Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
Krev není voda. Románová kronika o rodině ve víru československých dějin. Listopad 1989. Vysokoškolák Pavel prožívá události revolučních dní, které poznamená rodinná tragédie: jeho otec, příslušník StB, spáchá sebevraždu. Pavel se navíc dozvídá, že je adoptovaný, a tak začíná pátrat po svých kořenech. Nedlouho po druhé světové válce se snaží Tomáš a Anežka, zaměstnanci firmy Baťa, uprchnout přes střežené hranice ze své vlasti. Co mají desítky let vzdálené osudy společného a jak je ovlivní bouřící dějiny?... celý text
Přidat komentář
Pavel, student vysoké školy, zažívá sametovou revoluci. Jeho otec v tomto období umírá a matka mu sděluje, že nejsou jeho biologičtí rodiče. Pavel se tedy rozhodne pátrat po svých předcích, ať to stojí, co to stojí.
Na druhé straně se seznamujeme s Tomášem, synem ševce a Anežkou, dcerou bohatého stavitele, kteří si budují svůj život, i když to nemají zrovna jednoduché - a to nejen kvůli rozdílnému společenskému původu.
Dvě dějové linky, dvě časová období a přeci spolu souvisí. Krásné příběhy obyčejných lidí, které se pěkně propojí. Vyprávění je plné emocí, prožijete spoustu hezkých chvil, ale nechybí ani ty nepříjemné - přesně tak, jak to k životu patří.
Za mě další z pěkných knih, které stojí za přečtení.
Dějinný příběh tří generací. Začínáme v roce 1949 Anežkou a Tomášem. Skočíme do roku 1989 za Pavlem. Celou knihou se kapitoly střídají, výjimečně doplněné o vysvětlující osoby, např. Tomášův otec. Sledujeme, jak na jeden rod působí výbušná politika 20.století. Kapitoly jsou krátké, čtení letí, protože vás zajímá, jak to bylo. Tedy rok 1989 s Pavlem mě spíše rozčiloval než zajímal. A i zbytek příběhu mi ten člověk vadil. Šlo mu všechno moc na ruku. Za to Anežce jsem držela palce. Opravdu věčná škoda, že se z toho vyklubala růžová knihovna, včetně neskutečně pohádkového konce. Ale trochu to chápu. Zlaté devadesátky, v té době to jinak než sladce nešlo. Alespoň ve vzpomínkách. Co oceňuji hodně vysoko je popis Baťových závodů, jejich fungování, principy a přístup samotného Bati. Myslím, že zlíňáky kniha hodně dojme.
Nádherně napsaná kniha, kterou jsem snad ani nečetla, ale prožila. Všechno, co bych o ni napsalo bylo zde již napsané, takže, pane Čapko, díky, díky, díky, hluboce smekám a utírám si pro dnešek snad už poslední slzu.
Tak lidičky, tohle je tedy něco! Nebyla jsem 14 dní schopná začít novou knížku, protože mi vše najednou přišlo nějak plytké. Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla a dozvěděla se spoustu informací o Tomáši Baťovi a jeho géniu, další podrobnosti o STB a jejích nechutných praktikách a lidech, kteří se k tomu propůjčovali a dokázali dělat neskutečné zrůdnosti a to bez jakýchkoliv výčitek svědomí a bohužel i bez vážnějšího potrestání. Pan Hynek Čapka mě opravdu nadchnul a těším se moc na jeho další dílo. Česko potřebuje tyto autory. Moc doporučuji.
Až na ten pohádkový konec je to pěkná a čtivá kniha.
Jo jo,komunisti kradli všechno majetky,peníze,děti,životy,minulost i budoucnost.
Příspěvky píšu málokdy, ale v tomto případě musím: kniha mě provázela dva týdny a i po přečtení ji mám pořád na nočním stolku, jako bych se s ní nedokázala rozloučit - osudy jejích hrdinů za mi zaryly pod kůži.
Doporučuji všem, co rádi čtou knihy, které jen tak nevyšumí.
Po přečtení zhruba pětiny jsem knihu odložila; tudíž nehodnotím. Autorův styl vyprávění mě bohužel vůbec nezaujal.
Veľmi veľmi zaujímavo napísaná kniha, na pozadí historických udalostí sa odohráva niekoľko životných príbehov, ktoré sa na koniec spoja. Samotné historické udalosti dodávali knihe šmrnc, najmä "baťovská" tematika. Ak by to bolo možné, polku hviezdičky by som ubrala za rozprávkový koniec, kde sa všetko na dobré obrátilo a zlo bolo na komplet potrestané, čo mierne pokazilo reálnosť príbehu. V každom prípade výborné čítanie.
Velmi čtivé kniha. Před autorem smekám. Nevěděla jsem, že komunisté dokonce odebírali nepohodlným občankám novorozeňata. Tuto knihu si přečtěte, protože je prostě skvělá.
Kdyby to šlo, dala bych čtyři a půl hvězdy. Knížka je velmi čtivá. Je dělená na krátké kapitoly a tak nutí člověka přečíst ještě jednu a další a další - až zjistí, že je na konci. Po prvních dvou rozjezdových kapitolách mě příběh vcucnul. Drsné promíchání osudů. Reálie z Baťových továren jsou zajímavé a je dobře, že byly připomenuty - Baťa by myslím byl fenomén i v dnešní době. Malý mínus dávám za předvídatelnost děje a za téměř pohádkový závěr - zlo bylo potrestáno a všichni žili šťastně až do smrti ... Ale i tak jsem zaslzela.
Jedná se o románovou kroniku. Kniha má 3 části a má 2 dějové linie, které se střídají. Jedná se o autorův druhý román.
První dějová linie vypravuje o vysokoškolákovi PAVLOVI, který prožívá revoluci 1989 v Československu. Jeho táta je příslušník StB a spáchá sebevraždu..
Druhá dějová linie vypravuje o TOMÁŠOVI A ANEŽCE, kteří jsou zaměstnanci firmy Baťa a kteří se snaží uprchnout z Československa..
Autor píše velmi dobře. Je detailně popsaný revoluční rok 1989 v Československu. Zajímavé byly také informace o Tomášovi Baťovi, jeho firmě a zaměstnancích. Líbilo se mi, že Tomáš Baťa vytvořil prosperující firmu, měl výborné myšlenky, které promítnul do praxe a měl rovněž skvělý vztah ke svým zaměstnancům. Myslel jsem si, že jeho firma vyráběla jenom boty, ale jeho portfolio výrobků bylo rozmanité (pneumatiky, hračky aj.).
V knize jsou také popsány města Zlín (Gottwaldov), Uherské Hradiště a Luhačovice.
Kniha se celkově četla dobře.
ZAJÍMAVOSTI:
Ve firmě Baťa platila za první republiky zásada, že na týdenní nájemné podnikového domku si každý pracovník vydělá za 2 hodiny. Průměrný plat dělníků byl dvakrát větší než ve Francii. Do fabriky se každý rok hlásilo 160 000 zájemců o práci.
Každé dítě narozené Baťovu zaměstnanci dostalo 1000 korun, které se úročily v podnikové spořitelně, po dosažení plnoletosti se tam nahromadilo skoro 10 000.
Pozdrav ,čest práci' vymyslel Baťa a komunisti si ho pak přivlastnili.
Baťa stavěl pro své zaměstnance rodinné domy, jídelny, školy a nemocnice, dával jim vysoké platy a levné obědy.
Denně zpracoval kůže z 20 000 kusů dobytka.
Do Baťovy školy práce chodil např. EMIL ZÁTOPEK nebo MILOUŠ JAKEŠ.
Sice totálně přeslazeny konec, ale jinak velmi mile a příjemné čtení. Prolinani "současnosti" a historie nenásilné.
Postavy byly sice trošku černobílé a ploché, konec zbytečně sladký, ale stejně se mi kniha opravdu líbila. Zasazení do meziválečné doby a období sametové revoluce byla od autora skvělá volba.
Konečně se mi dostala do rukou kniha, v níž bylo popsané jak prostředí naší historicky nejznámější a hlavně nejoriginálnější firmy Baťa, tak období listopadové 89 a sametové, bez patosu. To vše v 1 románu a už to by stačilo Pana autora poplácat po rameni! Ještěže má ramena dvě :o)) protože to kouzlo knihy - prolínání minulosti a přítomnosti, osudy všech postav, příjemný český jazyk, spád příběhu, harmonie na jedné a zloba s ubohostí na druhé straně, nadhled i detail - vyžaduje poplácání na obě! Mám knihu v seznamu pro Ježíška a autora v kukátku.
A s dovolením ..... děkuji za recenze těm, kteří mne inspirovali svými tipy na knihy o firmě i rodině Baťů. Měli bychom se zajímat o to co nám Čechům dalo pocit hrdosti, což často svět vidí, ale my ne. Proč se stále rozhlížíme jinam po lepším? Není to vždy lepší a ani to není správně být slepý k hodnotám, jež nám dali naši předci, tvrdou prací, v těžkých dobách... Národ, který si neváží sebe sama nemá ani jednotlivce, kteří si váží sebe či jiných...
(SPOILER)
Po čtyři sta stran jsem si říkala, že to je jasná pětihvězdičková knížka. Postavy byly trochu ploché, naštěstí mezi nimi převažovaly ty kladné, takže jsem jim beze zbytku fandila. Spíš než na psychologii postav se autor zaměřil na prostředí, v němž (v nichž) se román odehrává. Jedna linie příběhu je situována do baťovského Zlína převážně 30. let. V té druhé se pak spolu se studentem ekonomie Pavlem ocitáme v Praze přímo uprostřed dění konce roku 1989 - tyto pasáže mohou být pro mladé čtenáře přínosnější než hodiny dějepisu, kdy se novodobá historie často jen proletí...
Poté fakta ustoupí trochu stranou, aby dala prostor jinému směřování děje, totiž Pavlovu pátrání po jeho předcích. A tehdy ta pátá hvězda začala pomalu pohasínat. Ne že by to nebylo zajímavé, ale Pavlovi vše tak snadno vycházelo, až mi to přišlo lehce naivní. A když jsem se překulila přes čtyřstou stranu, pátá hvězdička zhasla docela. Chápu, že autor nechtěl, aby zbyly otazníky, chtěl se vypořádat se všemi postavami, což se povedlo, ale po přečtení dopisu z Toronta jsem si prostě říkala - ty bláho, o čem těch 50 stran bude?
Ještě dvě technické poznámky pro autora, pokud sem někdy zavítá. Kdo by jezdil od Viktorky do Malešic metrem a se dvěma přestupy? Šestadvácou ke krematoriu a pak jinou tramvají (tehdy asi 7 nebo 11) po Černokostelecké dál, ani ne půl hoďky. A klub se jmenuje Toronto Maple Leafs!
Kniha byla fajn, nemám vůbec ráda mělké romány, ale tento žánr mi sedí přesně. Čtivý příběh zasazený do nedávné historie. Navíc je znát, že autor žije ve Zlíně a zajímá jej historie, zvláště baťovská éra jeho města. Své znalosti v knize dobře zúročil. Dva paraelní příběhy se nakonec krásně propojily a vše moc dobře dopadlo. Je to taková milá pohádka pro dospělé.
Kniha, která vyvolá chvílemi mrazení v zádech a husí kůži, ale také úsměv na tváři se slzami radosti, že vše do sebe zapadlo a hlavně dobře dopadlo. Tady jsou i pro mladé lidi ukázány velmi přístupnou formou naše dějiny. Je to kniha, která ve mně rezonuje a určitě se k ní budu vracet.
Štítky knihy
sebevražda zneužívání politická perzekuce emigrace rok 1989 historické romány historické romance pátrání po předcích Baťa (firma) zakázaná láska
Hezké, čtivé, spousta zajímavých faktů, až na ten moc pohádkový konec. Určitě doporučuji.