Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155109/bmid_nez-jsem-te-poznala-Gq9-155109.jpeg
5
8469
8469
Než jsem tě poznala / Predtým ako som ťa poznala série
1. díl >
Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud. Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivního Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise… Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2013 , Ikar (ČR)Originální název:
Me Before You, 2012
více info...
Přidat komentář
Mozek dlouho vzdoroval, ale prohrál. Bylo pro mě překvapením, že sebe sama vidím sahat právě po této knize. Ale doporučení, žebříčky, komentáře, výlohy, reklama, kinematografie - ti všichni mě převálcovali a najednou.... pláčosmích uzavřel knihu a další kapitolu v mém životě. Ale nelituji ani jediné vteřiny strávené s Louise, protože mi dokonale pomohla zapomenout na všední realitu a bylo mi zcela (chvíli) jedno, jestli budeme mít něco k snídani. Je to jednoduchý příběh plný krásy a nejednoduchého života, za který jsem smutně vděčná. I díky takovým osudům pak člověk statečněji čelí tomu svému, byť může být právě stejně nesnadný.
Teprve s poslední tečkou chápu pátou hvězdičku.
Vloudil se neodbytný pocit, že něco takového už jsem četla, ale i přesto to bylo příjemné.
Úžasné! Kniha, která mě rozbrečela a donutila nad sebou přemýšlet ještě hodně, hodně dlouho.
Pro moji romantickou duši velmi silný příběh. Četla jsem místy se zatajeným dechem! Líbí se mi,že k zaujetí čtenáře není použito mnoha složitých propletenců a dějových zvratů. Kniha je nabita emocemi,těmi pozitivními i těmi méně radostnými. Jako naivní romantická duše jsem závěr knihy oplakala.
Jestli si přečtu pokračování nevím. Mám pocit,že příběh Willa a Lou skončil s koncem této knihy.
Tato knížka je zářným důkazem toto, že i bez složitého děje se zvratovými situacemi se dá zaujmout. A to tak, že hltáte každou novou stránku a nemůžete se od knížky ani za nic odtrhnout. Během čtení se u mě střídalo tolik emocí! Od smíchu, pobavení přes rozhořčení až po smutek a lítost. Nádherný příběh a moc doporučuji si ho přečíst.
Tak takhle už mne nikdo dlouho nerozčílil. Příběh obsahově až ne tolik zajímavý, ale emocemi nabitý, až běda, bohužel se blíží k tradičnímu příběhu Kráska a zvíře...
Krása. Nevím zda si přečtu i 2. a co jsem tak slyšela tak prý vyjde i 3. díl.. Pro mě příběh Lou a Willa skončil tady a tak to i zůstane..:)
Zatím jsem se tzv.“ červené knihovně“ úspěšně vyhýbala (kdyby mi ji nedoporučila známá, tak bych se k ní nedostala) ale tahle kniha opravdu nemá obdoby, se zatajeným dechem jsem hltala každou stránku. Will se sice ze začátku choval jako arogantní kretén, ale přes to všechno se Lou nenechala odradit a dělala vše co bylo v jejich silách, opravdu jsem ze začátku čekala konec jako z pohádky naučí se sám se sebou žít a budou šťastně žít, dokud je smrt nerozdělí. Autorka mě dostala takovým neskutečným způsobem, že jsem snad posledních 30 stránek brečela (od scény na pláži to semnou začalo jít z kopce) až do konce. Příběh byl opravdu silný plný humoru, nečekaných zvratů, a naděje. Určitě během času se zkusím dostat ke knize Život po tobě nebo jiné z autorčiných knih, jak říkám i když jsem spíš na sci-fi fantasy a detektivky, tahle romantika mě prostě dostala do kolen.
Tuto knihu jsem četla ještě před zfilmováním, takže pro mne je kniha 100% lepší než film, protože do filmu holt celou knihu nenacpete a něco musí osekat. Přečetla jsem jedním dechem. Bála jsem se, že to bude jen nějaký srdcervoucí slaďák, ale mýlila jsem se. Humor, vážnost - obojí dané moc povedeně dohromady. Nádherná a poutavá kniha na jejíž konci jsem uronila pár slz. Mám kamaráda po DMO, který má funkční prakticky jen pravý ukazováček ( a samozřejmě mozek, co se týče myšlení je na tom líp než většina z nás, někdy mu to myslí a mluví až moc - a tohle na něm milujeme, http://mow.pise.cz/), ale po dojmech z knihy jsem nějak měla obavy se ho na téma řízeného odchodu z tohoto světa bála zeptat. Naštěstí mě uklidnil, že knihu četl a že se nemám bát, že nic takového nechystá. Se mi ulevilo :-)
Teď jsem knihu dočetla a pořád nevím, jak bych knihu ohodnotila slovy. Pořád přemýšlím jak bych se zachovala já. Ano, musí to být otřesné být na vozíku a vůbec se nehýbat. Každý člověk má plné právo se rozhodnout jak to ukončit, ale je třeba myslet na lidi, kterým se tím ublíží. Je to přeci jen sobecké. Kniha mě neskutečně vtáhla do děje a hrozně jsem si ji užila. Od téhle autorky si chci určitě přečist další knihy.
Kniha mě dostala ještě více než film, který jsem viděla první. Pokud hledáte něco, co vás dojme a zároveň pobaví, je tato kniha skvělá volba.
Právě jsem jí dočetla, tak jsem pořád plná emocí. Myslím, že to byla jedna z nejlepších knížek, které jsem přečetla. Bála jsem se klasické červené knihovny, ale s tou kniha nemá vůbec nic společného. Postavy jsou skvěle vykreslené a já si je při čtení představovala, jak kdo vypadá a jak všechno probíhá. Jsem autorkou naprosto nadšená a určitě si přečtu i její ostatní knihy.
Tahle knížka mě naprosto odrovnala a protože jsem Neviděla film, nevěděla jsem jak to skončí... Minimálně posledních 30 jsem probrečela, jedna z nejemotivnějších knížek co jsem kdy četla ❤
Ke čtení jsem se hodně přemlouvala, protože obvykle knihy s tímto tématem nevyhledávám. Přece jen je potřeba mít na tituly podobného rázu tu "správnou" náladu. Kamarádka mě ale knihu vylíčila tak nadšeně, že jsem se do ní nakonec pustila. Nedostavilo se žádné přehnané melodrama ani zbytečný patos, z čehož jsem měla asi největší strach. Celý příběh je podaný hodně lidsky - nepřehání, nekrášlí, neservíruje tuny sentimentu. Prostě se všechno podává tak, jak to je. Vtipně, smutně, láskyplně, vesele, odtažitě... díky svérázné a trochu střelené postavě Lou, která příběh většinou vypráví, se dá zvládnout i takhle těžké téma s nadhledem. Najdou se tu pasáže, které trochu váznou a konec mi přišel takový trochu... nevím... zkrátka mi neseděl vůbec ke zbytku knihy, jako by si autorka najednou nevěděla rady s tím, jak teda ten konec přesně napsat, aby to sedělo. Ale to jsou detaily. Děj krásně odsýpá, kniha je velmi čtivá, postavy dobře vykreslené a Jojo Moyes do psaní přidává i takové ty nepatrné detaily, díky kterým je všechno mnohem uvěřitelnější a sympatičtější. Celkově jde o hodně pohodové, i když někdy trochu emočně náročnější, čtení. Času stráveného nad touto knihou určitě litovat nebudete.
Knihu jsem přečetla téměř jedním dechem. Protože jsem už předem viděla film, věděla jsem jak to dopadne. A nějak jsem ten konec nemohla emočně ustát, takže jsem posledních asi 30 stran četla opravdu po trochách. V začátku knihy jsem Lou příliš nechápala - byla tolik jiná než já, že pro mě byla jen další (hlavní) knižní postavou. Kniha pokračovala a najednou, a nedokážu ani přesně říct, kdy a proč to bylo, se mi Lou dostala pod kůži, a pak ještě hlouběji a dál.
Snad u žádný knížky jsem se nerozbrečela, jako u této. Opravdu nádherná knížka se zajímavým a smutným příběhem. Za mě 5 hvězdiček :)
Štítky knihy
láska pro ženy zfilmováno cestování eutanazie Velká Británie romantika nešťastná láska dramata lidé se zdravotním postižením
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Melodramaticky laděná obálka, popis a nálepka 'román pro ženy' může některé nechat na pochybách o tom, že se nejedná jen o slaďárnu s primitivním dějem. Já byla jednou z těch, co do této skupiny dlouho patřili, a billboardy na připravovaný film se sympaťákem Claflinem a krásnou Clarke tomu moc nepomáhaly. Nicméně když už jsem jí otevřela, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Tenhle příběh totiž při troše pozornosti skrývá mnohem víc, než jen špatně načasovanou lásku mezi upovídanou podivínkou a mladým úspěšným mužem, pro kterého si osud připravil snad ten nejzákeřnější typ životní ironie. Autorka všechno líčí tak nějak lidsky, bez zbytečného naléhání a se správnou dávkou nadhledu, díky které se nezvládáte rozhodnout, jestli v některých situacích spíš plakat nebo se smát. A tak děláte obojí. Tak dlouho, dokud není konec. A pak s tím hořkosladkým pocitem v sobě pokračujete vlastním životem dál, protože se vám příběh Willa, Louise a ostatních dostane pod kůži a jen tak vás neopustí.