Netopýr
Jo Nesbø
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151870/bmid_netopyr-z6X-151870.jpg
4
5919
5919
Harry Hole série
< 1. díl >
V Austrálii je nalezena mrtvá norská dívka. Vše poukazuje na to, že byla znásilněna a zavražděna. Oddělení vražd osloského policejního ředitelství vysílá do Sydney kriminalistu Harryho Holea, jehož úkolem je sekundovat místní policii při vyšetřování. Zároveň si zde má Harry odpočinout od problémů s alkoholem i psychických potíží. Při autonehodě totiž jeho vinou zemřel mladý kolega. Pasivně přihlížet a jen radit však Harry neumí, a tak se ve vyšetřování začíná navzdory nelibosti australských kolegů silně angažovat, zvláště poté, co vyjde najevo, že nejde o jedinou vraždu a že má policie patrně co do činění se sériovým vrahem. Harry se postupně dostává do prostředí pasáků, drogových dealerů, prostitutek, transvestitů, cirkusáků i boxerů a seznamuje se se světem a s legendami původních Austrálců a jejich prostřednictvím také s netopýrem – symbolem smrti.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2013
,
Kniha Zlín
Originální název:
Flaggermusmannen, 1997
více info...
Přidat komentář
Pamatuju si hype, provázející tuto sérii v early 2000's. Tehdy jsem veškeré skandinavské detektivní romány považoval za otravnou nudu pro maminky na mateřské. Po uklidnění situace jsem si však tento díl pořídil na doporučení kamaráda. Bohužel se mi dostal do spárů okamžitě po dočtení jednoho z nesmrtelných děl mistra mistrů, Emila Zoly.
Ten obyčejný jazyk, plochá atmosféra, genericky nudné charaktery doplněné o naprosto nelogické zakončení (!!!!) Mám chuť chování pachatele roznést na čertím kopýtku, ovšem raději nebudu spoilovat. Pachatele jsem, bez chlubení, odhadl v okamžiku jeho nástupu na scénu. HH (což je akronym pro Hlavního Hrdinu) je takový zmateně smutny noirový panáček. V konverzaci nudný, v pití zdatný, tedy typický zástupce skandinávské fauny. Atmosféra podsvětí a alternativních kultur, na kterou jsem se především těšil, byla naprosto odfláknutá. Popisné schopnosti autora bych přirovnal k regionálnímu novináři, píšícím o úbytku včelstev na Karvinsku.
Po dočtení jsem zůstal naprosto neobohacen. Na další pokračování se nechystám. Mám ve frontě množství knih od rozhodně zdatnějších spisovatelů.
ps k překladu: proč se používá obrat "sednul si na bobek"? v lepším případě si můj mozek vybaví scénku, ve který si Hlavní Hrdina osedlá známého country zpěváka.
Tvorbě Nesba jsem propadla poměrně nedávno díky sbírce povídek Žárlivost. Díky tomu jsem usoudila, že nastal čas seznámit se s detektivem Harrym. Knížka Netopýr je čtivá, do poslední chvíle jsem netušila kdo je vrah a oceňuji, že postava Harryho rozhodně není kladná, ale spíše v odstínech šedé. Rozhodně se chystám se čtení dalšího dílu.
Na začátku mé velké očekávání rychle spadlo na bod mrazu, u čtení jsem se nudila, některé části mi přišly naprosto zbytečné, jediné co mě udrželo do konce byl Harry a tak mu dám ještě asi šanci
K autorovi mám nesmírně kladný vztah. Některé díly jsem četla už dříve, postupně mi je servírovala kolegyně která četla celou sérii podle jejího mínění od nejlepších. Teď jsem se rozhodla, že začnu číst od 1. dílu, a bohužel bych toto nikomu nedoporučila. Na počátku knihy se seznámíme s hlavním hrdinou, dozvíme se leccos o jeho životě, a poté pokračuje kniha nudným, podle mne zbytečným dějem i popisem, a zajímavá začne být až v poslední čtvrtině knihy. Z této prvotiny tedy nijak nadšená nejsem a kdybych ji četla jako první v sérii, dál bych už nepokračovala. Takže - kdo si chce autora i hlavního hrdinu oblíbit (jako to mám já), spíš bych doporučila tento úvodní díl přeskočit.
Osobně moc detektivky nemusím, ale co si budeme Jo Nesbø je hodně opěvovaný spisovatel a tak jsem tomu chtěla dát šanci. A i přes to že na začátku jsem si v duchu říkala "To je teda pěkná nuda...", nakonec tam prostě něco bylo, a to že pan Nesbø píše velmi čtivě o tom se určitě nedá pochybovat. Příběh jako celek mi možná místy přišel trochu přitažený za vlasy, co si budeme detektiv který jen tak na pár dní zmizí a když se vrátí pomlácenej a bůh ví co ještě, všichni nad tím shovívavě přimhouří oko. No, ale budiž. Harry Hole sám o sobě je podle mě hodně zajímavý člověk a úplně blbej taky nebude, a věřím že v běžném životě by ho každý prostě poslal do "Bohnic" a léči se ty magore. Každopádně když poznáváme postupně jeho příběh, není to zas až tak nepochopitelné, což samozřejmě neomlouvá jeho alkoholismus :D Líbila se mi dějová linka s Birgittou i když měla hořký konec, a líbily se mi legendy propojené s příběhem. Neříkám že jsem unešená ale rozhodně nezavrhuji to že bych si další díly ráda přečetla. :) Amen
Příběh mě nějak moc neoslovil...knihu jsem četla docela dlouho, moc mě nebavila....a to mám detektivky ráda. Třeba dám šanci jinému dílu série.
Sérii Joa Nesboho jsem dlouho odkládala a popravdě nevím, jestli ji někdy dočtu. První díl byl pro mne víc mučením než příjemným čtenářským zážitkem. Počínaje postavou Harryho Holea a jeho problémy s alkoholem, slabými místy v příběhu až po popisné části Austrálie.
Jo Nesbø a Harry Hole jsou v žánru detektivek/tjrillerů dnes už pojem. Mně se tenhle fenomén dlouho vyhýbal, ale očividně ne do nekonečna. Rozhodla jsem se s Harrym Holem seznámit pomocí audioknihy a jo, nebylo to vysloveně špatné. I když možná tušíte, že nějaké výhrady mít asi budu.
Začnu ale pozitivně. Jednak teda interpretace Hynka Čermáka, který knihu namluvil - to bylo skvostný a strašně mne jeho projev bavil. Dále mne zaujalo to, že se v této knize dostáváme do Austrálie, což je pro mne země vzdálená - nejen tedy svojí polohou, ale i kulturou. Člověk se tu dozví různé zajímavosti. Jo, chápu výtky jiných čtenářů, že s případem to často nemá tolik společného. Číst to v tištěné podobě, asi mne to bude taky otravovat. Ale v tom poslechu mi to zas tak nevadilo a bylo to příjemné zpestření.
A pak hlavní hrdina Harry. Je to takový ten druh týpka, co vám buď bude děsně lézt na nervy, nebo vám nějakým způsobem přiroste k srdci. Za mne platí druhá varianta. Má svoje divnosti, umí být dost otravný, chová se občas jak hovádko a místy na povrch vypluje jeho temná stránka v podobě vypité trosky. Ale přitom na něm bylo něco, co mi přišlo sympatické - nějak jsem neuměla se na něj dlouho zlobit za to, jak se občas chová.
Teď k těm výhradám. Zápletka sama o sobě je psaná sice velmi solidně a celkově to má hlavu a patu. Ale asi to pro mne nebylo nijak šokující, překvapivé či nějak vybočující z té řady veškerých možných detektivek a thrillerů, co již existují. Jasně, ve době svého vydání to patrně bylo průlomové a nové. Ale z dnešního pohledu mi přijde, že to tolik nevybočuje. Takže ten hajp kolem toho mne dost minul a nezapůsobilo to na mne tolik, jako na jiné čtenáře.
Taky mi úplně nesedla určitá laxnost australské policie, resp. vedení, s nímž Harry spolupracoval. Nevím, nějak mi přišly některé ty postavy poněkud vlažné, co se nasazení týče. Zlomilo se to pro mne až ke konci knihy.
Tohle jsou asi mé největší dvě výtky, co mi utkvěly v hlavě a stojí mi za zmínku. Nakonec tedy hodnotím průměrně. Jednak kvůli zmíněným výhradám a pak bych si taky chtěla nechat nějakou rezervu pro další díly. Určitě chci dát Harrymu ještě další šanci a kdo ví, třeba mne některé pokračování zaujme o něco víc.
Nebylo to vůbec špatné. Trošku jiný styl psaní, než jsem u detektivek doposud byla zvyklá, ale jo, bavilo mě to. Poslouchala jsem jako audio, skvěle namluvil Hynek Čermák. Jediná pasáž, která mi vadila byl Harry - opilec. Ale pak to zas vyrovnal a určitě pokračuju v sérii.
Kniha se mi líbila. Postupné rozplétání toho, kdo je vrahem a co je jeho motivem k vraždám je napínavé a dá se přečíst takřka jedním dechem.
Kniha mě velmi zaujala. Jelikož moc krimi nečtu, překvapil mě vrah. Vůbec jsem to nečekala. Postava Harryho se mi ze začátku zamlouvala, pak ale tam byl jeden zlomový bod, kde se mi přestal líbit a už to se to táhlo do konce. Každopádně doporučuji neznalcům a moc nečtenářům krimi:)
Většinou se nenechávám strhnout dobrým PR a chvilkovou mánií, kterou vyvolává. Takže jsem se k Nesbovi dostala za docela dlouhou dobu a na něčí doporučení jsem nejdřív četla Sněhuláka. Nebavil mě. Ani film mě nebavil. Teď jsem si po několika letech řekla, že to zkusím tak, jak bych měla - od začátku.
Netopýr mě nejdříve zaujal, potom jsem si chvíli myslela, že čtu spíš australský cestopis říznutý australskými bájemi a pověstmi a nakonec příběh alkoholika. Ty části, které mě v detektivce baví a zajímají (např. samotné vyšetřování, stopy apod.) byly na můj vkus odbyté a naopak některé pasáže (opilý Harry) až moc zdlouhavé. A Harry podle mě nemá zajímavý nebo originální charakter.
Moc nechápu povyk kolem této série. Možná by to přišlo s dalšími díly, ale nejsem si jistá, jestli jim dám šanci...
Kniha mi bohužel vůbec nesedla. Především prostředím, Austrálie obecně ani její podsvětí mě prostě nebavilo. Harry mi byl celou knihu strašně nesympatický a ani styl psaní mě nijak neohromil. Nic mě nenutilo číst dál, snad nikdy jsem se takhle s knihou netrápila. Dám si od Nesba nějaký čas oddych a možná zkusím Sněhuláka.
Tak jsem se po letech vrátila k HH. A musím říct, že mě zase dostal. Vyšetřování v Austrálii s nádechem alkoholu, lásky i neštěstí. Tohle přesně můžu. Budu pokračovat.
(26. 12. 23 - 26 790 - 74)
Čteno díky čtenářské výzvě. "Kniha, jejíž hlavní postava alkoholik"
Detektivky jako takové nemusím, čtu většinou jen ty historické (Vondruška atd), ale v rámci výzvy jsem se dostal k této knize, protože knihy od tohoto autora ze série Harry Hole tam byly ve velkém zastoupení.
Tak si tak čtu, čtu a říkám si v polovině knihy, sakra tak kde je ten alkoholik, že by to byla ta druhá postava, vždyť nepije. A najednou BUM-PRÁSK a už to jelo.
Celkem jsem se do toho pádu zpátky k chlastu i vcítil, i když nejsem alkoholik, ale to zoufalství, jakou rychlostí se do toho znovu propadl mi přišlo dost živé a dokázal jsem si to přivlastnit za svoje.
Díval jsem se, že audioknihy čte Hynek Čermák a asi bych si i představil seriál, kde hraje Harryho. :-D
Na to, že je Jo Nesbø tak chválený, tak se dost divím tomu hodnocení.
Jestli budu číst další knihu nevím, ale zase načal jsem sérii a ta by se měla dokončit. Třeba se další díl napasuje na nějaké téma z nové výzvy.
Konečně jsem se dostal k prvnímu dílu této skvělé série a znovu jsem si připomněl zoufalou postavu Harryho Holea. Zde bojuje v Austrálii proti sériovému vrahovi a naráží často na falešné stopy. Taky zase upadne do své milé alkoholické epizody, má novou dívku ba i prodejnou. No všechno je jak má být i v dalších dílech. Chválit nemusím, chválí se samo.
Svérázný norský detektiv, člověk, který má své přednosti - inteligence, netradiční postupy při vyšetřování i chyby - závislost na alkoholu a z toho vyvěrající celá škála problémů. Přesto je pro mě Harry Hole sympatický. Tentokráte odjíždí vyšetřovat vraždu mladé dívky z Norska k protinožcům do vzdálené Austrálie. Detektivka byla čtivá, napínavá a se zájmem jsem se seznamovala s místními reáliemi a kulturou. A proč zrovna název Netopýr ? Protože je považován za pradávný symbol smrti. První polovina trochu rozvláčnější, v průběhu děje velké množství postav, ale poslední třetina stála za to. Zcela jistě budu v jednotlivých dílech pokračovat.
Tak jsem se konečně dopracovala k autorovi a úplně si nejsem jistá, zda jsem zvolila dobrou knihu na první seznámení. Přiznám se, že mi trvalo docela dlouho něž mě děj začal nějak výrazně bavit a zajímat. Popravdě už jsem si říkala, že končíme, ale najednou to začalo být napínavé a tak jsem tomu dala šanci.
Harry Hole mi byl sympatický, teda né úplně ve všem, ale tak mladý detektiv, který se s tím nes***. :) Cením, že zde autor vytáhl norského detektiva až do Austrálie. Ale taky přiznávám, že jsem se někdy v tom ději docela zamotala. Netvrdím, že mě kniha nebavila, ale kdybych neměla audio, kde mimochodem čte výborně Hynek Čermák, tak čtení odkládám na neurčito. Na další díly se v brzké době nechystám.
Podle hodnocení se "Netopýr" jeví jako nejslabší díl, tak já se snad v budoucnu odhodlám k přečtení nebo k poslechu dalšího dílu.