Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155109/bmid_nez-jsem-te-poznala-Gq9-155109.jpeg
5
8469
8469
Než jsem tě poznala / Predtým ako som ťa poznala série
1. díl >
Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud. Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivního Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise… Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2013 , Ikar (ČR)Originální název:
Me Before You, 2012
více info...
Přidat komentář
První kniha na kterou jsem se první podívala ve filmovém zpracování......
Čekala jsem úplně jiný konec a jdu tedy rychle číst, protože očekávám, že jako obvykle, do postav v knize proniknu daleko hlouběji.
Našel ženu, která ho milovala takového jaký je a taky proto jaký je a stejně své rozhodnutí nezměnil i přesto, že díky ní se budil s úsměvem na rtech? Láska už asi nepřekoná vše ani ve filmech :(
Cekala jsem cervenou knihovnu. Cekala jsem totalni lovestory, ktera bude sice pekna, ale nikoli prekvapiva. Tohle nebyla ani lovestory, ani neskoncila tak, jak bych cekala. Moc prijemne prekvapeni. Doporucuji
Tato kniha opravdu nezklamala. Děkuji za recenze, které mě přesvědčily tuto knihu přečíst. Neobvyklý příběh, kdy doufáte, že dopadne dobře. V první chvíli po přečtení jsem byla velmi smutná, ale teď pár hodin po přečtení můžu říct, že tato kniha dopadla dobře. Přesně tak, jak bychom asi každý chtěli, kdyby jsme byli hlavním hrdinou a žili takový energický život. 5* a brzy si přečtu i další díly od této autorky.
Ani trochu nejsem na romance, ale tohle bylo tak akorát na hraně, aby se mi to ještě líbilo. A to dokonce moc. Navíc oceňuji, jakým neplačtivým stylem autorka příběh napsala - jen to někde zavání lítostí či truchlením nad těžce nespravedlivým osudem, v tu chvíli následuje moment, kdy se dokonce pousmějete nad vtípkem či sebeironií hrdinky (viz šaty z dědečkových závěsů.... "Lou, zatáhni se..."). Prostě za mě velký palec nahoru.
Uf.. no, co tady k těm komentářům ještě dodat? Asi jen těžko napíšu něco, co se tu ještě neobjevilo, zkusím aspoň vyjádřit trochu toho, co ve mě zůstává...
Když jsem knihu začala číst, říkala jsem si, jo, je dobrá, chytla mě od prvních stránek, ale taky jsem si říkala, čím je tak vyjímečná, že se každému vryla do srdce.. stránku od stránky jsem začala to kouzlo poznávat... Lou na mě sice působila trochu zvláštně, tak dětsky, ale její postava byla tak napsaná a pro tu svou zvláštnost zapůsobila na člověka, který už svůj život úplně vzdal a díky ní si aspoň trochu dokázal těch posledních 6 měsíců užít a poznat lásku.
A i když on měl v hlavě už jasno dávno předtím, než Lou poznal, ona se nepřestávala snažit a já doufat. Vždycky jsem si říkala, že i když člověka potká takhle zlý osud, přece jen se mu bude chtít dál žít, sice v nesnadných podmínkách, ale pořád žít. Přesvědčila jsem se, že tomu tak nemusí být a říkám si, že člověk musí být strašně silný, když si za tímhle činem stojí až do poslední chvíle, i když potká svou spřízněnou duši. Kdyby se Willovi nestala tato nehoda, nikdy by se nepotkali a nepoznali jeden druhého. Ona by zůstala s posedlým Patrikem a on by si užíval života plnými adrenalinovými doušky a cestoval po světe.
Will se mi vryl do srdce a jak už tu bylo řečeno, kniha mi též zlomila srdce. Potom, co jsem si celá ubrečená dala hodinovou pauzu, pustila jsem si film a ten to jen umocnil. Vidět TY tváře, ty momenty štěstí, ty bolestivé chvilky, a TEN konec.
I když tohle píšu, tak se nemůžu ubránit slzám, tento příběh ve mě zůstane a vždy, když si na něj vzpomenu, se rozpláču. Člověk by měl z toho života vytřískat co nejvíc, máme tu jen omezenej čas...
O téhle knize jste již určitě slyšeli. A určitě jste slyšeli, že je to zamilovaný, romantický příběh. A to vás možná od čtení odradilo.
Já osobně vyloženě romantické knihy moc nemusím, tohle období mám už za sebou. Proč jsem tedy četla tuto knihu?
Odpověď je jednoduchá. Viděla jsem film. A jelikož si autorka, Jojo Moyesová, napsala k filmu vlastní scénář a mně se film opravdu líbil, bylo dost jasné, že si brzy koupím knihu.
Nyní však musím říci, že to, co promítají v kinech, je naprosto slabé. Film je totiž opravdu vyloženě zamilovaný. Kniha ne. Tato opravdu unikátní kniha vás donutí se zamyslet. Zamyslet se nad spoustou věcí, ale především nad sebou. Přiměje vás položit si otázky: Co očekávám od života? Žiji opravdu naplno? Jsem vůbec šťastný? Je tohle to, co opravdu chci? Odpovědi už musíte naleznout sami.
Ale, jak je psáno...
"Prostě jen dobře žij. Prostě žij. Will."
A tak to možná i bude.
Každopádně mi tato kniha opravdu zlomila srdce. Je psaná tak čtivě a zajímavě, že jsem se dokázala do příběhu opravdu ponořit, smát se i plakat, být jeho součástí. Naděje mě neopouštěla až do samého konce.
Není to jen levná americká love story. Je to procítěný příběh dvou lidí psaný s britskou elegancí a humorem, který vás opravdu chytne za srdce.
Úžasný příběh. I když mi od nějaké té stránky bylo jasné, jak to asi všechno skončí, stejně jsem se neubránila slzám. Tento příběh dokonale vtáhne do děje a pak se knížka čte úplně sama. Je to jedna z mála knížek, kdy po dočtení jen tak sedím a říkám si "Páni..."
Nejlepší kniha, co jsem za poslední rok četla. Musím říct, že knížka mě donutila k pozamyšlení se sama nad sebou. Děj vtipný, zároveň pochmurný, což se trošku i dalo očekávat. I když, ačkoli jsem věděla o konci, stále jsem v naději doufala, že to dopadne dobře. Je vidět, že Jojo si nad tím dala pořádnou práci, což se vyplatilo! :)
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem za poslední dobu přečetla! Knihu jsem četla jedním dechem, nesmírně jsem se těšila, až budu moct zase číst. Velice čtivá, poutavý příběh, který je vážný, ale rozhodně v něm nechybí humor.
Krásný příběh, který mě opravdu chytl a knížka se četla sama. Pořád jsem čekala, co Luisa zase vymyslí... Ale ten konec... Asi jsem čekala až příliš velkou pohádku, něco nereálného...
Knihu jsem přečetla, protože jsem ji dostala jako dárek a chtěla jsem dárci udělat radost. Nemám ráda romány pro ženy, je to žánr, který mě prostě nebaví. Se zaťatými zuby jsem tedy usedla do svého oblíbeného křesla a nalila si sklenku vína v domnění, že ji určitě budu potřebovat, abych to ve zdraví přežila :).Sama nevím, čím mě zrovna tahle kniha chytila za srdce. Snad milou ztřeštěností hlavní hrdinky, nečekaným koncem, nebo se mi prostě jen trefila do nálady. Určitě nepatři k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla, ale v rámci žánru dávám 5* za milé překvapení.
Na tuto knihu dlouho nezapomenu,velmi se mi líbila.Mám ráda knihy této autorky.
Na sociální síti jsem si přečetla příspěvek své kamarádky ohledně filmu k této knize. Radila přečíst nejprve knihu a až poté shlédnout film. Zběžně jsem na ní koukla. No jo, zase slaďárna jak vyšitá, říkám si. Neměla jsem stejně zrovna co číst tak jsem se do toho dala. Na začátku jsem byla přesvědčená, že "vím" jak to skončí. Autorka mě, ale mile překvapila stylem svého psaní. Zkrátka musela jsem ji dočíst. Konec byl pro mě nečekaný, happy end se totiž nekonal. Určitě si ráda přečtu další tituly této autorky.
Neskutečně silný příběh. Knížku jsem přečetla za den a půl a to jen proto, že jsem v noci opravdu už musela jít spát, abych ráno došla do práce. Knížka mě naprosto pohltila, nešlo se od ní odtrhnout. Stále jsem fandila Lou, že se jí povede změnit Willův osud. Ta spotřeba kapesníků na konci knížky - takovou jsem již dlouho u knihy neměla.
Na citovky moc teda nejsem, ale tohle mě fakt bavilo. Je to pěkně a snadno napsané, takže jsem knížku docela rychle zhltl během cestování metrem do a z práce. I když jsem tak nějak očekával jak to dopadne, ve skrytu duše jsem doufal, že se pletu. Filmovou adaptaci asi vynechám.
Vždycky jsem se držela - pokud to šlo - toho, že "slaďáky" nečtu. Kamarádka šla knihu (včera) vrátit do knihovny a mimochodem se stavila za mnou do práce s tím, že ji nevrátí hned, ale až ji přečtu já. S úsměvem jsem ji odpověděla, že to číst nebudu, přece ví, že knihy, které se vymykají realitě životě mě rozčilují. Přesto - večer jsem si ji namátkově otevřela a než jsem ji dočetla bylo půl druhé ráno. Co k tomu dodat? ˇNa konci, když jsem zavřela dočtenou knížku, jsem si vzpomněla na text písničky p. Nohavici - " krásně jsem si zabuli", protože u téhle knížky já teda taky. No, není slaďák, jako slaďák, tohle se fakt dalo číst.
Štítky knihy
láska pro ženy zfilmováno cestování eutanazie Velká Británie romantika nešťastná láska dramata lidé se zdravotním postižením
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Nádherný příběh s obrovským lidským rozměrem. Dávám plný počet hvězdiček a těším se na zmapování další cesty, kterou se L. Clarková ve svých pruhovaných punčochách s hrdostí vydá.