Nervy
Dick Francis (p)
Mladý žokej Rob Finn jezdí překážkové dostihy. Je odvážný a nebojácný, a tak dostává koně spíše problematické než úspěšné. Štěstí se ale usměje i na něj, dostane šanci být na špičce, o to horší je potom pád a celá série porážek na koních, s nimiž ostatní vítězí. Rob zpočátku ztrácí nervy, ale později si uvědomí, že za celou řádkou jezdeckých tragédií někdo zcela jistě stojí. Má nade vše rád své povolání a jako čestný člověk se nemůže smířit s tím, že kdosi neznámý krásného sportu, lidí kolem něj i koní zneužívá ve svůj prospěch. Rozhodne se, že věci přijde na kloub. Silný Finnův protivník ale připravuje důmyslné i kruté nástrahy, kterým se dá jen velmi obtížně uniknout.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1997 , Mladá frontaOriginální název:
Nerve, 1964
více info...
Přidat komentář
od detektivek z dostihového prostředí od pana Francise se není možné odtrhnout ... čtete jedním dechem a chvílemi máte pocit že Vy jste hlavní hrdina knížky ... občas jsem měla pocit jak je to hrozně nespravedlivé když je všechno jinak ... ale naštěstí vše dobře dopadne ... jako v každé správné pohádce :)
Opět perfektní Francis, i když tentokrát kniha nemá takový spád jako např. Oheň a bič nebo jiné, ale to vůbec nevadí a na kvalitě to vůbec neubírá, ba právě naopak. Kniha se velmi příjemně četla, vyhovovalo mi, že tentokrát jsme přímo v centru dostihového dění prostřednictvím hlavního hrdiny - žokeje stojícího teprve na začátku své kariéry. Trošku mě překvapilo brzké rozuzlení jeho potíží, které přišlo už zhruba v polovině knihy, ale vůbec mi to nevadilo, i po zbytek příběhu bylo co číst a já s napětím čekala, jak se Rob za všechna ta příkoří, které byl nucen absolvovat nejen on, ale i spousta jeho kolegů z branže, odhalenému pachateli pomstí. A byla to pomsta více než povedená. Ani v tomto příběhu nechybí tentokrát dosti netradiční milostná zápletka.
Vždy se mi líbilo jak Francis dovede popsat atmosféru na závodišti. Sychravé podzimní počasí, hemžení v paddocku, lidi od tisku, jezdce, diváky, bookmakery, majitele i trenéry. Pak v několika větách vylíčí průběh dostihu, že to čtenář doslova vidí. Detektivní zápletka je také povedená. Mladý jezdec Rob Finn začíná mít úspěch a stoupá na žebříčku žokejů. Stává se z něho hvězda. A najednou konec. Ať se snaží sebevíc jeho výsledky jsou stále horší. Ztrácí důvěru majitelů i trenérů, ale hlavně víru ve vlastní schopnosti. Vůbec to nechápe, začíná si myslet, že předchozí úspěchy byly jen náhoda.
Zápletka se povedla a konečné rozuzlení je taky výborné. Nervy patří k mé oblíbené silné trojce, ještě s Reflexem a Smrtí favorita.
Správná starší detektivka s hlavním klaďasem sympaťákem, ale ten závěr. Super, že vše vzal do svých rukou, ale na mě moc happy ending. Jinak čtení pěkné.
Moje nejoblíbenější knížka od Dicka Francise. Sympatický hlavní hrdina, skvělá zápletka, výborná pointa. Díky, Dicku, tam nahoru...!
Psychologičtější než předchozí Smrt favorita, ale pořád ten raný nadupaný Francis. Po opětovném, nevím už ani kolikátém, přečtení musím konstatovat, že se vyrovná současným thrillerům úplně v pohodě. Zajímavý je rozdíl mezi starým překladem Tomáše Korbaře a novým od "dvorní překladatelky".
Nervy byla moje první Francisovka, postupně jsem přečetla a skupovala všechny a dodnes mají čestné místo v mojí knihovně. Rob Finn tu moji sbírku nastaroval.
Jestli si dobře vzpomínám, byla to druhá knížka od Francise, kterou jsem četla - a ostatní pak následovaly jako na běžícím pásu. Právě tahle je pro mě nezapomenutelná a čas od času se k ní vracím. Sympatický nezdolný hrdina s jeho milostným i profesním trápením mi prostě přirostl k srdci.
Kniha byla velice napínavá a prostě boží...Je to tipicka detektivka z dostihového prostředí a také proto se mi velice líbila
Jedna z IMHO nejlepších francisovek vůbec skrývá hned několik zajímavých rovin... Za prvé, je výborné si počíst, jaké to je, když se člověk narodí do rodiny, kam vlastně nepatří – a která mu to dovede dát (nebo spíš nedat) najevo. Za druhé, jak hlavní hrdina, tak jeho antagonista jsou skvělou ukázkou neústupnosti lidské povahy a toho, kam až lze v rámci fatálního odhodlání zajít. Za třetí, mám rád civilní a intimní milostné linky, kterými Francis tak zručně ilustruje, jak moc a jak moc různě mohou okolnosti lidem zamotat a zkomplikovat citový život.
Můj první a nejmilovanější Francis. Kdysi před dávnými lety, v tom dvaasedmdesátém, mi ho strejda daroval k Vánocům... a neodtrhneš více, jak by řekl klasik!
Z těch tří Francisů, co jsem teď dočetla, asi nejslabší. I tak jsem se ale těšila na každou volnou chvilku v MHD, kdy budu moci vytáhnout knihu a číst :) trochu mě překvapilo, že vygradování zápletky přišlo dosti brzy, už někdy kolem druhé třetiny knihy, a celkově byla kniha dost přímočará. Ale pořád to je na slušné čtyři hvězdičky.
Typická starší detektivka. Hlavní hrdina byl absolutní sympaťák to bez debat, ale příběh bohužel takový nemastný neslaný. Prostě na můj vkus pramálo akce a ani nic co by mě nějak strhlo. Takže průměr.
Mé první setkání Dickem Francisem - myslím, že to byla jeho první detektivka vydaná v češtině. Některé z těch pozdějších byly asi lepší, ale tahle mě tenkrát uchvátila a proto i po létech dávám pět hvězd.
Pro mě slabší Francis, který mě nechytil a ukončil jsem v průběhu, tudíž nemohu hodnotit. Oheň a bič a Drahý čas podle mého na čtení i prožitek několikrát lepší.
Autorovy další knížky
| 1991 |  Smrt favorita |
| 2003 | Chladná zrada |
| 2008 | Oheň a bič |
| 1998 | Až za hrob |
| 2008 | Drahý čas |
Knížka ,která zase nezklamala,četla se výborně....