Pozlacené
Namina Forna
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/490565/bmid_pozlacene-2HM-490565.png
4
133
133
Nesmrtelní série
1. díl
„Jsou to dívky, nebo démonky? Začátek strhující fantasy, která vám vyrazí dech.“ Šestnáctiletá Deka žije ve strachu. Během Rituálu čistoty musí prokázat, že se může stát plnohodnotnou členkou své vesnice. Když pak v den obřadu krvácí zlatě – démonickou barvou nečistoty – ví, že ji čeká něco horšího než smrt. Možnost uniknout strašlivému osudu přijde spolu se záhadnou ženou, která jí nabídne místo ve zvláštní císařské armádě. Nic však není takové, jak se na první pohled zdá, a Deka začíná odhalovat temný odkaz vlastních předků…... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2022 , Fragment (ČR)Originální název:
The Gilded Ones, 2021
více info...
Přidat komentář
Tohle je úžasná kniha. Rychle jsem se začetla a příběh mi utíkal před očima. Měla jsem dost vysoká očekávání, protože o knížce vím už od jejího vydání v zahraničí a chystám se na ni dlouho. Plusové body dávám za mapku na začátku, díky které jsem se lépe orientovala. Celý ten svět je zajímavě vymyšlený. Deka je úžasná hlavní hrdinka a její přátelství s Brittou bylo dokonalé. Keita byl taky velmi sympatický. Romantická linka byla jako třešnička na dortu a u některých scének jsem se musela uculovat roztomilostí. Konec jsem doslova hltala, těch posledních zhruba 80 stran bylo jedno odhalené tajemství za druhým a spousta akce. Příběh skončil uzavřeně a proto jsem lehce skeptická, o čem by tedy měl být druhý a třetí díl, ale někdy si je rozhodně přečtu.
Začalo to slibně,ale jak se příběh rozvíjel člověka,to začalo nudit a ten konec, to mi připomínalo Jak pejsek s kočičkou vařili dort.
Jo, tak tohle jsem si opravdu užila. Ani jednou jsem neměla potřebu nějaké pasáže přeskakovat, vše tam za mě bylo dopodrobna vysvětlené, děj postupně gradoval, a i když jsem tak trochu od začátku tušila, že ne vše, co bylo řečeno, je pravda (asi jak to u podobných knih bývá), byla jsem i tak místy dost překvapená.
Silná hlavní ženská hrdinka nebyla nijak ukňouraná, přehnaně naivní a měla správný náboj a vnitřní sílu. Autorka vystavěla uvěřitelný svět, kde vládnou muži a kde jsou ženy jen "doplňkem", něčím, co je mužům jen k užitku, nemají vlastní hlas (moje lehce feministická stránka zde rostla #grilpower ) a bez muže ani nemohou vyjít pomalu na ulici a musí si zakrývat obličej. Viděla jsem zde motivy jak arabské, tak japonské kultury. Ale Deka i přes svou výchovu (a že se jí opravdu dlouho držela) dokázala tomuto pokroucenému světu odolat a přežít. Nejen díky sobě, ale i silnému poutu svých pokrevních sester, které se mezi "nečistými", "démonkami", "pozlacenými" vytvořilo.
Za mě skvěle vystavěný příběh se zásahem do reality, a to právě v podobě ženských práv a jejich postavení v některých kulturách, k čemuž se autorka na závěr vyjadřuje v dopisu pro čtenáře. Všichni jsme hrdiny svého příběhu.
(SPOILER)
Další z emancipačních příběhů za práva žen, byť s vlastním zajímavým magickým světem. Deka při Rituálu čistoty zjistí, že je zlatá. Na poslední chvíli je zachráněna a naverbována do armády na boj proti příšerám a dostává i partnera-vojáka. Vzhledem ke své mimořádnosti, kdy dokáže příšerám rozkazovat, se stává úspěšnou, zároveň však při pátrání po své matce a původu zjistí, že je vše jinak.
Mám jedinou výtku a to natažený děj ve druhé části, kdy jí Běloručka mohla pravdu prozradit dávno a ne ji nechat zabíjet. Plus za romantický vztah a hlavně za mazlíčka - měniče.
Pozlacené je opravdu fajn kniha. Dobře se čte, příběh rychle odsýpá a kolikrát se od knížky opravdu nemůžete odtrhnout. Konec autorka nechala polouzavřený, tak vás knížka vyloženě nenutí potom, abyste četli i další díly (pokud budou u nás překládat i další dvě pokračování). Knížku bych hodnotila spíše 3,5 hvězdičky. Těm, co mají rádi fantasy, feminismus a dobře propracované postavy určitě doporučuji.
Tato kniha má takový uzavřený/otevřený konec. Nechává si prostor pro pokračování, ale zároveň je konec uzavřený natolik, aby si čtenář po dočtení nezoufal, zda u nás další díly vyjdou či ne. Nápad byl skvělý a originální a celé to rychle odsýpalo, děj běžel dál a nikde se moc nezdržoval. Jediné, co mohu vytknout je právě ta rychlost. Pár stránek navíc, kde bychom se víc sblížili s postavami by mi nevadil.
Přesně tyhle knihy mám ráda. Démoni, nadpřirozené schopnosti. To je moje.
Kniha se četla dobře, někdo už zde podotkl, že romantická linka je tu jen slabě patrná. Což je pravda, ale mne se do této knihy hodila.
Zamilovala jsem si Keitu a hlavně Ixu. Takový mazlík.
Četlo se to dobře a příběh se mi líbil. Doufám že bude pokračování. Ráda si ho přečtu.
(SPOILER)
Vlastně se mi do ní vůbec nechtělo, ale byla to teda fakt povedená fantasy, ještě plus feminismus. Trošku mě teda zastavil ten překlad, v nějaké části zněly nějak divně. Ale sympatické postavy, krásné zvraty, ale trochu předvídatelné. Trošku mě upřímně zklamalo, že když ty alaki umřou, jakože konečnou smrtí, tak vlastně ještě žijou. V celý tý knize se tak nestala taková ta smrt někoho, pro koho bysme brečeli.
Ale jo, chválím a doporučuju, jestli jste připravený na pořádnou dávku feminismu.
Wow. Tohle byla jízda od začátku až do konce. Různé fantasy světy a náboženství mám moc ráda a tady se mi to moc líbilo, i když některé věci tam nebyly vysvětleny. Deka jako hlavní hrdinka byla moc sympatická a fandila jsem jí od první kapitoly. Nejvíc mě ovšem zaujala postava Běloručky, do které jsem se tak trochu zamilovala. Konec byl trošku zvláštní a ne moc dobře zvládnutý, ale líbil se mi a druhý díl si určitě přečtu.
Zase další YA fantasy, které mě moc bavilo. Bylo tam tolik WTF momentů, že jsem až do konce knihy byla napjatá, co se ještě může stát. To se mi na knihách líbí. Nenechají čtenáře ani na chvilku si oddechnout, nutí ho číst dál.
Sú knihy YA, ktoré sú fantastické a je jedno v akom veku ich čítate. Pri tejto knihe to podľa mňa neplatí. Príbeh ako taký nebol zlý, ale postavy nástročných ma tu štvali viac ako obyčajne. Myslím, že pokračovanie si s kľudom nechám ujsť. AJ-audiobook.
(SPOILER)
Zápory:
Jeminkote, tohle nebylo úplně dobrý. Jako kdybyste vzali super fantasy, vyvařili ji a z toho odvaru vznikly Pozlacené. Přísahám, že nudnější romantickou linku jsem snad ještě nečetla. Hned při první zmínce o Keithovi víte, že spolu budou a Keith si ani neprojde nějakým morálním rozporem, prostě se milujou a je to. Nejsem milovník romanťáren, ale tohle bylo moc prvoplánové, chyběla trocha gradace.
Na začátku čtvrté kapitoly je Deka uvězněna, několikrát zabita a na konci kapitoly už odchází pryč s Běloručkou. Na toto trauma pak Deka často odkazuje, ale upřímně bych čekala, že se u toho autorka na začátku více zdrží vzhledem k tomu, jaký to mělo vliv na Deku. Já se nevyžívám v umíracích scénách, akorát mi to přišlo dost odfláknuté.
Pak ji tady problém s matkou Deky. Respektive to vlastně není problém. Deka potřebuje vědět, jestli její matka byla také bojovnice. A je to tu zase- žádná gradace, prostě si počkala pár dní a našla odpověď v knize Heraldiky, easy.
Klady:
Aby to nevypadalo až tak černě, tak fantasy svět je fajn. Určitě je to trochu podobné Prokletému roku, ale tady je jasné, že dívky jsou opravdu odlišné a nebezpečné díky své zlaté krvi a nadpřirozeným schopnostem, celkově se autorce podařilo moc šikovně do knihy začlenit téma boje proti patriarchátu.
Následovala jedna akce za druhou, boje se Smrtizvěsty, objevování informací a navazování přátelství s ostatními dívkami. Je super, že tady není samotná „hrdinka nakopávačka zadků“, ale má kolem sebe partičku přátel, bez kterých by to dál nešlo.
Celkově:
Nejsem úplně nadšená, další díl si však pravděpodobně přečtu.
Je mi líto, že téhle knize dávám tak nízké hodnocení, kdyby to šlo, dám ještě o půl hvězdičky víc, ale na čtyři už to nebylo. A proč ne? V první řadě kvůli postavám, které byly jako přes kopírák. Kromě jmen se od sebe nijak nelišily, byly naprosto bez charakteru. Samozřejmě až na hlavní hrdinku, která byla naprosto dokonalá a úžasná ve všech směrech. Ach jo, vážně nesnáším tyhle Mary Sue postavy, ale dobře, je to YA, tam to asi patří. Jediná postava, která mi byla aspoň trochu sympatická, byla Běloručka. Dál mě vytáčelo, jak hlavní hrdinka objevovala svoje schopnosti v závislosti na tom, co se jí to zrovna hodilo. Něco nešlo podle plánu a hele, Deka má novou superschopnost, která problém vyřeší.
Občas mi dělalo problém pochopit některé myšlenkové pochody postav - jak došly k tomu nebo onomu závěru nebo k té či oné myšlence. Bylo to zkrátka trochu zmatené.
Místy se příběh strašně táhnul, do čtení jsem se musela nutit, bylo to chvílemi opravdu nudné. A naštval mě trochu i ten konec, ale nechci úplně spoilerovat.
A romantická linka byla totální tragédie.
Co se mi naopak líbilo? Námět, originální zápletka, obrovská síla žen, která z příběhu sálala, to, že hlavní hrdinka měla jinou barvu pleti než jsme zvyklí... To všechno bylo úžasné. To se smrtizvěsty, co se čtenář dozví ke konci, bylo nečekané a geniální. Opravdu to mělo velký potenciál, ale provedení značně pokulhávalo. Škoda.
Velice zajímavý námět knížky, sice mi to místy připomínalo Shadow & Bone, ale druhou polovinu knížky jsem si užívala.
Je to vlastně takový rip-off Prokletého roku. Ženy ve společnosti zastávají asi tak stejnou roli, jako koza ve chlévě, ale koza se aspoň nemusí tolik bát, že ji někdo upálí/utopí/znásilní/rozčtvrtí/setne/ukamenuje, pokud se náhodou neodlišuje od definice normálu.
Téma je dobré, ale už jsme ho viděli mockrát: teen holčičí hrdinka se vypraví za dobrodružstvím, po cestě potká nej kámošku, partu skoro nej kámošek a pěknýho týpka, zjistí, že je dost speciální a zachrání svět. Jo a během toho ještě dostane zvířecího mazlíčka, co je taky dost speciální. Konec.
Kdyby mi bylo 13, milovala bych to a baštila každou větu, ale po přečtení si přijdu těžce nespokojená a při čtení jsem byla místy až frustrovaná z nešikovných obratů, pitomých přídavných jmen, vztahů jak z Bravíčka a totální absence hlubšího poznání světa. Ten svět by mohl být fajn, asi, ale jakmile i autorka vytvoří nové druhy zvířat, například, a jejich názvy vytvoří zkomolením jmen zvířat z reálného světa, očekávám, že alespoň dostanu nějký detailní popis. Co jsme dostali bylo zhruba tohle: "Tohle je zarizard, táhne kočár." "Equus napravo měl bílou hřívou a širokou hruď." Nebo další pecka:"Má tmavou pleť, takže je z jihu." "Má světlou pleť, takže je ze severu."
Nevím jak vám, ale mně to nestačí.
Závěr byl tak neskutečně směšný a uspěchaný, jako by to autorka chtěla co nejdřív zabalit, nebo prostě neuměla nic lepšího. Klidně by to mohla být standalone kniha, ale čekají nás ještě další dva díly a vzhledem k dosavadnímu hodnocení dvojky (v originále z března 2022) to nebude lepší...
Zprvu se kniha jevila zajímavěji, než tomu nakonec pro mě bylo. Neříkám, že by byla vyloženě špatná, chápu hlavní myšlenku, ale ranou pro příběh byl naprosto urychlený konec...honem honem spád bitvu a vyhráli jsme na všech frontách (hlavní linka, milostný život, ...). Za mě trochu škoda.
Kniha nebyla špatná. Stoupla v mých očích ještě dovětkem autorky na konci knihy, že chtěla upozornit, i přes veškerou emancipaci, na nelehké postavení žen (zejména v Africe a i v USA). Kdyby mi bylo náct, budu po přečtení zářit jako hvězdička. Bohužel mi už náct není, takže na knihu shlížím poněkud jinak. Nápad určitě výborný, začátek se mi moc líbil, ale potom děj nabral až moc rychlý, někdy poněkud předvídatelný, spád. Postavy byly celkem jednoduché, bez nějakých větších charakterových změn. Míra násilí byla akorát tak přiměřená, alespoň pro mě. Úplně si neumím představit, o čem by měl být další díl. Tak uvidíme.
Pozlacené
Deka je jednoznačně sympatická postava. Spolu s ní jsem hodně chtěla odhalit mnohá tajemství, která v sobě skrývá její původ... Co se jí stalo v domovské vesnici, bylo opravdu kruté, a pak na cvičení, když si ji Běloručka odvezla, to nebylo o moc přátelštější prostředí... Zajímavě vytvořený svět, možná bych uvítala trochu větší náhled do psychologie postav, ale i tak je to čtivá - a pokud jde o tempo, tak i velice svižně ubíhající - fantasy.