Neználkovy příhody
Nikolaj Nikolajevič Nosov
Neználkovy příhody patří mezi oblíbené knížky mnoha generací malých českých čtenářů a jsou vydávány pravidelně znovu a znovu. Vypravte se s námi za malíčky z města Kvítečkova a prožijte spolu s Neználkem, Buchtíkem, Sirupčíkem, Jaktíkem, Pilulkinem a jejich kamarády jedno veselé dobrodružství za druhým. Projeďte se sodovkovým autem, vypravte se do Dračína a naučte se u malenek slušnému chování!... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
Приключения Незнайки и его друзей (Priključenija Něznajki i jego druzej), 1954
více info...
Přidat komentář
Tato kniha mne vrací do dětských let, kdy nám na prázdninách četla babička před spaním.
Moja top kniha detstva. Keď sa ma opýtate na knihy, ktoré boli pre mňa vtedy najzaujímavejšie, tak je to Môj macík, Nevedkove dobrodružstvá a Traja pátrači :)
Nevedko, Vševedko, Pampúšik, Modroočka, kooopa iných kratuľkov...a ja! Nádherné detstvo!
Tak som naočkovala aj svoje ratolesti, nech si tiež užívajú... hi-hi-hi
Neználkovy příhody určitě roztomilé čtení. Přečetly jsme s dcerou všechny "Neználky" a určitě stály za to.
Nádherné ilustrace, skvělá nostalgie... Neználek je sympatický outsider, kterého ale uvědomělí malíčci vždy na milost vezmou zpět do kolektivu.
Pěkná knížka, kterou si pamatuji ještě z dětství. I když už tenkrát mě zaujaly spíš výborné ilustrace než sáhodlouhé povídání a teď se synem se opakovalo to samé. Něco nás bavilo více - let balónem-, něco méně, a toho byla většina. Jsem ráda, že jsem ji přečetla, a přečtu i pokračování, ale vracet se k této knize už nebudeme. Nebýt opravdu skvělých ilustrací, četlo by se mi daleko hůře... :-)
Neználkovy příhody ve mě vzbuzují nostalgii, ráda vzpomínám, jak nám je vždycky večer maminka předčítala. Ráda vzpomínám na malíčky, malenky a jejich peripetie.
Člověk s věkem zcyničtí a dětské knížky si už nedokáže užívat bez toho, aniž by mu na mysl nepřišly otázky do pohádkového světa nenáležející. Jako např. u Neználka, jehož příběhy jsem jako dítě bezvýhradně milovala – když jsem teď našim holkám četla, že uklízení, vaření a zašívání patří hodným malenkám, protože malíčci jsou jenom na zlobení (kromě Šroubka s Vroubkem, kteří dokážou odvést kus chlapské práce při opravách všeho druhu!), tak jsem si říkala, kam se na tohle hrabe celá kauza s Žáčkovou básničkou ve Slabikáři! Tady by si gender studies smlsly!
Přesto, že s dospělým pohledem už vidím Neználkovy příhody jednodušší a ne tolik dobrodružné, jako se mi zdály v dětství, tak si myslím, že do dětské knihovny (i přes silně mravokárný tón, již zmíněné genderové dělení a mírnou socialistickou agitaci) patří. Obrázky jsou naprosto úžasné, roztomilé, dětem krásně doprovází příběh, dospělákovi vyvolají tu správnou nostalgickou náladu.
Neználkův rým "kytka - lopata" se u nás doma stal reakcí na občasné zatmění mozku...
A je Neználek hloupoučký ňouma, nebo neodhalený génius a zneuznaný umělec? :-)
tak já měla malíčky a malenky moc ráda, hlavně Šroubka a Vroubka. Mě se ten příběh moc líbil.
upřímně - Neználka jsem nesnášela už jako dítě a dospělý věk na tom pranic nezměnil ;-)
První a ideologií zdaleka nejméně zatížený díl. Ne že by mi to jako dítěti vadilo. Neználkovy příhody jsem vnímal nezkaženýma očima jako úžasnou pohádku a úplně stejně se dá číst i po letech. Bez výhrad plný počet. Ale Sluneční město mám přece jenom mnohem raději.
Tuto knihu určitě s radostí zařadím do knihotéky, ze které jednou budu předčítat svým dětem.
Neználek je mi sympatický už jen tím, jak hledal rým pro slovo "slunce". Já jsem onehdy hledala rým pro slovo "hrdá" a nic mě nenapadlo.
Jen tak taková osobní - onehdá se mě někdo ptal, jaká kniha mě bavila v dětství. Pipi dlouhá punčocha, to je jasný. Děsně mě štval Neználek, připadal mi totiž debilní. Opravdu, tak to bylo ... :-)
Štítky knihy
pohádky pro děti ruská literatura dobrodružství ilustrace, knižní malba pohádkové příběhyAutorovy další knížky
1996 | Neználkovy příhody |
1973 | Neználek ve Slunečním městě |
1976 | Neználek na Měsíci |
1967 | Neználek na cestách |
1955 | Víťa Malejev ve škole i doma |
Četla jsem dětem. Sice je to už hodně stará knížka, ale příběh pořád krásný. Čtivá, vtipná, prostě kouzelná. S dětmi jsme se očas pěkně zasmáli, moc se jim líbilo poslouchat příhody Neználka a jeho přátel.