Nezapomenutelná cesta
Nicholas Sparks
Když bylo Landonovi sedmnáct, život se mu navždy změnil. Landon končil střední školu a rozhodně se nehodlal zatěžovat starostmi dospělých. A ani ve snu ho nenapadlo, že by se mohl zamilovat, natož do dcery místního faráře. Ale srdce mu velelo jinak. Když Landon Carter, syn známého kongresmena, potká poprvé Jamie Sullivanovou, dceru místního duchovního, je to jako blesk z čistého nebe. Jamie je těžce nemocná a ví, že její dny jsou sečteny. A přestože ji většina spolužáků považuje spíše za podivínskou, Landon dochází k poznání, že se do Jamie k vlastnímu úžasu hluboce zamiloval. Jamie je i přes vědomí své neodvratitelné nemoci plná optimismu. Londonovi ukazuje, jak důležité jsou přátelství a pomoc druhým, jakou hodnotu má láska k bližnímu. London díky ní poznává, jakou hodnotu má odpuštění. Landon ví, že žádný lék na světě nemůže Jamie vyléčit, dopřát jí delší život. On jí však může poskytnout něco, co si na své tak krátké pozemské cestě vždycky přála. Může jí dát lásku a manželství, které potrvá dokud je smrt nerozdělí.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
A Walk To Remember, 1999
více info...
Přidat komentář
Moje první kniha od tohoto spisovatele. Vlastně ani nevím, jestli se mi líbila. Většinou čtu knihy mnohem obsáhlejší s komplikovanými zápletkami, možná proto to až tak nedocením. Tato kniha byla lehká, jednoduchá a krátká, na relax a odpočinek. Ale slza ukápla. Kniha spíš v sobě nese poselství, že se lidi k sobě mají chovat hezky a bez předsudků. I když se někteří lidé mohou jevit jako podivíni, je někdy třeba si lidí kolem sebe více všímat.
Romantický příběh dvou sedmnáctiletých kamarádů možná v některých pasážích dokáže chytnout za srdce, ale jinak je to kniha, která není ničím oslnivá..... Vytýkám jí především její sentimentalitu, která mně nejvíce vadila...... Nezapomenutelná cesta ani po kotníky nesahá Zápisníku jedné lásky..... :-)
Od Sparkse jsem již četla 6 knih a tahle se řadí k těm slabším, přesto krásný.Možná to bylo způsobeno tím, ze jsem to četla v angličtině, takže jsem to třeba nemohla tak prožít jako v češtině(jinak doporucuji v aj, je to velmi srozumitelné a dovolim si říct i lehké :)), ale hlavni důvod je krátkost te knihy.To zapříčinilo, ze jsem ji přečetla za 2 dny.Bylo mi líto, ze e nemohla s příběhem žít dýl.Moc se mi nelíbil otevřený konec.Naopak, velmi bych ocenila pravost Landonovych citu ohledně Jamiiny nemoce, ze nevěděl ani co ji má říkat.Tak se totiž člověk přesně citi :) Kniha krasne plynula.Nakonec si oblibite i Hegberta:)
Nikolas Sparks mě opět dostal a chytl za srdce. Moc krásný příběh, který ve mě zanechal hluboký dojem.
Doporučuji.
Moje první kniha od Nicholase Sparkse a rozhodně nebude poslední, dlouhou dobu jsem se autorovi vyhýbala a to především kvůli tomu, že jde o ženské romány, které nejsou úplně moje krevní skupina. Kniha Nezapomenutelná cesta pro mě bude nezapomenutelnou knihou. Je až neuvěřitelné, co Sparks jako muž dokáže zplodit a převést na papír. Příběh není žádná klasická romantická slaďárna a úplně bych knihu neoznačila jako odpočinkovou, ale byl to rozhodně zážitek. Kniha je hubená, má něco okolo 200 stránek, takže jí slupnete jako malinu a ještě si z ní něco odnesete, což se mnohdy nedá říct o jiných obsáhlejších románech.
Silný příběh u kterého i mé cynické srdce poskočilo, víc není potřeba dodávat.
Nicholas opět nezklamal, ale spíše překvapil. Ze začátku je to takové pomalé a chvilku mi trvalo než jsem se do toho pořádně rozečetla, prostě se hlavní hrdinové do sebe zamilovávají po malých momentech, takže to trvá o trochu déle, ale ve výsledku je to nádherný, dojemný příběh, plný mladé lásky. Měla jsem i slzy v očích a hned po přečtení jsem o samotném příběhu hodně přemýšlela.
Moc hezký příběh, i když na můj krátký. A o dost rozdílný oproti filmu. Moje první dílo od pana Sparkse a určitě ne poslední :-)
Četlo se to lehce, ale přijde mi to tak nějak chudé. Jednoduchý příběh, jehož průběh i konec je zřejmý od začátku. Považuji za slabší dílo autora.
Knihu jsem dočetla před třemi dny a pořád jsem přemýšlela, co za komentář sem napíšu. Děj příběhu se dal odhadnout z prvních pár stránek. Autor vsadil na jistotu dojemného konce, který vezme za srdce skoro každého. Mě si kniha získala divadelní hrou, která v sobě ukrývá obrovskou myšlenku a díky které se ke knize ještě určitě vrátím.
,, Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá."
Pro mě krásné čtení, při kterém má romantická duše tančila. Jamie a Landona jsem si zamilovala. Jsem vděčná autorovi za tak dojemné příběhy, které jsou tak lidské, až se výrazně přibližují realitě. Děkuji a doporučuji!
U této knihy jsem sice brečela v závěru jako želva ale byl to jedna ze slabších knih autora.
Přesto, že má knížka necelých 200 stran, první polovina mi přišla trochu zdlouhavá. Pak ale došlo k zvratu, děj mi začínal dávat smysl a postupně začaly zapadat i ty nejmenší detaily. Nakonec to bylo krásně dojemné čtení. Dala bych plný počet, ale přeci jen mám výtku, která mi v tom brání. Je to neustálé nahrazování slov frází "s to". (Např.: ...že nebyl s to něco říct.) Na mě toho v knize bylo až příliš a docela brzy jsem na to začala být alergická. Jinak pěkné čtení a závěr dodal knize třešničku :)
Knížku jsem přečetla jedním dechem za jeden den. Četla se velice pěkně, ale čekala jsem maličko víc. Takže za mě čtyři hvězdičky :)
Nicholas Sparks patříval mezi mé nejoblíbenější autory... Jenže jsem po přečtení většiny jeho knih zjistila, že všechny příběhy jsou obdobně smutné, tragické nebo přehnaně sladké... Co se týče Nezapomenutelné cesty, tak k té jsem se dostala po shlédnutí jejího filmového zpracování, které bylo sice docela průhledné, ale dojemné.... Jenže knižní zpracování mi přijde na to, jak zajímavý příběh to je, moc krátký.... Takže jsem se do příběhu ani začíst nestihla a už byl jeho konec...
Autorovy další knížky
2010 | Milý Johne |
2013 | Zápisník jedné lásky |
2010 | Poslední píseň |
2013 | To nejlepší z nás |
2012 | Bezpečný přístav |
Prvních 50 stránek knihy mě až moc nebavilo,ale potom to stálo za to :) Jsem ráda,že jsem knihu nepřestala číst.Byl to milý příběh. :)