale autor svoji hlavní postavu vytvořil velmi zajímavou, Plassekovy postřehy a hlášky mne velmi bavily. Pár stránek před koncem mi začalo být jasné, kdo je dárcem, což nevadilo, ale konec mi přišel trochu násilně useknutý, za to jedna hvězdička dolů, jinak dobrý.
Milá knížka... Nejednoho člověka bych tak řekla - příjemně zahřeje. Geriho osobnost mi byla od začátku blízká a sympatická, přesně dle slov Rebeccy - máš v sobě nekonečný klid a trpělivost - a přesně tak na mě působil. A v tomto duchu se linul celý příběh. Geriho hlášky a myšlenkové pochody příležitostně naoko zastřené lahvemi piva, ale přesto vždycky trefné a velmi bystré. Jeho vyrovnávání s dvojitou rolí otce mě prostě list po listu fascinovalo... Napadá mě, že jsem o knihu projevila "vyšší" zájem - ne jen zájem, mohla bych použít slovo vysoký, ale to se dá stupňovat, takže vyšší mi přijde tak akorát - takže tak nějak, Geri :-) Rada na závěr - na poslední strany si vyčleňte trochu prostoru - nebudete moct přestat... a odměna na závěr stojí za to!
A jedna výstižná ukázka:
"Nedal byste si třeba kávu? Nebo čaj? Vodu?"
"Ne, děkuji, neobtěžujte se."
"Nebo pivo?" Zamyslel jsem se.
"To snad ano, malou skleničku," řekl jsem.
"Máme jenom láhvové."
"No dobře, tak láhev."
:-D
To byla hrozně milá knížka. Dojala me, pobavila a tak nějak pohladila. Určitě se člověku můžou úplně změnit hodnoty, kdyz má najednou pro co žít.
Jedna z nejlepších knížek, co jsem za poslední dobu četla. Optimistických, milých knih je jako šafránu. První půlka vynikajíci, pak trošku kniha ztrácí dech, ale to je třeba odpustit. Hlavní hrdina je na nic nehrající si sebekriticý sympaťák, rozuzlení super. Určitě se k této knize vrátím, což se o většině knih bohužel napsat nedá.
Moc se mi líbilo, jak se z životního ztroskotance rodil člověk, který se vydal na tu správnou životní cestu. A bylo to právě kvůli tomu, jak se pomalu polehoučku navzájem rodil vztah mezi Geroldem a Manuelem. V příběhu nechybělo i napětí díky anonymnímu dárci peněz, po kterém pátrali. A otevřený konec? Tentokrát mi to nevadilo. Aspoň čtenář může zapojit svou fantazii.
…„Gerolde Plasseku, řekl jsem si, co si o sobě vlastně myslíš? Co jsi zač? Čtyřicet tři let jsi byl nenápadný, držel ses zpátky, nikdy ses necpal dopředu a vždycky jsi nechával vyhrát ty druhé – ne z nějakých ušlechtilých pohnutek, většinou to bylo z čiré pohodlnosti a dobré znalosti sama sebe: ty nejsi člověk zrozený k velkým věcem. A co má být tohle, co to má najednou znamenat, Gerolde Plasseku? Přece jsi najednou nepropadl velikášství! Máš jistě dost a dost slabostí, ale jednu si nikdy neměl: nikdy jsi nebyl tak namyšlený, aby ses domýšlel, že jsi něco zvláštního. Hlavně si nevymýšlej, že s tím teď můžeš začít.“
Super, svěží, vtipné, zábavné, čtivé a velmi originální. Jsem celkem opatrná v přidávání knih do "mých doporučených" i v udělování pěti hvězdiček, ale této knize obojí právem náleží.
Veľmi príjemna kniha, čtivá, bez zbytočnej vaty. A odvážim sa tvrdiť, že je "európska" - je totiž bez úžasného happyendu a obrovského odhalenia. Síce som ho s blížiacim sa koncom príbehu podvedome čakala, ale autor sa k tomu neznížil a za to mu môžem len poďakovať.
Díky, díky, díky šeptají mé malinové rtíky :) A ne že není zač! Za tuhle lahůdku v knižní podobě, která je milá, vtipná a neskutečně lidská! Místy Vás dojme, často rozesměje, ale dlouho po přečtení Vám v srdci vydrží takový zvláštní, hřejivý pocit :) Opravdu doporučuji!
Knížka mi přesně zapadla do nálady sychravého únorového dne při boji s bacily. Milé pohlazení,citlivý příběh o naději...
Skvěle, s citem i humorem, napsaný příběh o lidských vztazích, sociálních otázkách, pravé tváři žurnalistiky, mecenášství, ale také o tom, že každé konání dobra musí být po zásluze "trestáno". Vzhledem k tomu, že skutečný mecenáš zatím nebyl odhalen, líbí se mi i "otevřený" konec, který má svého "literárního" dárce.
Daniel Glattauer napsal příběh, který by se dal označit mnoha slovy, především je to příběh zcela ryzí, je to vtipné, chytré, originální a přesto je to příběh ze života. Postava Gerolda se čtenářům ze začátku možná nebude líbit, ale můžu Vás ujistit, že si ke Geroldovi brzy najdete cestu. Má výborný smysl pro humor a i když jeho pohled na svět je možná trochu pokřivený, když se nad tím zamyslíte, tak vlastně není daleko od pravdy. Autor se nebojí svým postavám přidat i několik těch špatných vlastností, což zcela dokazuje hlavní hrdina.
V téhle knize prakticky nechybí vůbec nic, je to příběh o vztazích ať už mezi otcem a synem/dcerou nebo o milostných vztazích, problém s prací, příběh se dotýká i sociálních problémů, které jsou všude stejné ať žijete v České republice nebo v Rakousku. Není zač působí hrozně optimisticky, příjemně a dokáže zahřát u srdce a celkově z té knihy čiší lidskost a jestli jsem ztrácela víru v lidi, tak kniha Není zač mi ukázala, že by nad lidmi člověk neměl lámat hůl a proč to říkám, snad protože kniha byla inspirována skutečným příběhem, do jaké míry, to je otázka, ale i tak!
Jestli jsem Daniela Glattauera milovala po knihách Dobrý proti severáku a Každá sedmá vlna, tak už nevím jak bych vyjádřila to, co k němu cítím teď, pro mě je jedinečný autor, který dokáže čtenáře chytnout za srdce a čtenářům nezbývá než ho obdivovat, takže já Glattauera miluji a obdivuji a upřímně doufám, že opět něco napíše a že to bude hodně brzy. Glattauer říká Není zač a já s ním v tomhle nesouhlasím.
Pro mě možná nejlepší od tohoto autpra. Taková lidská a i přes nápaditost děje uvěřitelná.
Prosím o tipy na další takové příběhy. Zábavné, vtipné, odpočinkové, milé čtení. Literární balzámek.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2010 |  Dobrý proti severáku |
| 2015 | Není zač |
| 2013 |  Navždy tvůj |
| 2015 | Dobrý proti severáku / Každá sedmá vlna |
| 2012 | Každá sedmá vlna |
Tato knížka mě velice překvapila. Je velice čtivá, vtipná, ale i dojemná. Příběh je velice dobře propracovaný. Na mnoha místech je velmi dojemný a trefně humorný. Knížka má spád od samého začátku a bavila mě až do úplného konce. Moc pěkně je zde vykreslený vztah otce a jeho nově nalezeného syna . Líbil se mi nově rodící vztah, který nebyl zpočátku vůbec lehký. Knížka je moc krásně napsaná , mě se ohromě líbila a rozhodně stojí za přečtení.