Nomád
James Swallow
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/354140/bmid_nomad-cAK-354140.jpg
4
279
279
Výbušný špionážní bestseller Sundy Times pro všechny, kdo si oblíbili thriller Já, Poutník. Najdi pravdu dřív, než najdou tebe. Centrum Barcelony ochromil teroristický útok. Na severu Francie byla rozprášena elitní jednotka tajných agentů. Ve vyprahlé poušti stojí děsivý ústav pro sirotky. A uvnitř MI6 se skrývá zrádce… Jen jeden muž dokáže odhalit, co všechno je za tím – pokud zvládne zůstat tak dlouho naživu.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
Nomad, 2016
více info...
Přidat komentář
Srovnávání s Poutníkem je zde poněkud mimo mísu. U Nomáda jsem se totiž ve výsledku bavil.
Tak tohle byla naprostá bomba. Akce od prvních stránek až do samotného konce. Zajímavé zvraty a upřímně, ten konec mě celkem překvapil, i když z posledních stránek, se to dalo čekat. Zápletka a celý děj byl geniálně promyšlený do malinkých detailů. Jediné co, tak ze začátku se seznamujeme se spoustou postav, jejichž charakteristika a seznámení se s jejich životem, nehrají v pokračování téměř žádnou roli. A tím, jak jich je i během knihy docela velké množství, tak jsem se chvilkami ztrácela. Ale pět hvězdiček si to zaslouží i přesto a já teď utíkám do knihovny pro další dva díly.
Tak dalo se to... nebylo to zas tak přehnané jako jiné špionážní romány.... občas měl nějak moc štěstí hlavní hrdina, ale člověk nesmí do všeho moc rýpat... jako oddechovka dobré a závěr slíbil pokračování a já nevidím důvod proč nepokračovat ve čtení...
Jestli je tato kniha dlouhá a překombinovaná, tak pak nevím, co je Já, poutník, ke které je často přirovnávána a kterou jsem se snažila už 2x přečíst. Mně se Nomád líbil. Stylem psaní mi připomíná mého oblíbeného Davida Slatona od W. Larsena a útok formou přenašečů si pamatuju z Do úsvitu od P. Shelbyho. Příběh moc originální není a celé se to točí kolem toho, jaké má Marc během akcí štěstí, čehož si je ale sám vědom. Navíc není tak dokonalý jako již zmíněný Slaton, což ho činí lidštějším.
tak tohle fakt ne.... ukecaný, neuvěřitelný, nudný, komplikovaný, překombinovaný.... nedokázala sem se dostat přes 200. stranu, ani když sem posledních 60 stran jen četla přímé řeči....
Dlouhé, neuvěřitelné, překombinované, spousta šťastných náhod ve prospěch hlavních postav. Číst se to ale ve výsledku dalo.
Napínavé od začátku do konce, ale mohlo to být klidně o polovinu zkrácené..musím říct, že jsem až do poslední chvíle nevěděla, kdo je vlastně ten zrádce..sem tam lehce překombinované, někde neuvěřitelné, ve finále ale super kniha a super čtení :-)
Nomád mě hodně bavil, i když byl závěr trošku předvídatelný. Na další knihu od autora se těším.
(SPOILER) No, ne že bych hltal každou stránku. První polovina mě přišla taková slabší. Druhá byla o mnoho lepší. Závěr by měl být napínavý, ale mě přišla nejvíc napínavá a emotivní scéna v Motorestu s Halilem. Tam to hořelo a čas běžel rychleji než na konci... Dvojího agenta jsem měl asi sto stran před koncem. Ale kniha dobrá a mam rad, když se můžu podívat do více zemí...
Ze začátku mi běhal mráz po zádech a říkala jsem si, jestli je tohle opravdu kniha, kterou chci přečíst. Nakonec jsem pokračovala a jsem moc ráda. Určitě existují mnohem napínavější a taky tenčí knihy :-D téma bylo pro mě nové, fascinovala mě obsáhlost detailních informací. Spisovatel si dal velkou práci, aby vše pasovalo a i přes množství různých příběhů děj hladce plynul. Marcovi jsem fandila celou dobu a už se chystám na další knihu :-)
Po knize jsem šáhnul, spíše proto, že jsem v tu chvíli neměl co dalšího ke čtení z takového toho oddechového ranku. No musím říci, že se autor hodně snažil, ale tu svojí snahu evidentně přehnal.
To, že by zde stála nějaká orgainizace, která chce jenom dobro a chová se tak trochu jako filantrop, no dejme tomu, ale jakým způsobem to dělá to je již věc druhá.
Hlavní hrdina, i když bez výcviku, tak vždy nějakým způsobem najde cestu z té již ztracené bitvy. No byla to trošku větší pohádka, než bych byl ochoten akceptovat. Nasané je to opravdu čtivě, děj má spád a autor umí i tu otřepanou hru se slovíčky, ale to je tak všechno.
Celkem dobrý thriller, ale hlavní hrdina měl až příliš mnoho štěstí ve svém boji za pomstu svých spolubojovníků, proto ubírám jednu hvězdičku. Nemůžu to srovnávat s „Já, Poutník“, protože jsem tuhle knihu zatím nečetl, ale snad se pustím do druhého dílu Rubiconu.
Naprosto brilantní příběh a to se vším, co tam má být a jako bonus námět k zamyšlení … kdyby se psal rok 1975 … byla bych v příběhu Jamese Gradyho Šest dnů Kondora, který ve své době museli čtenáři vnímat stejně, jako čtenář v současnosti vnímá příběh Nomád. Dávám 5 hvězdiček a těším se na další Rubicon.
Knihu jsem dostala pod stromeček a nebyla jsem zklamaná. Napínavé od začátku do konce. Hlavní hrdina měl neuvěřitelné štěstí a životů více než kočka. Doporučuji přečíst.
Jako první mě na knize zaujal obálka. Ta je vážně povedená. Ale hned jsem si na ní všimla i té druhé věci. Věty: "Pro fanoušky románu Já, Poutník", která by mi nevadila, kdyby byla vzadu.
Je to vážně podobně kvalitní kniha? (Ano, ale jiným stylem.)
Je to reklamní trik, protože obě knihy vyšly v Knižním klubu? (Ano, je.)
Hned mi bylo jasné, že to chci zjistit. Ale zase prr, jo? Knihu jsem si nekoupila. Ale i kdybych koupila, stejně bych na ní neměla dřív čas, než budou mít v knihovně.
Při prvním čtení asi bylo slunce, měsíc a všechny planety (no, možná celá mléčná dráha) ve špatné konstelaci, protože jsem se do knihy nezvládla začíst. Ale teď jsme o dva měsíce později a já se kaju. Nomád je jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Tajná služba má dva druhy lidí. Ty s bouchačkou, co všechno vyřeší. A ty s klávesnicí, kteří jsou na stejné úrovni jako ty první. Jenom si o tom potom nevypraví ve sprše. Což hezky ukázal i začátek knihy. Jak jsou ty za klávesnicí něco míň, ale jakmile velcí kluci s velkýma bouchačkama potřebují pomoc, je jim týpek, co ovládá dron najednou hodně dobrej. A nebudu lhát, jako fanda seriálů Spooks a Alias, mi hned v očích naskočily dolarové znaky jako v hracím automatu, když padne slovo "krtek". Protože tohle je moje nejoblíbenější téma.
("Přinejlepším jste dopustil, aby vám něco uteklo. A operační tým zaplatil za vaši laxnost životy.")
Je to Marc, který se vrátí z Francie domů, protože si myslí, že mu pomohou. Kdo už nějaký ten román četl nebo viděl film, je mu jasné jedno. Že se stane podezřelým číslo jedna. Proto mě ona výše zmíněná citace hodně rozesmála. Protože za chybu vždy může klávesnice, ale za úspěch poděkují bouchačce. Mark se tedy pomocí svého mozku dostane z vazby a je rozhodnutý o dvou věcech. Zjistit, co se stalo. A přežít. No, jelikož má čtenář rád dobré konce a i u nás už vyšel druhý díl, druhá věc je jasná. Podaří se mu zjistit první část? V knize. Ale můžu prozradit, že jeho jízda je neskutečně čtivá a napínavá. A taky vtipná. Občas jsem měla vážně hysterické záchvaty smíchu způsobené hloupostmi, které hlavouni MI6 vypustili ze svých papulek.
Někdo tady zmiňoval, že nechápe tak rychlý přechod klávesnice na bouchačku. No, já zase nechápu rychlý přechod od já toho hajzla nesnášim, k já toho pucinka chci. Ale první případ je v knize vysvětlen. Druhý mi zůstane záhadou napořád.
Postav je tak akorát. Rozhodně jich není tolik, aby se v nich dalo ztratit. Každá strana jich musí mít pár, s tím by měl čtenář počítat, aby se dal rozjet dobrý příběh. Naštěstí je autor dobrý vypravěč a svoje postavy si zvládnul ukočírovat. A mě dal naději, že nemám házet britské autory přes palubu (v poslední době mi to s nimi nějak nevycházelo).
("Přeju ti, abys byl klikař, kámo. Klikař, nebo génius.")
...no, Marc Dane je obojí. Tak si raději dejte všichni majzla. Ok, jasno? A s malou pomocí je k nezastavení. Jenom knihu nedoporučuju na současné slunné dny. Začetla jsem se a kniha mě nepustila. Což je blbý, bacha na spálený záda. Nebo jestli někdo máte nějakou radu, jak číst těžkou knihu a přitom ležet na zádíčkách, ráda se nechám poučit. Trochu jsem se přismahla. Ale to knize nevyčítám. Za to jí děkuju...
Štítky knihy
terorismus politické thrillery akční tajní agenti špionážní zápletka pro muže špioni napětí a spád MI6 bombové útoky
Autorovy další knížky
| 2017 |  Nomád |
| 2018 | Exil |
| 2019 | Hacker |
| 2018 |  Let Eisensteinu |
| 2016 | Deus Ex: Černé světlo |
Já poutník, je špička, Nomád není špatný. Ale proti Exilu a Hackrovi je stále povedený.