Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/898/bmid_nesnesitelna-lehkost-byti-Y9O-898.jpg
4
3452
3452
Slavný román Milana Kundery vychází poprvé v České republice; s obvyklou Poznámkou autora a s doslovem Květoslava Chvatíka. Poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Vyprávění o lásce, o Tereze a Tomášovi, o Sabině a Franzovi, o lehkosti a tíze bytí... „Po čtyřech letech strávených v Ženevě ubytovala se Sabina v Paříži a nemohla se vzpamatovat z melancholie. Kdyby se jí někdo ze ptal, co se jí stalo, nenašla by pro to slov. Životní drama se dá vždycky vyjádřit metaforou tíže. Říkáme, že na člověka dopadlo nějaké břemeno. Člověk to břemeno unese nebo neunese, padá pod ním, zápasí s ním, prohrává nebo vítězí. Ale co se vlastně stalo Sabině? Nic. Opustila jednoho muže, protože ho chtěla opustit. Pronásledoval ji pak? Mstil se jí? Ne. Její drama nebylo dramatem tíhy, ale lehkosti. Na Sabinu dopadlo nikoli břemeno, ale nesnesitelná lehkost bytí.“ ISBN 978-80-7108-281-1 (4. dotisk, 2007)... celý text
Přidat komentář
Už ani neviem ako som sa k nej dostal, ale hneď po mne ju museli mať všetcia okolo mňa : ) Asi nieje viac čo dodať.
Musím říct, že jsem se musela do knihy nutit.. vážně. Stihla jsem přečíst tři další. Popravdě, je to bravurně napsaný a nikdy jsem nečetla nic takového. Čtu příběhy. Tohle bylo rozebírání osobností, charakteru a myšlenek lidí, a mě to moc nesedlo. Ano.. byla tam spousta míst, nad kterými by se měl člověk zamyslet, a tak.. to je asi to, co mě na tom nebavilo. Tomáš se mi od začátku nelíbil.. Tereza by ušla, ta mi sedla o něco víc. Jedinej, koho jsem si zamilovala, byl/a Karenin. ❤ knihu asi už nikdy nepřečtu.. je mi to líto.
Kundera, v opozici k Nietzschově filozofické teorii věčného návratu, v románu taví do slov obrazový svět v protikladech. Využívá k tomu sexuální milenecký, partnerský vztah dvou povahově protikladných bytostí, kterým přisuzuje společností obtížně přijímané lidské slabosti, ale i některé přednosti, možná. Povrchnost, sobectví, ublíženectví, fatalismus... a odvaha. Nebo spíš nerozum? Hrozí-li podle Kundery člověku bezpodmínečná láska, vyvolává nezbytně utrpení či smrt. Sex proto u jednoho partnera povznáší do roviny uměleckého prožitku či spíše požitku, a u druhého ponechává coby projev hluboké, ale sobecké lásky. Či slabosti? Vytváří tak protiklady bytí, jehož lehkost je díky jeho neopakovatelnosti nevyhnutelná, a jehož kontrasty až čas a léta strádání dokáží setřít a propojit ve společné, láskyplné soužití. Až tehdy nastává rovnováha. A tehdy také vnější/záhadné okolnosti, v době po osmašedesátém opět pevně ukotveného komunistického režimu, definitivně ukončí bytí obou v jeho lehkosti a konečnosti. Einmal ist keinmal.
Pokud Kundera ve svém románu toužil ztvárnit hledání smyslu života a najít je, tak ho v tomto díle nejspíš našel. Buď svobodu, nebo smrt. Vše ostatní je podle Kundery kýč, který ale k lidskému údělu patří. Román je prvním velkým dílem, který Kundera vydal od získání francouzského občanství. Nabízí se proto úvaha, jestli přehnaným důrazem na mužskou a ženskou sexualitu (a další lidské projevy jako hovna či menstruace) a jejich "psychoanalýzou" nechtěl vzdát hold právě Francii, která je v těchto otázkách velice otevřená. Ale možná zaměňuji příčinu a následek. Ne náhodou přece Kundera emigroval právě do Francie a ne třeba do mnohem prudérnější Ameriky. V románu mne asi nejvíce oslovil Kunderův popis životů (nevinné) Terezy, (děvkaře) Tomáše a dalších v kritické době osmašedesátého roku, a poté. Nicméně, zatoužím-li opět v budoucnu po hlubokých filozofických myšlenkách o podstatě bytí, raději asi sáhnu třeba po Fischlovi. Kunderova Nekonečná lehkost bytí je pro mne spíše existenciálním románem pro muže.
Za mě je to super knížka. Samotného Kunderu moc nemusím, ale co se týče této knížky je to jedna z mých nejoblíbenějších. Doporučuji
Moje srdcovka. Čtu ji už 10 let cca jednou za dva roky :) Kundera má skvělý styl psaní a kniha je velmi inspirativní. Kdo ji nečetl, neváhejte!
Dala jsem knize druhou šanci.Věta autora
VPŘEDU BYLA SROZUMITELNÁ LEŽ A VZADU BYLA NESROZUMITELNÁ PRAVDA
je pro mne charakteristika knihy.
Citát
"Těm, kteří myslí, že komunistické režimy ve střední Evropě jsou výhradně výtvorem zločinců, uniká základní pravda: zločinné režimy nevytvořili zločinci, ale nadšenci, přesvědčení, že objevili jedinou cestu do ráje. Hájili ji udatně a popravili proto mnoho lidí. Později vyšlo všeobecně najevo, že žádný ráj (na zemi dodávám já :)) neexistuje, a nadšenci byli tedy vrahové."
dává této knize smysl pro existenci, protože je to naprosto úžasná charakteristika!!
Jinak jsem asi podobně anachronická jako Tereza, která jediná z knihy je mi sympatická. Miluji úctu, noblesu a eleganci. Humor a odvahu pánů Krause a Klímy.
Tento poněkud pokleslý způsob, ve kterém si milenci osahávají řiť, abychom pochopili zmar, úpadek a beznaděj doby nedávno minulé, která zatím svou morální bídou tak zřetelně prosakuje do každého současného dne naší politické scény . . . . . zdá se mi ne zcela vhodný :) Odkládám zhruba na 270 straně, kde se řeší (byť velice přesně) téma kýče a hovna a přidávám jednu hvězdu za přesné vyjádření marasmu doby.
Pan Kundera je pro mne mistr pera, celkem sečtělý a vzdělaný - kouzelné je přirovnání nudistické pláže k ruské invazi - ovládá dobře své řemeslo. Avšak mně celkem překáží jeho velké mužské ego, které nedokáže zjemnit a ovládnout. Pro mne je příliš poplatný vztahově rozhárané době, která dává rovnítko mezi svobodu a nevázanost a dávno už ztratila úctu k věrnosti, vytrvalosti a překonávání překážek.
Asi máme trochu odlišný světonázor :))
Na závěr dvě pozitivní nadčasové myšlenky z pera Mistra.
Proměna hudby v hluk je planetární proces . . kdo hledá nekonečno, ať zavře oči.
Kultura zaniká v množství produkce, v lavině písmen, v šílenství kvantity!!
Jsem na sebe pyšná, že jsem skoro přečetla!!
Víc než jen kniha! Nikdy bych se k ní asi nedostala nebýt čtenářské výzvy a rozhodně nelituji. Kundera se mi dostal hluboko pod kůži.
Určitě se ke knize budu muset ještě někdy vrátit a věnovat jí daleko více času. Pro mě jedna z nejhlubších knih, které jsem kdy četla.
Kniha, která se řadí do mých TOP10. Přečteno nejméně desetkrát a stále mě baví.
Nevím proč mám pocit, že z této knihy musel čerpat Hartl do svých Okamžiků štěstí.
Kniha pro mě byla první od Kundery a velmi mě zaujala. Líbilo se mi zobrazení doby i osudy postav. Některé myšlenky mě velmi zaujaly.
První kniha, kterou jsem četl a jsem přesvědčený, že by si ji měl přečíst každý.
Těžké čtení. Knihu vezmu v blízké době do ruky určitě ještě jednou. Nicméně mě naplnila a dostala jsem od ní to, co jsem očekávala. Spoustu myšlenek a pasáží v knize jsem si zvýraznila, abych se k nim mohla vrátit.
Kniha a osudy jednotlivých postav? Jako celek hodnotím velice kladně a z hlediska osudu lidí si myslím, že to vystihuje dobu a celkem mě to vzalo. V první polovině knihy jsem ale stále přemýšlel, jestli "živočišné" pasáže čerpá autor z vlastní zkušenosti, nebo si je vymýšlí, přišlo mi to dost přitažené za vlasy... a právě ty vlasy mi přišli jako zbytečné science fiction v jinak velice uvěřitelném příběhu, tak si je půjdu umýt a zase příště Pane spisovateli.
No musím říct, že jsem nikdy takhle nad dobou co tu panoval komunismus nepřemýšlel. Jak se člověk bál mluvit doma o důležitých věcech. A jak Tomášův článek je stále aktuální viz. dnešní kauza s panem komunistou Ondráčkem :-(
Dušička jásala. V Žertu jsem se našla více, ale tohle mělo něco jiného navíc.
Čtení nesnesitelné lehkosti bytí mě naplňovalo tíží a láskou a pochopením. Nějak se na mě nachytává všudepřítomné téma nevěr, hloubky lásky a pochopení vztahů člověk a člověk. Ale pak jsem najednou byla lehká a otevřela mysl pro ty slova na bílém papíru. Knížka mě vtáhla, takové množství myšlenek, které mi vyskočilo na mysl a musím je řešit i po dočtení mi nahání hrůzu, ale i štěstí. Nové obzory.
Einmal ist kainmal
Kýč je absolutní popření hovna
Doporučuju a přeju krásné počteníčko NH
A já se právě zamilovala. Naprosto a úplně. Úchvatná kniha, má první od Milana Kundery a po tomto zážitku doufám, že ne poslední. Vážně, jsem nadšena a ohromena. Tolik hlubokých a krásných myšlenek na jednom místě! Je pravda, že Tomáš mě vážně štval a s Terezou jsem soucítila, oni ale nejsou to, o čem kniha skutečně vypráví. Kniha je velice čtivá a napsána takovým lehkým jazykem, jako samo bytí.
Štítky knihy
sex nevěra zfilmováno erotika česká literatura komunismus emigrace filozofická beletrie melancholie
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nesnesitelná lehkost bytí |
| 1969 | Žert |
| 1970 | Směšné lásky |
| 1979 | Život je jinde |
| 1993 | Nesmrtelnost |
Brilantně vybroušený klenot. Kniha plná myšlenek, z kterých mi jde hlava kolem. Hromada smutné krásy a krásného smutku.