Nespoutaná - Probuďte se a začněte žít
Glennon Doyle

Plná bolesti a žalu, ale i krásy a lidského humoru. Taková je kniha Nespoutaná, v níž se autorka Glennon Doyle vypisuje ze syrovosti trpkého ženství prostoupeného závislostí, poruchou příjmu potravy, depresemi i rozpadem manželství. Zároveň zde však jako fénix povstává z popela, dává čtenářům naději na katarzní oproštění a pomáhá nám uvědomit si vlastní hodnotu, půvab a vnitřní lásku, s jejichž pomocí máme konečně šanci vymanit se ze svých klecí. Vystavme moc svého ženství konečně na odiv a dovolme si žít jako nezkrocené šelmy!... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2021 , ViaOriginální název:
Untamed, 2020
více info...
Přidat komentář


Objevila jsem ji v knihovně. I když jsem věděla, že ohlasy na ni jsou různé, říkala jsem si, že ji zkusím... Nooo, nedostala jsem se ani ke 100 stránkám. Za mě prostě ne, velké špatné. Bohužel :-(


Za mě trochu chaotická změť zajímavých myšlenek. Autorka mě inspirovala svou odvahou a ochotou vyjít z komfortní zóny a něco udělat, jak se svým životem, tak se světem okolo. Dala jsem jen tři hvězdičky, protože to přeci jen není úplně literatura, ale je to knížka, na kterou nezapomenu! Doporučuji všem ženám... minimálně Vás přiměje k zamyšlení, když už ne k zásadním změnám ve Vašem životě ;)

Někdo tady níže píše - nezajímavá obálka, zajímavý obsah. Za mě přesně naopak. Zajímavá obálka, ale bohužel nezajímavý obsah. Čekala jsem příběh, ve kterém se autorka bude zpovidat ze všeho těžkého, co prožila. Jenže ono je to celé takové jakože motivační, popis pocitů, bez příběhu. Tyto typy knih mě prostě nebaví, nedočetla jsem.


Nezajímavá obálka, zajímavý obsah. Kvůli názvu jsem ji musela přečíst. :) Autorky mi místy bylo líto, viz pseudorady hloupé psycholožky. Tak to dopadá, když je pacient chytřejší než lékař. Některé části mne úplně nebavily, ale rozhodně to byla zajímavá a obohacující četba.


“Přijdu si hrozně sama. Tady ve svém těle. Jsem prostě… opuštěná, nebo tak něco. Během dne, když mám spoustu práce, na to zapomenu, ale v noci, v posteli, si na to zase vzpomenu. Jsem tu hrozně opuštěná. A právě toho se bojím.” - Nespoutaná
* Pokud běžně nečtete tenhle typ literatury, tak si rozmyslete, jestli do knihy půjdete. Pokud se rozhodnete knihu zkusit (a já vám to už teď doporučuju), tak do knihy běžte s otevřenou myslí a taky s vědomím, že vám kniha nemusí sedět úplně v každém probíraném tématu. Každopádně je to kniha, která vám může poskytnout nadhled a zamyšlení nad svým vlastním životem.
* Autorka nám tady představuje svůj příběh. Její příběh provází otázky sebelásky, mateřství, náboženství, sexuální orientace, závislosti, poruch příjmu potravy, atd. S tímhle příběhem, který se nám tady odkrývá, se spousta z nás neztotožní, ale o to tady ani nejde. Každý má svůj vlastní příběh a autorka se nám tady právě snaží předat to, abychom si ten svůj příběh psali podle vlastního scénáře a ne na základě “pravidel” a očekávání někoho jiného. Abychom se snažili žít tak, jak sami chceme a ne tak, abychom zapadli do škatulek, které vytváří společnost.
* Po přečtení knihy se vám život nezmění. Kniha vám však může poskytnout jakýsi “návod”, jak si ho změnit sám.
* Podtrženo, sečteno. Je to velmi zajímavá kniha, ve které si podle mého každá žena najde to své. Nemusíte a ani já sama jsem nesouhlasila se vším co autorka psala, něco mi přišlo přitažené za vlasy, ale s něčím jsem zase souhlasila na 100%. Knihu jsem četla poměrně dlouho, a i když má kniha poměrně krátké kapitoly, tak to není čtení na jeden či dva večery. Často jsem se z knihy zamýšlela. Nabízí mnoho zajímavých myšlenek, které jsem zkoumala, analyzována a nebo mě vrátily zpátky v čase v mém životě.
Dejte knize prosím šanci.
Já za knihu děkuji Knihám Dobrovský :)

Knížku jsem cca po 70 stránkách musela odložit. Vybrala jsem si ji, protože jsem na ni všude viděla recenze a všichni kolem si ji chválili. Bohužel, mně nesedla, a myslím si, že mi ani sednout nebude. Obálka je sice hezká, ale to je tak vše. Někomu se knížka může líbit i obsahem, ale já mezi nimi nejsem. Kvůli této knize jsem o sobě HODNĚ pochybovala, např. jako malé dítě k rodičům - jestli jsem se k nim chovala správně atd, o mé existenci. Knížka mě také dost urážela.
Osobně ji nedoporučuju

Nejhorší kniha, která se mi na doporučení kdy dostala do rukou. Z těch klišé s nakupené tuposti textu se mi dělalo nevolno.


Na tuto knihu jsem se nesmírně těšila,už obálka mě lákala tak,že jsem odložila rozečtenou knihu,kterou jsem se nedokázala prokousat...zhruba první polovina mě strhla,mezi řádky jsem vycítila poselství,se kterým bych se ráda ztotožnila...ale poté se kouzlo zlomilo a zbytek knihy jsem tak tak dočetla...přišlo mi,že se myšlenky pořád opakují a pokud nebyly aplikovany přímo do příběhu,tak mne vlastně nebavily. Proto pouze 3 hvězdy a ve finále rozporuplné hodnocení.


první polovina velmi čtivá, bavila mě moc, ve spoustě věcech jsem nacházela pochopení, sympatie, ale druhá polovina knihy už mi nesedla a prokousávala jsem se textem, takže za mě je to tak 50-50


Určitým směrem mi tato kniha připomínala Nejšťastnějšího muže na Zemi, nejspíše tím inspirativním stylem, který ze sebe vyzařuje.
Můžete si vzpomenout na jakoukoliv životní situaci, komplikaci, prostě cokoliv, co v životě můžete potkat nebo narazit. A to tu najdete. Hlavní hrdinka popisuje velmi rozmanitou škálu problémů, se kterými se setkáváme. Ať už v běžném našem životě, v okolí či z doslechu. Víme, že takové problémy tu jsou, že se s nimi vypořádává celá společnost nebo určití jednotlivci. A Glennon nám ukazuje, jak se s tím rvala ona, a snaží se nám něco z toho předat dál. Konkrétně, kdybych měla pár z nich vypíchnout, tak je to rasismus, LGBT, závislost na alkoholu, bulimie, mateřství, výchova dětí, manželství i rozvod.
Mě osobně se dotkla jen některá témata, jiná mi spíše sklouzla po povrchu. Přičítám to ale tomu, že to nejsou věci, se kterými bych bojovala (alespoň prozatím). I tak jsem si tam vytáhla to svoje. A to je asi na té knize nejlepší, že si z toho každý něco vybere. Něco, co se ho týká, co by mu mohlo pomoct nebo s čím bude souhlasit.
Bylo to velmi zajímavé čtení.
E-kniha mi byla poskytnuta na recenzi v rámci jednorázové spolupráce od Knihy Dobrovský.


Bude se líbit těm a do té míry, do které řeši podobné problémy jako autorka a dokáží se s ní stotožnit. Za mě tak na půl, některé úvahy zajímavé, jiné jen plácaní v květnatých metaforách. Trochu se podivuji, že někdo napíše tohle a je hvězda. Mám i menší problém s tím, že autorka zahodila vše, co propagovala v předchozí knize (klasické křesťanství, boj o záchranu manželství), přijde to i po téhle knize? Na jedné straně říká jak žít, na druhé připouští, že sama je úzkostná a depresivní zároveň a bere léky - ale ok, to neznamená, že nelze souznit. Také je to zajímavý vhled do uvažování amerických demokratů (demokratek) - my jsme ti rozumní, aktivističtí, správní, jak jen to někdo může mít jinak? USA vykresluje tak, že bych v nich nechtěla žít. Ale celkový dojem spíše pozitivní.
Příšerný překlad slovíčka "self".


Tahle kniha si mě získala. Přečetla jsem ji doslova za 3 dny. S názory autorky souzním, byla mi svým smýšlením velice blízká.
Určitě to není kniha pro každou (každého), ale za mě… rozhodně doporučuji!


Knížku jsem zhltla za pár přečtení. Autorka píše ze zkušeností svýho vlastního života a nebojí se ukázat pravdu tak jak je, nepřibarvenou. Dotýkala se spousty témat, který se mě samotné momentálně týkaj a musím říct, že to bylo osvobozující. Často mám problém věci, který se mi v hlavě odehrávaj, pojmenovat nebo vysvětlit a Glennon to udělala v podstatě za mě. Hodně věcí mi do sebe zapadlo a bylo i strašně zajímavý, jak vlastně psala o rodičovství, na kterém ukazovala, jak nejenže je to fakt dřina (a ne třeba ani tak fyzická, spíš různá rozhodnutí), ale jak je to všechno propojené, jak rodičovství utváří jak člověka (rodiče), tak ale ty děti.
Líbil se mi hrozně i styl psaní, kdy kniha je rozdělena do spoust kapitol, které na sebe většinou nijak markantně nenavazují, ale jako celek dávají velký smysl.
Samozřejmě by si měl čtenář dávat trochu pozor, každý může mít na určité věci velmi odlišný názor a zrovna tato autorka má tendenci psát hodně "silně doporučivým" stylem, takže by si čtenář mohl hned názory a praktiky brát za své. V těchto situacích by se měl čtenář zamyslet jaký k situacím a názorům má vlastní postoj atd. Ale já ve velké většině s autorkou souhlasila.


Kým jste byly předtím, než vám svět řekl, kým máte být?
Čtu. Čtu jak o závod. Čtu tuhle syrovou intimní zpověď. Čtu Nespoutanou.
Brečím. Směju se. Dovoluji si cítit ty emoce. Zastavuji se. A přemýšlím.
Fascinuje mě, jak se autorka nebojí vynést na světlo svá nejniternější tajemství.
Ta tajemství, co nemají ráda světlo, která pálí, škvaří, bolí, doutnají...
Feminismus. Misogynie. Závislosti. Alkohol. Poruchy příjmu potravy. Psychické problémy. Bolest. Deprese. Úzkosti. Rasismus. Diskriminace. Náboženství. Sexuální orientace. Mateřství. Rozvod. Přehnaná očekávání společnosti. Hledání vlastní identity. Hledání vlastní hodnoty. Vlastního názoru a hlasu.
Zvýrazňuju. Růžově. Horlivě. A často. Pravidelně s husí kůží.
Jsem si naprosto jistá, že Nespoutaná nesedne každému. Pro mnohé bude velkým vykročením z komfortní zóny, možná dokonce nesmyslným textem. Ne každý si k ní najde cestu. Já k ní cestu našla. A je to jedna velká jízda.
Jen málokterý „lifechanger“ titul mi sedne. Tehle ano. Tehle sedl. Možná i proto, že to není návod, jak žít. Ten totiž neexistuje. Místo poučování inspiruje.
Na Nespoutanou budu myslet ještě hodně dlouho. A pravděpodobně se k ní budu opakovaně vracet.


Nespoutaná s podtitulem Probuďte se začněte žít je kniha, kterou autorka napsala sama o sobě. V podstatě se to dá nazvat i deníkem, ze kterého by si měl vzít čtenář poučení. Glennon v sobě dlouho dusila své pravé já. Žila životem, který podle všech měla, ale vlastně nežila. A přesně o tomto je tato kniha. O tom, že můžeme žít i jinak, bez předsudků. Tak, jak chceme sami.
Nespoutaná je rozdělena na hodně krátkých kapitol, které se různě proplétají a vyprávějí nám životní příběh hrdinky na přeskáčku. Což by za mě nebylo na škodu, kdyby se to v polovině nezlomilo spíše na příručku pro výchovu dětí. Autorka se začala lehce točit v kruhu. A to je vlastně jediný mínus, který jsem v této knize našla. Zatímco první polovina se jen hemží lepíky, ta druhá skomírá.
Glennon se zabývá tématy jako feminismus, bulimii, intimitu, nevěře, rodičovství ale i vztahu mezi stejnými pohlaví.
Co je pro mě Nespoutaná? Kniha plná pravdivých citátů a poučení, která zasáhne takřka každého. Rozhodně vám ji doporučuji přečíst, ale připravte se na to, že toto rozhodně není obvyklý román.


Bulimie. Alkoholismus. Těhotenství. Manželství. Rodičovství. Výchova dcery vs. výchova syna. Feminismus. Rovnoprávnost. Náboženství. Rozvod. Homosexualita. Životní láska.
.
To a mnohem víc najdete v knize Nespoutaná. Autobiografický román, který vás donutí zamyslet se nad svým životem, nad všemi názory a postoji, které jste měli, než jste tuto knihu otevřeli. Je dost možné, že budete plakat. Ale to je v pořádku. Je taky dost možné, že změníte názor na určité věci. To je také v pořádku. Vyvíjíme se a vyvíjí se i naše postoje.
.
Nespoutaná se jistojistě objeví mezi nejlepšími knihami letošního roku. Zařadí se mezi nejlepší knihy, které jsem kdy četla. Takže prosím, udělejte si laskavost a přečtěte si ji!


(SPOILER)
Tak kde mám začít! Asi začnu tím, že mě kniha velmi zklamala. Jako neměla jsem od toho velké očekávání, ale najednou všichni z knihy dělali bůh ví jakou senzaci, tak jsem začínala mít nějaké očekávání, které se nakonec nenaplnilo.
Ze začátku jsem si říkala, že zatím je to super, možná to bude i víc než super. Ale to jsem se mýlila. A s jistotou vám můžu říct, že tahle kniha vám nezmění život.
Musím uznat, že kapitoly byly docela krátké, ale hodně jsem se v jejích myšlenkách ztrácela, protože každou kapitolu přeskakovala do jiného časového období a místa a já jsem se nejdřív musela zorientovat. A v jedné kapitole dokonce i změnila pohled vyprávění, takže jsem nevěděla, kdo vypráví o kom a s kým. Byla jsem zmatená.
Na druhou stranu se mi líbily názvy kapitol, které byly originální podle toho, o čem byla ta dána kapitola.
Některé její myšlenky byly hodně k zamyšlení a s některými jsem i souhlasila, ale tak ze 75% to byly pro mě blbosti, nesmysly. V některých situacích jsem ji nechápala a hodně věcí zbytečně řešila.
Asi od 100 stránky mě to totálně nebavilo, hrozně jsem se trápila a málem se dostala do čtecí krize.
SPOILER
Dost mi vadilo, že tam furt píše o náboženství a Bohovi. Že podle ní je Bůh žena, protože ona je feministka a nechápe proč by to neměla být žena, ale automaticky je to muž. No za mě je to úplný nesmysl, prostě to tak je. Je to něco jako v matematice počítání logaritmických funkcí nebo jiných blbostí. Prostě to tak je. A hotovo. Dále mě štvalo, že píše o tom, že nemáme obhajovat svoje činy a rozhodnutí lidem, protože je to naše věc, ale ona sama v knížce se obhajuje za to, že je lesba a proč opustila manžela. A že to je v pořádku a že a že a že...proč proč proč. Ale to je obhajování, přitom píše, že to nemáme dělat. Tak to nechápu. Ať si dělá, co chce. A taky hodně do toho cpe LGBTQ+ komunitu a obhajuje je a píše, jak s eona cítí a proč se stala lesbou. Okay.... Ale tak se nemusí obhajovat před celým světem. Natož o tom psát. Mě by to jinak nevadilo, ale je toho tam přehnaně moc a už to pak ztrácí ten význam.....
KONEC SPOILERU
Během knihy jsme zjistila, že je mi samotná autorka nesympatická, takže bychom asi nebyly v jiném životě kamarádky.
Na konci knihy jsem zjistila, že děj knihy se odlišuje od anotace knihy. A ta anotace tak na 40% vystihuje obsah knihy. Protože kdyby tam napsala opravdový obsah knihy, hodně lidí by to odradilo.
Nicméně dost negativní nálady, protože jestli jste to dočetli až sem, jste machři!!
Každopádně za mě jedno velké NE!! A určitě si knihu znovu nepřečtu. Za mě zbytečně strávený čas, který jsem mohla využít na lepší knihu.
Plusy. Kniha má hezkou obálku a jak už jsem jednou zmínila, líbily se mi názvy jednotlivých kapitol. Proto dávám jen 1 hvězdu.


Z knihy jsem byla nadšená, dobře se čte, přináší hodně témat k zamyšlení. S partnerem jsme se několikrát o různých věcech bavili. Jen ta obálka se mi fakt nelíbí a přijde mi, že ke knize se ani nehodí (ale myslím, že je převzatá ze zahraničí).
Nespoutaná aneb jak jsem se zase jednou nechala napálit krásnou obálkou
Většinou, když mě kniha zaujme obálkou nečtu ani anotaci a hned po ní sáhnu.
Než jsem se do knihy pustila přečetla jsem si pár recenzí a čekala skvělý pravdivý příběh o strastech a nemoci ženy, která se nevzdala a vybojovala si život, jaký si vždy přála. Začátek knihy mě moc bavil a doufala jsem, že děj bude pokračovat ve stejném duchu. Jaké však bylo moje zděšení když se mi místo příběhu zrodu nové ženy dostalo spousty feministických rad a duševního myšlení. Toto úplně není nic pro mě, přesto jsem knize dala ještě šanci a četla dal... No nebudu vám lhát ale málem jsem nedočetla ️ Děj je sestaven z krátkých částí, které na sebe absolutně nenavazovaly a slibovaného příběhu se mi tak nedostalo. Což je vlastně škoda, protože to mohlo být skvělé čtení. Autorka si mnohdy protiřečila a když začala řešit i otázky náboženství chtěla jsem knihu doložit. Holt nepatřím k těm nadšencům, kterým kniha obohatila život. Pro mě byla utrpením Dvě hvězdy jsem dala jen kvůli hezké obálce, skvělé první části knihy a pár krásných mouder se kterými jsem se v knize ztotožnila.