Neviditeľný život Addie LaRueovej
Victoria Schwab
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/553413/bmid_neviditelny-zivot-addie-larueovej.jpg
4
1145
1145
Francúzsko, rok 1714. Zúfalá mladá žena uzavrie dohodu s temným božstvom, aby mohla žiť večne, nespútane, presne tak, ako vždy túžila, keď snívala o slobode. Zmluva má však háčik – Addie si nik nezapamätá, v tej chvíli, ako ju ľudia stratia z dohľadu, zabudnú na ňu. Svet so svojími nekonečnými možnosťami sa síce Addie otvoril, no prekliatie ju uväznilo v samote. Tak sa začína nezvyčajný príbeh Addie LaRueovej, múzy mnohých umelcov, zabudnutej milenky, ktorá sa vytráca s prvými rannými lúčmi. Až pokým jedného dňa nevstúpi po druhý raz do malého antikvariátu na Manhattane, kde pracuje Henry – a ten si ju pamätá. Po troch storočiach začína Addie znovu žiť, lenže diabol nikdy nehrá fér, a tak sa bude musieť postaviť následkom svojich minulých rozhodnutí a splatiť staré dlhy.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2022
,
Publixing
, Slovart (SK)
Originální název:
The Invisible Life of Addie LaRue, 2020
Interpreti: Zuzana Jurigová-Kapráliková
více info...
Přidat komentář
Po několika uhádnutých "zvratech" jsem si myslela, že vím, jak to skončí, ale mýlila jsem se, tenhle konec byl mnohem lepší. Celá kniha je bez nějaké větší akce, je to prakticky jen vyprávění života napříč staletími, ale nebyla to nuda. Bylo krásné a smutné vyprávění.
Ano, jsem jedna z těch, které příběh Addie LaRue, zcela pohltil a uchvátil.
Ale není to kniha pro každého. Není to young adult, není tady akce, jeden zvrat za druhým, nebo láska, která hory přenáší.
Tahle kniha, je pomalá, rozvážná, hloubavá a nádherná. Bavilo mě příběhem pomalými kroku procházet, objevovat ho a prozkoumávat všechno, co nabízí.
A hlavně Henry, to bylo zlatíčko a u jeho příběhu mi pukalo srdce, protože jsem přesně věděla co cítí.
Neviditelný život Addie LaRue je nezapomenutelný.
A hlavně, Addie LaRue je nezapomenutelná.
Kdyby to nebylo psáno v přítomném čase, dal bych tomu šanci. V AJ to možná funguje, ale v češtině kvůli dokonavým slovesům takové texty spíš než příběh připomínají předpověď počasí. XY vystoupí z vozu, vejde do dveří a prohlásí... To fakt ne.
Autorka má úplně nádherný styl psaní, díky kterému vám knížka bude plynout ještě rychleji. Je plná citátů a teď mě mrzí, že jsem nelepikovala!
Ten příběh byl úžasný a já ho naprosto zbožňuju! To maličké propojení s uměním mi přišlo jako krásná třešnička na dortu.
Strašně jsem si to užila knížce nemám co vytknout! Úžasná, milionová! A musíte si to přečíst! Prostě dokonalost sama.
(SPOILER)
Protože je tahle kniha v zahraničí hodně populární, četla jsem ji už před delší dobou v originále. Taky vím, že tohle skončí u hodně lidí na seznamu favorites, a o to větší zklamání to pro mě bylo.
Stručně k ději: Adeline zaprodala svou duši za nesmrtelnost a život svobody, takže může žít věčně, ale všichni zapomenou, že kdy existovala, dokud nepotká o 300 let později Henryho, který si její jméno pamatuje.
Protože se to odehrává po 300 let, tak se pořád přecházelo z jednoho času do 4 jiných, což pro mě bylo slow, messy a často taky nelogický.
Hlavní protagonistka Adeline je otravná, sobecká a nemá žádný vývoj osobnosti – po 3 staletí se chovala úplně stejně. Henry a Luc byly okey, ale romance s každým z nich působila vynuceně.
Děj byl nudný a slow, 75% obsahu si v podstatě přečtěte v anotaci, nemá to žádný “wow” moment ani zvraty, a konec byl taky předvídatelný.
Kromě toho se tady všechno opakuje, na což jsem alergická, a navíc ty fráze nedávají smysl, protože nedokážu pochopit, proč by se někdo chtěl stát stromem:
“Adeline would rather be a tree.”
“Adeline had wanted to be a tree.”
“Adeline was going to be a tree.”
“Adeline wants to be a tree.”
Autorka taky nechce, abychom zapomněli, že Adeline má pihy, které vypadají jako hvězdy a že je jich 7, jak je zmíněno nespočetně mnohokrát:
“Seven freckles like stars.
“Seven freckles, scattered like a band of stars.”
“Seven freckles charted out like stars.”
“Your seven freckles look like stars.”
A teď přecházím k jedinému důvodu, proč to nakonec i přes tohle všechno nebylo tak hrozný, což je styl psaní. Ten se mi fakt líbil, protože byl hezký a trochu poetický, díky čemuž byl i ten nudný děj docela čtivý.
Well, není to nejhorší kniha, jakou jsem kdy četla, ale zdá se mi hodně overhyped.
Štítky knihy
láska pro ženy tajemství samota prokletí magický realismus nesmrtelnost LGBT, queer, LGBT+Autorovy další knížky
| 2021 |  Neviditelný život Addie LaRue |
| 2016 | Temnější tvář magie |
| 2014 | Archiv |
| 2017 | Divoká píseň |
| 2017 | Neobyčejní |
Kniha si mě získala od první stránky. Autorka píše květnatým až poetickým jazykem, hraje si se slovy a větami. Příběh plyne s neuvěřitelnou lehkostí, přestože občas popisuje události, které mají do lehkosti daleko. Neumím si představit být v kůži hlavní hrdinky. Celou dobu mě příběh Addie a Henryho nutil k zamyšlení. Hlavně nad tím, co si v životě přejeme a jaké to může mít důsledky. Co mě však překvapilo nejvíce: Já jsem hlavní hrdiny chápala. Chápala jsem jimi vyřčená přání, protože autorka naprosto perfektně popsala, proč je oba vyslovili.
Čekala jsem, že kniha bude nabitá dějem a akcí, což tedy vůbec nebyla. Naopak děj poklidně plyne vpřed. To ale není vůbec špatně! Já jsem si čtení opravdu užila.
No a ten závěr ... uff! Zpracovávám ho ještě teď, protože tohle jsem nečekala.
Kniha je nádherně graficky zpracovaná; má nádhernou ořízku i obálku a členění kapitol. Obsahuje spoustu zajímavých myšlenek a mouder.
Rozhodně je to jedna z mých letošních nejlepších přečtených knih. Nic podobného jsem dosud nečetla. Autorka mě svým psaním velmi zaujala, takže si určitě přečtu i některé její dříve vydané knihy. Doporučuji.