Nikdy o tom nemluv
Kathy O’Beirne
Příběh dětství zničeného krutostí a strachem, sepsaný na základě skutečných událostí. Kathy O’Beirneová líčí v této knize svůj tragický životní příběh, poznamenaný již v raném dětství surovým otcem, který ji stejně jako její sourozence tloukl a týral, a místními chlapci, kteří ji sexuálně zneužívali. Malá Kathy, které se v silně katolickém Irsku nedostalo od jejího okolí žádné pomoci, byla v osmi letech odtržena od rodiny a uzavřena postupně v celé řadě církví řízených institucí. Později ji poslali na psychiatrii, kde prošla děsivou elektrošokovou terapií a byla vystavována krutostem ze strany lidí, kteří o ni měli pečovat. Tím ale její noční můra ještě ani zdaleka nekončila…... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha je skvělá od prvního písmene po poslední tečku. Je to neskutečně silný příběh, od kterého se jen těžko dá odtrhnout. Je až nemyslitelné, že se takovéto věci děli. Nejvíc mi je ale smutno z toho, že se ty otřesné činy nevyšetřovali a nikdy nikdo nebyl potrestán. Vzhledem k tomu, že jsem také matka, tak si nedovedu představit, že bych dovolila, aby si takovýmto peklem prošla moje dcera. Raději bych sama zemřela, než abych s tím nic neudělala. Tuto knihu doporučuji přečíst každému, kdo si myslí, že se mu nedaří a má problémy v životě.
Skutečný příběh týrané malé holčičky a lhostejnosti všude kolem. Děsivý je hlavně v tom, že malá Kathy vůbec neví, přoč je tak nenáviděná a krutě týraná, čím se vlastně provinila. V sedmi letech byla znásilněna a pak odtržena od laskavé maminky (která ale tomu všemu nedokázala zabránit a na veškeré otcovo neskutečně kruté týrání jen přihlížela, což také asi nepochopím) a odvezena snad k ještě brutálnějším pošahaným jeptiškám, kde ji navíc znásilňoval kněz. Když se svěřila matce představené, tak byla odvezena do psychiatrické léčebny, kde si z ní udělali pokusné morče a zažívala daleko větší peklo než předtím. Nejděsivější na takových příbězích je, že takové malé dítě se nemůže nijak bránit a vlastně ani nechápe co se mu to děje. Úryvky z předmluvy: Člověk si dokáže jen stěží představit hrůzu, kterou prožívalo bezmocné dítě uzavřené ve společnosti vážně duševně nemocných dospělých, vydané na milost brutálnímu a amorálnímu systému. Zločiny páchali kněží, jeptišky a jistí lidé z řad laiků, ale vinni jsme my všichni - mlčící většina, která se stala zbabělými svědky těchto strašlivých skutků a dívala se jiným směrem. Při čtení se mi otvírala kudla v kapse. V práci v křesťanské organizaci z které už konečně odcházím mi bylo řečeno od rádoby inteligentů, že takové knihy čtou jen psychopaté, takže se to týká i vás s mnohými úžasnými komentáři. Věčně tvrdím, že veškeré náboženství je pod pozlátkem laskavosti zlo. Jsou to křiví, falešní, pošahaní lidé s vymytýma mozkama. Říká se, že „věřící mají svého Boha, protože ztratili víru v sebe" Já bych ještě dodal a není to jen z mé hlavy, ale i z dlouholetého výzkumu vědců (čím vším se ti vědci zabývají), že čím hlouběji věříš, tím si pošahanější. Viz odkaz:http://xman.idnes.cz/sok-v-boha-veri-predevsim-mene-inteligentni-lide-fui-/xman-styl.aspx?c=A080613_101425_xman-novinky_fro
Doporučuji film PADLÉ ŽENY, ale až po přečtení knihy.
Když bludem trpí jeden člověk, říká se tomu šílenství. Když bludem trpí hodně lidí, říká se tomu náboženství. Jak řekl nositel Nobelovy ceny, fyzik Steven Weiberg: Náboženství je urážka lidské důstojnosti. Když vás někdo přinutí věřit v nesmysly, dokáže vás také přinutit páchat zvěrstva. Voltaire.
Výborná kniha, čtivá a čte se jedním dechem..
Jen je šílené, že to vážně existovalo přesně tak jak je to v knize. A ještě větší hrůzu co jsem zjistila je, že poslední prádelny byli zavřené v roce 1996, což není zas tak dávno...
moc pusobivá kniha, dobře napsaný, velice smutný příběh, při některych částech se mi chtělo dokonce brecet,,
Dá se říci, že jsem tu knížku obrečela. Smutné a neuvěřitelné, že se tohle vůbec mohlo dít. Nehledě na to, že to ani nebylo zas tak dávno.
Jedna z nejhorších knih vůbec - myslíc tím děj a utrpení, které musela autorka prožívat. Kéž to poslouží každému z nás k trochu věcí vděčnosti za to, jak skvělý život v porovnání s Kathy a ostatními obětmi onoho zrůdného násilí máme.
No byla to velice zajímavá, těžká knížka a autorce velice fandím a držím palce. Všem doporučuji, takové příběhy by měli být čteny mnohem víc, aby si lidé uvědomili, co se všechno dělo a možná i ještě děje...kdo ví
Tohle nejde číst jedním dechem... chvili sem četla, pak sem musela ven a projít se a přijít na jiný myšlenky...sem ráda, že sem si jí přečetla, ale nikdy více...
Opravdu náročná kniha a musela jsem jí občas prodejchat. Výborně napsaná a autorce držím palce
Kniha na kterou dlouho nezapomenu,velice krutý a drsný příběh dívenky Kathy a dívek se kterými se Kathy seznámí
v různých výchovných ústavech.
Pokud má někdo odvahu číst o zničeném dětství a problematice týraných dětí, sáhl po tom pravém. Příběh, který jsem četla s mrazením v zádech.
Skvělá knížka, která se dobře čte - i když vypráví o tak strašných věcech. A nejděsivější je, že se ty věci děly celkem nedávno. Člověk si při čtení hodně uvědomí.
Kdo má nervy číst o týrání dětí,co vše se děje některým dětem a mnohem víc, doporučuji, opravdu zajímavá knížka, dojemná, určitě zanechá stopu na duši.
Dlouho jsem se odhodlávala, než jsem knihu začala číst, trochu jsem se obávala, toho co mě čeká, asi oprávněně, jenže na jednu stranu jsem si říkala, jak je možné, že se toto mohlo stát, že se to dělo tak dlouho a že nebýt hrstky odvážných, asi by celá ta strašlivá historie zůstala ututlána, na druhou stranu, i když z obsahu běhá mráz po zádech, člověk nemůže přestat číst.
Co k tomu říct, skoro nemám slov. Už od první kapitoly si říkám, že to snad nebudu radši ani číst, ale nejde to přestat. Knihu jsem přečetla během dvou dnů a po celou tu dobu mám husí kůži a klepou se mi ruce z těch hrůz, které tam jsou popisovány. Celou tu dobu si říkám jak je to jenom možný, proč? proč? proč?! Chce se mi brečet za všechny ty děti a ženy, které museli takto trpět a trpí stále... koncentrák v současnosti... Nechápu co za zrůdy chodí na tomhle světě.
Kniha, při jejímž čtení si neustále říkáte - "PROČ"? a "ZA CO"? Otřesný příběh, při kterém si většina lidí musí říct, jak krásné dětství museli mít ... ano, obsah knihy je místy až neuvěřitelný a velmi smutný ... dobře napsáno, stojí za přečtení! Ovšem musím podotknout, že od strany 200 se mi kniha "už tak moc nelíbila", nemám moc ráda tyhle "závěry"!
Hrozný a děsivý příběh. A nejděsivější na něm je, že se neudál dávno, ale celkem nedávno. Tady nehodnotím, není to fajn počtení právě kvůli těm hrůzám. Tím ale nemyslím, že by to nebylo dobře psané.
Jedna z mála knížek, kterou jsem přečetla během jednoho dne ... Knížka vypráví skutečný příběh o holčičce, která si v životě a teda hlavně v dětství vytrpěla spousty bolesti, lhostejnosti, krutosti atd... Tato knížka mě osobně jen utvrdila v tom, že za jeptiškami a za knězi se opravdu schovávají takové zrůdy! Obdivuji Kathy, že dokázala mluvit o tom, co si všechno vytrpěla (jak už doma, tak v okolí církve). Tuto knihu bych doporučila všem