Neobvyklý typ
Tom Hanks
Sbírka sedmnácti povídek oscarového herce Toma Hankse je ve všech ohledech různorodá. Díky autorovi se setkáváme s plejádou pečlivě propracovaných postav, sledujeme jejich osudy zasazené do nejrozličnějších míst (dokonce i mimo tuto planetu) a časů (v jednom příběhu se také přímo časem přesunujeme). Hanks proslul svým oduševnělým a procítěným herectvím – a tytéž kvality vnáší do své literární prvotiny. Je vtipný, ale umí přejít k melancholii; píše lehkým perem, ale dotýká se velkých témat. Je zjevné, že se svými postavami žije, a snad právě proto mu čtenář věří, podléhá a užívá si každou větu. Je lhostejné, jestli právě čteme povídku o soužení válečného veterána, o vášnivém milostném vzplanutí dvou přátel, nečekaném objevu mladého nadšeného surfaře nebo o sloupkaři z maloměsta, který starosvětsky komentuje moderní svět. Každý příběh nás přenese do zcela jiného světa, jedno je jim však společné: nevyslovené připomenutí, že i když zdánlivě stojíme nohama pevně na zemi, je dobré mít na zřeteli, že země umí být zrádně vratká.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2018 , DominoOriginální název:
Uncommon Type: Some Stories, 2017
více info...
Přidat komentář


Některé povídky se velmi povedly,některé zase tak moc ne.Tom je přeci jen lepší herec,než spisovatel.60%.


Knížku jsem si chtěla přečíst proto, že ji napsal můj oblíbený herec Tom Hanks. První povídka se mi docela líbila, dost jsem chápala jejího hrdinu. Další povídky - některé se mi líbily více, jiné méně, ale nějak nadšená jsem nebyla.


Toma Hankse mám jako herce ráda a byla jsem tedy zvědavá na jeho spisovatelskou prvotinu a nebyla jsem zklamaná. Každá povídka má svůj styl vyprávění a atmosféru a v každé nějakou roli hraje psací stroj, což mě bavilo. Vyprávění je citlivé a laskavé, prostě potěšení.


riziko poviedok je v nevyváženosti, lepší dojem na mňa urobili tie odvážnejšie, kde sa nenechal zviazať fyzikálnymi zákonmi, aj v tomto prípade by bolo menej viac.


Manžel knihu poslouchal a vůbec se mu nelíbila. Já ji dostala k Vánocům, tak jsem si jí i přes negativní recenze přeci jen přečetla a musím říct, že mi vůbec nevadila. Asi dvě povídky jsem nějak nedočetla, ale jinak to celkem šlo.


Od knihy jsem dostala co jsem očekávala. Při čtení mi vykouzlila úsměv na tváři a donutila mě přemýšlet na tím, jestli bych náhodou nepotřebovala svůj vlastní psací stroj. :)


Milá knížka o malých - velkých příbězích "obyčejných" lidí. Chápu i komentáře, že příběhy nemají "pointu" ale nevnímám to jako vadu. Ona tam většinou je, ale ne prvoplánová. Holt v záplavě severských detektivek je tento styl psaní prostě nebývale jemný, náznakový a ne každý je trénovaný mu porozumět.


Mně se knížka moc líbila.Nesla se v podobném duchu jak si představuju samotného Toma Hankse, pohodová, příjemná...Povídky se mi líbily moc, měl jsem u knížky skvělý pocit. Navíc v dnešní uspěchané době nutí k zamyšlení jak moc se necháváme ovlivnit vlivem techniky a stresu na naše životy a takové ty lidské hodnoty pomalu mizí.


Tyto povídky mi byly doporučeny a nemám žádnou výhradu. Některé jsou čtivé, jiné méně. Tak už to bývá i u jiných dokonce známých spisovatelů. Některé si dokonce pamatuji a vracím se k myšlenkám. Líbí se mi design knihy a psaní o psacích strojích. Hanks nám chtěl připomenout, jaký požitek jsme měli u psaní na stroji. A mne přináší myšlenku, že se nepsaly takové bludy, jelikož nyní Ctrl+C, někdy delete, někdy Ctrl+V. Vzpomenete si, jak jste psali jakoukoli práci a kolikrát bychom ji museli přepsat? Nedokáži si představit vědeckou práci. Za mne ano, jsou pěkné


Povídkovou knihu jsem koupila manželovi, protože Toma Hankse má rád. Teď jsem se k ní konečně také dostala a po pár překladatelských poznámkách pod čarou mě začalo zajímat, který vtipálek to překládal. Ejhle, Vladimír Medek, známý překladatel Harryho Pottera. V tom případě je to jasné:) Některé povídky jsem si velice užívala a líbila by se mi z nich udělaná i kniha. Některé povídky (cesta na Měsíc), byla tak absurdní a nehodila se ke zbytku, že mi to připomnělo knižního Forresta Gumpa, ktery se mi nelíbil. Zato filmovou verzi zbožňuji. Celkem suma sumárum se mi líbilo a nejvíc ty pasáže o psacích strojich.


Tak tohle bylo teda něco strašidelnýho. Toma Hankse mam rád a hodně cenim, ale tohle se fakt nedalo. Od někoho jako je on bych čekal něco chytřejšího než vyprázdněné povídky bez drajvu a nakonec i pointy. Nějakym způsobem mě zaujaly tak dvě povídky, jinak to bylo hrozně nudný. Tohle rozhodně nemohu nikomu doporučit, sorry Tomáši.


Snad kromě dvou povídek jsem všechno přečetl s chutí a u některých litoval, že nejsou delší. Hankse mám rád jako herce a ani jako spisovatel mě nezklamal!

Povídky dlouhé a bez pointy, dočetla jsem to, protože jsem nic jiného již na dovolené neměla.


Kniha ma zaujala svojou reklamou na internete, obálkou, a samotným autorom. Povedal som si ze tu knihu musím mať. Ale od poviedok som čakal nieco viac. Ak však radi čítate doslova o ničom, a pri čítaní si radi odycbete, prosím, ale pre mňa to bolo obrovské sklamanie. Knihu som dokázal dočítať led do 3/4
Část díla
![]() |
Allan Bean plus čtyři 2018 |
![]() |
Kdo je kdo? 2018 |
![]() |
Měsíc na Greenově ulici 2018 |
![]() |
Minulost je pro nás důležitá 2018 |
![]() |
Naše město dnes s Hankem Fisetem - Na vlastní pěst ve Velkém jablku 2018 |
Ty dvě hvězdy, jsou nakonec z mé strany pro Toma obstojné vysvědčení (ohavná česká dostatečná). Texty nijak zvlášť napínavé či podnětné, postavy zajímavé tak napůl a o pointu člověk skoro nezavadí. Vyprávění plyne a pak skončí bez katarze, jako by Toma právě chytla záda a vstal od jednoho ze svých milovaných psacích strojů (přiznám se, že alespoň lásku k nim kniha propaguje věrně, chvílemi jsem dostával chuť vyměnit elektroniku za poctivý ocelový klapací kolos, jen ta práce s válcem a obtížné opravování chyb mě odrazovalo). Kupodivu jsem ale po nějaké době na vše přistoupil a knihu bez větších obtíží dočetl. Po další "hanksovce" už ale nejspíš nikdy nesáhnu. I když taková autobiografie...