Neználek na Měsíci
Nikolaj Nikolajevič Nosov
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31836/bmid_neznalek-na-mesici-6D0-31836.jpg
4
486
486
Neználek se po výletu do Slunečního města vydává se svými kamarády človíčky na Měsíc.
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 1976 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Незнайка на Луне (Neznajka na Lune), 1966
více info...
Přidat komentář
Kapitalismus tady dostal pořádně na frak! Tento Neználek už není rozhodně pro malé děti, ale ty větší určitě bude bavit. Jen té propagandě nesmí podlehnout v reálném životě.
Jediné Neználkovo dobrodružství které jsem přelouskala až v dospělosti. Dobře jsem udělala a dost jsem se bavila. Ano, je to třeba propaganda, ale na čem jiném má člověk dětem taky ukázat tu nebetyčnou blbost utopistického světa, kde jsou si všichni (správní) rovni, bohatí jsou pochopitelně zlí a jejich náprava začíná až zchudnutím... Podle mě je to mnohem mírnější, než třeba takový Sekora a některá jeho hmyzí veledíla.
Čteno s dětmi. Škoda více psát. Jen bych se opakoval. Finskej to vidí stejně jako já.
V této naprosto nezaujaté a apolitické knížce se Neználek opět vydává na cesty. Dostává se do vnitřku Měsíce a poznává krutou realitu tamní společnosi. Jak jím prochází, čím dál tím víc toho zjišťuje o nespravedlivé a zlé společnosti ve které jsou měsíčňané nuceni žít. Brzo také poznává co jsou to centigy a shwindlingy, dozvídá se o chudobě tamních obyvatel a protože nežijí v harmonické společnosti, kde všecho patří všem, dostává se Neználek dokonce i do vězení... To jste si sakra nikdo nevšiml jaká je to hnusná propaganda? Vždyť celému městu vládnou zlí buržoazní podnikatelé se jmény jako třeba Skrbling, nebo Scouperfield a měsíční města se jmenují Hrabillon nebo Mamonville. Díky těmto „zvláštním jménům“ mi už na konci knihy chyběla jen poznámka autora: Jakákoliv podobnost s jedním konkrétním národem je čistě záměrná.
Jako dítě jsem to úplně nechápal. Pořád je to skvělý Neználek, ale je tam asi trochu moc politiky... Ta obálka v profilu knížky mi moc nesedí. Lepší je ta růžová...
Super. I když jsem přeskakovala kapitoly, co nebyly o Neználkovi, knihu jsem si užila. Mému bráchovi se taky líbila. Ale, navzdory tomu, že mě Neználek pomalu přestává bavit, Doufám, že mě zase někdy v budoucnu zaujme.
Na růžových nadpisech (pokud si dobře vzpomínám) ve vydání z roku 1976 jsem se s otcem jako pětiletý naučil číst, takže ze sentimentu dávám 4 hvězdičky. Když jsem to četl později, příběh už se mi nelíbil tak moc, jako třeba v Neználkovi ve Slunečním městě. Nicméně, obrázky jsem miloval a i dnes si je moc rád prohlédnu.
Existuje-li ztělesnělý a zhmotnělý rozpor v jednom objektu, je to Neználek. Na jednu stranu je to skvostná dětská knížka - a na druhou tak neuvěřitelná propaganda, že je člověku až špatně při pomyšlení, jak efektivně soudruzi postihli a dokázali zpracovávat již dětskou duši. Takže si jeden musí vybrat. (A řeči o "netahejte sem politiku" z dobrého důvodu odmítám - on ji sem neúhybně zatáhl sám autor, když to komunistickou utopii oslavující dílko sepsal. Jenže... pořád je to moc zábavná pohádka. Taky. Zároveň. Ach jo.)
Knížka plná hřejivé člověčiny, podle mě nejlepší neználovo dobrodružství, dostane se na měsíc a tam zažívá nečekaná dobrodružství. Ilustrace Jaromíra Zápala ke knížce jsou ideální a vlastně spoluvytváří svět malíčků tak dokonale, že líbezněji to nejde!. No prostě paráda. Můj syn čte nyní druhý díl, Neználek ve slunečním městě. Má se nač těšit, Neználek na měsíci je ještě lepší. Svět dětsví, svět Neználka, to je kouzelná říše. Tak přejme dětem ať se jim líbí. Bohužel někteří političtí hltači, zaslepenci vidí v knížce politiku a snad dělají i nějaké rozbory obsahu :-))). Ježíš, dyť to je jen kouzelná dětská knížka! Tak ji nechte dětem i dospělákům, kteří ještě nezapoměli, jaké to je být dítětem a dokáží vidět svět malíčků jaký je - prostě kouzelně naivně pohádkově dobrodružný! Politiku si strčte za klobouk!
Třetí kniha o Neználkovi. Zatímco první, Neználkovy příhody, byla spíše sledem Neználkových uličnictví, druhá, Neználek ve Slunečním městě, byla představením technicky vyspělé společnosti, která doslova poroučela větru a dešti, třetí, Neználek na Měsíci, je konfrontací „komunistických“ pozemšťanů s ortodoxní kapitalistickou společností měsíčňanů. Nikolaj Nosov servíruje dětem na každém kroku srozumitelně (a tudíž zjednodušeně) každodenní prohnilost tamějšího řádu. Kapitalisté jsou špatní a starají se pouze o své vlastní blaho, zatímco chudí, kterým nezbývá, než se uchylovat do levných zablešených ubytoven, jsou ti dobří. Je jasné, že Neználek společně se svým souputníkem Buchtíkem vnese do zaběhaného řádu chaos, takže postupně logicky dojde ke krachu celého systému, bohatci zchudnou a chudáci se chopí vlády.
Neználek ve svých třech dobrodružstvích prošel zajímavou cestu - od nezávazných skopičin v komunitě spokojených človíčků, přes utopistickou vizi města, kde je všechno možné, až ke kritice kapitalismu a ukázání nutnosti jeho svržení. Tím pádem se nutně posouvá věková hranice čtenářů, pro které jsou jednotlivé knihy určeny. Zatímco u prvních dvou se ještě můžeme při čtení povznést nad chválu komunistického systému a nechat se unášet autorovou fantazií, u Neználka na Měsíci se už od politického motivu oprostit nelze, neboť je zde tou hlavní myšlenkou, důvodem, proč byl příběh vyprávěn.
I tak se ovšem jedná o zajímavě napsaný a dobrodružný příběh, který si plně vychutnají spíše starší děti.
hrozně komunistický a už to není ten starý hloupoučký Neználek ale ještě se mi to líbí
Jako dite jsem Neznalka mela rada jenv tom Slunecnim meste, a toho na mesici jsem plne pochopila az jako dospela. Je to kritika kapitalismu. Zatimco ve Sl. meste nebylo penez a kazdy obyvatel zil v blahobytu , na Mesici se hrdina dostane az na dno, do spinave basy, stane se bezdomovcem, nema ani na jidlo...
Ze všech příběhů a knih o neználkovi mi tahle k srdci přirostla nejvíc. Jako dítko jsem ji zhltla opravdu rychle.
Kniha nijak nerozvádí "znalosti z kosmických letů" a ani "představy a hypotézy o přistání lidí na Měsíci". Kniha je spíše satirickým románem (a kupodivu ve střední části ani ne příliš pro děti) - sondou do drsného světa kapitalismu. Překvapujícím způsobem přesně popisující některé neblahé funkcionality kapitalistické společnosti - třeba funkci burzy, chování akcionářů, úkoly správní rady, (ne)výhody volného trhu a soukromého vlastnictví, reklamní průmysl, nebo třeba nechutné praktiky popjišťovací společnosti (jak kdyby to bylo napsáno v našich včerejších novinách).
Je to samozřejmě obehraná komunistická agitka, ale napsaná vtipně. Příběh je napínavý a navíc se čtenář seznamuje (i když s onou nedobrou socialistickou konotací) s živitem a ekonomikou ve svobodné (snad až příliš:-)) společnosti. Jazyk (alespoň českého překladu) je neobyčejně živý a překvapivě novátorsky zábavný (stále si pamatuji třeba názvy měsíční měst Mamonvill, nebo Hrabillion, jména měsíčních továrníků Pobertson a Scouperfield, nebo noclehárnu u Bleshinga, název měsíční měny Schwindling, atd...).
Jako učebnice jak si počínat v našem světě - ve smyslu opatrnosti, předvídavosti a ekonomické rozvahy - stále naprosto dokonalé.
Doporučuji nejen jako zábavné, ale i poučné čtení (nejen pro děti a mládež, ale pro každého). Navíc vydání s malákovými ilustracemi je kouzelné (rozhodně nejlepší z českých vydání.)
Hodnocení: 90%
Kniha mého dětství. Četla jsem jí tenkrát několikrát a strašně mě to bavilo. Zrovna nedávno jsme třídili staré knížky a tuto knihu jsem tam objevila. Chystala jsem si jí snad po dvaceti letech znovu přečíst, ještě jsem se k tomu nedostala. Ale jsem zvědavá, jak na mě zapůsobí dnes.
Popravdě řečeno mě překvapilo když jsem knihu nedávno znovu otevřel a začetl se, že je to vlastně kritika kapitalismu (třeba jak Neználkovo kamarád začne na měsíci prodávat sůl a nápad mu čmajznou vyčůraní měsíční investoři), tak mi nepřijde moc sympatické, že nám to tlačili do hlavy i přes naše oblíbené pohádkové postavičky... Neználkovy příhody jsem měl ale rád...
Autorovy další knížky
| 1996 |  Neználkovy příhody |
| 1973 | Neználek ve Slunečním městě |
| 1976 | Neználek na Měsíci |
| 1967 | Neználek na cestách |
| 1955 |  Víťa Malejev ve škole i doma |
Na tuhle knížku fakt komentář psát nebudu.
Napsal ho za mne 18/9/14 DrKvak.
Jen bych si dovolila podotknout, že pro mne nejde o odpad, ale pěknou trojku:-D