Nespavost
Stephen King
Hrdina románu Ralf má problémy. V poslední době nemůže spát. Navíc má vidění a není si zcela jistý, zda jsou to opravdu halucinace. Barvy, postavy, zvláštní aury kolem jeho přátel. Nezmínili jsme holohlavé doktůrky, kteří se vždycky objeví v momentech smrti. Ten na pohled zlý svírá rezavý skalpel... Po tom co je ohlášena návštěva Susan Dayové do Derry, poklidné městečko se začne rozdělovat díky sporné otázce interupce. A až dosud mírný a klidný Ed Deepneau se jaksi mění. To se stalo tehdy, když Ralf začal ztrácet víc než jen spánek. Když začal chápat, proč je Ed posedlý představou, že se Derry stává novým Armagedonem. A když si uvědomil, že usedlíkům jeho rodného města se zkracuje čas. Zlo nepředstavitelných rozměrů sem nalezlo cestu. A Ralf má jednu jedinou šanci zničit ho...... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1997 , MelantrichOriginální název:
Insomnia, 1994
více info...
Přidat komentář
Po smrti své ženy začne Ralf Roberts postupně trpět nespavostí. Každou další noc se probudí o něco dříve než tu předcházející, až nakonec spí pouze necelé dvě hodiny denně. Brzy se na něm proto začnou projevovat známky únavy. Ralf si sám neví rady a už už se chystá vyhledat pomoc odborného lékaře. Tento plán mu ale překazí tajemný vzkaz od někoho, kdo mu důrazně doporučuje, aby od návštěvy lékaře raději upustil. Ralf se tak jednoho dne dostane do stavu, kdy kolem lidí na ulici začne vidět barevné aury, díky kterým přesně ví, jak se kolemjdoucí cítí. Halucinace způsobené nespavostí? Nebo je Ralfova nespavost jenom prostředkem a bránou k dalším zvláštním schopnostem?
King v Nespavosti balancuje na pomezí reálných psychologických jevů, které často posouvá za pomoci své bohaté fantazie až za hranice možných věcí. Lehce si pohrává s lidskou duší, se stavy vědomí, barevnými aurami a dalšími prvky, díky čemuž čtenáři přináší originální a promyšlený příběh, kde nic není jen tak, ale všechno má svůj důvod.
Nemohu nezmínit odkazy například na některé sériovém vrahy (Ted Bundy, Jeffrey Dahmer), ale také na Tolkienova Pána prstenů. Jeden z motivů důležitých pro PP si King vypůjčil do své Nespavosti, v níž tento motiv hraje také významnější roli (nebudu ale spoilerovat, o co se přesně jedná).
Místy bych ocenila svižnější tempo vyprávění, některé úseky jsou totiž trochu zdlouhavější. Jinak ale nemám co vytknout a těším se, až se s panem Kingem do neobyčejného městečka Derry zase někdy podívám v některém z jeho dalších příběhů.
4/5 *
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Nakladatelství Beta! :o)
Tak tato kingovka mi sedla. Nepřišlo mi to vůbec zdlouhavé, dobře se to četlo, všeho tak akorát. Krásné to bylo.
Kingovská mystika znovu na scéně!
Perfektní a originální nápad, co se s námi může dít, když nespíme samozřejmě Kingovsky "vyhajpované" do boje za dobro proti zfanatizovaným lidem "boje práva za život". Jde tu hlavně o nespavost a přednášku známé ženy, která má zavítat do Derry kvůli ženským právům na interupci a Ralph, hlavní hrdina, je do toho nevědomky zatažen.
Kniha byla skvělá, dobře se četla, jak mám u Stephena Kinga zvykem, ale místy musím říct, že jsem těch barev a aur už měla celkem plné zuby, ale zase to nebylo nic, kvůli čemu bych si knihu už nechtěla nikdy přečíst. Jsem zvědavá na další knihu tohoto autora, protože absolutně netuším, kam sahá fantazie Stephena Kinga, s každou další knihou je to neuvěřitelnější a snad lepší a lepší!
Tohle mě docela minulo, na to jak je to dlouhý jsem dost věcí ani na konci nepochopil. Celá ta hierarchie zůstala dost skrytá, bylo to takový na jedno brdo a určitě se to dalo udělat mnohem temnější nebo svět víc propracovat a popsat. Proč byla hlavní postava zasvěcená až když už bylo skoro pozdě? Jaký význam mělo celé to narušení rovnováhy? Proč bylo důležité zachránit zrovna tu osobu? Proč Lois přepínala mezi géniem a panikářkou, která akorát křičí "udělej něco!"? Proč musela jedna z hlavních postav uplně blbě umřít bez rozloučení, protože ostatní si zrovna v tu chvíli museli povídat? Jestli šlo jenom o to zabránit tomu klukovi někam jít, nemohli ho prostě jenom zamknout do pokoje nebo něco? Nevim...smíšený pocity. Přitom hlavní postava byla sympatická a určitě měla co nabídnout.
Nespavosť vo mne paradoxne vyvolávala chuť pospať si... niekedy. Román je prehnane rozťahaný, čo sa prejavilo na pomalom tempe rozprávania. Prvých 400 strán sa nič moc nedialo, všetko sa len pomaly zamotávalo. Potom zvyšných 200 strán sa to snažilo narýchlo vynahradiť. Ale nepodarilo sa. Nepresvedčil ma dej, záporáci ani postavy, dokonca aj finále ma zanechalo úplne chladným. Kingove písanie v tomto románe mi miestami prišlo netypicky naivné a schematické, niekedy som z toho mal vyslovene pocit amaterizmu, ako keby to ani nepísal daný autor. Bol to však on, lebo iné pasáže naopak šťavu mali a dej pekne odsýpal. Pozitívom diela je určite kontinuita Kingovho univerza, umiestnenie do mesta Derry a prepojenie so sériou Temná veža.
V Derry se dějou samý hnusný věci. Z kanálů lezou klauni a někteří lidé nemůžou spát.
Kingovská mystika jako vyšitá, místy mi ale příběh přišel strašně prodlužovaný. Z holohlavých doktůrků, aur a balonkových provázků jsem si chtěla rvát vlasy. Omílání pořád dokola, dokola, dokola, ve dne a v noci především.
Ale mělo to své nepochybné "kvality," které naštěstí pro nás neobývají stejnou dimenzi.
U starších vydání knih od Kinga. Mam velký problém s papírem, na kterém je text. Strašně těžko se mi to čte. A ani zde tomu nebylo jinak.
Každopádně, když jsem tenhle problém konečně překonala, tak jsem se mohla nechat strhnout příběhem. A Nespavost je pecka.
Příběh , kde jsou hlavními hrdiny důchodci trpící nespavostí. Ale co vsechno jim nespavost přinese? U Kinga má vždycky nějaký důvod, proč tomu tak je. A to mám ráda. Všechno vysvětlené, všechno do sebe zapadá... A já prostě miluju Kinguv smysl pro detail. A jeho originalitu příběhu. Každá jeho kniha vám zaručí, že tohle jste ještě nikdy nečetli.
Já jsem si nakonec čtení opravdu užila. A do příběhu se ponořila a už mě nepustil ze svých spárů. Myslím, že na ten děj ani tak lehce nezapomenu. Skvělé čtení!
Moje pátá knížka od pana Kinga. Kdyby mi někdo řekl, že v Kingově knize najdu i světlo asi bych se dost divila. Je jiná, než to co jsem doposud od něj četla, ale za mě stejně dobrá. Musím říct že jsem si i několikrát poplakala.
Bylo to mé druhé čtení, ale po tolika letech, že celkem se dá říci, že to bylo zase jak poprvé. Nespavost je přecpaná odkazy, na jiná Kingova díla (spoustu jsem toho už jen tušil, protože je to přeci jen pár let, co jsem kingovky četl soustavně), ale i na Pána prstenů. Ten není jen prostě zmíněn, ale autor si vypůjčil i řadu témat - téměř nadpřirozeného "postrkovače" děje, prsten, který se ztratí a objeví ho nepravděpodobný tvor atd. King mísí "vysoké" duchovno s nejobyčejnější realitou, v tom byl vždy nepřekonatelný, jen to devadesátkové duchovno, aury, čakry a podobné harampádí už dnes není tak zajímavé, jak se v postkomunistické době jevilo. Celek je jen dobrý, za víc než tři nestojí.
Stále úplně nevím, jak se k této knize postavit. Na jednu stranu byly některé pasáže opravdu dlouhé a občas jsem se i trošku nutil do pokračování. Je to určitě pomalejší příběh, než na jaký jsem u Kinga zvyklý. Ale zase na druhou stranu kniha zachází dost originálně, chvílemi až filozoficky s konceptem stáří, života, smrti i osudu.
Hlavní postava Ralf se mi velmi líbila a knihou mě poháněla hlavně zvědavost, jak to s ním nakonec dopadne. Posledních asi 150 stránek bylo opravdu dobrých a knihu jsem dokončil s hezkým, i když trošku smutným pocitem.
Dostal jsem se k ní kvůli přímé spojitosti s Temnou věží, ale velmi mile mě překvapily reference na To, Řbitov zviřátek a další Kingovu tvorbu.
Návrat do Derry, tohoto obskurního, zlem promořeného amerického města ve státě Maine, které si pro pozadí svých hororových příběhů obyčejných Američanů King naštěstí pouze vyfantazíroval, mě – chtělo by se říct potěšil, jenže nejsem zas takový zvrhlík – vtáhl do svých hlubin až po samotný okraj. Mistr psychologie a znalec lidských duší si na dlouho vystačil s takovou banalitou, jako je nespavost, která postihne ovdovělého, stárnoucího Ralpha. Připomněl mi tak jiný svůj román, který se odehrává se v dalším proslulém kingovském městě Castle Rocku, Nezbytné věci. Nespavost však v tomto případě není samonosná, ale je prostředkem k získání mimořádných schopností u svého nositele, které jim mají pomoci bojovat se zlem.
King i tentokrát do příběhu vnáší své oblíbené fantazijní prvky, které mu umožńují lehce překračovat hranice možného i nemožného, a i tady se setkáváme s principem katet. Hry s barvami aury a její další využití jsou vskutku nápadité a přitom nenásilné, protože vychází ze známých metafyzických jevů, které vlastně jen lehce posouvá dál. Postavy tajemných plešatých doktůrků pak vhodně doplňují postavy dalších důchodců z Derry, kteří se stávají hlavními hrdiny tohoto Kingova románu, na rozdíl např. od románu To, kde se King zaměřil na nejmladší generaci městečka Derry. Střídavé dialogy a vnitřní monology postav pak účinně přispívají k poznenáhlu se stupňujícímu napětí, k jehož rozdmýchání si King zvolil pro amerického čtenáře příhodné a více než výbušné téma potratů a právo ženy na rozhodování o vlastním těle, ale i těle svého ještě nenarozeného dítěte. Myslím, že se už směle mohu označit za Kingova skalního fanouška. Na závěr cituji jednu moudrost ze života dnešní uspěchané společnosti:
„Všechno, co dělám, rychle odbydu, abych už mohl dělat něco jiného.“
Fascinuje mě, jak King dokáže popisovat naprosto všední životy, navíc tak reálně a pak přejít do té své fantasmagorie (myšleno v dobrém) a stvořit absurdní druhý svět. Super. "Přečteno" jako audiokniha. Já už rok na mateřské mám taky nespavost,tak čekám,kdy začnu vidět aury.
Nespavost je sama o sobě horor. Nespavost, důchodci, aury a tajemno v podání pana Kinga je pak horor na druhou. A opět v Derry. Nuda to opravdu nebyla.
Klasická jemně hororová Kingovka, jako všechny trpí trochu natahovaným dějem. Dostal jsem se ke knížce hlavně kvůli tomu, že je z Kingova univerza Temné věže, což se v knize promítlo a já jsem tak spokojen.
Zatím moje druhá kniha od tohoto známého autora, a musím říct, že jsem se propadla do tajemného světa plného aur a nadpřirozených postaviček. King má nepochybně neskutečný vypravěčský talent a bujnou fantazii. Za mě výborný.
(SPOILER) Od Kinga jsem četla spoustu lepších knih, ale i Nespavost má své kouzlo. Fajn nápad s důchodci, nespavostí, aurami i holohlavými doktůrky.
Nespavostí trpěl možná hlavní hrdina, já bych ale u četby spala pořád. Jsem velký fanda Kinga, ale toto bylo učiněné martýrium. Postavy mě nikterak neokouzlili, ačkoli třeba prvotně nastíněný děj byl fajn; vše se však rozpadlo v okamžiku, kdy padla zmínka o aurách. Následně přišlo moře dalších nesmyslů, že jsem nevěděla, kde mi hlava stojí. Tak čtu horor, nebo ezo fantasmagórii? Možná to bude tím, že jsem předtím nečetla sérii Temná věž, ale nikde nebylo řečeno, že to na knihy navazuje. Samo o sobě by to tedy mělo fungovat, ale nefungovalo.
Tuhle knihu jsem protrpěla jen proto, že nesnáším nedočtené knihy, a kdyby ta kniha nebyla součástí sbírky, tak se jí mileráda zbavím. Nuda na entou.
Miluji Kinga, opravdu hodně, ale u této knihy jsem se nemohla dočkat konce. Táhlo se to a konec pořád nikde. Já nevím, nebyl to můj šálek kávy. I když se konec jevil výslovně citově drásající, skoro nic to se mnou nedělalo. Ralf byl příjemnou postavou, ale celkový příběh byl slabý. Možná by byl lepší, kdyby měl tak o 300 stran méně. Hvězdičku přidávám za lehké zmínění Bena Hanscoma, Mika Hanlona,... To mě velmi potěšilo, škoda, že toho tam nebylo více.. snad narazím na nějakou lepší Kingovku :)
Přiznám se, že tahle kingovka se mi četla o něco hůře než ty, co jsem doteď četl.
Opravdu hodně rozvláčné a jaksi to nebylo tak chytlavé jak ty ostatní. Možná to chce čas :)
ale pro mě to prostě jaksi nebyl můj šálek kávy ...
Štítky knihy
americká literatura napětí poruchy spánku, nespavost spánek interrupce senioři vdovci aura
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2016 | To |
Je sice pravda, že se v Kingových popisech celkem vyžívám, začátek této knihy byl pro mě vyloženě nudný.
Celkově se však jedná o zdařilé dílo s typickým Kingovským rukopisem.