Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
KREV NENÍ VODA. ROMÁNOVÁ KRONIKA O RODINĚ VE VÍRU ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJIN. Listopad 1989. Vysokoškolák Pavel prožívá události revolučních dní, které poznamená rodinná tragédie: jeho otec, příslušník StB, spáchá sebevraždu. Pavel se navíc dozvídá, že je adoptovaný, a tak začíná pátrat po svých kořenech. Nedlouho po druhé světové válce se snaží Tomáš a Anežka, zaměstnanci firmy Baťa, uprchnout přes střežené hranice ze své vlasti. Co mají desítky let vzdálené osudy společného a jak je ovlivní bouřící dějiny?... celý text
Přidat komentář
Ševče, drž se svého kopyta ....
Tato myšlenka mne napadla při čtení této knihy, mapující zlínskou oblast po několik desetiletí ....
Přiblížila mi baťovskou organizaci - všechny informace jsem neznala, i když jsem Zlín navštěvovala a našla tu spoustu dobrých lidí ....
Kniha otevírá více temat - a mne nejvíce zaujala postava Pavla a jeho hledání vlastního rodu ....
" Strom může vyrůst do výšky - ale pořád má své kořeny / Y. Herman / "
Poctivě zpracované téma rozsáhlé rodiny zaujme - a ten konec je zasloužený ....
(SPOILER) Neviditelné kořeny jsou dalším z řady románů, kdy na osudech jedné rodiny jsou nám přiblíženy hrůzy 20. století. Dalo by se říct, že kniha už není takovou senzací jako byl třeba Mlýn nebo Hana v době svého vydání. Od začátku je patrné, kam směřuje. A přesto jsem ji zhltla za pár dnů a styl Hynka Čapky se mi líbil. Ano, místy už to trochu zavánělo červenou knihovnou, ano, ten konec byl až moc ideální, ale svými věrohodnými popisy Zlína, Uherského Hradiště a Luhačovic mě jakožto rodačku z UH úplně dostal, byla jsem zvědavá, jestli nenarazím na zmínku o vlastní "buržoazní" rodině, protože se stavitelem Vágnerem by se určitě znali. A proto Hynku Čapkovi tyto literární poklesky promíjím, naopak jsem moc ráda za závěrečný happyend, asi jsem teď tak krásný příběh potřebovala. K úplné dokonalosti už chybělo jen dočíst se, že je román založen na skutečných osudech rodiny XY...
Krásná rodinná sága! Příběh jedné rodiny, jejíž osudy se hned několikrát dramaticky protnuly s dějinnými zvraty naší historie. Děj se odehrává ve třech časových obdobích, ale jednotlivé kapitoly jsou natolik přehledné a postavy snadno identifikovatelné, že není problém s jejich střídáním. Naopak, čím víc se noříte do osudů hlavních hrdinů a celého toho propletence, tím více do sebe všechno postupně pěkně zapadá. Přidanou hodnotou jsou pak zlínské reálie, skutečné historické postavy a příjemně detailní náhled od běžného života baťovců.
Některé životní cesty jsou opravdu pohnuté a se spoustou zákrut a karambolů. Někdo si prostě stále tahá tu kratší sirku a neštěstí se na něj lepí jako smůla. Když se pak karta nakonec obrátí, nevadí ani ten happyend. Těmhle hrdinům nemůžete jinak než držet celou dobu palce.
Na tuto knížku jsem nečetla recenze, jen jsem viděla, jak všichni sdílí novinku. Ze začátku jsem byla znuděná všemi těmi popisy sametové revoluce, neboť jsem to zažila jako dospívající, nechtělo se mi o tom číst, znala jsem to, spíš jsem se těšila na pasáže o Baťovi a Baťovské éře. Přesto jsem knížce musela dát šanci, a vyplatilo se, pročetla jsem se až k tomu, co pojí knihu se sametovou revolucí, a tam jsem pochopila, že to vlastně autor musel všechno takhle popsat. Byla to opravdu krásná kniha o hledání svých vlastních kořenů. Na konci knihy se kruh uzavřel a tak by to mělo být.
Dlouho jsem nečetla tak krásnou knížku. Měla jsem pocit, jako bych byla součástí děje.
Příběh mě velmi zaujal, sice s blížícím se koncem došlo ke změně žánru z původního "historický román" na "pohádka" ale co už. Každopádně města Zlín a Luhačovice musí přímo jását, když se jim dostává takové skvělé propagace... Co mi kniha dala? Hlavně chuť navštívit Zlín a prohlédnout si baťovskou architekturu :)
Tady bude spousta nadšených komentářů a pětihvězdičkových hodnocení a já nebudu výjimka. Kniha Neviditelné kořeny je rozsáhlá rodinná sága a zároveň velkolepá freska zachycující dvě, potažmo tři, období naší historie.
Děj má více časových linek. V přítomnosti, která se odehrává v době Sametové revoluce a těsně po ní, pátrá student Pavel po své biologické rodině, hledá své kořeny. Minulost tvoří příběh baťovců Tomáše a Anežky a odehrává se v době jejich mládí ve 30. a 40. letech minulého století. Je zachyceno období, kdy Baťovy závody zažívaly vrchol rozkvětu a později i znárodňování majetku po roce 1948. Životní cesta Tomáše a Anežky je plná košatých odboček a těžkých zvratů.
V knize jsou dobře popsané dobové reálie, místy se mihnou i skutečné osobnosti. Tohle je strhující četba. Doporučuji s tím, že nejlepší je číst v době, kdy máte dost času, kniha se totiž těžko odkládá ;-).
Strom může vyrůst do výšky, ale pořád má své kořeny. Můžeme tedy sahat až k nebi, ale nemůžeme si zvolit, kde jsme se narodili nebo jakou máme barvu očí. Je to náš osud, kterého si musíme být vědomi, ale současně se nesmíme bát otevřít se světu.
Yaron Herman
Už jste někdy četli knihu, u které jste si přáli, aby neskončila? Záměrně jste četli pomalu, protože jste si představovali obrazy a scény z knihy? Užívali si každé slovo, které autor svým rukopisem vtiskl do vaší mysli a zanechal stopy ve vašem srdci...?
Tato kniha mi toto dovolila, protože místa, ve kterých se většinou příběh odehrává, jsou mi velmi blízká.
Prvorepublikový Zlín, firma Baťa, jsou pro mě velkou srdcovkou jako rodačky z tohoto města. Dalším městem z knihy je můj nynější domov, a to Uherské Hradiště
Myslím, že právem tuto knihu zařazuji mezi mých TOP5 knih, které jsem doposud četla.
Je čtivá, napínavá, plná zajímavých historických informací, které jsem doposud nevěděla. Navíc je napsána s citem, plná lásky, ale také křivd. Každá doba má své klady, ale i zápory.
Jen doufám, že tato kniha nebyla posledním dílem pana spisovatele
Knihu jsem koupila na základě nadšení na diskuzí zde i jiných stránkách. A WOW, neuvěřitelně čtivý příběh, který byl násoben místy, která znám. Je to kniha, která nevyšumí. Za mě plný počet a dala bych i více, kdyby to bylo možné.
Úchvatný popis Baťovského Zlína, to bylo překrásné čtení! Jen na mě už ten příběh rodinné ságy byl trochu too much.
To bylo tak krásné čtení! Pane autore, děkuji. Nejen, že jsem měla možnost si připomenout revoluční dny roku 1989 a tu polistopadovou atmosféru, ale také jsem si zavzpomínala na vyprávění mého dědy, který pracoval u Bati. Akorát mě mrzí, že jsem tehdy byla malé a hloupé děcko, které nedokázalo docenit hodnotu všech těch dědových dobových zážitků a zkušeností. Při čtení této knihy jako bych se jim zase znovu přiblížila.
Toto bylo tak neuvěřitelně DOBRÉ! Chytlavé, vzdělávací, ždímačka slz. Hned zítra dávám babičce povinně na přečtení! Je to z našich Vizovic a ze Zlína a Prahy a pohraničí, i dokonce z Toronta. A často to skáče, ale vůbec tě to neruší.
Odehrává se to totiž v třech časových rovinách: 1930- Baťův Zlín v rozkvětu 1948- Komunisti věznící, mučící, zabavující a 1990- sametová revoluce a zjišťování pravdy. Upřímně na těch 400 stránkách je hodně.
A i když si připadáš o tolik bohatší o dobové reálie, zvyky, fakta vůbec se necítíš zavaleně a máš čas jenom jásat nad tím krásným jazykem, jakým je to napsané.
Tajně jsem chtěla vždycky napsat knížku z regionu, která bude vyváženým mixem všeho čeho si u kvalitní literatury cením. A když teď takovou věc držím v ruce - jenom se směju nad mou drzosti. Bravo!
Neuvěřitelná studnice informací, která jimi tak nepokrytě přetéká až křičí, že ji stvořil někdo, kdo dané téma má pod kůži a je nadšenec.
S touto knížkou šplháš po firemním žebříčku v impériu, jež vybudoval chudý švec v malém zastrčeném městečku. Není ti to dost? Ještě si prožiješ bezprostřední atmosféru po 17. listopadu, prchneš přes kopce před bolševiky nebo v neposlední řadě oceníš poctivý dobový jazyk v každé časové rovině.
Příběh o jedné rodině, která se snaží být kompletní desítky let režimům navzdory je bolavý a pro náš region tak důležitý.
Co Baťa udělal pro město, co komunisti udělali národu a co my uděláme pro to, aby se nezapomnělo?
Tleskám!! Samotný příběh je velmi obsáhlý, nabitý historickými událostmi, lidskými osudy a krásnými a dost podrobnými popisy míst, kde se odehrává. Táhne se ve dvou časových liniích, jedna začíná po listopadové revoluci 1989 a hlavní hrdina je Pavel a druhá začíná za první republiky a hlavní postavy jsou Anežka a Tomáš, místa děje jsou Zlín, Praha, Uherské Hradiště, Luhačovice, Toronto, Řezno a další. Autor si dal práci s popisy všech dějinných událostí v obou linkách příběhu, objevují se zde i skutečné postavy například Václav Havel jako dospělý i jako dítě, Tomáš Baťa st. i ml., Hugo Vavrečka tedy dědeček Václava Havla a další...mě osobně nejvíc zaujaly všechny možné zajímavosti týkající se firmy Baťa, jejího způsobu podnikání a struktury, učňovské školy, zaměstnanců, reklamy, prodeje apod. , pan Čapka určitě musel podniknout obsáhlé rešerše, aby se mohl tomuto tématu takto do hloubky v knize věnovat... celkově hodnotím jeho dílo nejvyšším počtem hvězdiček, a nějaké ty až příliš neuvěřitelné náhody mu ráda odpustím :-)
Ztotožnuji se s komentářem tittanie a plně souhlasím.
Jen ještě dodávám, že poté, co jsem byla před pár lety ve Zlíně a viděla tu baťovskou zástavbu, dokázala jsem si to v průběhu čtení živě představit.
Na knihu jsem narazila úplnou náhodou na databázi. Bohužel ne v sekci knižní novinky v tom a tom týdnu. Nevím, jestli jsem je tam přehlédla nebo tam nebyly.
Kniha se mi ze začátku strašně líbila. Byla napínavá, super postavy, které si čtenář může oblíbit. Strašně se mi líbil děj před válkou a popis revoluce. Mám chuť si přečíst něco o Baťovi. Kniha mi předválečnou atmosférou připomínala Zvuk slunečních hodin od Hany Andronikové, ale možná to bylo tím, že obě se odehrávaly ve Zlíně.
Co ale musím trochu vytknout je přílišnou růžovost a snadnost hledání Pavlovy rodiny. Všechno mi to přišlo moc propojené, moc náhodné. Ale přesto hodnotím, což nedělám moc často, a dokonce 5 hvězdami.
Závažná témata pod rouškou dějin. Čtivou formou psané. Rozhodně by se měla objevit v povinné četbě středních škol. Ačkoli nemám ráda děj, kde se čtenář setká s více časovými liniemi, tohle byla bomba!