Nezabila jsem!
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61640/bmid_nezabila-jsem-2IC-61640.jpeg
5
972
972
Hercule Poirot série
< 23. díl >
Kniha vyšla také pod názvem Pět malých prasátek. Hercula Poirota přijde požádat o pomoc velice pohledná mladá dáma z Kanady, Carla Lemarchantová. Prozradí mu své pravé jméno – Caroline Craleová, je to dcera známého malíře, kterého údajně před šestnácti lety zavraždila jeho žena. Ta byla odsouzena na doživotí a po roce ve vězení zemřela. Carla se o rodinné tragédii dozvěděla až ve svých 21 letech, kdy obdržela dopis, ve kterém před svou smrtí její matka prohlašuje, že je nevinná. Carla dopisu věří a žádá Poirota, aby případ znovu prošetřil. Poirot, zlákaný možností přijít na kloub zločinu, ke kterému již neexistují žádné hmatatelné stopy, pouze výpovědi a psychologie svědků, nabídku přijímá Tato kniha je mnohem spíše zábavný psychologický hlavolam a mistrná studie logiky než detektivka. Malý Belgičan Hercule Poirot – rozkošná postava starého detektiva-myslitele, kterou autorka stvořila pro své detektivní příběhy – rekonstruuje tragedii, jež se odehrála přes šestnácti lety. Na rozdíl od starých Sherlocků Holmesů a Leonů Cliftonů nesbírá tento detektiv ani špačky od cigaret, ani nepátrá po otiscích nohou a rukou – sedí jen v křesle a bystře a logicky uvažuje. Přiměje pět očitých svědků, aby mu každý se svého hlediska popsal průběh dávné události – a vyřeší problém, s nímž si před lety nevěděli rady nejvěhlasnější právníci. Agatha Christie, z níž přímo sálá sportovní radost z vymýšlení spletitých a jenom psychologií rozpletitelných situací, se nedopouští ani jediné násilnosti nebo nedomyšlenosti. Nic nezůstane čtenáři dlužna. A přitom i ten nejbystřejší čtenář zůstává až do poslední stránky napjat – aby se nakonec zastyděl, že neprohlédl a nedomyslil, jako prohlédl a domyslil subtilní i ocelový mozek Poirotův.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1948 , Nová osvětaOriginální název:
Five Little Pigs, 1942
více info...
Přidat komentář
Klasika, stary dobry Poirot, stara dobra Christie. Co jineho napsat ke klasicke detektivce:) Pri chuti na dobrou klasickou detektivku, ne na moderni thrillery s hektolitry krve a mucenim apod. - presto, ze je take ve ctu - kde se jedna o nuance, a napeti az do konce se neda pri temer kterekoli detektivce od Agathy sahnout vedle. Prijemne cteni pred spanim.
Naposledy jsem četla strašlivě dávno ... a znovu číst rozhodně nebudu. Nejen že se mi nijak zvlášť nelíbil příběh (četla jsem jako hodně mladá, takže by se to dalo pochopit, ale ani dnes se mi nelíbí příběh už zfilmovaný), ale navíc patří mezi pár knížek, jejichž forma ve mně prostě vzbouzí téměř nepřekonatelný odpor - paperback z roku 1969 se po všech rodinných přečteních (rodiče ji měli asi o poznání raději) celý zohýbal, lamino poodlípalo a knížka se stala na pohled i omak dost odpudivou. A jak tak koukám, ani obrázek na obalu rozhodně příjemně neláká...
Je mi líto, protože jinak Christieovky nade vše miluji (i ty brožované; nová vázaná vydání v KK mne ovšem odrazují rovněž - ta stará různorodá vydání měla svůj nezaměnitelný "charakter" ;-).
Opět další vynikající lahůdka od paní Agathy. Od začátku do konce čtenář napnutý jak kšandy v očekávání, jak to všechno dopadne. A závěr opět nezklamal. Agatha prostě umí a na její spisovatelský um jen tak někdo nemá.
Moje první Agatha. Její příběhy znám jen z televizního nebo filmového zpracování, stejně jako tento její případ. Teda....myslela jsem si, že ho znám...Viděla jsem ho před hodně dlouhou dobou a pamatovala jsem si jen některé scény, nicméně pachatelem jsem si byla jistá. Proto jsem se do knihy pouštěla spíš jen ze zvědavosti, jak Agatha píše, jak je čtivá apod., zejména jsem ale cítila velkou ostudu, že neznám ani jednu její knížku. A výsledek? Opravdu jsem si pamatovala jen velice málo, vrahem byl totiž úplně někdo jiný, než o kom jsem byla přesvědčena! Takže nejenže, že se mi kniha moc dobře četla, děj hezky plynul, nebyla tam žádná zbytečná hluchá místa, všechno do sebe perfektně zapadalo, navíc jsem tedy nebyla ochuzena ani o ten bonus, což je u detektivek nenahraditelné, a to překvapení v podobě pachatele. Byla to tedy moje první, ale určitě ne poslední Agatha.
Jako při každé detektivní knize A.Christie se člověk nenudí.Zde ještě připadná hodnota,že jde o smutný příběh 14 let starého zločinu,při kterém přišla o oba rodiče malá holčička..kdo viděl film,může srovnávat.Raději si přečtu knihu,protože si sama vytvářím představu krajiny,domu,postav.H.Poirot ovšem v podání D.Sucheta nemá chybu.
Nesmrtelný detektiv s humorem a velkým knirem figuruje jak v televizi tak v knihách. Je Hercule Poirot opravdu tak bystrý, že vyřeší 16 let starou vraždu, kde byla vrazedkyne odsouzena neprávem?
Četl jsem letos v létě (2020) a i když jsem viděl před léty filmové zpracování, četla se mi kniha velmi příjemně a letně...:-). V knize byly finesy příběhu prokreslenější…
Hercule Poirot tentokrát řeší několik let starý případ, takže sledujeme vyšetřování formou rozhovorů se všemi pamětníky onoho případu. Jeden a ten stejný příběh se tak neustále opakuje z různých pohledů, takže to po několikáté už není tak zábavné. Nicméně fanoušky Agathy Christie určitě nezklame.
Kniha se mi líbila, zase jsem pořád nevěděla, kdo to byl. Po každé stopě jsem myslela, že někdo jiný. Každopádně jsem dala o jednu hvězdičku méně, protože více se mi líbila kniha Deset malých černoušků.
Božská Agáta v tomto příběhu naplno rozjela své kombinační schopnosti a Poirotovi šedé buňky jedou na plné obrátky. A do toho ta říkanka :) Navíc se mi stále před očima odvíjelo to parádní filmové zpracování, ve kterém byl malíř parádně zhýralý a všechny ženy kolem něj náramně rozjitřené.
Nedostižný Hercule si dokáže poradit i s poněkud starším případem. Autorka ho obdařila nevšedním intelektem, pozorovacími schopnostmi a samozřejmě těmi tolikrát zmiňovanými "malými šedými buňkami mozkovými". A.Christie budiž pochválena za ty dary!
Pět malých prasátek byla moje první "Poirotovka" a přiznávám, že prvotní seznámení s geniálním Belgičanem bylo poněkud rozpačité. Teprve přibývající věk mi poodhalil skvělé kombinační vlohy a překvapivé zvraty autorky. Je to navíc ukázka, že případ lze vyřešit i po mnoha letech jen díky "malým šedým mozkovým buňkám".
Poslouchala jsem jako audioknihu z roku 1980, čtenou Jiřím Hanákem . Překvapila mě kvalita nahrávky i děj, vyšetřování zaměřené především na povahové rysy zúčastněných. Lepší než některá filmová zpracování díla A. Christie.
Tentokrát čekal na Poirota neobvykle těžký úkol. Nepřichází v úvahu, aby si slavný belgický detektiv nevěděl rady. Baví mě sledovat, jak z bezvýznamných maličkostí vyplyne naprosto zásadní důkaz pro usvědčení vraha.
Tento příběh patří mezi mé nejoblíbenější.
P.S. Za Poirotem přichází Carla Craleová. Lucy - jak zde tvrdí anotace - se jmenovala ve filmu ...
Tohle ani není detektivka, spíš takový matematický příklad na procvičení logiky oblečený do hezkého kabátku od ACH.
Opět geniálně promyšleno, přestože se hrabeme v minulosti, kniha je napínavá a nevázne. Vždycky na Agathě obdivuji, jak skvěle zvládá vykreslit charaktery a její znalost psychologie - to už u dnešních detektivek bohužel nevidím.
Posloucháno jako audio kniha. Agatha Christie je klasika a nikdy nezklame. Můj oblíbený Hercule se svým nadhledem a grácií rozebere patnáct let starou vraždu na částečky.
Štítky knihy
Anglie vraždy zfilmováno rodinné vztahy jedy Hercule Poirot pátrání v minulosti detektivky podle říkanek Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Nebyla to taková jízda jako Deset malých černoušků, přesto nelze věhlasné autorce za toto dílo ubrat ani jednu hvězdu. Její um prozradit skutečného vraha až na posledních stránkách knihy je nevídaný a zůstává po dlouhé roky nepřekonán.