Nespavost
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/263/bmid_nespavost-3aZ-263.jpg
4
1291
1291
Hrdina románu Ralf má problémy. V poslední době nemůže spát. Navíc má vidění a není si zcela jistý, zda jsou to opravdu halucinace. Barvy, postavy, zvláštní aury kolem jeho přátel. Nezmínili jsme holohlavé doktůrky, kteří se vždycky objeví v momentech smrti. Ten na pohled zlý svírá rezavý skalpel... Po tom co je ohlášena návštěva Susan Dayové do Derry, poklidné městečko se začne rozdělovat díky sporné otázce interupce. A až dosud mírný a klidný Ed Deepneau se jaksi mění. To se stalo tehdy, když Ralf začal ztrácet víc než jen spánek. Když začal chápat, proč je Ed posedlý představou, že se Derry stává novým Armagedonem. A když si uvědomil, že usedlíkům jeho rodného města se zkracuje čas. Zlo nepředstavitelných rozměrů sem nalezlo cestu. A Ralf má jednu jedinou šanci zničit ho...... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1997 , MelantrichOriginální název:
Insomnia, 1994
více info...
Přidat komentář
Kingovská klasika
King zde ve velkém odkazuje na svou Temnou věž, ale naštěstí nemusíte být do ságy zasvěceni, abyste příběh plně pochopili. Provázanost dějů je spíše takovým zpestřením pro zaryté fanoušky, ke kterým se řadím i já.
Každopádně, pokud si odmyslím Věž, zůstane i tak zatraceně dobrý příběh o dvou blízkých lidech, kteří zničehonic nemohou spát. A začnou svět doslova vidět v jiných barvách. Jenže i v tomto novém a krásném světě je něco zlého a zkaženého. A na hrdinech našeho příběhu je to, aby zachránili všechny světy, které se točí okolo osy - Temné věže.
Docela dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Dokonce jsem se i nudila. První vlaštovka, která nudu prolomila, byly aury. A asi i poslední. Nebýt závěru, říkám, si, jestli to vůbec napsal King nebo se někdo snažil být jako on?! A ještě jednou o závěru. Když příběh končil, teprve jsem si přála, aby ještě pokračoval. Ach jo.
"Náhoda je šílená, účel je normální."
Po přečtení některých komentářů, že je kniha ze začátku moc zdlouhavá a nudná, mi to nedá a musim citovat Kinga. A sice, že " Dobré knihy neprozradí všechna svá tajemství najednou." , což v tomhle případě sedí přímo dokonale. Já jsem byla nadšená, vždy když se začal vybarvovat svět a děly se podivné věci, jsem byla přímo fascinovaná. A i když se u Kingovek už příliš nebojim, tak se mi taky o knize zdálo, přímo teda o Rozálii. :) A jakmile se v knize začlo zmiňovat o Temné věži, skoro se mi zastavilo srdce ( a při zmínce o Patrikovi, jsem se musela usmívat..) . Na mě kniha hodně zapůsobila a řadím si ji k těm nejlepším z jeho tvorby. Navíc kdo ho čte opravdu hodně, tak se musel cítit při téhle knize, jako by se vrátil domů..Při zmínkách o událostech v Derry ( TO ), a Temné věži, to nelze jinak. :)
Špatná knížka, tři hvězdičky pouze za nápad, který asi opravdu jen tak někdo nevymyslí. Vůbec mě autor nedokázal přesvědčit,
abych se sžil s hlavními hrdiny, děj pak hrozně zamotal, aby nebylo na první pohled jasné, že to vlastně smysl nemá.
Za mě se asi nejedná o nejlepší Kingovu knihu, nicméně musím uznat, že se četla opravdu sama. Začátek se mi nezdál kdovíjak utahaný, naopak si myslím, že pomalejší rozjezd příběhu akorát prospěl. Postavy Ralfa a Lois byly uvěřitelné, navíc mi oba celkem přirostli k srdci – asi proto mi konec přišel tak dojemný. Zbytek díla na přílišný sentiment nevsází, naopak, Nespavost dokáže být pro čtenáře s bujnou fantazií poměrně děsivá (zvláště pak postavy „holohlavých doktůrků“), což dokládá noční můra, která se mi v době četby zdála. Zbytek noci jsem neusnul, takže název knihy perfektně vystihoval můj stav.
Román rozhodně stojí za přečtení, četbu jsem si perfektně užil, ale některé pasáže byly popisovány až zbytečně dopodrobna, i když v nich v podstatě o nic nešlo. To však v celém kontextu vadí jen velmi málo. Jinak velmi dobrá kniha.
Tak tohle je mistrovské dílo,King skvěle popsal vztah mezi dvěma seniory ze začátku se sice dílo rozjíždí pozvolna aby pak následně čtenáře doslova donutilo k NESPAVOSTI,jsou tu odkazy na temnou věž,aury a barvy,spousta nadpřirozených jevu,užasné temné prostory,vidiny a pocity lidí,odkazy na smrt,podivné bytosti dokturků to vše zabalené do mimosmyslového vnímání a existence jiných dimenzí.Podle mě se jedná o NEJSLOŽITĚJŠÍ dílo které STEPHEN KING napsal,ZANECHÁ VE ČTENÁŘÍCH VELMI SILNÝ PROŽITEK.
Neuvěřitelná kniha. Je fakt, že jsem ji četla o něco déle, než u mě bývá - co se týče čtení Kingovek - zvykem, ale stálo to za to. Už na začátku knihy, kdy mi došlo, že Ralf je důchodce jsem si říkala, že mě kniha nejspíš moc nechytne - trošku jiná generace. Ale opak byl pravdou. Začátek malinko zdlouhavý, ale později, kdy si člověk dosadil souvislosti, začala "zábava".
...SPOILER...
Moc se mi líbilo, jak se v této knize (a nejen v ní) nepatrně (nebo snad zásadně?) prolíná víc Kingových děl - Susan Dayová (mluvilo se o ní i v Rose Madder), a teď má oblíbená pasáž o malém Patrikovi, malujícím si na zadní stranu omalovánek od McDonalds ...
........"Uprostřed se tyčila k modrému nebi s buclatými bílými obláčky tmavá věž, postavená z černých kamenů. Obklopovalo ji pole sytě rudých růží. Kousek stranou stál nějaký muž ve vyšisovaných modrých džínsách. Kolem pasu měl dva nábojové pásy a u boků dvě pouzdra na pistole. Úplně na vrcholku té věže stál muž v červeném plášti a díval se na pistolníka dole s výrazem, v němž se mísila nenávist se strachem. Ruce měl na parapetu věže a zdálo se, že je má také červené. ... "Kdo je tohleto?" zeptala se (Sonia, Patrikova matka) a ukázala na malou postavu, shlížející žárlivě z vrcholu tmavé věže. "To je Červený král," řekl Patrik. "Aha, Červený král. A kdo je ten muž s pistolemi?" ... "Ten se jmenuje Roland, mami. Někdy se mi o něm zdá. Je to král." ♥
...A hodiny smrti tikají...
Číst knihy S. Kinga je někdy trochu jako studium na vysoké škole: člověk musí vstřebat spoustu informací, o kterých vůbec netuší, k čemu mu (a zda vůbec k něčemu) budou, aby se mu ve finále všechny spojily do naprosto logického celku. Tato kniha to jen potvrzuje.
Přiznám se, že u knih stavějících na metafyzických záležitostech mi často vadí rozsáhlé pasáže, které ve finále skončí tak, že se člověk vlastně nic nedozví, protože "to přesahuje jeho chápání". Naštěstí v této knize na toto došlo spíš jen okrajově, zbytek byl perfektně zvládnutý příběh.
Tahle kniha mě k mému vlastnímu překvapení až tak moc nechytla.Možná to bylo tím,že jsem ji četl s delšími přestávkami,ale oproti jiným Kingovým knihám mi právě u Nespavosti něco vadilo a nebyla to ani tak vleklost,jako spíše občasné až přehnané situace..každopádně na 4 hvězdy to je,jen jsem od toho čekal víc :)
Výborně se mi to četlo, protože mám rád důchodce a jejich myšlenky........(ono tedy neni pravda, že vždy musejí být moudří a tak trochu nad věcí) ......:-)......Prostě bezva kniha a spojení s Věží tu také můžete čekat.
Ve spoustě komentářů jsem před začátkem čtení četla, jak je kniha na začátku zdlouhavá a že trvá, než se děj rozjede. To mě sice trochu odradilo, ale stejně jsem po knize sáhla. Už proto, že je to pěkná bichle, a já si ve tlustých knihách libuji.
Líbila se mi už od začátku. Na celou záležitost přicházíte postupně, a to, co se jeví na začátku tak, je na konci onak. Jelikož má kniha 661 stran a vyvíjí se postupně, po měsících, hlavní hrdina Ralf mi celkem přirostl k srdci. A ten konec, ta dohoda s Klothem a Lachesem? (nebo jak se jmenoval, to jméno je pro mne moc náročné:D) Páni. Vůbec jsem to nečekala. Kingův styl se mi dobře čte, a i když mě děj nepohltil tolik, jako u jiných klid, kniha se mi líbila. Je pravda, že jsem byla ráda, když jsem se jí prokousala, a sama nevím, jestli jí vůbec ještě někdy budu číst. I přesto jsem spokojená. Určitě stojí za přečtení.
Tato kniha byla jedna z mych prvnich a podlehl jsem Stephenu Kingovi. Prvni film byl To ,a to byl zacatek zavislosti...
Asi v půlce mě přestala bavit a na půl roku jsem ji odložil. Pak se děj rozjel (asi o 2 strány dál :D :D :D ) a naservíroval něco neskutečného. Z Nespavosti mám divný pocit, to se povedlo. Jen ta představa že na světě existují věci které nevidíme, korunu tomu nasadili ti červi kteří tam byli zmínění. Aury, barvy,telepatie - až do konce jsem se opravdu nenudil :) škoda toho rozvleklého začátku, ale takový King už holt je.
Mě líbila moc ,ale na Temnou věž se právě chystám,tak to asi mělo být v jiném pořadí.
Nedočteno, nehodnoceno. Tahle kniha nejspíš není pro mě, což mě mě u Kinga mrzí. Přišlo mi, že kromě jednoho dědy, který se nemůže vyspat a řeší manželský spor svých sousedů, se nic neděje. Děj mě vůbec ničím nezaujal a když se na scéně objevili "doktůrci" došla mi trpělivost a knihu jsem odložil. Ale kdoví, třeba jsem do ní ještě nedorostl...
Je obdivuhodné, co dokáže King vytvořit na první pohled ze stupidní zápletky o ,,holohlavých doktůrcích a králi Krkavci." Nicméně tak nějak jsem byl rád, když bylo těch 660 stran za mnou:-)
Trpěl-li někdo někdy ve svém životě nespavostí (ať už jakoukoli formou), moc dobře ví, jak děsivá tato zkušenost může být. Na stará kolena se s ní setkal i Ralph Roberts, hlavní postava tohoto Kingova románu. Forma nespavosti, kterou trpí, je však děsivější, než jakákoli jiná. Nemá totiž žádnou přirozenou příčinu, ale spíše příčinu čistě metafyzickou. Získává skrze ni možnost nahlédnout pod roušku (racionálních?) klamů smyslového světa, pod kterou se skrývá svět vyšších bytostí. Díky tomu se zaplétá do událostí, o kterých se většině smrtelníků může jen snít.
Do četby tohoto románu jsem se pustil z konkrétního důvodu. Jde totiž o román související s jiným dílem Kinga - s Temnou věží. A nejde přitom o souvislost okrajovou. Je velmi zajímavé, že se King právě v Nespavosti pouští do toho, čemu se téměř po celých 3 000 stran Temné věže úspěšně vyhýbal. V Temné věži totiž čtenářům příliš nedává nahlédnout do metafyzických tajů světa jako takového. Činí tak až v tomto díle, které díky této skutečnosti funguje do jisté míry jako záplata na jisté díry, vyskytující se v jeho koncepci. V ústředí přitom stojí tak radikální fatalismus, až to vyráží dech. Nicméně autor se zabývá i jinými tématy, které sice nesouvisí s Temnou věží, avšak přesto stojí v popředí - zde bych mohl nejspíš zmínit feminismus, otázku potratů a kritiku fanatismu ve všech jeho podobách.
Nespavost lze proto číst dvojím způsobem; Jako samostatné dílo, nebo právě jako dílo doplňující zmíněnou Temnou věž. Pokud bych ho četl prvním způsobem, nejspíš by bylo moje hodnocení nižší. Nepochopil bych totiž všechny souvislosti a byl bych pravděpodobně zmaten. Druhý způsob čtení umožňuje vyčíst z díla i něco, co nezasvěcenému čtenáři jistě unikne, a dovolí tak užít si ho v trochu větší míře.
Mezi slabší stránky Nespavosti patří také velmi pomalý rozjezd a z toho plynoucí celková zdlouhavost. Zdá se, že je King "nespoutaný autor". V začátcích dokázal škrtat ...postupem času mu ale vydavatelé se vzrůstající prodejností jeho knih začali vycházet vstříc, a tak se této schopnosti zbavil. Ve většině případů je to jistě pozitivum ...zde to ale rozhodně neplatí.
Do poloviny jsem si říkala jak je možné, že jsem tuto výbornou knihu doposud přečetla jen jednou (poprvé jsem ji četla asi před deseti lety), od poloviny mi to bylo jasné. Přesto oceňuji nápad, provedení a hlavně velmi věrohodné vykreslení pocitů seniorů, stejně jako "nakousnutí" stále ožehavého tématu interupcí. Velmi se mi líbí, že King na toto téma nahlíží z více pohledů, jak ze strany příznivců tak odpůrců a dochází k závěru, že fanatismus jedněch i druhých je totožný a přináší pouze problémy.
Štítky knihy
americká literatura napětí poruchy spánku, nespavost spánek interrupce senioři vdovci aura
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Není to špatná kniha, ale nějak z ní na mě již příliš čiší rutina. Zdála se mi předvídatelná, napsaná sice zkušeně, ale přesně jenom tak, aby naplnila autorův záměr, nebylo tam nic navíc. A právě ta tvůrčí rutina způsobila, že se Nespavost stala prakticky mojí poslední knihou, kterou jsem si zatím od Stephena Kinga koupil. Od té doby jsem si koupil už jenom Noční směnu, což jsou ale ranější Kingovy povídky, takže to se nepočítá.