Nikdy o tom nemluv
Kathy O’Beirne
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21592/bmid_nikdy-o-tom-nemluv-lYG-21592.jpg
4
365
365
Příběh dětství zničeného krutostí a strachem, sepsaný na základě skutečných událostí. Kathy O’Beirneová líčí v této knize svůj tragický životní příběh, poznamenaný již v raném dětství surovým otcem, který ji stejně jako její sourozence tloukl a týral, a místními chlapci, kteří ji sexuálně zneužívali. Malá Kathy, které se v silně katolickém Irsku nedostalo od jejího okolí žádné pomoci, byla v osmi letech odtržena od rodiny a uzavřena postupně v celé řadě církví řízených institucí. Později ji poslali na psychiatrii, kde prošla děsivou elektrošokovou terapií a byla vystavována krutostem ze strany lidí, kteří o ni měli pečovat. Tím ale její noční můra ještě ani zdaleka nekončila…... celý text
Přidat komentář
Nechápu, jak se něco takového může dít v poválečné Evropě. Už vůbec nepochopím, jak se to může dít v podstatě ještě nedávno. To, že je kniha napsaná, jak je napsaná je jedna věc - myslím, že je potřeba ocenit odvahu autorky, že se vůbec rozhodla mluvit. A středověk, který očividně v Irsku zdaleka neskončil, mě utvrzuje v tom, že nejen lidská lhostejnost, ale hlavně náboženský fanatismus a pokrytectví jsou nebezpečné v jakékoli víře či vyznání.
Další takovou knihu už nechci...
Vygooglila jsem informace, dočetla knihu, nalila si pořádnýho panáka a šla se na balkon k cigaretám vybrečet, dokud mi nedošly slzy...
Jedna z nejvíc nejsmutnějších a nejděsivějších knih jakou jsem kdy četla...
Tato kniha by měla mít varování, myslím, že není pro každého..
Cítím se naprosto emočně vyždímaná a jako strašně sobecký člověk s mými malichernými problémy, když si uvědomím, že ještě před pár lety Kathy bojovala o naprosto základní práva pro sebe a jiné lidi... Ano, na světě se děje mnoho zvěrstev, ale tyto irské instituce mi vzaly dech... Zejména nechápu, jak v 90.tých letech církvi prošly okolnosti exhumací masových hrobů.. masakr
Je mi strašně líto Kathy a všech těch dětí....
Zároveň vím, že kniha jejich problémy předkládá jen povrchně, detaily očividně vytěsnili i sami "hrdinové", v tomto případě bylo lepší zapomenout.. myslím, že čtenář by další podrobnosti stejně neunesl...
Strašně mě to mrzí a je mi jich tak moc líto...
Jedním slovem HUMPL. Naprosto nepochopitelný příběh ženy, která se v sedmi letech dostala do "péče" státu a církve. Znásilňování, otroctví, bití. A totální ignorace ze strany úřadů i po více jak 30 letech. Nechápu. Nechápu ani její matku, rodinu, nikoho. Tohle je příběh z 20. i 21. století.
Souhlasím s Eduardou. Ta knížka mě tak iritovala, jak je napsaná, že jsem se nemohl soustředit na to, co čtu.
Další z knih na téma prádelen Máří Magdalény, irských sirotčinců, zvěrstvech páchaných katolickou církví. Po stránce literární nic moc. Po stránce lidské se chce plakat, kolik toho bylo naloženo na jednu malou holčičku.
Silný příběh,celou knihu jsem probrečela a nechápala,že je to podle skutečné události.
Nevím,nevím,jestli se k ní ještě vrátím.Sbírám knížky podle skutečných událostí,tak zůstane doma
.. Brečela jsem až na konci.. Až když Kathy psala všem aby ji pomohli uctit památku všech magdalenek. Opravdu důležitá knížka!
Mrazivá výpověď o zvěrstvech páchaných na lidech od útlého dětství. Kathy je bojovnice.
Tato kniha byla tedy síla! Místy opravdu dost nepříjemné čtení, velmi krutý příběh. Obdiv autorce, že šla s kůží na trh. Je až neuvěřitelné, co vše dokáže lidská duše snést, takových krutostí a zrůdností, které musela autorka zažít…
Ke knize jsem se dostala, jak jinak, než díky hodnocení uživatelů zde na DK. Jelikož je kniha všude vyprodaná, trvalo mi celkem dlouho ji sehnat. Ale zadařilo se. Dnes jsem knihu dočetla a musím říct, že jsem z ní celkem rozladěná. Ani ne z obsahu, který by mě nějak ve velké míře děsil, i když je strašlivý, krutý a nepochopitelný, jak se někdo dokáže chovat k dospělým natož k dětem, ale nějak celkově ze stylu, jakým je kniha napsána. Ze začátku se autorka tak nějak drží plynulosti děje, ale pak je vše nějaké moc povrchně napsané a styl "hop sem, hop tam" v ději se mi už nějak nelíbil.
Nemyslím si, jak je psáno v některých komentářích, že dle knihy Kathy potkávala jen samé násilníky a psychicky vyšinuté lidi. Spíš instituce, kterými si prošla jsou pro tyto typy lidí jak dělané a ostatní prostě semelou, nebo jim jejich samotný strach nedovolí vyčnívat. A nevěřím ani tomu, že je vše vymyšlené, protože tyto hrůzné věci se opravdu děly a nejspíš v nějaké míře dějí pořád. Jen je vše hezky ututlané.
Za mě knihu určitě ANO, dávám pouze 4* jelikož děj v druhé polovině knihy, tak nějak pozvolna upadá.
Tak silný a smutný příběh .... upřímně to bylo místy tak děsivé, že jsem musela knihu odložit a psychicky si odpočinout.... neuvěřitelné, že se tohle mohlo vůbec dít, není to tak dávno....
Kéž by to všechno nebyla pravda. To snad ani nemůže být pravda... Hrozné, hrozné, hrozné.
Šílené až neuvěřitelné. Jinak než slovem masakr to snad ani nejde popsat. Smutné, opravdu smutné.
Knihu jsem obrečela, je neuvěřitelné, kolik krutosti se může skrývat tam, kde by to člověk čekal nejméně. Díky Kathy za její zpověď i za boj za ženy, které se vymanit nedokázaly!
Smutný príbeh o dievčatku a jej súrodencoch ktorých otec kruto šikanoval.
Pekná a citlivá kniha
Příběh Kathy - velice smutné a otřesné čtení, ale….
Nemůžu si prostě pomoct, ale i přesto, že se údajně jedná o skutečný příběh, celé toto vyprávění na mě nepůsobilo moc věrohodně. Rozhodně nepopírám existenci Magdaléniných prádelen s jejich nelidskými podmínkami ani děsivé praktiky irských „výchovných“ zařízení či psychiatrických léčeben – o všech těchto institucích jsem si už dost načetla a tato fakta nejednou ve mně vyvolala skoro až noční můry. Ovšem příběh Kathy tak, jak je vyprávěn v této knize, ve mě nahlodal spoustu pochybností. Z této výpovědi mám pocit, že téměř až do konce minulého století pobíhali po Irsku pouze samí násilníci, zvrhlíci a zločinci. Stejně tak každý kněz byl pedofil a téměř každá jeptiška sadistka. O vlastních rodinách nemluvě. Minimálně hlavní hrdinka kromě své maminky a kamarádek stejně postižených téměř na nikoho jiného nenarazila. Rozhodně nechci její určitě neskutečně těžký život zlehčovat, ale sama pro sebe se přece jen trochu ptám: není aspoň nějaká část její výpovědi trochu takový kalkul, jak přitáhnout a šokovat čtenáře? Tak obrovský útok na lidské city je vždy záruka úspěchu. Pokud jsou moje úvahy liché, z duše se Kathy omlouvám. Faktem zůstává, že i přesto, pokud je nějaká část příběhu v rámci dramatičnosti přece jenom trochu přibarvená, určitě jí patří velká poklona a ocenění, co v rámci náprav těchto otřesných křivd z minulosti pro všechny ty postižené dívky a ženy dělá. Ale přesto… na rozdíl od ostatních knih na toto téma, tato kniha, i přes neskutečnou syrovost a výpovědní hodnotu, mě zas tak neoslovila. Kathy se omlouvám.
Opravdu děsivý příběh, když si člověk navíc uvědomí, že to není příběh z daleké minulosti, ale že v té době už po světě běhal taky ,je to ještě děsivější...Jak je vůbec možná taková lhostejnost úřadů vůči nevinným dětem!!! Velký obdiv všem, kteří si touto noční můrou museli projít ...
Neuvěřitelné. Kruté. Smutné.. Člověku se ani nechce věřit, co všechno lidé dokáží udělat jiným lidem. Myslím, že na tento příběh nezapomenu.
Objevují se informce, že autorka nemohla veškeré posané útrapy prožít na vlastní kůži. A víte co? Mě je to vcelku jedno, jestli popsala svoje vlastní hrůzné zážitky nebo jen interpretovala zážitky někoho jiného. Ať tak či tak, tyto věci se děly skutečným ženám a společnost nad tím zavírala oči. Ale ke knize: některé pasáže jsem musela přeskakovat (obzvlášť ty z dětství), protože se mi z nich dělalo až fyzicky špatně. Z autorčina vyrávění mi běhá mráz po zádech a myslím, že to je účel. Akorát mi úplně nesedl styl psaní, proto o něco méně hvězdiček.
Nikdy o tom nemluv
No já tady nemám slov tohle bylo, smutné, silné zároveň a nedokázali jste přestat i když jste kvůli příběhu nejraději chtěli. Doporučuji, ale kapesníky nebudou suché. Šílené, co dokáže jedna věta či slovo.