Neobyčejné materiály: Podivuhodné příběhy látek, které vytvářejí náš svět
Mark Miodownik
Podivuhodné příběhy látek, které vytvářejí náš svět. Mark Miodownik působil jako ředitel Katedry materiálového výzkumu na King's College London, dnes přednáší o materiálové vědě na University College London a svým oborem doslova žije, píše o něm knihy, články a vystupuje v médiích. O materiály se zajímá už od školních let, když jej v metru přepadl a pořezal lupič. Mark však tehdy řeznou ránu sotva vnímal, neboť jej plně zaměstnávaly úvahy nad tím, jak úžasným nástrojem je žiletka a jak fascinující je kov, z něhož je vyrobena. V knize Neobyčejné materiály vtáhne čtenáře se stejným zaujetím a vášní do neuvěřitelného světa materiálů, které nás obklopují dnes a denně, a kterých si přesto sotvakdy všimneme. Povídání o docela všedních materiálech jako sklo, beton či ocel se v jeho podání mění v neodolatelnou cestu k samotným stavebním základům naší reality. Třešničkou na dortu jsou pak kapitoly o svůdné čokoládě či supermoderních implantátech, které skýtají příslib věčného mládí.... celý text
Literatura naučná Přírodní vědy
Vydáno: 2016 , Argo , DokořánOriginální název:
Stuff Matters: Exploring the Marvelous Materials That Shape Our Man-Made World, 2013
více info...
Přidat komentář
Napsáno čtivě, s lehkostí a když se mi naskytl pohled na jednu a tu samou fotografii, která lemuje úvod kapitoly, docela mě to pobavilo. Na druhou stranu, je fajn, že autor píše o betonu, aerogelu, čokoládě, grafitu, sklu, plastech... v kontextu, jak vlastně vznikaly a co jejich výrobu může provázet, někdy mi tam chybělo víc dopodrobna chemie, vazby, van der Waalsovy síly apod., na druhou stranu, to asi nebyl účel knížky, nýbrž jí podat vstřebatelnou formou. Ipřesto si myslím, že vzhledem ke svému zaměření - materiály - se mohl autor více zaměřit na samotnou chemii jako takovou. Ovšem jako odpočinkové a obohacující čtení určitě doporučuji. Téma je svým způsobem (minimálně v ČR) v oblasti knižních témat poměrně vzácné a tato knížka je zdárným provedením.
Nezbývá než pogratulovat redakci za podařený výběr titulu pro české vydání. Knížka dává odpovědi na hodně otázek o struktuře různých látek čtivou formou. Nevzpomínám si, kdy naposled jsem si udělal takové množství poznámek.
Ke konci mě poněkud nudily autorovy "eseje" o materiálech kolem nás, ale na ty měl plné právo.
Ačkoliv jsem od knihy očekávala něco trochu jiného, vtáhla mě rychle. Materiály byly představeny zajímavým způsobem, ale v některých pasážích mi přišlo, že autor tak trochu krouží nad jedním místem. Zkrátka na velkém úseku textu příliš málo nových vjemů. Přesto myslím, že se ke knížce ještě ráda vrátím.
Beton, hm, takže beton je tvrdý a, a…šedivý...a hm, a...copak beton, ale jmelí!
Obdivuji autora, mluvit púl hodiny o něčem tak nudným jako je beton a dokázat to takovým zpúsobem aby u toho čtenář udržel pozornost nebo se dokonce bavil je opravdu záviděníhodná schopnost, kterou nedisponuje jen tak kdekdo, zvláště když vzpomenu na své učitele a profesory, kteří si díky zcela opačným schopnostem vysloužili přezdívky jako uspávač hadú nebo rohypnol. Na múj vkus ale kniha klouzala příliš po povrchu. Namísto toho aby mi autor třeba objasnil jaké materiály se používají v solárním panelu a jak vlastně díky nim vzniká elektřina mi objasní jak funguje pitomej papír, což alespoň doufám všichni takňák přibližně víme. Kniha je tak hlavně o tom abychom se kolem sebe rozhlédli a uvědomili si kolik úžasných výdobytkú civilizace kolem sebe máme a díky své lidské přezíravosti a zhejčkanosti si to již vúbec neuvědomujeme, nedokážeme to ocenit nebo to považujeme za samozřejmost. Jenže právě tahle lidská zhejčkanost posouvá lidstvo kupředu. Kdyby se Gutenberg mohl každý den nadšeně radoval nad tím jak úžasnou věcí je hajzlpapír a s touto radostí si vystačil, nikdy by nevynalezl knihtisk.
Mám ráda populárně naučné knihy, které píší odborníci tak dobře a čtivě, že se do nich může zahloubat i člověk, který se v oboru nijak nevyzná. Je tu spousta souvislostí i s jinými obory lidských činností, takže je dobře vidět, jak na světě opravdu všechno se vším nějak souvisí. Dnes jsem kapitolu o grafitu a diamantu využila v lekci pro učitele na kurzu RWCT. A dokonce učitelé odborníci se tu dozvěděli něco pro ně nového.
Skvělá kniha, autor umí moc hezky vysvětlovat a i když nejsem úplný laik, bavilo mě číst dál a dál. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí a možná se k ní někdy znovu vrátím. Doufám, že pan Miodownik bude pokračovat v psaní podobných knih, rozhodně si je všechny přečtu.
Kniha velmi zajímavá a poučná, která nahlíží na vlastnosti látek, nad kterými nás snad ani nenapadne hloubat tak, jak činí samotný autora. Mě (jako člověka, kterého velmi baví a zajímá chemie) chvílemi trošku zklamalo, že Miodownik na téma nahlíží z velké části i z hlediska historie a trošku i filosofuje, nicméně po přečtení to hodnotím kladně - kniha tak zaujme široký okruh čtenářů, je pestrá a pochopíte vztah mezi lidmi, kulturou a uvedenými materiály. Pokud si chcete z přečteného díla odnést i nějaké cenné informace, rozhodně zvolte tuto!
Velmi zajímavá a čtivě napsaná kniha. Skvělý pohled „pod povrch“ několika materiálů, se kterými jsme denně v kontaktu (dobře, až na aerogel), ale často vlastně ani nevíme, jak fungují. Vynikající kapitola o betonu, zejména jde-li o vývoj samoopravného betonu s využitím bakterií přimíchaných přímo do cementu. Báječná kapitola o čokoládě, kterou nedoporučuji číst s prázdným žaludkem. Sklo, plast, ocel a mnoho dalšího. Rozhodně doporučuji.
Oceňuji, když jakýkoliv odborník předá něco ze svého oboru laikům, a to formou zábavnou a informačně hodnotnou. Kniha Neobyčejné materiály svědčí o tom, že to jde, aniž by si člověk připadal jako dítě nebo byl zahlcen odbornými výrazy.
Autor má smysl pro humor, zapasoval jednotlivé kapitoly do kontextů ze svého života, takže přímo cítíme jeho zaujetí a vášeň pro svůj obor. Máme možnost porovnat svoje vlastní zážitky a přenést se do doby, kdy jsme si sami osahávali a zkoumali věci kolem nás.
K této knize se budu vracet a těším se na další, tentokrát o kapalinách.
4,5 z 5ti.
Čtivé, příjemné a pro-laicky napsané pojednání o (ne)obyčených materiálech, které tvoří naše každodenní okolí a nad kterými se jen málo z nás pozastaví a bere je bez jakéhokoliv většího zájmu jako samozřejmé, což, jak se čtenář dozví, ani zdaleka nejsou.
(SPOILER) Historie vzniku materiálů, jejich současné inovace a využití i pohled do budoucnosti.
I beton může být inovován, diamanty nejsou věčné ani nejtvrdší, celuloid vznikl kvůli nedostatku slonoviny na výrobu kulečníkových koulí, a proč se musí čelní sklo auta i při sebemenším poškození vyměnit...a čeho se ještě dočkáme při použití kompozitních materiálů v medicíně? Nebo se nakonec uskuteční idea výtahu na Měsíc?