Vládci strachu
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1066/mid_vladci-strachu-AaZ-1066.jpg
5
1149
1149
Takřka kyberpunkový obraz blízké budoucnosti střední Evropy a strhující akční příběh o souboji dvou ras, které se již v dávnověku rozešly se svými lidskými předky. Žijí mezi námi upíři? Výborný akční příběh o boji mezi upíry a lovci z roku 2023, který se odehrává převážně v Čechách. Poklidný život upíra Richarda Adolfa končí při obnoveném lovu – brání se hlavně v Praze a snaží se vypátrat a zničit vůdce Lovců – alchymistu Azzoparda.. První díl volné série o upírech, některé postavy se prolínají do dalších Kulhánkových knih. Tvrdě akční krvavý nářez, výborně čtivý.... celý text
Přidat komentář
Možná nejlepší brak co jsem kdy četl. A to nemyslím ve zlém. Jiří Kulhánek píše strašlivě čtivě a Vládcům strachu proto nemůžu vytknout téměř nic. Mají tempo, napětí, atmosféru i zajímavý příběh. Knížka se čte úplně sama, a poprvé i počtvrté jsem ji zhltl na posezení.
Kulhánek nevydal žádnou knihu, kde bych šel s hodnocením pod 5*. Vládci strachu jsou přece jen trochu jiní. Kyberpunková atmosféra podtržená skvělým spádem a opravdu nečekanými zvraty. Paráda
Trochu mi to připomínalo počítačovou hru z pohledu hráče. Procházíte jednotlivými levely, kosíte bez respektu všechno, co se hýbe, a u toho musíte navíc ochránit několik vedlejších postav (ne vždy úspěšně). Nepřátelé jsou podle obtížnosti rozdělení na Pěšáky, Lovce a Big Bosse, který je samozřejmě zabarikádovaný v nedobytném sídle, jehož ochranu se Vám podaří s pár šrámy na tváři a odřeným kolenem hravě prolomit a při zásahu Deus ex machina pak dosáhnout i kýženého Game over. Je to přímočaré jako americká dálnice, ze které nelze uhnout ani o píď. Opět nezklamal Kulhánkův naprosto svébytný humor a svěží reflexe českého prostředí, díky nimž jsou jeho knihy tak nezaměnitelně zábavné. :o)
Můj první Kulhánek, které jsem si nyní z nostalgie přečetl znovu. Opět mi přijde skvělý, svižný a osobitý. Domácí reálie mě chytají za srdce a Richard je takový normálně upírsky smrtelný. :-)
Strašně blbá knížka. Když sem to jako středoškolák čet poprvé, tak jsem byl nadšenej, teď nechápu z čeho. Asi sem tenkrát měl mnohem nižší nároky.
Vůbec nej, nej, nej kniha!!!
Takhle si já nějak představuji že fungují upíři. (proto je jich tak málo) :)
Moc příjemná Kulhánkovina. Až posléze jsem se dozvěděl, že je to jeho prvotina. Na rozdíl od některých se mi to četlo stejně dobře jako Divocí a zlí.
Sem tam jsem tápal nad pořadím slov, která se mi při čtení na to místo, kde byla, nehodila. Ale zvykl jsem si a tak od poloviny už to takový teror nebyl. Alespoň ne ten slovní, ale ten příběhový docela slušný teror byl. V tom dobrém slova smyslu.
Vtipné, násilné a sarkastické. Kulhánek jak má být. Přesně to mi vyhovuje.
Kulhánek knihu napísal za 28 dní. A práve preto, že to stihol v tak krátkom čase a že je to jeho prvotina, je to neskutočne skvelý splater. Nič viac a nič menej, ale je to splater v tej najkryštalickejšej podobe, teda sa to nádherne ľahko číta, dej odsýpa na to tata, litre, čo litre, hektolitre krvi, zbrane, ich treskot, cvengot, hvizd a všetky zvyšné doprovodné zvuky spolu s výkrikmi bolesti, hrôzy, pomätenia, radosti ... a tak ďalej, a tak ďalej. Skvelo som sa bavil a dodnes si pamätám recenziu z časopisu Score, ktorá mala názov "Nářez jako kráva". Ten hovorí sám za seba, pretože Vládci strachu sú nářezom .... prvotriednym a na nič iné sa nehrajúcim.
Knihu jsem si (kdysi dávno) půjčil v knihovně, protože jsem měl dost klasických děl a potřeboval si vyčistit mozek od přehršle úvah o životě a společnosti. Doposud si pamatuji, jak jsem se vrátil domů, vzal si petku Dobré vody, posadil se do křesla a četl a četl, dokud jsem ji nedal na jedno posezení.
Venku tma a v hlavě jen záblesky obrazů, jak kolem mě po tu dobu někdo sem tam prošel, na něco se zeptal, cosi jsem odpověděl, opět kdosi kamsi šel, cosi říkal, já (asi) nějak reagoval, až konečně nastal klid.
P.S. Nečekejte nic intelektuálního, nic připomínajícího skutečnost. Vstupte do světa Vládců strachu a sledujte Kulhánkovu akční jízdu až do konce.
Poprvé u knihy od Kulhánka se mi stalo, že jsem se nudila... docela často. Bohužel.
Narozdíl od toho na co jsem u Kulhánka zvyklá, mi zde přišel málo propracovaný děj. Vše bylo nějak moc jednoduché. A střílečky pořád ty samé dokola.
Hodnotím 3,5*.
Mistrova knižní prvotina. Už zde začíná jeho geniální dílko, které bude postupně zmíněno i v jeho dalších knihách (sice ne tak markatně jako Cesta Krve v Divokých a zlých). Strhující a zcela mimořádný příběh o upírech a o tom do jaké problému se může dostat "člověk" lovící si v lese srnku :-D
Kdybych nečetl ostatní Jirkovi knihy,tak by bylo jistě za 5.Takto dávám 4.Není tady takové množství hlášek.Ale moc v pohodě se to čte.
Fascinuje ma, že Kulhánkove knihy sú také čtivé už od úplného začiatku. Jednoducho prečítam si prvé strany a je to, akoby som pri inej knihe bola práve niekde v tom najlepšom. Prišlo mi to, akoby táto kniha bola taká malá, síce podobná, ale ešte nevyzretá sestrička Nočného klubu. Asi trochu prekvapivé, ale ja nie som moc na akčné scény a zatiaľ čo pri Nočnom klube ma veľmi bavili aj tie, tu som ich niekedy len rýchlo prechádzala očami. Aj keď na druhej strane nemôžem sa ubrániť pocitu, že moje hodnotenie ovplyvňuje aj fakt, že narozdiel od NK som Vládcov strachu čítala na čítačke. A ja to tak veľmi nemám rada, kazí mi to zážitok z čítania. V každom prípade už sa teším na ďalšie autorove diela.
Kniha čtivá, sprintující příběh upíří rychlostí, zbraně všude kam se podíváš. Typickej Kulhánek, ikdyž se nezapře, že se jedná o prvotinu.
Zde se začíná formovat jedna z jeho hlavních postav většina knih. Nebudu postavu jmenovat, protože během jejího putování v Kulhánkovo knihách, mění tato postava své jméno a image.
Vesměs má ale několik stálých vlastností - nesmrtelný (jak kdy) upír (jak kdy) bojující za záchranu lidstva (jak kdy), jehož příběh (skoro vždy) začíná v Praze.
Malá ochutnávka:
To jsem se krásně prospal, protáhl se až mu zakřupaly klouby - konstrukce sedadla jim
zdatně přizvukovala. Prohrábl si kratičké vlasy a zívl. Pak, jako by si vzpomněl na něco strašlivého, rychle si osahal krk. Rozchechtal jsem se jako už dlouho ne.
No nediv se, nejsem zvyklý trávit noc s upírem! roztáhl rty do širokého úsměvu. Bylo to mé první setkání s jeho poněkud neobvyklým smyslem pro humor.
Dobrá kulhánkovina, nicméně chybělo mi tu něco co mě tak bavilo v pozdějších knihách
7/10
Jak pravil K. Čapek "Kritizovat - to znamená usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl." obzvlášť pan Wiruss by si měl tohle zarýt do mozku!
Pohodová oddychovka. Četl jsem podruhé a bavil jsem se.. I přesto že např. na Noční Klub kniha zdaleka nemá..
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
Od Kulhánka jsem četla už Noční klub (oba kousky), takže jsem věděla co čekat a opět se dobře bavila. Asi se to nehodí říkat, když je příběh plný násilí, tryskající krve, létajících končetin a bublajících vnitřností, ale tohle je vážně oddechová četba. Zastavení v Českém Těšíně spojené s nákupem trička mi knihu přiblížilo ještě více vzhledem k tomu, že jsem v tom městě od mala žila. A vlastenecké gesto, když Richard vyrazí do poslední bitvy vytuněnou Tatrovkou, snad pohladí po duši každého čtenáře/čtenářku vlastence :)