Nonstop
Brian Wilson Aldiss
Roy Complain žije v kmeni uprostřed divočiny. Primitivní způsoby však v jeho očích nesouzní s četnými pozůstatky kdysi mnohem civilizovanějšího života. Nehodlá se smířit ani s dusivými zvyklostmi a vysvětleními, které logicky nesouhlasí s pravou povahou světa. V neustále se zrychlujícím tempu odkrývá četná tajemství, posouvá hranice poznaného a dochází dokonce až k možnosti nezvratné změny všeho, co doposud znal… Nonstop je příběhem muže, kterého zvídavost předurčila stát se tím, kdo změní nejen osud svůj a svého okolí, ale i celkový pohled na svět samotný. Románový debut klasika žánru stále zůstává jednou z jeho nejpopulárnějších prací. Jde o křišťálově čistý příklad dobrodružné science fiction, která je i přes svůj spád něčím víc než jen pouhou zábavou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , Triton , ArgoOriginální název:
Non-Stop, 1958
více info...
Přidat komentář


Knížka mi byla doporučena jako dobrá sci-fi a rozhodně nezklamala. Byla mi blízká, jakoby známá, určitým způsobem mi totiž připomínala Strugackých Les, ehm, ať tu tedy není spoiler, řekněme že spoustou prvků. Akorát byla tahle lepší, protože měla děj :-) Užívala jsem si napětí do poslední chvíle a neustále jsem byla mile překvapována, jak dobře to měl autor promyšleno. Doporučuju.


Zajímavý a dobře napsaný příběh, kde se s každou stránkou dozvídáme víc a víc toho, co se to vlastně ksakru děje. A je to potřeba, protože na začátku jsem vůbec nevěděl, která bije (naštěstí). Námět je jednoduchý, pro mne originální a dobře zpracovaný. Líbilo se mi, jak je kniha vyvážená a to jak po obsahové stránce, tak třeba i v délce, byla zkrátka dlouhá přesně tak akorát.
PS: Nechápu zdejší komentáře, kdy si někteří neodpustí vypisovat různé detaily z knihy. Takové věci si pište do diskuze, nebo si je nechte pro sebe. Jsem rád, že jsem žádný komentář před čtením nečetl a mohl jsem tak objevovat svět spolu s hlavními hrdiny knihy.


Sci-fi literaturu nečtu příliš často, ale čas od času po nějaké sáhnu. Díky Databázi knih jsem tak objevil román Nonstop od mně dosud neznámého autora Briana W. Aldisse.
Kniha pracuje s čtenářsky atraktivním tématem výpravy za objevováním neznámého. Hlavní hrdina, člen izolované primitivní komunity, se se skupinkou dalších vydává na průzkum do bájemi opředené Přídě s cílem změnit svůj osud. Následující sled událostí a poznaná skutečnost však změní život nejen jemu, ale i všem ostatním.
Na začátku jsem měl problém se do knihy začíst a začal jsem propadat pocitu zklamání. Následné dějové zvraty, skvěle vypointovaný děj a závěrečné rozuzlení ale nakonec pevně připoutaly moji pozornost a ve výsledku jsem si četbu maximálně užil.
Souhlasím s tím, že kniha není jen obyčejným dobrodružným sci-fi románem. Lze v něm spatřovat prvky dystopie, přehlídku lidských charakterů a pohnutek, etické otázky týkající se např. práva jedince na svobodný život nebo zamyšlení nad věčnou tendencí lidí k vlastní sebezkáze.


Možný spoiler !!!
Přesto, že byla kniha napsána v roce 1958, dokázala slušně rozhýbat moji fantazii. Koho by také nechala v klidu představa obří kosmické lodi plující vesmírem, jejíž nekonečný labyrint palub, chodeb a kajut pokrývá neprostupná džungle, a kde přežívají celé generace lidí snažící se najít cestu k bájné Přídi?
Pro mě to byl milý návrat k pilířům science fiction, navíc se závěrečným dilematem, zda je lepší žít v bezpečné nevědomosti, či raději znát bezútěšnou pravdu.


Na to, že je kniha z 50. let minulého století, je naprosto pokroková. I když první polovina byla taková roztahaná a hůř čtivá, potom to mělo parádní spád. Dnes by stejná kniha vypadala jinak, ale "provůh", v době vzniku knihy skoro nevěděli co je kosmická loď...


tuhle knihu jsem našla omylem, když mi bylo asi třináct. to už jsem dost jela ve star treku. maminka si ji kdysi koupila, když se mnou ležela v porodnici. ještě v ní byl lístek z pokladny. totálně mě to rozsekalo. takovej ten druh příběhu, od kterýho nevíte, co čekat, adaptujete se, protože to vypadá jako... něco, a potom - potom se to celý rozloží jako origami - a vy lapáte po dechu.


Opravdu poutavě a barvitě popsané. Vtáhne Vás to do útrob té gigantické lodi a fantazie pracuje na maximum. A povahy lidí ?.... nikdy se nezmění...


Nechápu, jak je možné, že mě tahle knížka minula v mladším věku. Možná se mi tehdy nezdálo spojeni sci-fi a polokočovný kmen dost zajímavé, ale to jsem se pořádně spletla. Naštěstí jsem teď vše napravila a jsem nadšená. Vůbec není poznat, že je to psané v 50. letech. Bylo to napínavé a hlavně nečekaně překvapivé, takže i když mě v průběhu čtení občas napadaly šťouravé otázky, všechny byly postupně zodpovězeny. Byla to úžasná studie vývoje lidstva v uzavřeném světě, po katastrofě.


Sci fi žánr příliš nevyhledávám, ale tohle je moc hezká kniha. A závěr? Z toho až mrazí.


Dobře si dokážu vybavit svoje pocity při prvním čtení Nonstopu. Když to shrnu: začátek opravdu velmi zajímavý... a úplný konec opravdu velmi překvapující!
Na to, že je to tak stará vesta, měla by stát na čestném místě v každé knihovně milovníka sci-fi.


Určitě jedna z nejlepších sci-fi. Kolosální úspěch. Geniální pointa a napětí až do samotného konce.


Mne to najviac pripomenulo veci aké písal Farmer, maníci z podivnej komunity uprostred nepochopiteľných zbytkov zaniknutej civilizácie unikajú zo striktných "pazúrov" svojho kmeňa a vydávajú sa na ďalekú cestu skrz paluby obrastené džungľou až do riadiaceho strediska. Áno, pretože legenda hovorí že ich svet nie je svet, ale loď letiaca vesmírom a vyčúraný kňaz Marapper sa rozhodne že tú loď musia dostať pod svoju kotnrolu. Okrem mračien komárov a tajomných "obrov", teda predpokladaných potomkov tvorcov lode, predstavujú špeciálnu hrozbu armády inteligentných krýs, využívajúcich na získavanie informácií telepatické králiky. Dej plný rozpoltených postáv graduje od jednoduchého putovania cez objavovanie súvislostí až po šialené besnenie v závere, ktorý ma svojou precízne fatálnou/fatálne precíznou pointou kde všetky tie dovtedy prťavé detaily začnú dávať zmysel a hrdinov oberú o posledné zbytky nádeje donútil dať najvyššie hodnotenie. Obzvlášť s prihliadnutím na to že je kniha z 50-tych rokov musím autorovi vystrihnúť poklonu že mi tu nič z popisovaného neprišlo zastaralé či naivné ako trebárs notorický androidi z poviedok Phlippa K. Dicka na nerozoznanie od človeka a plný ozubených koliesok. Ale to je aj tým že Aldiss nikdy nejde do detailov technológií, keďže jeho hrdinovia tomu tiež prd rozumejú. Toto ma teda bavilo nonstop.


Věčné téma hard SF zpracované velmistrem žánru. Generační loď, po staletí plující vesmírem, generace obyvatel již dávno zapomněli na původní cíl, zapomněli smysl existence, odkud jsou, kam směřují. Z významu slova „loď“ je pověst, legenda, které věří jen blázni a děti. Existuje jen omezený svět palub a přepážek a kdesi v dálce, v daleké minulosti legendy o jakési zemi, otevřeném prostoru. Naprostá pecka, skoro se mi ani nechce věřit, že román byl napsán tak dávno. Když jsem pro knihu sahal do poličky, nečekal takovou atmosférickou nálož a ten dech beroucí konec! Příběh se nikde nezdržuje a napětí je všudypřítomné. Téma generační lodě je tu zpracováno bez přehánění geniálně. Nutně vede k zamyšlení, jaká bude jednou realita? Budeme někdy v daleké budoucnosti také stavět generační lodě? Upadnou jejich obyvatelé do podobné pasti zapomnění? Nebo dřív objevíme rychlejší způsob přepravy? Pro všechny fanoušky SF rozhodně povinnost. Doporučuji.


povinná jazda pre každého, kto chce mať aspoň základný vhľad do žánru. čítal som knihu po rokoch znova, čas jej nič neubral na sile. je to autorov majsterštych.


Vynikající sci-fi, taková ta klasika, která by neměla chybět v knihovničce milovníka žánru. Před nějakými dvaceti třiceti lety jsem hltal veškerou sci-fi literaturu, která se mi dostala do ruky. Po letech začne spousta příběhů a hrdinů splývat, to ale není případ téhle knihy. Dodnes si pamatuju na ten pocit, když jsem ji poprvé dočetl.


Výborně napsaná sci-fi o generační lodi. Po letech jsem dal znovu a i když jsem si matně pamatoval pointu, čtení jsem si opět užil.


Musím říct, že mi Nonstop sedl jako "sedací ústrojí" na hrnec. A to se na úplném začátku nic nedělo a já neměl vůbec tušení, jestli se vlastně něco dít bude. Poslední dobou jsou pro mě častěji knížky dobré z důvodu jejích postav, tady to ale bylo čistě z důvodu příběhu samotného. Nebudu psát proč, abych předešel možnému vyzrazení částí příběhu. Jednoduší je doporučit knížku si přečíst a dostat se k objevům na vlastní pěst. Nakonec kdybych měl vybírat mezi Skleníkem a Nonstopem, ve všech případech byl znovu sáhl po Nonstopu, i přesto, že mě Skleník také bavil.


Po přečtení prvních asi 20 stránek jsem se musela znovu podívat, zda čtu scifi nebo nějakou knihu o indiánech, už jsme si řikala, že tohle asi nebude nic pro mě, ale pak to přišlo!
Vypravili jsme se do tajemných zakoutí lodi a já byla svědkem objevů, naděje, boje, lásky, nespravedlnosti, touze po přežití a vědění.
Konec knihy odpoví na všechny vaše otázky a ponechá i místo pro fantazii.
Nonstop je rozhodně nestárnoucí scifi, které stojí za to číst nonstop až do konce :).


Sci-fi, která je starší než já sám. V té době byly sci-fi ještě trochu jiné. Méně technické, více společenské a sociální. Zde se setkáváme s velmi uzavřeným světem. V něm žijí lidé, kteří tuší, že něco s jejich životy není tak úplně v pořádku, ale neví co přesně. Využívají techniku, kterou vyrobil kdysi dávno někdo jiný, mají k dispozici útržkovité informace, matné vzpomínky, ústně předávané legendy, podivné náboženství, které samozřejmě vzniká samo od sebe v jakékoliv lidské společnosti. Jednou se objeví člověk, který disponuje správnou informací, kterou umí dobře interpretovat, a rozhodne se všemu přijít na kloub. Je však někdy těžké uvěřit vlastním očím, vlastním myšlenkám, vlastním úvahám a závěrům, když zbourají člověku celý jeho dosavadní model života a světa. Je to jako Matrix, prozření, děsivé a bolestivé.
Možná škoda té příliš doslovné obálky.
Autorovy další knížky
1989 | ![]() |
1992 | ![]() |
1997 | ![]() |
2018 | ![]() |
1999 | ![]() |
V rámci mých TOP 10 sci-fi knih zaujímá tato geniální kniha přední pozici.