Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
Krev není voda. Románová kronika o rodině ve víru československých dějin. Listopad 1989. Vysokoškolák Pavel prožívá události revolučních dní, které poznamená rodinná tragédie: jeho otec, příslušník StB, spáchá sebevraždu. Pavel se navíc dozvídá, že je adoptovaný, a tak začíná pátrat po svých kořenech. Nedlouho po druhé světové válce se snaží Tomáš a Anežka, zaměstnanci firmy Baťa, uprchnout přes střežené hranice ze své vlasti. Co mají desítky let vzdálené osudy společného a jak je ovlivní bouřící dějiny?... celý text
Přidat komentář
Posloucháno jako audio. Kniha zpracovává období od první republiky do revoluce v roce 1989. Zaujala mě historie firmy Baťa, dozvěděla jsem se mnoho nového. Trochu mě zklamal závěr, kdy zlo bylo potrestáno a už je vše jen sluncem zalité. Určitě doporučuji.
Rodinný příběh začínající za první republiky, dále 2. světová válka a 50. léta komunismu. Velmi se mi líbily pasáže o Tomáši Baťovi, útěk přes hranice, věznění v 50. letech. Konec na mě maličko působil jako červená knihovna, vše velmi idylicky zakončeno.
Neviditelné kořeny velmi jemně rozplétají zdánlivě nenápadný příběh až do jeho hořkosladkého konce. Ve městě, které ve 30.letech proslavila světoznámá značka Baťa, bylo po roce 1948 mnoho rodinných kořenů násilně vyrváno spolu se životy, a jen pachatelé a viníci, jako prodloužená ruka státní moci, znali naprosto přesně všechny mizející důkazy. Krev není voda, píše se v jedné anotaci ke knize, a pravda není lež, chceme se mi podotknout, jsou hlavním motem příběhu charismatická dvojice mladých lidí, jejich lásky a životní cesty. Jejich strastiplná pouť, pevně semknutá se Zlínem a tehdejším rozvojem obchodní značky Baťa, uchvátí čtenáře svými tragickými zvraty. Jednotlivé kapitoly, jsou jako rozházené kostky stavebnice, zdánlivě na sebe nenavazují, popisují tak trochu nesourodě meziválečné, poválečné a porevoluční sekvence časové osy jednoho města. Přesto čtenář již od počátku tak trochu tuší, kudy se bude příběhová linka vinout, i tak závěr knihy velmi překvapí. Styl autora je velmi sympatický, dokáže úsporně s pár slovy popsat nejen příběh lásky, ale i historii Zlína a vznik továrny Baťa, mocenské převraty jak během války i po válce, 50.léta a nakonec velmi realistický popis 17.11. z pohledu vysokoškolského studenta. I když závěr knihy a hledání stop upadá do lehké patosu románového happy endu, dokážu si představit, že i takto se mohl skutečný příběh odehrát.
Město Zlín mám spojené se jménem Tomáš Baťa, kniha „Neviditelné kořeny“ mě natolik zaujala, že jsem si rešeršovala další informace, data a historické mezníky. Zaujal mě titul „Sága o životě a smrti Jana A. Bati a jeho bratra Tomáše“. Je to sága o bratřích Baťových, z nichž právě Jan, nevlastní mladší bratr Tomáše, vytvořil ve 30.letech se svými spolupracovníky projekt rozvoje nejen značky Baťa a továrny, ale celého impéria s centrem ve Zlíně. Jeho osud a jméno bylo následně dehonestováno, doslova očerněno a uloženo v archivu dávno zapomenutých a nepohodlných osobností. Jméno Tomáš Baťa, pokračuje dál, nyní Tomáš junior, syn, se vrací po revoluci do Zlína, aby zde opět navázal na zašlou slávu, na které se podílel zejména jeho strýc Jan, daný na černou listinu jak v tehdejším Československu, tak i v Evropě. Po revoluci však bylo možné otevřít archivy a některé události tím pádem dostali jiný rámec. Proto dcera Jana A. Bati požádala autora M.Ivanova o očištění jména Jana svého otce. Kniha vyšla již v roce 1998, dostupná je již pouze v antikvariátech, ale rozhodně stojí za to ji znovu objevit spolu s objevováním historie stoleté obchodní značky Baťa.
Krásně napsané, napínavé, zajímavý byl i vhled do firmy Baťa. A skvěle zmapovaná historie 20. století u nás.
(SPOILER)
Trvalo mi se do knihy začíst ale od druhé části se to rozjede a to když Pavel začne pátrat a hledat svou rodinu, o které neměl ani tušení.
Narodila jsem se až v roce 1990 a je pro mě šokující číst o tom, jak brali vezenkynim děti a dávali je k adopci a jejim pravým rodičům tvrdili, že dítě umřelo .... Z toho je mi ouzko.
Kniha popisuje jak ty hrozné chvíle, mlácení ve vězení, útěk přes hranice tak i Baťův business a jak to v továrně chodilo. Zajímavá část byla i v době převratu a jak se vraceli studenti na univerzitu a začínalo se opět učit ale tentokrát v novém režimu.
Kniha konci pozitivně a vlastně i šťastně. Budu o ní ještě dlouho přemýšlet a opakovat si, že jsem ráda v jaké době nyní žijeme.
Krásně napsaná kniha, kdy se nakonec prolnou obě dějové linky. Díky této knize jsem se dozvěděla něco ze života Tomáše Bati a jeho rodiny a jeho životní a pracovní filozofii. Určitě někdy v budoucnu při návštěvě Zlína zavítám i do muzea. A dobrý konec mě potěšil, těch špatných konců je v reálném životě až dost.
Skvělá kniha, oceňuji kolik reálií o Zlínu a firmě Baťa dokázal autor do knihy hezky přirozeně zakomponovat. Druhá historická linka s rokem 89 mě první polovinu knihy bavila méně, ala pak se to vše hezky propojilo. U konce jsem vyloženě brečela. Je příjemné, že silné knihy nemusí mít vždy tragický konec
Váhala jsem, kolika hvězdičkami mám tento román ocenit. Vzhledem k tomu, jaké "skvosty" v poslední době vycházejí, zvítězilo příznivější hodnocení.
Zhruba první polovinu knihy jsem vyčkávala, co z toho všeho vzejde, ale druhá polovina byla lepší. Zaujalo mě líčení poměrů v Baťově továrně, Baťovy vize a plány. Mile mě překvapilo začlenění skutečných postav do děje, znechutilo mě vypravování o poměrech v uherskohradišťské věznici včetně zmínky o Grebeníčkovi.
Námět knihy je velmi zajímavý, neotřelý, ale závěr románu (3. část) mě trošku znejistěl. Tolik dobrých skutků na mě působilo nerealisticky. Tím nechci říct, že nejsem ráda za pozitivní konec!
(SPOILER)
Na knize cením kapitoly, popisující život v baťovském Zlíně a také současnost, kdy Pavel na místech, kde se pohybovali jeho prarodiče, hledá molekuly jejich životů. 3.část na mne působila, jako bych četla jinou knihu, celkový dojem z knihy mi to zkazilo.
Kapitoly z vězení silné, ale je nutné si připomínat, co lidé dělali lidem.
Ze začátku jsem byla nadšena, kolik informaci autor nabízí Ctivou formou o roce 1989 a Baťove Zlíně. Postupně dej sklouznul do české telenovely bez jediného zvratu. Dočetla jsem silou vůle, ale i tak si myslím, ze knize patří vyšší ohodnocení, proto 4 *
Velmi silný příběh, který jako mozaiku vášnivých vztahů a dramatických událostí skládají tři hlavní vypravěči. Už hodně dlouho mě knížka tak nepohltila, navíc je v ní i spousta čtivě podaných historických informací, takže čtenář se i poučí.
Velmi jsem oceňovala, že chování a způsob řeči postav odpovídají historické době, ve které žili, i jejich věku a společenskému postavení. V některých knihách mně dialogy přijdou jako by nadabované jedním monotónním hlasem, ale tady je to právě naopak - velká pestrost jazyka dialogů, ale zároveň velmi poutavý jazyk vypravěče.
Kniha a její hrdinové se mi dostali pod kůži a ještě několik dní po přečtení musím na jejich osudy myslet.
Myslím, že tak tomu má u dobrého románu být...
Díky čtenářce Vakalik za formulaci toho, co se mi táhlo při čtení hlavou. Dobré téma - ale tuctový styl, postavy ploché, dialogy banální. Jako by se autor snažil zevšeobecnit konkrétní osudy a pak z nich spíchnout konkrétní, ale svým způsobem typický příběh jednoho století. Moc se nezadařilo... Na druhou stranu - dočetla jsem.
Moc dobrá kniha! Přenesla mě do doby největšího rozmachu jednoho prvorepublikového města a zároveň do hektických dnů listopadové revoluce v Praze.
Obě časové roviny jsou pečlivě zasazené do příslušné doby, dokonce i jazykově, a zápletka je tak poutavá, že nemůžete přestat číst.
Využití skutečných historických postav v ději je třešničkou na dortu.
Pro mě další nečekané potěšující čtenářský objev.
Na knihu jsem narazila nahodou, kdyz jsem hledala knihy do Ctenarske vyzvy. Nalakalo me zejmena vysoke hodnoceni, protoze vetsinou se na Databazi knih mohu spolehnout, ze mi vysoke hodnoceni zaruci prijemne cteni. No... Tady se tak uplne nestalo. Popravde nerozumim, proc je kniha tak vysoce hodnocena.
Nez se vrhnu na veci, ze kterych jsem uplne nadsena nebyla, musim rict, ze se mi libi tema, ktere jsem jeste romanove zpracovane nevidela (Bata). Pochopila jsem, ze nektere zalezitosti jsou inspirovane realitou a tak se clovek muze opravdu neco dozvedet.
Z ceho uz jsem nadsena mene, je samotny pribeh. Postavy mi prijdou priserne emocne ploche. Postavy by si dle meho nazoru zaslouzily vykreslit vice z psychologickeho hlediska, takto jsem nenasla jedinou postavu, se kterou bych mohla sympatizovat. Dialogy jsou naprosto silene. Nezazivne, nerealne a jak kdyby je psal adolescent a ne spisovatel.
Tim se dostavam k jazyku ceskemu. Mam rada, kdyz ma spisovatel zajimavy jazyk, velkou slovni zasobu, umi vyuzivat hojnosti ceskeho jazyka. To tady bohuzel silne pokulhava. Autoruv styl je nudny a nezapamatovatelny.
Mrzi me to, ale za me bohuzel knihu doporucit nemohu.
A co
Pro mě nejcennější byly kapitoly z baťovského Zlína, má babička a prateta se rovněž u Bati vyučily. Pamatuji si na jejich vyprávění a na to, jak říkaly, že to byly jejich nejšťastnější roky. Když začaly na tuto dobu vzpomínat, poslouchala jsem se zatajeným dechem již jako malá holka.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků
Taková uhlazená pohádka pro dospělé, no, místy mi to přišlo až vtipně přehnaně popisné, jako by autor už při psaní neskromně počítal se zfilmováním. Po půlce jsem přeskočila cca 70 stran, protože mě nebavilo, jak se děj pomalu šine - a ono to vůbec nevadilo! Asi jako byste se podívali na 2365. díl Ulice, jeli na dovolenou a pak viděli zase až 2383. díl; drobnosti člověk dovodí a hlavní dějové linky se nijak výrazně neposunuly.
(SPOILER)
Kniha je románovou kronikou o rodině, kterou rozdělily československé dějiny. Poznáváme Pavla, který ma radost a dobrý pocit z dění v listopadu 1989. Jeho otec, člen StB však tento vývoj nezvládne a spáchá sebevraždu. Nejen tato tragédie, ale ještě jedna Pavlem otřese a jeho život se během pár okamžiků naprosto zhroutí. Pavel je totiž adoptovaný. Rozhodne se, že se dozví vše o svých biologických rodičích. To, co vypátrá jím však otřese až do morku kostí.
V druhé lince se přenášíme do konce druhé světové války a poznáváme Anežku a Tomáše. Dva mladé a zamilované lidi, kterým život háže klacky pod nohy. Rozhodnou se, že společně utečou přes hranice někam, kde se jim bude žít lépe, než v této kruté době. Ač je po válce, tak násilí a zlo ještě neskončilo.
Neviditelné kořeny jsou naprosto bravurně napsané. Líčení osob a situací je tak autentické, že máte pocit, jako kdybyste se do příběhu přenesli a jste tichými pozorovateli. Na historii nesmíme zapomenout a autor vám tento příběh podá tak, že budete mít touhu si vyhledávat další a další informace. Mě osobně zaujal Tomáš Baťa a jeho podnikání. Anežka a Tomáš u něj totiž byli zaměstnaní.
Tuhle knihu doporučuji všem, kteří mají rádi srdcervoucí příběhy, které čerpají ze skutečnosti.
Prolínající se různé časové roviny mi nevadily , naopak.Libily se mi informace o Baťovcích, pasáže z vězení mi nedělaly dobře. Konec byl happy endem ale myslím že to nebylo na škodu.
Štítky knihy
sebevražda zneužívání politická perzekuce emigrace rok 1989 historické romány historické romance pátrání po předcích Baťa (firma) zakázaná láska
Kniha se čte úplně sama - zajímavé téma ještě zajímavěji zpracované.