Něžná je noc
Francis Scott Fitzgerald
https://www.databazeknih.cz/img/books/58_/58088/bmid_nezna-je-noc-KwL-58088.jpg
4
648
648
Milionářská dcera Nicole, ne zcela vyléčená z těžké duševní nemoci a hluboce závislá na svém muži-psychiatrovi. Dick, úspěšný lékař, spolumajitel sanatoria pro duševně choré, vděčící však za financování závratné kariéry tučnému kontu své ženy. A do vzájemného vztahu těchto amerických manželů, žijících uprostřed hojnosti na francouzské Riviéře, vstoupí jednoho dne mladičká nadějná herečka Rosemary. Půdorys psychologického románu, který vyšel poprvé roku 1934, skrývá fascinující pohled na život boháčů, kteří si mohou dovolit vše, nač jen pomyslí. Konzumní způsob života autora vždycky fascinoval a uchvacoval, ale dokázal ho podrobit bystré, nemilosrdné kritice, jež je pro jeho psaní charakteristická. Dvojí tvář hlavních hrdinů, působících jako párek spokojených manželů, otvírá další témata, především přetvářku a snobismus. Předností románu je dynamický děj a výborná charakteristika postav. Můžeme na něj nahlížet jako na sociálně kritický dokument 30. a 40. let, zároveň je nutné říci, že román Něžná je noc se stal klasickým a oblíbeným dílem světové literatury 20. století. Edice: Vlasta - knihovna moderní ženy... celý text
Literatura světová Romány
Přidat komentář
Knihu jsem četla neuvěřitelně dlouho. Za normálních okolností bych ji jistě odložila, ale stále jsem doufala, že to bude lepší, a že národní americký klenot prostě dočíst musím. No ani v 3/4 se nic nekonalo a ani konec nebyl bůh ví co. Přišlo mi, že ani ty postavy nebyly dobře vykreslené + tam bylo ohromné množství příjmení a byla jsem ráda, že si pamatuji hlavní postavy. No, pro mě velké zklamání.
Mám z toho takový smíšený pocit, i přes to, že mě příběh ne úplně bavil, jsem se vždycky těšila, až si najdu čas a zase se k němu vrátím. Celou dobu jsem tak nějak čekala, kdy se něco stane a ono pořád nic, a všechno tak nějak pomalu vplynulo do konce, kde bylo ale všechno (nikoliv najednou ale opravdu plynule) jinak než na začátku. Každopádně Fitzgeralda ještě určitě někdy zkusím.
Stokrát ohraná zápletka nabývá ve Fitzgeraldově kouzelném světě zlatých dvacátých let, plném skleněných karaf na whiskey a perlových náhrdelníků, zcela nových rozměrů. Složitá psychologie hlavních postav vtáhne čtenáře do děje a i když zpočátku vůbec netuší, oč vlastně běží, užívá si popis evropské i americké krajiny a rozhovory, které jako kdyby vypadly z černobílých filmů.
Tak to se mi hodně líbilo, a když pomyslím, že je to téměř autobiografie, chtěla bych Dicka potkat.
ke knize se časem snad ještě vrátím, prokousala jsem se první částí, která mě vůbec nenadchla, ztrácela jsem se v postavách, děj neměl spád, nudil mě, až jsem nakonec knihu odložila...
Náročné čtení, zvlášť zpočátku. Vyžaduje značné soustředění, schopnost interpretace. Máloco je sděleno přímo. Jedině prostředí bylo od začátku úžasně vykresleno - jako bych tam byla s Dickem a Nicole. Postupně si mě získával i jejich příběh, zdálo se mi, že teprve ke konci se odkrývají charaktery všech postav. Samotný závěr se mi moc nezdál - Nicole a (především) její sestra Dicka jenom využily...
Úžasná kniha, která se rázem zařadila na seznam mých nejoblíbenější. Něžná je noc je ještě mnohem lepší, než známější Velký Gatsby. Líbí se mi popisy pocitů postav, které jsou ve všech Fitzgeraldových knihách velmi rozvinuté a zajímavé.
Fitzgerald je mistr banálních zápletek, ze kterých dokáže svým osobitým literárním stylem udělat neobyčejné příběhy. Co se ale stane, když Fitzgerald začne psát poměrně originální, složitou zápletku, kde už je potřeba propracovat každý detail? Podle mě.... naprostý guláš. Postav jako na nádraží, stěží udržíte hlavní postavy, pořád si říkáte, že něco musí přijít a ono nepřijde vůbec nic (třeba u Oblomova to mělo alespoň nějakou symboliku, i když míchám jablka s hruškami). Taková kniha byla možná revoluční v době svého vzniku, teď se však zdá být, přinejlepším, knihou tuctovou.
Celou knihu jsem čekala,že se něco stane a ono se nestalo nic.A tak předností této knihy je především výborná charakteristika postav.Příběh je už trochu chudší.
Ze začátku jsem nevěděla, co to má být. Měla jsem pocit, že Fitzgerald nedělá nic pořádně. Postavy nejsou dobře vykreslená, dějově skáče odsud sem a zase zpět. Linie příběhu je poněkud pokřivená, přerušovaná, nebo vůbec žádná? Říkala jsem si, o co mu jde. V polovině knihy jsem byla zaskočena. Došlo mi, kolik mi toho kniha přináší. Kolik si z ní beru, a jak mě zasahuje. Na konci jsem byla ohromena tím, že dokázal z nedokonalých částí udělat dokonalý celek. Jako by do sebe na posledních stránkách všechno zapadlo. Knihu považuji za geniální. Určitě se k ní ještě nejednou vrátím, a vůbec nepochybuji o tom, že v ní ještě mnohé najdu.
Od samého začátku jsem očekávala od knihy něco, co stále nepřicházelo (a nepřišlo). V půlce jsem to vzdala a více se zaměřila na postavy samotné, jejich pohnutky, myšlenky, činy. Začala jsem nad nima přemýšlet a celá kniha mě naprosto uchvátila. Ačkoli jiným způsobem, než bylo původně v plánu. :)
Fitzgerald byl možná dobrým pozorovatelem smetánky, jejímž životem se nejspíš rád opájel, anebo se snažil opájet své čtenáře, ale co se mě týče, nepronikne ke mně nic z toho, co chce sdělit. A on sdělit chce, o tom si nedělám iluze. Jenže ty jeho slovní orgie mi byly docela k smíchu, psychologické rozbory postav byly rovněž k smíchu, ne-li k pláči. Neupírám mu čtivý styl, ale to je asi tak všechno. Jinak totiž pusto prázdno a ke konci mi ho bylo až líto, jak mu došel dech a nevěděl si rady s tím, co rozepsal, takže to ukončil jak mladík zbrklou soulož.
O Fitzgeraldovi jsem si utvořila názor: jeho přiběhy jsou tématicky nekreativní, ale jako vypraveč je po jazykové stránce naprosto vynikající. Chvílemi jsem ji chtěla odložit, ale zvědavost ''přece jenom, jak to dopadne?'' nakonec zvítězila. Autor Vás svým stylem psaní prosté naprosto připoutá.
A jak bych to shrnula? No... čekala jsem od toho trochu víc, bylo to pěkné (hlavně zajímavé) počtení, ale už se k ní pravděpodobné nikdy nebudu vracet.
Tender is the night...
Mně se dost líbila, zhruba od půlky už jsem ji přímo hltala. Postavy vypracované fantasticky, příběh fajn. Dojem zůstane.
"Víš, ty jsi přece jen trochu složitá." "Ale ne," ujistila ho spěšně. "Ne, to opravdu nejsem - jsem jenom - jsem jenom spousta všelijakých jednoduchých lidí dohromady."
........tahle kniha je další moje noční můra, mnohokrát rozečteno, ještě víckrát nedočteno -- až zase přišlo k poslechu mp3 - rozhlasovou desetídílnou /zhruba 5 hodin poslechu/ dramatizaci románu //Dick Diver (Lukáš Hlavica), doktor Franz Gregory (Ivan Trojan), Käthe, jeho žena (Klára Trojanová), Nicole Warrenová (Marcela Peňázová), sestra (Kristýna Frejová), plukovník (Radúz Chmelík), seržant (Tomáš Kyndl), vypravěč (Jiří Ornest), profesor Dohmler (Rudolf Pellar) atd// a kniha se zařadila mezi moje oblíbené --- skvěle natočený rozhlasový seriál.........není co dodat
Myslím si, že autor nemusel dělat z Nicole duševně chorou. Ono s těma zdravýma to není o nic jednodušší ;-)
Celý příběh je celkem všední, tempo dost volné. Mistrně jsou však vypracovány postavy a jejich vývoj, na tom vše stojí a není to málo!
Doporučuji lidem, které zajímá psychologie, anatomie vztahu mezi mužem a ženou.
Tato kniha mi rozhodně odpověděla na pár osobních otázek.
Četla jsem to velice netrpělivě. Pořád jsem na něco čekala a na konci jsem byla mírně zklamaná.
Štítky knihy
láska psychologie psychiatrické léčebny americká literatura manželství sanatorium, ozdravovna rozhlasové zpracování duševní poruchy, duševní nemociAutorovy další knížky
| 2019 |  Velký Gatsby |
| 2009 |  Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The Curious Case of Benjamin Button (dvojjazyčná kniha) |
| 1979 | Velký Gatsby / Poslední magnát |
| 1992 | Krásní a prokletí |
| 1976 | Něžná je noc |
Pokud máte zmatek v postavách,pak je docela dobré vyslechnout seriál ČRo.Tam jsem nic zmateného nepocítil.