Nevedkove dobrodružstvá
Nikolaj Nikolajevič Nosov
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383082/bmid_nevedkove-dobrodruzstva-aHN-383082.JPG
4
807
807
Príhody Nevedka, kratuľkov a fafrniek z Kvetného mesta. Kapitoly: Kratuľkovia z Kvetného mesta, Ako sa Nevedko stal muzikantom, Ako sa Nevedko stal maliarom, Ako Nevedko písal básne, Ako sa Nevedko vozil na sódovkovom aute, Ako Vševedko vymyslel vzdušný balón, Príprava na cestu, Rozlúčka, Nad oblakmi, Nehoda, Na neznámom mieste, Nové známe, Rozhovor pri stole, Prechádza po meste, V nemocnici, Koncert, Ako Klieštik s Kľúčikom putovali do Šarkanovky, V Šarkanovke, Na návšteve u spisovateľa, Tubka maľuje, Klieštikov a Kľúčikov návrat, Zázraky na štyroch kolesách, Útek, Tubkov zlepšovací návrh, Ako sa Guľka liečil, Klinčekov návrat, Nečakané stretnutie, Zmierenie, Na plese, Návrat. Prvé vydanie vo vydavateľstve Sofa.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2001 , SofaOriginální název:
Приключения Незнайки и его друзей (Priključenija Něznajki i jego druzej), 1954
více info...
Přidat komentář
Po dlouhé době jsem se k Neználkovým příhodám vrátila a je až neuvěřitelné, jak i po těch letech ve mě dokázal vyvolat tolik pocitů. Od radosti, fandění, smutku, nostalgii. A těch informací, co je v knize. Hotová malá učebnice:) Zase se k ní ráda někdy vrátím... Bylo to fajn.
Asi jedna z prvních knih, ještě ve školce (konec 70. let). Stále oblíbený doktor Pilulkin a jeho "léčba" ricinovým olejem a jodem, versus Medunka s medem..
Neználka a všechny jeho příběhy a kamarády jsem milovala už jako dítě. Pak jsem je četla na dobrou noc synům, kteří už jsou dnes velcí. A třeba se jednou dočkám vnoučat a Neználka si užiji znova :-)).
Jedna z nejoblíbenějších knížek mého dětství, milovala jsem malenky i malíčky! Je tak netuctová. Už se těším, jak ji budu číst synkovi:)
Kniha mého dětství, i jako dávno dospělý jsem si ji moc rád přečetl. Navíc je s krásnými ilustracemi. Pořád ji mám v knihovně na čestném místě.
Krásna knižka, v ktorej som ako dieťa často listovala. Sprvoti mi neboli po chuti na môj vkus trochu hranaté ilustrácie p. Hložníka. No keď som sa naučila čítať a príbehy Kratuľkov si získali moje srdce, už mi tie ilustrácie nevľúdne neprichodili. :)
Knihu - zatím 1.díl - jsem si dovezla z knihovny rodičů, kde po mnoho let čekala na mého syna a jejich vnoučka. Spolu s ním jsem se do ní znovu začetla a úplně mě (opět) pohltila. Nejenže je krásně napsaná, ale příběhy jsou nenápadně poučné - jak funguje balón, že mraky nejsou z krupice, jak pracuje kompas ....dítě ani neví jak a má v hlavě spoustu informací. Kdybych nevěděla, že je kniha už tak stará, uvěřila bych, že mohla být napsaná nedávno. Doporučuji všem dětem a dospělým, kteří se chtějí vrátit o pár let zpátky.
Jak už psali mnozí, nádherná kniha. Četl jsem ji mnohokrát, jen o něco méně "krát" než "Sluneční město", které se mi líbilo ještě víc. Četl jsem ji i dětem. A byl jsem také nadšený z ilustrací Jaromíra Zápala. A ano, je v těch mých vzpomínkách trochu nostalgie, ale té já se vůbec nebráním...:-)
Skvělý návrat do dětství. Knihu jsem si přečetla díky čtenářské výzvě a bylo příjemné si osvěžit vzpomínky.
Neználek - naprosto famózní kniha! Ať už se jedná o Neználkovy příhody nebo Neználka ve Slunečním městě. Jako dítě jsem četla snad stokrát a nikdy se mi ani jedna z těchto knížek neomrzela. Nádherné ilustrace, díky nimž si člověk připadá, jako by v Kvítečkově opravdu byl. Doporučuji.
Neználek byl a je jedním z nejoblíbenějších textů. Krásné ilustrace, zábavné a srozumitelné příběhy, co víc si děcko může přát?
Za mne 5 hvězd.
Jako dítě jsem všechny díly Neználka milovala,ale 1.díl nejvíc.
Strašně jsem toužila městečko navštívit.
Chtěla jsem mít domeček v Kvítečkově a kamarádit s malenkami.
Souhlasím s tím,že komunismus z toho cítit nebyl.
Jedna z knih, kterou můžete číst jako dítě i jako dospělý a přesto nikdy neomrzí. Sladší slovo než Kvítečkov aby pohledal...
Na Neználkovi je krásné, že on je tím řečeným "blbem", ale často se ukazuje, že ostatní malíčkové jsou na tom velmi podobně, ne-li hůř....taková malinká, malilinkatá analogie se Švejkem :D
Prostě kniha mého dětství. Nepamatuju si, že bych z ní jako dítě cítila komunismus nebo, že bych v té době vůbec tušila, co je to utopie. Pro mě Neználkovy příhody budou vždy spojené s tím, když nám maminka večer před spaním četla a jak jsme se vždycky chichotali a představovali si ta dobrodružství.
Tohle je knížka mého dětství. Stále ji mám. Také si pamatuji na Šroubka a Vroubka. Ti opravovali ty úžasné automobily na sirup :- ) (nebo na sodovku ? . . . )
Všeználka, který neustále každého poučoval, toho také pamatuji. Ale jinak si zrovna na nikoho jiného nemohu vzpomenout.
Neználka ve Slunečním městě mám také, ale tahle kniha se mi už tak moc nelíbila. A tu růžovou knihu nemám.
Ale co mě - jako malé dítě - strašně udivovalo, bylo to, jakto, že oni mají vše zadarmo. Že nemají peníze a za nic nemusí platit. Vždyť já, když si jdu koupit zmrzlinu, nebo bonbóny, tak za to musím zaplatit !
Tak to mi nešlo do hlavičky.
Covenant: Ten rým, co vymyslel Neználek na slovo SLUNCE, nebylo to ŽBLUNCE ?
Já si teď nejsem úplně jistá, když jsem si Vás přečetla. Úplně jste mě zmátl. Já byla do teď přesvědčená, že to bylo ŽBLUNCE.
Asi knihu vyhledám a schválně se podívám. Alespoň si v těch starších věcech udělám pořádek.
Přece jen nemá cenu psát průmět předchozími komentáři...
Ano, je to utopie.
Ano, leze z toho komunismus.
Ano, je to naivní.
Ano, je to krásná kniha.
Ano, formuje člověka.
Ano, je to pro děti.
A je něco z toho špatně? Přece - dětem to po tři generace neublížilo a dospělý chápe jak tu dnešní ironii, tak tehdejší svět.
A zůstala úžastná dětská kniha. Já ji z celé trilogie četla jako poslední - a až jako dospělá. Dětem na praxi ve školce. Bavila jsem se já i ony. Štastná čtyřka.
Mám doma knihu, kde je na obálce balón a líbí se mi víc. Ty kresby jsou opravdu veselé a krásné. Ty jediné si taky pamatuji z dětských let a to, že jsme měli doma knihu růžovou, tedy třetí díl. Když jsem před lety tu nově zakoupenou četl dceři, zjistil jsem, že opravdu človíčkové žijí v "nádherném" socialismu, kde je příliš mravokárců. Člověk si to, ale nesmí tak brát. Je blbost nečíst věci, jen proto, že s nimi nesouhlasíme. Máme snad svůj rozum a utřídíme si myšlenky podle sebe. Na druhou stranu, byla kniha určena dětem a zcela určitě byla záměrně pojatá tímto způsobem. Mě se, ale její obsah nijak nedotkl, když si jí nepamatuji. Mám v hlavě pouze černobílou loutkovou pohádku (snad z čertíka Bertíka), kde Neználek bourá tím automobilem na sirup a na špagátech letí kamsi do někam. A taky ten Všeználek - už tenkrát mi přišel protivnej. Málo lidí má rádo ty, co je neustále poučují. A co se týče knihy, tak Neználek na rým SLUNCE, vymyslel aspoň OBLUNCE a básník nic. Maloval lépe jak malíř a dokud se človíčkové smáli karikaturám ostatních, bylo vše vpořádku, atd. Takže Neználek, ač prezentovaný jako hlupák, byl vlastně docela nadaný. A na závěr bych chtěl podotknout, že mě to bavilo víc, než dceru (samozřejmě se jí, ale líbily obrázky) a tak jsem další díl už nesháněl. Třeba to nakonec bude číst ona dětem svým a bude se jí kniha líbit až v dospělosti.
EDIT: Po nějakém tom roce jsem zavítal do zdejších komentářů a musím se opravit a uznat, že jsem chyboval, jak správně píše Medunkavera. Rým na Slunce není Oblunce, ale mohl by být, že? :-) Básník si také přeci jenom něco broukal, ale Neználek stejně u mě vede. Správné znění je takto:
"Tak a teď si vymysli rým na slovo slunce," řekl Květík. "Blunce," odpověděl Neználek. "Blunce?" podivil se Květík. "Copak je vůbec takové slovo?" "A není?" "Samozřejmě že ne." "Tak tedy žblunce." "A co je to, žblunce?" divil se znovu Květík. "No přece když něco spadne do vody, tak to žblunce," vysvětloval Neználek. "Hlouposti!" řekl Květík. "Žádné takovéhle slovo není. Musíš hledat slova, která doopravdy jsou, a ne si je vymýšlet."
"A když nemůžu to druhé slovo najít?" "V tom případě nemáš k básnictví vlohy."
"Tak si vymysli ty nějaký rým," povídá Neználek. "Okamžíček," souhlasil Květík. Zastavil se uprostřed pokoje, zkřížil ruce na prsou, naklonil hlavu a začal přemýšlet. Pak zdvihl hlavu vzhůru, koukal do stropu a přemýšlel dál. Potom se vzal za bradu, díval se na podlahu a zase přemýšlel. Když už to všechno zkusil, začal chodit po pokoji a tiše si brumlal: "Slunce-vlunce, dlunce, mlunce, plunce, klunce . . ." Dlouho si tak brumlal a najednou řekl: "Fuj! Co je tohle za slovo? Nejspíš nemá žádný rým."
Štítky knihy
pohádky pro děti ruská literatura dobrodružství ilustrace, knižní malba pohádkové příběhyAutorovy další knížky
| 1996 |  Neználkovy příhody |
| 1973 | Neználek ve Slunečním městě |
| 1976 | Neználek na Měsíci |
| 1967 | Neználek na cestách |
| 1955 |  Víťa Malejev ve škole i doma |
Dcerce se strašně líbil. Nejspíše budeme číst i dál.. A vrátíme se k němu zase někdy.. Nejlepší... Krásné ctenu