Nežná fatamorgána
Dominik Dán
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 22. díl >
Tretí príbeh z obdobia novembra 1989, z obdobia detektívnych začiatkov Richarda Krauza. Nežná revolúcia vrcholí a v štrnganí kľúčov zanikne osamelý výkrik, že niekde blízko je bezcitný surový vrah... Richard Krauz pracuje na oddelení vrážd už rok a pol, no ešte stále je v očiach starších kolegov iba kriminalistické ucho. Jeho učiteľ, detektív Eduard Burger, má na stole tri staré nevyriešené vraždy mladých dievčat, ktoré vrah znásilnil a zahrdúsil na lavičke mestského parku. Modus operandi všetkých troch vrážd jednoznačne nasvedčuje, že ide o toho istého páchateľa. Vyšetrovanie si vyžaduje špecializovaný tím, no socialistické vedenie polície tento fakt ignoruje. Nechce medzi obyvateľmi vyvolať zbytočnú paniku. Štvrtá vražda sa stane mesiac pred revolúciou a Burgerove varovanie, že vrah neprestane, sa potvrdí. Už nikto nepochybuje, no už je neskoro. O autorovi : Dominik Dán (1955) viac ako dvadsaťpäť rokov vyšetruje zločiny. Vďaka osobným kontaktom s vrahmi, lupičmi, únoscami a s inou „lepšou spoločnosťou“ pochopil nepísané zákony podsvetia. Pri písaní mrazivo autentických detektívnych príbehov čerpá z vlastných bohatých skúseností. Autorsky spolupracoval pri tvorbe slovenského seriálu Kriminálka Staré mesto. Všetky jeho knihy vyšli vo Vydavateľstve SLOVART a publikovania audiokníh sa v skvelom podaní Mariána Geišberga zhostila firma PUBLIXING Ltd.... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2016 , PublixingInterpreti: Marián Geišberg
více info...
Přidat komentář
Určitě je pravda, že některé "Dánovky" byly o kousínek lepší. Ale ten kousek je pro mě příliš malý, abych kvůli tomu, hodnotila hůře.
Mé nadšená stále trvá. Knihu jsem bohužel nesehnala v češtině, tak jsem ji musela poslouchat ve slovenštině. A nevadilo mi to, a to audioknihy moc nemusím.
Nadávala jsem kriminalistům, že nedokážou řešit vraždu v jedné kapitole a já si musím co nejrychleji překlikávat, abych se dozvěděla, jak to bude pokračovat.
Dobu jsem nezažila, ale zjistila jsem, že bych se měla podívat, jak to všechno vlastně probíhalo na Slovensku.
Asi si teď dám pauzu, abych se nepřetěšila na další díl.
Dokonce jsem porušila pravidlo, že když v jeden den dočtu knížku nebudu číst další, a když už tohle poruším, tak ať je ta knížka úplně jiného žánru, tak ani tohle nevyšlo.
Kniha bola zaujimavá a napínavá, Knihy z konca 80 tych rokov majū u Dána atmosferu minulej doby krasne zachytenú. Pribeh bol podla mňa dosť premakaný. ale oveľa viac ako dej vo mne tentokrát rezonoval opis udalostí z 89.Aj návrat späť do Burgerových čias bol super.Prvý krát som čítala knižnu podobu a opäť som si to vypočula ako audioknihu v podaní pána Geišberga. Jeho prednes je perfektný a posúva úroveň knihy ešte vyššie.
Tato knížka mně nezaujala, jednak jsem pamětníka a čekala bych důkladnější a bohatější vnoření a popis listopadových dní, aspoń já si je pamatuji daleko barvitěji, zatím je věnováno více času popisu nicnedělání v kanceláři a podrobnému popisu popíjení policistů vlastně od rána do večera, a jednak jsem úplně neuvěřila konečnému rozuzlení a náhodnému nalezení vraha, který ale zase někam v závěru zmizel. Jiné knížky se od Dominika Dána se mi líbily moc, ale tahle mne zklamala.
Stále ještě u mě nejsou knihy za pět hvězd, ale začátek super, pak jsem se chvíli nudila, konec zase skvělý. Popis situace v listopadu 89 z pohledu policie zajímavý. Hlídání studentů bylo důležitější , než vyšetřování vraždy.
(SPOILER)
Tahle kniha je krásným důkazem toho, že dánovky se přibližují realitě víc než kterékoliv jiné detektivky, které jsem doposud četla. Ne vždy se zadaří, ne vždy se pachatele povede odhalit, ne vždy je zločinec chycen a často jen hloupá náhoda zmaří vyšetřování nebo ho naopak posune. Pozadí této knihy tvoří období revoluce a měnící se nálada společnosti. I to je krásně vyobrazeno ve změněném postoji Krauzových známých k němu. Je zajímavé pozorovat probíhající revoluci z pohledu policistů a členů StB a vlastně všech, co si chtějí v novém režimu hlavně zachránit zadky.
Výborná kniha, ale jednu hvězdičku strhávám pouze za to, že některé dánovky jsou lepší.
Chronologicky jedna z prvních.. odehrávající se v době revoluce...více než téma vražd mě upoutalo to všechno co se dělo kolem,to jak měli všichni plné ruce práce a snažili se chránit si svoje zadky...tenkrát to bylo tak a vlastně jsem o tom nikdy nečetla z pohledu policie,ale spíše z pohledu" obyčejného "lidu a jsem ráda,že mám konečně i představu jak to všechno probíhalo a vlastně jsem se i po těch letech dokázala radovat a těšit z toho,že to všechno tak dopadlo,revoluci si pamatuji velmi matně jako dítě z vesnice a až nyní si na spoustu věcí činím názor díky filmům a knihám.Jenom si tak občas říkám,jestli se vlastně neopakují věci stále dokola mocní si stále připadají všemocní a to se asi nikdy nezmění.Parta slovenských detektivů mě baví a doufám že postupně přečtu všechny Dánovky .
(SPOILER)
Moje třetí Dánovka .
Vrah se sice vypařil , což mě trochu nazlobilo, ale taková je dost často i realita, snad na něj v dalších dílech dojde.
Konec knihy to vynahradil , popis listopadových událostí z té druhé strany - náhlá přeměna VB na Policii s trochou nadsázky vyvolá úsměv.
(SPOILER)
Četla jsem zase jednou v originále, veď tú slovenčinu zme počúvali aj čítali roky a nevadilo... Úžasný odstaveček se slovy začínajícími písmenem P, pěkně pobavilo.
Jinak... Vrah se prostě vypařil... ona ho ale spravedlnost určitě nějak někde dohoní.
Skvěle popsané revoluční události.
A ještě roztomilá drobnost, Dolní země (kde se mluví maďarsky) jako Dolní Uhry...
Pořád to ještě není ono a ten konec byl opravdu divně nedořešený. No uvidíme příště...
Kniha se četla dobře, ale přesto ubírám 1 hvězdičku za nedořešený případ kvůli, určitě aspoň pro někoho, nostalgické sondě do předrevolučního a revolučního dění..
Tentokrát jsem se nějak nemohla začíst. Po pár stánkách jsem zas byla chycená a nedalo se přestat. Pořád čekám, kdy mě některý díl opravdu zklame ( ne, že bych si to přála), ale zatím to na méně hvězdiček nevypadá.
Klasická Dánovka, mierne prepojená s udalosťami okolo novembra 89. Všetko super, kvalita je nastavená vysoko, ak niečo vytknúť, tak pre mňa nedotiahnutý záver s kominárom...
Opět hodně povedené pokračování, které stále časově odpovídá začátkům kariéry Richarda Krauze na vraždách. Trochu změna je dána tím, že je děj zasazený do listopadu 1989, čímž získává kromě linky kriminalistické poměrně velký podíl i politika. Nakolik popsané zákulisí odpovídá realitě je otázkou, nicméně bylo zajímavé tyto události sledovat i z jiného pohledu. Vyšetřovací trojice Burger - Hanzel - Kraus klasicky nezklamala v ničem, co je pro ně typické, takže jsem strávila v jejich společnosti příjemný víkend a těším se na další díl. 4,5*
(4/21)
Dán jako vždy pecka. Není co vytknout a všechny knihy se čtou lehce, samy a jedním dechem.
Burger je v nejlepších letech, Krauz zatím mlaďoch, ale už zocelený několika případy i šméčkem, které provedl státní bezpečnosti. Ostatně estébákům leží Krauz v žaludku stále, pořád se ho snaží dostat, nicméně jejich čas se nachyluje. Kulisy vyšetřování vražd mladých žen i případu bytových vloupaček tvoří totiž sametová revoluce. Jakoby zevnitř máme možnost sledovat přerod kriminálky, někde nesmyslně překotný, jinde kosmetický. A to dodává knize - jinak solidní detektivce - další rozměr.
Treba si všimnúť, čo autor píše pomedzi riadky. Síce to niekoľkokrát aj zmieni, takrečeno na plnú hubu a niektorým to (ako som si prečítal v komentároch) aj vadí, mne to naopak vyslovene lahodí. Ruku na srdce, nie je všetko to, čo sa okolo nás deje len fatamorgána? Čo myslíte - je to realita alebo "show"? Alebo reality show? To už nechám na každom. V každom prípade sloboda neexistuje, sme zviazaní pravidlami, nariadeniami, zákonmi, ktoré formujú a zároveň ospravedlňujú našu spoločnosť a jej konanie a definujú čo je normálne a čo nie. Toto je však na siahodlhú debatu.
Mňa by len zaujímalo, či v niektorej z iných kníh od DD nie je spomínané, ako to dopadlo s kominárom. Osobne by som nemohol pracovať na oddelení, kde sa vyšetrujú sexuálne motivované zločiny, u mňa jedinci, ktorí nedokážu nadviazať normálny vzťah (bez ohľadu na príčinu, hoci tam by som vedel pochopiť prečo konali tak, ako konali) majú utrum, sú neplnohodnotní.
A ešte niečo: niekoľkokrát som stretol Milana, pozdravujem ho.
(audiokniha)
Všechny zatím poslouchané audioknihy DD jsem si náramně užila a ani tahle není výjimka. Trio vyšetřovatelů mě baví a příběhy jsou zajímavé...
Štítky knihy
policie sametová revoluce 1989 krimi policisté
Autorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
(SPOILER) Tak nevím, napsal tu první „dánovku“, kterou jsem četla, nějaký ghostwriter? Protože tahle byla děsná. Ačkoli se jednalo o knihu vydanou téměř deset let poté, kvalita výrazně klesla.
Závady vezmu pěkně popořadě. Nejdřív mě zarazilo neustálé opakování slov a obratů. K tomu se od půlky přidal intenzivní pocit, že se překlad do češtiny úplně nepovedl. Takže stylistika velmi, velmi slabá. Navrch mi nesedl rádoby žoviální šovinistický macho styl vyprávění. Hektolitry vodky a oblaka cigaretového dýmu už nepříjemný pocit jen završily.
Ovšem utrpení nebylo dosti. Strašlivý amatérismus vyšetřování jsem ještě ochotná skousnout, vždyť to bylo „jako ze života“. Jenže nesmyslnost „geniálního“ předpokladu Marka Macha, že zatajení důležité skutečnosti mu vlastně bude hrát do karet, mno… Měl fakticky klikajznu, že to vyšlo. V reálu by se na tomto brilantním kousku podělalo, co mohlo, a on by shnil v base (ne že by mu to nepatřilo). A podobných nesmyslů tam bylo neúrekom – například jaký úžasný průvod mladých atraktivních dívek musel procházet kolem jedné jediné konkrétní lavičky v parku v daném čase, tedy hluboce po půlnoci. Ale dobře, pohybujeme se ve fatě morgáně.
Asi největší bolestí pro mě byly postavy, papírové, ploché, schématické, s tím související strašlivá úroveň dialogů, kostrbatých a naprosto nepřirozených. Nějaká vtipnost či úderné hlášky nejspíš s léty utonuly v Dunaji. Zhruba za půlkou s nástupem Indiana Jonese, teda pardon Rišana, se situace kapičku zlepšila, ale jenom kapičku. Znamenalo to jediné – knihu jsem zvládla dočíst.
Závěrem jednu technickou poznámku pro autora – v osmdesátkách by týpek v odrbaných riflích (správně tedy džínsech, ale kdo by bazíroval na detailech) působil těžce kchůl. Opravdoví nuzáci se styděli za svoje tesilky.
Takže nic moc a autorovi do budoucna moc šancí nedávám.