Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Než jsem tě poznala / Predtým ako som ťa poznala série
1. díl >
Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud. Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivního Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise… Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Me Before You, 2012
více info...
Přidat komentář
Knížka se mi moc líbila. Hlavní hrdinka byla velice sympatická, už jen tím, že byla trochu smolařka a lehce praštěná. Jelikož jsem viděla ukázku na film, tak mě konec nepřekvapil. Ale i tak musím pořád přemýšlet, jak bych na jejím místě reagovala já. Rozhodně si chci přečíst i další díla od této autorky.
Jako nevim co dodat !!! fakt nejhezčí knížka kterou sem doteď četla. Kdybych mohla, dám i víc hvězdiček :) . Určitě ji nečtu naposledy, jěstě si ji někdy přečtu:) a od té autorky si přečtu i další knížky :) Nejen jednou mě i pobavila ae také ukápla slza. Byl to dojemný příběh... Určitě doporučuju :))
Četla jsem ji podruhé a myslím že se mi líbila ještě víc než před dvěma lety kdy jsem ji hltala poprvé :) těším se na druhý díl
Příjemná oddychovka, která se dobře a svižně čte, i když někdy mi trochu vadilo vyjadřování (možná to bylo překladem, jak už tu někdo psal), a během které jsem se párkrát upřímně zasmála a asi 2x mi ukápla slza. Ke zdravotnictví mám blízko, tak mě i částečně zajímalo, jak moc budou zacházet do podrobností této problematiky.. No, až tolik jich nebylo, vzpomínám si hlavně na zápal plic a na autonomní dysreflexii. Je toho mnohem víc, a chápu, že to nebyl hlavní záměr této knihy, ale i tak to působilo někdy trošku pohádkově. Nicméně kniha se mi jako celek líbila. Hezky to popsalo tu bezmoc člověka, který je vzteklý na celé okolí, protože jednou se ho ptají, co chce, ale to, po čem touží, mu dát nemohou, a nebo jednají za něj a pak mu vadí, že se ho nikdo nezeptal..
Dobře, po čtvrt hodině vytrvalého pláče, kdy jsem dočetla tuhle knihu se odvážím napsat mé hodnocení. Bez podmínečně téhle dost propracované knize a hlavně příběhu dávám pět hvězdiček! Troufnu si i napsat, že to je nejlepší a nekrásnější kniha, kterou jsem kdy četla! Vyvolala ve mně spoustu emocí od zlosti až po největší smutek. Jojo Moyesová napsala nádherný příběh dvou zcela odlišných lidí. Tohle prostě..tahle knížka je pro mě skvost! Už se těším i na film, u kterého si samozřejmě pobrečím taky.. Plánuju si tuhle knihu přečíst ještě jednou tedy ne jednou klidně i několikrát..neomrzí, vážně ne! :) Silně emociální kniha, která Vás dostane až k slzám. Z toho se budu vzpamatovávat ještě dlouho. Úžasné, silné, překrásně napsané!
Kniha o lásce, bolesti, náhodě... zkrátka o životě. Je to příběh o dvou (ne)obyčejných lidech a o jejich (ne)obyčejném životě.
Musím říct, že už dlouho jsem nečetla tak krásnou knihu. Musela jsem číst pořád dál a dál, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Obě hlavní postavy jsem si neskutečně oblíbila.
Ale konec... konec mě totálně dorazil. Autorka mi vytrhla srdce a rozdrtila ho. Musím nad tím pořád přemýšlet a mám pocit, že už z toho začínám bláznit.
Dávám tedy všech pět hvězdiček, ale kdybych mohla, dám klidně i deset.
Druhá polovina knihy se četla sama, vlastně jsem stále listovala dál a doufala, že to dopadne podle mého očekávání. Hlavní hrdinka mi ovšem byla krajně nesympatická. Konec se mi nelíbil, byla jsem zdrcená. Po dlouhé době mě ale dokázala nějaká kniha emočně vyčerpat. Nicméně na 5 hvězdiček to za mě není.
Mám pocit, že knihu, jako je tato, jsem hledala neskutečně dlouho... a konečně jsem ji našla.. :) Zanechala neskutečný dojem, a vzbudila vír tolika emocí, že mám pocit jako bych se v nich topila a určitě je takhle krátkou dobu po přečtení nedokážu vůbec vyjádřit.. Ukápla i nejedna slzička...
A já jsem si stoprocentně jistá, že na tenhle nekonvenční, originální a úžasný příběh nikdy nezapomenu.. Určitě všem vřele doporučuju!!!
Nádherná, nádherná, nádherná. Skvělý příběh, skvěle napsáno. Doufala jsem v jiný konec, ale kdyby autorka tu knihu ukončila jinak, než jak ukončila, asi by to knížku trochu utopilo.... takže doporučuju!!!!
Jedním slovem - nádhera. Knížka je psaná skvělým stylem, nemohla jsem se od ní odrthnout. Vyvolávala u mě zvědavost, smích, napětí a také slzy. Přestože se konec dal lehce předvídat, pořád jsem doufala... Dávám plný počet hvězdiček a určitě mrknu i další knihy od této autorky.
Musím říct, že film knize nesahá ani "po kotníky". Představivost, jakou zažíváte pouze při čtení knihy vám žádný film nedovolí. Nejvíc mě na filmu zklamala velmi, ale opravdu velmi přehnaná obličejová mimika Louisy a také vzhled Willa, vůbec mi nebyl sympatický.
Rozhodně je to krásná knížka, na konci mi pár slz ukáplo... Ale zas tak velký fenomén to není.
Můžu říci, že strhující příběh, byť s očekávaným koncem. Přesto jsem posledních 50 stránek probrečela jako želva. Naprosto dokonale napsané. Autorka svým psaním chytne při první stránce a nepustí až do záveřečného epilogu.
Knihu jsem si chtěla přečíst ihned po jejím vydání, ale nedostala jsem se k tomu a nakonec mě k přečtení "přinutil" film, který jsem ihned po tom chtěla shlédnout. A teď si nejsem jistá, jestli si knihu "kazit" filmovým zážitkem.
Za mě úžasné čtení, ke kterému se, doufám, někdy vrátím.
ÚŽASNÁ kniha! Rozhodně doporučuji přečíst. Sice jsem si zaplakala opravdu hodně, ale na druhou stranu i zasmála. Knížka mě donutila se zamyslet se i nad životem a myslím, že mi změnila i trochu pohled na svět.
JOJOJO!!! Zasmála jsem se, pobrečela si, zamyslela se nad mým přístupem k vlastnímu životu - skvělý koktejl, který nesklouzl ani do červené knihovny, ani k nereálnému happyendu, který dokázal vtipnou a dojemnou formou nastínit vcelku kontroverzní téma a donutil člověka přemýšlet. Jedna z nejlepších knih, co jsem za poslední dobu přečetla.
Tohle byla ale kniha! Jsem na ni naštvaná! Ačkoliv víte, kam se bude ubírat a jak to celé dopadne, úplně mě to dostalo. Často nečtu vyloženě ženské romány, tenhle jsem četla za a)kvůli bodu čtenářské výzvy, za b) chtěla jsem mít přečtenou knihu před filmem. Teď ovšem vím, že se na něj nejspíš nepodívám, protože bych nemohla mít znovu "zlomené srdce". :-)
Postavy byly příjemné, uvěřitelné, dalo se do nich vcítit. Styl psaní byl jednoduchý, neměli jste pocit, že vám nějaká strana, nebo detail, unikly.Tuhle knihu bych zařadila i do přečtených za den. Někdo tu psal "negativně" o plochých postavách, slaďárně pro ženský... Ano kniha mohla mít větší hloubku - ovšem to by pak neměla 400 stran, ale 700 a nebyl by to ROMÁN PRO ŽENY. Co na tom, že tohle téma tu už bylo? Které ne? Za mě rozhodně palec nahoru.
Mně se příběh líbil :-) Možná jsem byla ovlivněna tím, že jsem viděla film Nedotknutelní a tak mi to celé přišlo povědomé.. přesto styl psaní - líbilo se :-) Clarková byla vtipná osoba..jinak co na to říct.. romanťárna.. ;-) :-)
K nadšeným hodnocením se bohužel nemohu přidat. Vývoj příběhu byl jasný po pár stránkách, jen s jediným dějovým zvratem. Příběh sám mne nijak moc nezaujal, snad jen kapitola psaná Camillou byla originální a zajímavá.
Kupodivu se ale velmi povedl film podle této knihy. Scenáriste vybrali to důležité a vynechali patos, to se často nestává.
Štítky knihy
láska pro ženy zfilmováno cestování eutanazie Velká Británie romantika nešťastná láska dramata lidé se zdravotním postižením
Autorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Knihu jsem dočetla v půl 3 v noci, celý večer, jsem ji jen zavírala a znovu otevírala a četla dál. Nechtěla jsem ji dočíst, ale nějak se mi to nepovedlo. Každopádně, konec jsem celkem očekávala, že dopadne tak jak dopadne. Vzalo mě to hodně, naposledy jsem podobně nechápala a jen brečela u Hvězdy nám nepřály. Tento týden jdu i do kina, tak jsem zvědavá a snad tam nebudu nejvíc ubrečená.. :D