Neviditeľný život Addie LaRueovej

13.05.2022

Ač se jedná o fantasy příběh, nemůžu si pomoct, ale působil na mě neskutečně uvěřitelně! Autorčin styl psaní podle mě sedne každému, píše velmi čtivě, zároveň se nejedná o vyloženě jednoduchý a strohý text, ale místy až poetický s mnoha krásnými myšlenkami a hlavně - originálním námětem!

Byla jsem zvědavá, jaké nám autorka přichystá finále a za mě nemohu být spokojenější. Přeci jen jsem ale díky všudypřítomné chvále od knížky čekala malinko víc, že ve mně bude rezonovat ještě dlouho po dočtení, to se ale nestalo, z toho důvodu nedávám plný počet.

11.05.2022

Čtivé, velmi čtivé, ale ve své podstatě neskutečně smutné. Co všechno je člověk schopen udělat, aby žil-nežil. A je tam i poznání.
Jednoznačně souhlasím s EmBiii.

11.05.2022

Kniha je čtivá, chvílemi celkem napínavá (hlavně ke konci), líbí se mi popis Villonu, při kterém člověk musí mít trochu představivosti. Líbilo se mi, jak se Addie špičkovala s Temným. Henry byl kapitola sama o sobě. Jeho příběh mě tak nějak zasáhl. A chápala jsem ho.
Příběhu nechybí romantika, provokace, poetičnost, plynulost. Přesto se určité věci opakovali, proto jsem musela strhnout jednu hvězdičku. Základním kamenem, na kterém je příběh postaven je určitě touha. Touha a strach, že to, po čem toužíme nejvíc, možná nikdy mít nebudeme. Touha jít si za svým. Za každou cenu. A to doslova. Ochota obětovat duši.

09.05.2022

(SPOILER) Nechci tuto knihu hodnotit jako odpad - ne, tak přísné hodnocení si asi vážně nezaslouží, ALE…
Ačkoli se kniha skvěle četla - děj hladce plynul, byla jsem nucena jí přečíst téměř jedním dechem, neměla vysloveně hluché pasáže a ačkoli jsem narazila na několik zajímavých myšlenek, nad kterými jsem se musela pozastavit, v končeném výsledku převažuje negativní pocit z knihy.

Hlavní hrdinka? Holka, která vymění svojí duši za svobodu, volnost, nevázanost na nikoho a na nic, ale protože si přála poněkud špatně a vlastně moc nevěděla co chce, dostane něco trochu jiného než očekávala. Holka, která se chová jako 16 letá puberťačka, přestože už jí má být přes 300 let. Prožívá útrapy, strasti válek a nemoci lidstva, zažívá vznik moderní občanské společnosti, technický pokrok a celkově rozkvět společnosti - svět se kolem ní mění, ovšem bez možnosti jakéhokoli jejího přičinění - je odkázána proplouvat světem bez zanechání stopy. A zde přichází kámen úrazu, bohužel mi přijde, že ani ona se prakticky nemění…

Nesetkáváme se s hrdinkou, která by byla něčím inspirativní, s hrdinkou, která by byla laskavá, pomáhala lidem, byť už jen vykouzlením úsměvu na tváři dítěte (ne místo toho straší děti, že je zlý duch a čarodějnice..velmi osobité, ovšem v čem je pointa?).

Roky plynou a jediné co je vykresleno, je vlastně její spokojení se s příležitostným sexem s možností přespání a vychutnat si dobré jídlo. Ano dá se to pochopit, je to její způsob vypořádání se s kletbou, když nic jiného nezbývá, ale číst prakticky dokola to samé, to za celých 300 let nedělala i něco zajímavějšího?
Místy mi vlastně skutečnosti kolem její kletby a jak funguje přišly od autorky trochu nedomyšlené.

V kostce to pak působí, že se prosouložila stoletími při čekání na to až se zjeví její milovaný i nenáviděný Temný - bůh či démon, temnota sama.
Dokola opakující se motiv velmi naivní dívky, stále opakující předchozí chyby. Každý musí hned tušit, že ona “kolosální chyba Temného” v podobě Henryho Strausse, který Addie překříží cestu, je vlastně další kolosální chybou Adeline.
Zde v jeden moment přichází její uvědomění, že stojí za zničením života někoho jiného - jeden světlý moment, kdy se zachová nesobecky.
Kdyby se na konci neukázalo, že onen démon po ní celou dobu touží, jinak, než jen jako po duši, že jeho hry a nástrahy neslouží jen k polapení její duše, byl by docela zajímavou postavou, rozhodně asi nejzajímavější z celé knihy. Leč bohužel. Ďábel, nehmotný stín, černá tma s touhami člověka, které jde celou dobu o to dostat jí na záda a mít jí jen pro sebe?
Jeho plán mu nakonec vlastně vychází, ačkoli naivní Adeline si myslí, jak s ním vyběhla. Takže bude hrát ještě dalších třicet sto dvě stě let jeho hru a pak? Pak bude volná. A pak…A pak co?

Na závěr ještě drobnost: v knize se několikrát objevuje motiv LGBT tématiky a celkově sexuality člověka - na samotném tématu není nic špatného a určitě je vídanou součástí moderní literatury pro mládež, ale pokud je tím zatížena prakticky každá postava, přijde mi, že autorka trochu moc tlačí na pilu a je z toho zbytečně až moc cítit tendenčnost.

Pro mě bohužel velké zklamání a nevyužitý potenciál.
Schválně nedávám počet hvězdiček, ať knize nekazím hodnocení, ale já jsem to nedočetla a nenašla si k tomu vůbec vztah ani cestu.
Sice nečtu normálně fantasy, ale tohle jsem chtěla zkusit, ale čekala jsem něco jiného, než jsem dostala. Já jsem si třeba hrozně užila film The Age of Adaline (Navždy mladá) s Blake Lively. Myslela jsem si, že to bude něco podobného... ale bohužel, je tu hrozně moc filozofování, málo akce, hrozně dlouho se tam nic neděje... a to je vlastně děsná škoda, když je to o tom, že ta holka prožila několik staletí... čekala jsem, že tam bude více historie a toho, co zrovna dělala, když se konaly světové války apod.
V tomhle je to pro mě opravdu něco jiného, než jsem čekala a nemohu doporučit nikomu, kdo si bude myslet, že tam najde to, co jsem myslela já.
Pokud jste ale opravdu hodně trpěliví čtenáři a máte rádi symboliku, tak to zkuste. :)
Já ráda knihu předávám dál a od autorky už nic číst nebudu...

07.05.2022

Úžasný příběh, který se vám zaryje pod kůži a nebude chtít odejít. Než do příběhu vstoupil Henry úplně jsem cítila tu samotu, to zoufalství, které Addie měla v sobě a čtení jsem si dávkovala. Ale pak jako by vše najednou bylo jednodušší, svět hezčí.

28.04.2022

Knihu jsem si chtěla dlouho koupit a nakonec jsem ji dostala jako dárek. Moc jsem se na ni těšila, protože měla všude skvělé hodnocení. Přečetla jsem 200 stran a pořád jsem čekala, že se něco wow bude dít a ono nic. Nápad na příběh to je skvělý, některé pasáže se mi moc líbily, ale celkově mě kniha nenadchla. Vůbec jsem se do ní nemohla začíst a nudila jsem se u některých dlouhých popisů věcí okolo. Třeba se k ní někdy v budoucnu vrátím a změním názor, teď ji ale odkládám.

27.04.2022

Zase jednou hypovaná kniha, která mě nezklamala. Zajímavý námět smlouvy s ďáblem je výrazně poetický, stránky ubíhají úplně samy. Považuju za světlou výjimku v žánru, že tahounem knihy není přemíra ztřeštěné akce, ale vnitřní napětí. Autorka má vzácnou schopnost vykreslit atmosféru, ať už se jedná o temný les v sedmnáctém století, ilegální bar za prohibice nebo střechu budovy nočního New Yorku součanosti.
Paradoxně mě kniha začala skutečně bavit až při Henryho vyprávění, potom se mi nějak otevřela cesta i k Addie, ke které jsem měla až do té doby tak nějak neutrální vztah.
Narazila jsem pouze na dvě nesrovnalosti, možná je autorka někde vysvětlila, nevím, ale nerušily mě a přes mírnou předvídatelnost je to hodné doporučení a celkově opravdu pěkně promyšlené!

SPOILER
Co mi vrtá hlavou: Když na Addie lidé zapomenou, jakmile jim zmizí z očí, jak se dostala s některými až tak daleko jako ke společné noci, např. Remy? To fakt nešli x hodin na wc? Další věc je, že Addie se hrozně rychle hojí, vlastní činy nemají prakticky žádný vlivl a zůstává nezměněná třeba jídlem, jakože nehubne ani nepřibírá, nemůže umřít, tedy ani zabít, což značí, že se vždy úplně zahojí. Zamená to, že je i věčně panna, jako že se pokaždé zacelí, když se její poprvé odehrálo až po prokletí? :'D

26.04.2022

Myšlenka celé knihy se mi líbila moc; ze žánru fantasy jsem toho zatím moc nenačetla, takže nevím, zda je takový námět zpracovaný už v jiných příbězích, ale já ho vnímám jako velmi originální. Díky tomu si myslím, že budu i za pár let vědět, o čem kniha byla.

Zároveň mě napadá, že se s nápadem neviditelnosti mohla pojit spousta chyb a nepřesností, ale nezaznamenala jsem žádné; celých téměř 550 stran bylo doladěných do detailu.

Některé pasáže byly na můj vkus dosti poetické a byla potřeba větší dávka soustředění, ale konec mě příjemně překvapil. Přála bych si ho jiný, ale navzdory svým přáním ho považuji za parádně promyšlený.

24.04.2022

Napoprvé jsem se nezačetla, skákání mezi Addie a Adeline na začátku mě mátlo a vůbec mě příběh nebavil. Napodruhé jsem se kousla a pokračovala a najednou mě to vtáhlo... cítila jsem strašlivou tíseň a bezmoc a jediné na co jsem byla schopná myslet bylo, že to samé jsem cítila naposledy při četbě "Mistra a Markétky"... S každou stránkou se mi ta myšlenka vracela a nitro se mi víc a víc svíralo... Písmenka mi letěla před očima a příběh Addie začal pádit jako splašený kůň. Pak mu trochu došel dech... Najednou mi přišly popisy dlouhé a zbytečné... Ale v závěrečné rovince se vše zase rozběhlo a bylo to tak zvláštní... pocity jak na houpačce... jak tohle může dopadnout? V dobrý konec se ani neodvažujete doufat... Děkuji za tenhle zvláštní příběh, chtěla jsem ho poslat dál, ale knihu si ještě chvíli ponechám... Na Addie nechci a ani nemůžu zapomenout. Doporučuji!

24.04.2022

Tohle zklamaní docela bolelo.
Nejdřív ale vyzdvihnu ty plusy knihy. Příběh nebyl povrchní, s přidanou hodnotou ve formě úvah o lásce jako takové a otázkami co v životě člověk chce. Květnatý styl psaní byl netradiční a inspirující.
Bohužel tahle kniha byla víc špatná než dobrá. Styl psaní byl sice pěkný, ale nesedl mi a ztěžoval čtení. Dost částí bylo natahovaných, velká část knihy tam ani nemusela být, spouta zbytečných kapitol a scén. Některé věci, jako třeba konec, mi přišly nelogické a sama Adeline mi nebyla zvlášť sympatická, protože jsem někdy zcela nechápala její chování.
Už když jsem si poprvé četla anotaci mi došlo, jak to asi bude s Henrym (jako proč si tedy pamatuje Addie) a moje teorie se potvrdila. Za celou knihu nastaly asi tak tři zvraty a všechny jsem uhodla dlouho dopředu. To mě opravdu mrzí, protože já většinou neumím moc předvídat děj.
Další problém jsem měla s Lucem, čili naším temným. Když je to tedy bůh s malým b neboli ďábel, proč má tolik lidských citů, jak to, že je schopen něčeho podobného lásce a jak se mu může stýskat? To mi nedává moc smysl, a hlavně to podkopává mou představu o démonech.
Jako poslední bych vytkla podivnou obálku. Sice svými barvami dává najevo, že nepůjde o zrovna sluníčkový příběh, ale jinak její zpracování moc nechápu nelibí se mi. A taky jsou na ní vidět veškeré šmouhy a skvrny.
Shrnutí: Neviditelný život Addie LaRue je sice zajímavý příběh, ale nečte se zrovna snadno a hlavně to není YA fantasy, ale román o nesmrtelnosti. Moc od toho nečekejte a možná budete spokojení. S klidným srdcem bych to nikomu nedoporučila, takže se spíš téhle knížce vyvarujte.

21.04.2022

Dočetla jsem dnes v noci. Ano, v noci. Ten příběh byl tak krásný a kouzelný, že jsem prostě nemohla jít spát. Děj plynul, zahalený do jemné melancholie a my jsme zvolna odhalovali život Addie LaRue. Bylo to pomalé, dojemné, láskyplné, něžné i drsné a hodně poetické.
Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na autorčin styl psaní, ale pak už jsem četla v každé volné chvilce. Úžasná kniha.

20.04.2022

Addie LaRue představuje mé první a rozhodně ne poslední setkání s Victorií Schwab. Přestože jsem na tuto knihu slyšela chválu ze všech stran a měla jsem tak jistá očekávání, autorka je hravě dokázala překonat a já jejímu kouzlu naprosto propadla. Nečekejte žádné napětí a dramata. Taková Addie zkrátka není. I přesto vás ale čeká nevšední čtenářský zážitek téměř poetického rázu, kdy vás bude do čtení tlačit samotná touha po vědění, jak to s Addie dopadne.

V knize se vzájemně proplétají dvě dějové linky. Jedna v přítomnosti, druhá v minulosti a vy tak postupně odhalujete střípky ze života Addie LaRue napříč časem. Tyto drobečky do sebe postupně zapadají, vše dává perfektní smysl a vy si Addie LaRue zamilujete, ať chcete nebo ne.

Ani nevím, jak se to stalo, ale Victoria Schwab se mě dokázala dotknout neobvyklým způsobem. Při čtení jsem nad osudem Addie neustále musela přemýšlet, rozjímat a představovala jsem si, jaké by asi bylo být na jejím místě. Prožívala jsem s Addie radosti i strasti a několikrát se mi ve čtení téměř nechtělo pokračovat, protože jsem věděla, kolik emocí to ve mně zase probudí. Všechny tyto chvíle ale rozhodně stály za to. Pokud máte hodně načteno, může pro vás být příběh v určitých momentech předvídatelný. Na rozdíl od jiných knih to však v tomto případě tolik nevadí. Příběh totiž negraduje, ale plyne. Pomalu, s jistotou a s každou další přečtenou stranou si Addie bude získávat vaše sympatie.

Neviditelný život Addie LaRue je opravdu povedené dílo, které díky svému promyšlenému příběhu i krásnému květnatému jazyku jistě potěší i ty nejnáročnější čtenáře. Je to kniha, u které si budete přát, aby neskončila. Kniha, u které prožijete spoustu emocí. Kniha, k níž se budete chtít vracet.

Hodnocení: 90%

Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský

20.04.2022

No bože můj. tahle kniha mi doslova vyrazila dech. ten konec?! vůbec jsem to nečekala. jedna z nejlepších knih, co jsem kdy přečetla

18.04.2022

Nádherný příběh. Knihu jsem přečetla během dvou dnů. Nemohla jsem ji odložit a zároveň jsem nechtěla, aby skončila. Určitě po ní sáhnu znovu. Doporučuji všemi deseti!

18.04.2022

Tahle knížka úplně minula můj čtecí obzor, dokud o ní nemluvila @penny_and_books v podcastu @knizniklub a nehodnotila ji jako jednu z nejlepších knížek za rok 2021. Tak jsem se rozhodla po ní sáhnout a pane jo!
Addie uzavře smlouvu s ďáblem (?) a od té doby si jí nikdo nepamatuje. Ale dostala to, co chtěla - svou svobodu. Až do jednoho dalekého dne, kdy si jí Henry zapamatuje. A tak se rozbíhá kolotoč poznání.
Tohle byla naprosto dokonalá knížka. Addie je skvěle napsaná postava, věříte jí její emoce, myšlenkové pochody, důvody, co proč dělá. Vše je vysvětleno do detailu, příběh nás zavádí do spousty časových os, kde se Addie ocitá a dobová atmosféra je téměř hmatatelná (války, revoluce, nové světy). Addie sice nemůže zanechat svou stopu, ale pomocí umění zanechává stopu alespoň v umělcích a stává se jejich nepolapitelnou múzou napříč staletími.
Problém jsem měla v podstatě jen s Henrym, přišel mi jako lehce privilegovaný a rozmazlený spratek a bylo mi vcelku jedno, co s ním bude, ale co už.
Za to postava Luca, ach bože, ta byla prostě dokonalá a přesně takhle si představuju napsaný hate to love vztah a ne ty klišoidní, kde je vám to okamžitě jasný.
Konec jsem dokázala celkem rychle odhadnout , po odhalení jednoho twistu, ale poslední kapitolu jsem teda opravdu nečekala.
Tohle bylo prostě boží čtení a já se mám v plánu k autorce ještě určitě vrátit.

18.04.2022

Som sklamaná a naštvaná. Tak dobrý nápad to je, ale to spracovanie je hrozné. Namiesto toho, aby nám autorka vykreslila aspoň trochu toho zaujímavého, dojímavého a „skutočného“ z toho čo by nám takýto príbeh mohol ponúknuť, sme sa tam hrozne často plácali v množstve zbytočného sexu s množstvom zbytočných osôb. A za 500 strán a 300 rokov sa nič nestalo. Kniha mala skvelý potenciál. Viem, že nie som cieľová skupina young adult kníh, ale aj tak som od toho čakala omnoho viac. Na to aby som bola s knihou spokojná, musí byť pre mňa uveriteľná. Nezáleží na tom či je to fantasy, scifi, triler. Proste ten svet, príbeh a postavy musí mať autor premyslené a musí to mať nejakú logiku. Toto bolo veľmi prvoplánové. Autorka dostala skvelý nápad, ale to bolo všetko. Koniec bol strašný. Nie len, že to bolo predvídateľné a všetci sme od polky knihy vedeli o čo sa jedná, ale ešte to bolo aj zabité totálne smiešnou romancou.

14.04.2022

Fantasy příliš často nečtu, ale když už sáhnu po nějaké knize z tohoto žánru, jsem nadšená. Nejinak je tomu i v případě Addie LaRue. Příběh mi učaroval a moc se mi líbil.

11.04.2022

Addie žije v dobe, kedy sa musí vydať, aj keď sama nechce. Uteká pred životom, ktorý nechce žiť a modlí sa k bohom, no stane sa, že k tým nesprávnym, k bohom súmraku. Jeden si ju vypočuje, Addie mu dá meno Luc. Uzavrie s ním dohodu, ktorá ju privedie z jedného nešťastia do nespočetného množstva ďalších, ale odmieta sa Lucovi poddať. 300 rokov sa prebíja životom, v ktorom nemá nikoho, kto by si ju pamätal. Až raz vojde do kníhkupectva, kde si ju predavač zapamätá.
Addie začne Henriho vyhľadávať, zaujíma ju, prečo pri ňom jej ,,prekliatie" neplatí. Spoznávajú sa navzájom, Addie mu rozpráva o svojom živote a on jej zas o tom svojom. Obaja urobili chybu. A nevedela som si vybrať, kto z nich väčšiu. Záver bol pekne spracovaný, páčil sa mi aj Addien dôvtip pri formulácii dohody s Lucom.

Príjemne ma prekvapila opísaná kultúra, umenie, prierez dejinami. Páčilo sa mi Addiene rozprávanie o tom, čo kedy zažila. Aj vedľajšie postavy mi boli sympatické a všetky boli dobre opísané.
Menej ma dostal vzťah Addie a Henriho, čakala som asi iné. Chýbala mi v ňom iskra, viac chémie. Zdalo sa mi, že fungovala paradoxne viac tam, kde až toľko nemusela alebo pri jej jednodňových vzťahoch. Tiež mi tam chýbalo viac akcie, alebo zvratov...nebolo by to také monotónne ladené.

Celkovo bol ale námet dobrý a zaujímavo spracovaný. Veľa myšlienok z knihy mi prišlo hodných zamyslenia a určite na ňu tak skoro nezabudnem.