Neználkovy příhody
Nikolaj Nikolajevič Nosov
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/120056/bmid_neznalek-neznalkovy-prihody-lR9-120056.jpg
4
813
813
Neználkovy příhody patří mezi oblíbené knížky mnoha generací malých českých čtenářů a jsou vydávány pravidelně znovu a znovu. Vypravte se s námi za malíčky z města Kvítečkova a prožijte spolu s Neználkem, Buchtíkem, Sirupčíkem, Jaktíkem, Pilulkinem a jejich kamarády jedno veselé dobrodružství za druhým. Projeďte se sodovkovým autem, vypravte se do Dračína a naučte se u malenek slušnému chování!... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1977 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Приключения Незнайки и его друзей (Priključenija Něznajki i jego druzej), 1954
více info...
Přidat komentář
Mám doma knihu, kde je na obálce balón a líbí se mi víc. Ty kresby jsou opravdu veselé a krásné. Ty jediné si taky pamatuji z dětských let a to, že jsme měli doma knihu růžovou, tedy třetí díl. Když jsem před lety tu nově zakoupenou četl dceři, zjistil jsem, že opravdu človíčkové žijí v "nádherném" socialismu, kde je příliš mravokárců. Člověk si to, ale nesmí tak brát. Je blbost nečíst věci, jen proto, že s nimi nesouhlasíme. Máme snad svůj rozum a utřídíme si myšlenky podle sebe. Na druhou stranu, byla kniha určena dětem a zcela určitě byla záměrně pojatá tímto způsobem. Mě se, ale její obsah nijak nedotkl, když si jí nepamatuji. Mám v hlavě pouze černobílou loutkovou pohádku (snad z čertíka Bertíka), kde Neználek bourá tím automobilem na sirup a na špagátech letí kamsi do někam. A taky ten Všeználek - už tenkrát mi přišel protivnej. Málo lidí má rádo ty, co je neustále poučují. A co se týče knihy, tak Neználek na rým SLUNCE, vymyslel aspoň OBLUNCE a básník nic. Maloval lépe jak malíř a dokud se človíčkové smáli karikaturám ostatních, bylo vše vpořádku, atd. Takže Neználek, ač prezentovaný jako hlupák, byl vlastně docela nadaný. A na závěr bych chtěl podotknout, že mě to bavilo víc, než dceru (samozřejmě se jí, ale líbily obrázky) a tak jsem další díl už nesháněl. Třeba to nakonec bude číst ona dětem svým a bude se jí kniha líbit až v dospělosti.
EDIT: Po nějakém tom roce jsem zavítal do zdejších komentářů a musím se opravit a uznat, že jsem chyboval, jak správně píše Medunkavera. Rým na Slunce není Oblunce, ale mohl by být, že? :-) Básník si také přeci jenom něco broukal, ale Neználek stejně u mě vede. Správné znění je takto:
"Tak a teď si vymysli rým na slovo slunce," řekl Květík. "Blunce," odpověděl Neználek. "Blunce?" podivil se Květík. "Copak je vůbec takové slovo?" "A není?" "Samozřejmě že ne." "Tak tedy žblunce." "A co je to, žblunce?" divil se znovu Květík. "No přece když něco spadne do vody, tak to žblunce," vysvětloval Neználek. "Hlouposti!" řekl Květík. "Žádné takovéhle slovo není. Musíš hledat slova, která doopravdy jsou, a ne si je vymýšlet."
"A když nemůžu to druhé slovo najít?" "V tom případě nemáš k básnictví vlohy."
"Tak si vymysli ty nějaký rým," povídá Neználek. "Okamžíček," souhlasil Květík. Zastavil se uprostřed pokoje, zkřížil ruce na prsou, naklonil hlavu a začal přemýšlet. Pak zdvihl hlavu vzhůru, koukal do stropu a přemýšlel dál. Potom se vzal za bradu, díval se na podlahu a zase přemýšlel. Když už to všechno zkusil, začal chodit po pokoji a tiše si brumlal: "Slunce-vlunce, dlunce, mlunce, plunce, klunce . . ." Dlouho si tak brumlal a najednou řekl: "Fuj! Co je tohle za slovo? Nejspíš nemá žádný rým."
Přečteno po více než třiceti letech, tentokrát se synem.
Nadšení pro tuhle knihu chápu a sdílím. Je ale pravda, že když se člověk nad některými místy v knize zamyslí, kouká z nich to socialistické "formování člověka" dosti okatě. Třeba věty: "Musíme s ním zacházet laskavěji. Provinil se a vytrestalo ho to ažaž. Ale teď toho lituje a uvidíte, že se už bude chovat jaksepatří." a hned na to: "Ano, ano! Popichovat, to není správné. Rozzlobí se a bude vyvádět ještě hůř. Ale když ho politujeme, líp si uvědomí svou vinu a rychle se polepší.", jako by zněly z rozhovoru nějakých komunistických kádrů ohledně nějakého ne zcela uvědomělého mladého soudruha, který se sice provinil, ale svých činů lituje a chce je napravit...
Naštěstí děti nic nevědí o komunistické propagandě či ohavných praktikách padesátých let a Nosovův "socialistický svět" malíčků a malenek jim rozhodně nemůže uškodit, nýbrž naopak, opravdu jim může pomoci si uvědomit, že například posmívat se slabším není správné.
Suma sumárum, Nosov ve své knize stvořil kouzelný idealistický svět, který sice nepochybně zavání snahou děti formovat "v nového, socialistického člověka", ale to formování dětem v téhle podobě rozhodně nemůže uškodit.
Krásné a roztomilé příběhy malých človíčků. Ráda jsem se s Neználkem a jeho malými přáteli vrátila do svých dětských let :-)
Neználek ve Slunečním městě vede, tohle je pro trochu menší děti, ale pořád úžasné. Zábava, humor, poetika, neopakovatelné kouzlo. A ty kresby... Škoda, že podle nich nevznikl i večerníček - ty loutky mě nebavily.
Čteno s dětmi. Příběhy jsou hezké, veselé, jemné a inteligentní. Takže to bylo fajn. Jen škoda, že jsme se do četby pustili až v době, kdy už z toho naše děti vyrůstali...
Neználka a jeho kamarády jsem si zamilovala, ale teď mě to jaksi přestalo bavit, je to zastíněné knihami od Cabotové, Rothové atd. a to je velikanááááááááánská škoda.........:((((((((((((((((((((((((
K této knize mám krásnou mile-nemilou vzpomínku . Miloval jsem jí jako malý kluk a v té době jsem onemocněl spálou . Je to zpět o více než 30 let a tenkrát jsem musel na infekční odělení, kde byli návštěvy jen přes tlusté sklo . Mohl jsem si vzít s sebou jednu oblíbenou hračku . A já si vzal tuto knihu . Bohužel co jsem tenkrát nevěděl a nechápal bylo to , že z daného typu oddělení si nemohu vzít nic nazpátek a tudíž jsem tam knihu po uzdravení musel nechat . Nepomohli mi ani krokodýlí slzy . Po několika letech když jsem si všiml , že je stále součástí naší knihovny jsem se rodičů zeptal jak to tehdy vlastně bylo a jak je možné , že knihu stále máme . Dověděl jsem se , že naši knihu sháněli přes 1 a 1/2 roku a když jí konečně sehnali - já neřád o ni už neměl zájem . Je však pravda , že na první přečtenou knihu se opravdu nezapomíná . Toto je má vzpomínka :-)
Nevěděla jsem, oč jde než jsem k vysokému číslu věku podle mě (14 let) dostala tuto sérii k Vánocům. Zprvu jsem si připadala hloupě že čtu něco tak dětského, poté jsem přela k údivu, jak mě tato kniha chytla.
Přestože v Kvítečkově funguje ideální komunistická společnost malíčků a malenek přesně podle hesla: „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“, dětem je to jedno a vnímají především veselé příhody hlavního hrdiny, který sice nepobral tolik rozumu, zato si to však vynahradil vyšší porcí sebevědomí. Příběhy jsou jen tolik naivní, aby to bylo pro děti zábavné. Pamatuji si také na loutkový večerníčkový seriál. Nejvíc se mi asi z celé knihy líbí příběh, jak Neználek jezdil v sodovkovém autě. Knížka je vybavena nádhernými ilustracemi Jaromíra Zápala, viděl jsem na fotce i ukázky z nějakého staršího vydání s jinými ilustracemi, ale upřímně řečeno, nebylo to ono.
Krásně a sladce se na ní vzpomíná. Babička mi ji vždy předčítávala před spaním, snad celé dětství. Milovala jsem tuto knížku. :)
Neználek, Všeználek, Knoflenka, Šroubek, Vroubek, Buchtík, Dr. Pilulkin, Civínek, muzikant Strunka, malíř Tubička.. jj, to byly časy.. ještě teď mě při vzpomínce malinko zamrazí. Prostě úžasná generační kniha.
je to dobrá knižka pro od 8 let do 10 podle mě jak se už říka druhý a třetí díl jsou už pro velké docela težké druhý díl mi přijde tak od 9 do 12 třetí díl na měsíci tak od 9-13 ale celá ta série je přece jenom kouzelná
Autorovy další knížky
| 1996 |  Neználkovy příhody |
| 1973 | Neználek ve Slunečním městě |
| 1976 | Neználek na Měsíci |
| 1967 | Neználek na cestách |
| 1955 |  Víťa Malejev ve škole i doma |
Přece jen nemá cenu psát průmět předchozími komentáři...
Ano, je to utopie.
Ano, leze z toho komunismus.
Ano, je to naivní.
Ano, je to krásná kniha.
Ano, formuje člověka.
Ano, je to pro děti.
A je něco z toho špatně? Přece - dětem to po tři generace neublížilo a dospělý chápe jak tu dnešní ironii, tak tehdejší svět.
A zůstala úžastná dětská kniha. Já ji z celé trilogie četla jako poslední - a až jako dospělá. Dětem na praxi ve školce. Bavila jsem se já i ony. Štastná čtyřka.