Neuveriteľná púť Harolda Frya
Rachel Joyce
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/233884/bmid_neuveritelna-put-harolda-frya-YGB-233884.jpg
4
263
263
Harold Fry býva v malej anglickej dedinke s večne napajedenou manželkou Maureen. Obaja sú na dôchodku, dni im plynú jeden ako druhý. Raz ráno však Harold objaví v pošte list od ženy, ktorú nevidel dvadsať rokov. Volá sa Queenie Hennessyová a píše mu z hospicu, aby sa s ním rozlúčila. Harold jej narýchlo odpíše niekoľko riadkov a odíde vhodiť list do schránky. Jeho manželka zatiaľ vysáva na poschodí a netuší, že Harold Fry má pred sebou cestu na druhý koniec krajiny. Lebo, ako to už v dobrých knihách býva, cestou stretne niekoho, kto mu vysvetlí, že jeden list po dvadsiatich rokoch je málo. A tak sa Harold vydáva naprieč celým Anglickom na neuveriteľnú cestu plnú nečakaných stretnutí a rozpomínania na zabudnutú minulosť, aby priateľku ešte aspoň raz videl osobne, lebo kdesi hlboko vnútri veľmi dobre vie, že jej má čo odplácať. Nemá turistické topánky ani kompas, plášť do dažďa ani mobilný telefón. Vie len, že musí ísť. Aby zachránil niečí život.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2012 , Ikar (SK)Originální název:
The Unlikely Pilgrimage of Harold Fry, 2012
více info...
Přidat komentář
Silný lidský příběh o lásce a porozumění a nelehké životní cestě, ale s motivací že i opravdová cesta, může být cíl. Pár slz na víčkách, ale slunce v srdci...
Přistupovala jsem k ní opatrně. Dostala jsem ji. Obvykle dárci vědí ode mě, co bych chtěla. U téhle knihy to tak nebylo. Proto ta opatrnost. Nakonec jsem byla překvapená, lehce dojatá, napnutá - vyjde mu to? Cesta ale byla důležitější než cíl.
Přečteno díky upoutávce na právě natočený film - knihu mohu jen a jen doporučit, je to pohlazení pro duši :)
Překrásná.
Po vypůjčení si knížky z knihovny a přečtení prvních čtyřiceti stran jsem si ji koupila. Ačkoli na mě z regálu vykoukla velmi nejistě a nečekaně, stala se jednou z mých nejoblíbenějších. Tolik emocí, prožitků a hlubokých úvah v jednom příběhu, který od začátku do konce útočí na city a v člověku vzbuzuje něhu a lásku...
Tahle knížka bude mít čestné místo na mé polici.
Milý Harolde, prošla jsem to s vámi celé a věřte mi, že jsem měla i puchýře a bolely mě nohy. Tak jsem se vcítila. A na konci jsem taky váhala , jestli mám dočíst, nebo počkat do rána a vymýšlet si svůj konec. Nevydržela jsem a jako vy, jsem nad ránem začala číst a konec byl smutný, ale laskavý , krásný a pevný vztah mezi manžely závidím , snad to budu mít taky tak.
Kniha mě upoutala svým obalem , ale příběh mě okouzlil.
Moc krásný, lidský příběh. Lidská slabost je nakonec tou největší sílou. Líbil se mi začátek, jen udělat o pár kroků navíc k další poštovní schránce, a pak dál a dál. Víra v lidi. Konec bych si uměla představit jinak, ale i tak to stálo za to. Určitě knížka ke které se časem ráda vrátím.
Na začátku kniha, kterou otevřete v podstatě omylem a moc šancí tomu nedáváte. Na konci zjistíte, že je naložená emocemi do poslední stránky.
Tento typ knih (jako třeba ještě Ove či Eleanor) jsou pro mě něco jako motivační.
Nenápadná kniha o putování Vás donutí zamyslet se nad vlastním životem.. co se mi moc líbilo, bylo to, že vlastně hlavní dějová linka - cesta Harolda za dávnou známou není sama o sobě hlavní dějovou linkou.. protože až v závěru pochopíte, o co vlastně opravdu jde...
Jo, tak tohle se mi líbilo VELMI. Opravdu povedená knížka o životních těžkostech, lidských srdcích, řadě nepochopení a touze si život porovnat. Halrold je frajer! A Maureen mě taky dostala, byť se zpočátku jevila jako typická fúrie. Moc se mi líbí téma starších lidí, kteří se nebojí zásadních změn a rozhodnutí. Nikdy není pozdě! Naplňuje mě to nadějí. Velmi oceňuju nerůžový závěr a realistický popis utrpení ze zhoubné nemoci (žádná pštrosí politika, pro dnešní dobu instantního štěstí tolik typická). Pět hvězd!
Zajímavý příběh Harolda, který se vydá za svou těžce nemocnou bývalou kolegyní z práce, která se k němu jako jediná v životě ( dle jeho slov ) chovala hezky. Harold má nefungující manželství a syna, který má oba rodiče více než na háku. Když tedy Haroldovi přijde lístek se zprávou o smrtelné nemoci své dávné kolegyně, vydá se ji navštívit. Pěšky. 600 mil.
Harold cestou bilancuje svůj život a chyby, které udělal. Harold je možná trošku slaboduchý, ale rozhodně milý a hodný člověk. Kniha je trošku podobná Forrestu Gumpovi, ale srovnávat se nedá.
Je to rozhodně hezky napsaná kniha pro příjemně strávené odpoledne u šálku dobré kávy.
“Ale možná právě to svět potřebuje. O něco méně rozumu a víc víry.” I to je jedna myšlenka vypsaná z knihy. Pro mne to nebyla kniha pouze o cestě z místa na místo, ale také o cestě k sobě samému. A líbila se mi.
Kniha na mě působí jako špatně zamíchaný bramborový salát (v tom nejlepším slova smyslu). Jednotlivé ingredience jsou pečlivě vybrané a výborné, jen to úplně nefunguje dohromady. Vnímám tam příliš ostré skoky třeba mezi beznadějí, ztrátou iluzí a pocity smíření. Mně se líbily (a to hodně) jednotlivé situace, ale dohromady mi to nedalo ten pravý libozvučný akord. Snad je to tím, že to byla autorčina prvotina - buď to chtělo něco ubrat, nebo lépe propracovat a propojit. Ale špatné čtení to určitě nebylo.
Silná a opravdu nádherná kniha, která se mě hluboce dotkla. Dostala jsem se k ní sice opačnou cestou, po přečtení Milostné písně Queenie Hennessyové, o to víc mě ale zajímal celý příběh z té druhé strany. A můžu říct, že Haroldova pouť mě doslova dostala. Na rozdíl od mnoha ostatních čtenářů vnímám část, kdy se k němu přidávají další poutníci, jako důležitou a s Forrestem bych ji vůbec nesrovnávala. Naopak dokonale vykreslila obraz dnešní společnosti, rozdílnost a přirozenost jednotlivých lidí, Haroldovo odhodlání, vztah k druhým i k sobě samému, upřímnost jeho záměru a jakousi čistou prostotu, kterou vůbec nemyslím špatně, naopak v dnešním falešném a pokřiveném světě zoufale chybí.
(Do)jemný příběh o pouti k sobě sama. Je v podstatě lhostejné, jakou má podobu, důležité je udělat první krok (a pak všechny ostatní). Harold měl jen jediný důvod, proč se na cestu vydal, jediný cíl. Jestli byl dosažen (a dosažitelný), to záleží na úhlu pohledu, který se během takové cesty můžete až nečekaně proměňovat.
Příjemné knižní překvapení. Doporučuji.
Útlá kniha, která nabízí silný příběh lásky, přátelství a odvahy prostě začít, ať už výchozí bod vypadá jakkoliv praštěně a vybraný cíl nedostižně. Prostě "nazujte boty" a řešte to, co vidíte, ne to co přijde někdy v dálce....
Dávam 5 hviezd. Nevedela som čo čakať od tejto knihy, ale Haroldova púť a jej vyvrcholenie ma dohnala až k slzám. Odporúčam. AJ
Příjemná pohodová knížka. Začátek je věnován Queenie a Haroldově pěší pouti za ní. V průběhu cesty však Harold hodnotí své životní chyby a rozkrývá příběh sebe, jeho ženy Maureen a jejich syna Davida. Potkává spousty nových lidí a cizích příběhů. Moc se mi nelíbí ta část, kde se k němu připojí skupinka dalších lidí. Trochu to pak připomíná Forresta, se kterým se to ale srovnávat opravdu nedá. Čím blíže je Harold k hospici, tím více se dozvídáme o jeho nefungujícím manželství a problémech se synem. Tušila jsem, jak to asi dopadne, ale takové finální rozuzlení jsem asi nečekala. Musím také zmínit Haroldovy mokasíny, které prostě ujdou všechno!
Jsou knihy, které přečtu a už si na ně nevzpomenu. Toto bude ale jiný případ. Není to jen knížka o cestě stárnoucího muže za dávnou kamarádkou. Při čtení jsem si bolestivě uvědomila jak jsme v dnešní době lhostejní k lidem okolo a co je nejhorší někdy i ke svým nejbližším. Zastavme se a přemýšlejme. Naslouchejme a mluvme o problémech, nepřehlížejme problémy svých blízkých, budeme spokojenější a šťastnější.
Štítky knihy
prvotina rakovina, nádory anglická literatura putování senioři
Autorovy další knížky
| 2012 |  Nepravděpodobná pouť Harolda Frye |
| 2019 | Obchodník s hudbou |
| 2018 | Milostná píseň Queenie Hennessyové |
| 2021 | Chrobák slečny Bensonovej |
Někdy prostě nevíte co napsat nebo říci a Harold se rozhodl jít. V mokasinach, košili a s igelitkou v ruce. Původně až romantická cesta, se proměnila v pouť, kde si Harold sáhl velmi hluboko do svého srdce a vědomí, které se na 20 let uzavřelo.
,, Kdyby člověk, čas od času neztratil hlavu, nebyla by žádná naděje. "
A díky tobě Harolde jsem vyšla i já, protože jsem chtěla vidět víc, než jen krajinu.