Život po tobě
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342129/bmid_zivot-po-tobe-cxS-342129.jpg
4
2978
2978
Než jsem tě poznala / Predtým ako som ťa poznala série
< 2. díl >
Kdybyste ztratili někoho, koho jste moc milovali, jak moc by to změnilo váš pohled na svět? V pokračování světového bestselleru Jojo Moyesové Než jsem tě poznala najdeme Louisu Clarkovou v přesně takové situaci. Po intenzivním půlročním vztahu s ochrnutým Willem Traynorem, který se rozhodl ukončit svůj život asistovanou sebevraždou, zůstává Louisa sama, zmítána smutkem a výčitkami svědomí. Po vážném úrazu se navíc musí vrátit domů k rodičům. Jako by byla najednou zpátky na začátku cesty – život po Willově smrti totiž znamená učit se leccos znovu, stavět na nových základech. Záchranář Sam Fielding, pro něhož je kontakt se smrtí každodenní náplní práce, by snad mohl být právě tím, kdo Louise pomůže se zase vrátit do života, jenomže pak se z Willovy minulosti nečekaně jako uragán vynoří Lily – jeho šestnáctiletá nezvladatelná dcera. A všechno je rázem jinak…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
After You, 2015
více info...
Přidat komentář
Tuto autorku mám ráda a první díl jsem přečetla jedním dechem. Tento druhý díl byl sice taky čtivý, ale už to nemělo takovou tu šťávu, co měl první díl. I tak super počteníčko.
Kniha se mi velmi líbila, ale nějak jsem si to pořádně nedokázala spojit s prvním dílem. Možná je to i dlouhou dobou, co jsem dočetla první díl. Každopádně se mi příběh líbil, Jojo Moyes opět nezklamala :-) Klidně bych i přivítala třetí díl, kde by jsme se dozvěděli jak to s Louisou, Samem a vlastně s celou její rodinou ještě dopadne :-)
První díl byl podle mého o neco lepsi. Ale ani tohle me nezklamalo. Obzvlášť ke konci , jsem napětím skoro ani nedýchala, a říkala jsem si hlavně at to neskončí spatne. Byla jsem mile překvapena! :) A knihu mile rada doporučím.
Je to druhá kniha co jsem četla od autorky.
Děj knihy mě velmi upoutal, knihu nešlo jen tak odložit. Bylo to úžasné čtení, moc jsem si to užívala.
Nádherné čtení, knížka nešla odložit. První díl jsem nečetla, ale film byl krásný. Už chápu, co lidé na "té Moyesové" mají. Určitě si přečtu i jiné konížky od ní.
U mě měla knížka úplně stejný úspěch jako první díl. Lou se srovnává s Willovou smrtí a snaží se uspořádat svůj život do normálu. O to víc ji to zkomplikuje její nehoda a Lily.. ;) Otevřený konec do děje zapadl, mně by se ale více líbil přesnější popis :)
Podle recenzí jsem čekala, že to bude o něco slabší než první díl, ale po přečtení mám pocit, že to snad mělo ještě silnější náboj. Zatímco v prvním díle mi to přišlo sice romantické, silné, ale přes to všechno tak trochu klišé (kvadruplegik a jeho vztah s ošetřovatelem/kou je zpracován už tolikrát i ve filmech, že se dal vývoj vzájemných sympatií předpokládat). Tragický konec prvního dílu ale tak trochu předznamenal barvitost toho druhého, protože jsem se už neodvažovala doufat, že všechno dobře dopadne a čekala jsem, co se odkud vyvrbí. Rozhodně dávám plný počet a doporučuji.
Jako vsechny autorciny knihy, roman, ktery neni klasickou cervenou knihovnou, ale romanem, kde se neco deje. Kniha se mi libila, mila oddechova kniha na leto, u ktere se ale clovek zamysli nad svym pristupem k zivotu, vztazich, rodine...
Ke knize jsem přistupovala s nulovými očekáváními...přece jenom jsem na ní četla více negativních než pozitivních ohlasů. Možná ale právě proto mě nezklamala. Ano, první díl byl lepší, ale to bylo dáno spíš samotným příběhem.
Jojo ale zase ukázala, že jako autorka románů pro ženy je v současnosti špička. Zatím mě od ní nezklamala žádná kniha a rozhodně sáhnu po dalších příbězích z jejího pera.
Tohle prostě nemělo chybu! Už první strana mě přesvědčila, že si kniha zaslouží plný počet hvězd! Prostě naprostá dokonalost! Tato kniha, která ve vás dokáže vyvolat emoce tak silné, že to snad není ani možné, mě naprosto dostala. Taky je z ní jasně vidět, jak šíleně dokáže jeden člověk změnit jiného člověka. Jak se s tou změnou ten člověk snaží žít, ale lehce to překonat nelze. Autorka má úžasný, jedinečný a tak zvláštně přirozený styl psaní, to mi bylo jasné už u prvního dílu a po tomhle jsem naprosto unešená! Nádhera, krása, miluju to! Těžko se mi Lou opouští, tak nějak jsem ji pochopila a našla v jejím průběhu poučení, ale jsem ráda za to, že vím jak to s ní nakonec dopadlo a jsem za ni ráda.
Na první díl to nemá, ale stejně to byla krásná kniha. Jojo má prostě styl psaní, který nikdy neomrzí. Život po tobě je hlavně kniha o životě. Nikdy není lehké se vyrovnat s něčí smrtí. Louisa měla krizi a já se jí vůbec nedivila.
Konec byl otevřený, ale celkem tam sedl. Život je prostě jedno velké dobrodružství...
Tak jasně, že překonat Než jsem tě poznala nejde, ale stejně se mi knížka líbila a přečetla jsem jí za tři dny.
Čtivé a opět krásné. Akorát jsem měla občas problém se do toho začíst. První díl byl tedy o něco málo lepší, ale k této autorce se určitě vrátím. Ikdyž teď si od ní dám pauzu.
Přestože jsem byla velmi zvědavá kam J.M. posune příběh Louisy, přestože jsem se na knihu tolik těšila, přesto jsem tak dlouho otálela s jejím přečtením. Možná za to mohl strach ze zklamání druhým dílem, možná mě odrazovalo tolik negativních komentářů. A možná jenom každá kniha chce svůj čas.
Tolik emocí, kterými mě J.M. prostřednictvím Louisy zasáhla, tolik emocí jsem opravdu nečekala možná i proto, že začátek knihy moc nesliboval. Mnohdy se může zdát kniha zdlouhavou, když ale vydržíte, tak krok za krokem s Louisou překonáváte drobná vítězství proti nepříteli, kterého jste nedokázali identifikovat.
,,Bojím se po něm toužit. Nechci, aby moje štěstí záviselo výhradně na někom jiném. Nechci být rukojmím osudu, který nemůžu ovládat."
A pak potkáte někoho, jehož úsměv přece již znáte? Ale co s tím úsměvem, co s těmi bezděčnými pohyby, které vám tolik připomínají... Co s těmi otisky DNA, když jejich originál tak moc chybí?
,,Ti, kdo tím neprošli, pochopí jen ztěží. Takhle to vypadá, když se přihodí nějaká katastrofa: odfiltruje všechny zbytečnosti a šum, všechna ta vážně bych měla a co kdyby."
Ti, kdo chtějí, si užijí nastavení zrcadla v podobě někdy i bolestných vzpomínek, výčitek, smutku, ale i naděje.
,,Jdeme dál, ale svoje milované si stále neseme s sebou."
,,Každý má svou vlastní cestu. Nikoho a nic neodsuzujme."
A o tom to je.
Čekala jsem něco trochu jiného. Začátek mě utvrdil vtom, že kniha nebude námětově nic moc. Po pár stránkách se ale do knihy začítám, děj mě vtahuje a nad některými pasážemi se i směju. Takže přehodnocuji. I když jsem čekala jiné pokračování, knjiha je čtivá a já dávám čtyři hvězdičky.
Vzhledem k negativním ohlasům jsem od knihy příliš neočekávala, ale mile mě překvapila. Děj se mi moc líbil, bála jsem se, že to bude jen opakovaní příběhů z minulosti ale vůbec tomu tak nebylo. Všechny nové postavy byly mistrně promyšlené a líbilo se mi vidět i jiné stránky osobnosti členů rodiny Louisy i Willa. Ano, kniha podle mě vůbec není stejná jako Než jsem tě poznala, ale i tak je nádherná, čtivá a velmi emotivní svým vlastním dějem a způsobem. Za mě rozhodně doporučuji.
Na Jojo Moyes hodně slabá kniha velni protáhlá a další téměř otevřený konec což nejspíš znamená pokračování ? :O
Štítky knihy
Londýn láska deprese milostné romány anglická literatura hledání smyslu života psychické problémy mezilidské vztahy puberťáci světová literaturaAutorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Nelze než doporučit, jako ostatně všechny knihy autorky. Opět čtivý příběh, ve kterém nechybí bolest, radost, štěstí, zkrátka život takový jaký je.