Než odejdu navždy: Skutečný příběh matky, který dojal celý svět
Marie-Laure Picat
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61602/mid_nez-odejdu-navzdy-skutecny-pribeh-m-956-61602.jpg
5
81
81
Příběh ženy, matky 4 dětí, odsouzené neúprosným osudem k neodvratitelné a blížící se smrti. Pro své děti se snaží najít náhradní rodinu, ve které budou její děti chráněné a v bezpečí. Její osobní statečnost dojala celý svět! Skutečný dokumentární příběh - svědectví o osobní statečnosti a prosté lidskosti, které po sobě zanechala autorka knihy.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2011 , Fragment (CZ)Originální název:
Le Courage d'une mere, 2009
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem našla na swapu a obsah mne zaujal, že jsem si knížku vyměnila a přečetla.
Knížka je velmi čtivá. A po obsahové stránce velmi působivá. Já si nedokážu vůbec představit sama takovou situaci, to co dokazala paní Marie pro své děti je úžasný výkon.
Na druhou stranu, mi trochu vadila v druhé polovině knihy ta přeslazenost. Chápu, že to tak bylo a patří to k tomu příběhu, ale mne by třeba zajímal dovětek a jak to pokračovalo s dětmi, s přáteli paní Marie, jestli se změnilo něco i pro ostatní lidi v podobné situaci ( i když se to týká Francie).
Líbilo se mi to. Obdivuju každou ženu, která dokáže svoje děti dobrovolně předat cizím lidem v podstatě proto, že se u těch lidí budou mít lépe než u ní. Tady to bylo navíc s myšlenkou, že už je ani neuvidí vyrůstat. Chápu i to, že se v knize nijak drasticky nepopisuje průběh nemoci, svědčí to o tom, že ona byla silná a prostě si to do poslední chvíle nepřipouštěla. Silná to žena...
Četla jsem v šalině, ve škole, ale i doma jenom abych se dozvěděla jak tato silná paní s odvahou a pro mě s velkým respektem bojuje za své děti.
Život nám občas nachystá nepochopitelné plány. U kterých si říkáme proč právě Já nebo proč právě ted ?Otázka na kterou, mnohdy neznáme odpověd a musíme tedy jen doufat, že to i bez nás naši milovaní zvládnou.
Stále přemýšlím, kde se v ženě bere tolik statečnosti a sil. Četla jsem už podobné příběhy a viděla jsem i filmy na podobné téma. Vždycky jsem měla slzy v očích. Co může být víc než mateřská láska? Jak těžké asi musí být, vyrovnat se s blížícím se odchodem z tohoto světa? A jak se má vyrovnat a smířit s odchodem matka, která na tomto světě zanechá své malé děti? Ať je to, jak je to. Jsem vděčná osudu za život, takový jaký žiju a pořád se učím rozlišovat mezi hloupostmi a podstatnými věcmi, protože i teď se někdy nechám ovládnout tím, co vůbec není podstatné.
Naprosto mě tato knížka dostala a potvrdila, že zdraví je nejcennější, co můžeme mít.
Jak by to asi bylo u nás, kdyby takto nemocná matka hledala náhradní rodinu pro své děti? Než by se tady něco rozhodlo, tak by ta maminka byla po smrti.
A to jste nepochopili, že se toto nikdy a nikde nestalo. Že je to jenom stejné jako film, TV apod.? Naletěli jste všichni a ještě si to pochvalujete. Ovšem od vydavatele to byl majstrštyk, nalákat kupující a chválící na tuto knihu. I když na druhou stranu...tohle téma bude ve vlnách stále in.
Literární styl tak za tři hvězdičky, ale výpovědní hodnota obrovská. Knihu ani tak neposuzuji jako literární dílo, ale jako pomník jednoho skutečně velikého životního příběhu.
Je až k nevíře jak si někdy osud pohrává s lidským životem. Marie-Laure měla opravdu těžký život ale i přes to všechno si zachovala optimismus a vtip, což na ni obdivuji. Je to silný příběh silně ženy, která měla smůlu.
Když jsem začla číst věděla jsemže to nebude dobře končit,že si pobulím.Ale je to pro mě naprosto uchvatně,rychle napsané,žádné dlouhé rozpravky,stručné.zasmála jsem se černému humoru,poplakala.Obdivuji co vše dokázala,Krásné čtení.k zamyšlení
Před touto ženou" smekám klobouk",protože to,jak se dokázala se svou nemocí vyrovnat a postarat se hlavně o děti, až nadejde její smrt,by se málo kdo takto zachoval.Vše to utrpení, které si za celý svůj život vytrpěla, by s takovou grácií neustál každý jako ona, až do samého jejího konce.Velmi to silná žena,proto doporučuji si tento její příběh přečíst.
Krásná knížka, čtivá. Měla jsem přečteno během dvou dnů. Kupodivu jsem neuronila ani slzu, bylo to tak zvláštně napsané. Moc se mi líbil přístup autorky k nemoci a vůbec životu. Muselo to být strašně těžké.
Musím říct, že příběh by byl silný, kdyby byl jinak napsán, alespoň pro mě. Měla jsem přečteno za 2 dny, tudíž nemohu říct, že by mě knížka nebavila, ale styl vyprávění mi moc neseděl.
První kniha, u které jsem brečela.. Nevím, co bych k tomu řekla víc.. Stojí za přečtení - stojí za to poznat, jak se matka i přes to všechno co prožívala snažila zajistit svým dětem krásnou budoucnost.
Je mi líto, musím se trhnout. Podobné příběhy mám opravdu ráda. Ale tenhle mi zkrátka nějak nesedl. Asi to bylo hlavně tím, že mi Marie-Laure nebyla zrovna dvakrát sympatická, někdy jsem nemohla pochopit její myšlení... A navíc, nechci ji z něčeho obviňovat, ale něco z toho, co popisovala, na mě občas prostě působilo, jako kdyby trochu přeháněla nebo si něco přikreslovala... Možná to bylo tím, že třeba o zneužívání jejím otcem, o svém opravdu podivném vztahu s matkou atd. většinou psala, jakoby to bylo úplně normální a když psala o manželovi, tak to na mě působilo, že je na něj (logicky) hodně naštvaná a tak si neodpustí nějakou tu nadsázku. Vím, že to byl nejspíš jen můj pocit, ale stejně, zrovna pozitivně to na mě nepůsobilo.
Je to krásný, ale smutný příběh napsaný tak, že si chvílema myslíte, že rakovina je jako bolest zubu.Dotyčná musela být velmi statečná, když toho dokázala tolik vytrpět a ještě obstarat čtyři děti. Klobouk dolů před všemi co tím procházejí nebo prošli.
Autorovy knížky
| 2011 |  Než odejdu navždy: Skutečný příběh matky, který dojal celý svět |
Tuhle knihu jsem tu před lety vyhrála zrovna tu v soutěži a je opravdu skvělá. Já mám už děti dospělé a nedovedu si představit být na jejím místě. Opravdu silná žena.