Nová tajemství Prahy
David Černý
Odhalte nová tajemství magické Prahy! Praha je nejen stověžatá, ale také plná tajemství a zázraků. Autor David Černý v nové knize odhalí další zajímavosti z naší metropole. Projeďte se spolu s ním pohřební pražskou tramvají. Najděte první dopravní značku v Praze a seznamte se s úhořem Pepíkem, který už dlouhá léta žije v kašně pojišťovny ve Spálené ulici. Můžete také nahlédnout do koupelny Jana Masaryka a do podzemní nemocnice v Krči. Naučíte se, jak správně požádat o zázrak u sochy Jana Nepomuckého na Karlově mostě. Dozvíte se také, kde hledat ďáblovy kameny. Další nebudeme prozrazovat, ale můžete se těšit na Nová tajemství Prahy. Kniha je pokračováním knihy 25 tajemství Prahy, která vyšla v roce 2018 a stala se bestsellerem. Novinář, historik a fotograf, autor knihy 25 tajemství Prahy a Nová tajemství Prahy, tvůrce projektu Miluju Prahu David Černý pochází ze staré pražské pekařské rodiny. Studoval historii a celý život o Praze píše. Svou lásku k hlavnímu městu chtěl však sdílet i s ostatními, a tak si založil stránku Miluju Prahu. Zpočátku publikoval jen své oblíbené fotky Prahy, stránka se však rozrostla už na 100 tisíc fanoušků a spousty lidí dnes nadšeně posílají své vlastní fotky. David stále žije na Starém Městě nedaleko Staroměstského náměstí.... celý text
Přidat komentář
Kniha o méně známé pražské historii a současnosti doplněná krásnými fotografiemi. Škoda, že nejsou popisy jednotlivých pražských tajemství trošku delší. Předchozí kniha "25 tajemství Prahy" se mi líbila o něco víc. I tak jsem se ale dozvěděl zase něco nového.
Možná ještě zajímavější kniha než předešlý díl. Nádherné fotky, příjemně vybrané stavby a oblasti a kratičký text, který ale řekne to potřebné. Těším se na další díly:-)
I když jsem rodilá pražačka, spousta tajemství Prahy jsem neznala. Upoutala mě pohřební tramvaj, ktetá v roce 1917 začla vozit mrtvé z nemocnic. Dál mě upoutal úhoř Pepík 1 a 2. v kašně ve Spálené ulici. Dál podzemní nemocnice pod nemocnicí Krč. Ta je stále k dispozici při náhlé katastrofě. A další třeba o Loretě a jejích pokladech.
Město vidím veliké,
jehož sláva hvězd se bude dotýkat.
Tam v lese je místo,
třicet honů odtud vzdálí,
Vltava řeka je obíhá.
Oproti první knize je tohle mírné zklamání. Je zde totiž víc míst, nebo spíš objektů, které nemůže z různých důvodů, čtenář navštívit. Například, pokud chcete navštívit Podolskou cementárnu, která jakoby z oka vypadla filmům Julese Vernea, uvidíte už jen plavecký bazén, který stojí na jejím místě. A třeba se vám nikdy nepodaří navštívit tajnou nemocnici v Krči. Je tu více takových míst, které jen tak nejdou navštívit. Tak že procházky Prahou musíme trochu zrevidovat.
To na půlnoc ohrazuje potok Brusnice hlubokým ouvalem,
na pohlední pak straně skalnatá hora vedle lesa Strahova.
Naopak mě tu velmi zaujal příběh první Pražské pohřební tramvaje. Je to fešanda a umřela v potěšeném věku. Dokonce jsem si její fotku dal na chvilku do svého profilu. Čest její památce. Černá Máry v naší paměti nikdy nedojezdila. Naštěstí v naší době existuje internet a tak není problém se o ní dozvědět více a prohlédnout si zrekonstruované fotografie.
Malá ochutnávka:
Tramvaje v té době zajišťovaly pro město i řadu dalších služeb, jako byly přeprava uhlí, svoz odpadu či rozvoz potravin. Bylo rozhodnuto, že původně běžný motorový vůz č. 152, který Elektrické podniky zakoupily v roce 1900, bude přestavěn pro pohřební účely. V pondělí 22. října 1917 v 15:00 se Prahou poprvé rozjela pohřební tramvaj. Černá Máry jezdila až do 17. června 1919.....v roce 1936 byl tento vůz definitivně zrušen.
Kniha poukazuje i na pár zvířat. O dvou se ve své podstatě ví a není problém je zahlédnout. (Pepík a Ledňáček) Třetí zvíře, sova jako nejstarší dopravní značka, byla pro mě novinkou. Tady je jeden z těch příběhů, který mi ukázal cestu k výletu v letním počasí. Rozhodně se do paláce Platýz na Národní třídu 37 vydám a osobně se o jejím bidýlku přesvědčím. Určitě udělám i pár foteček.
Tam když přijdete, najdete člověka prostřed lesa, an tesá práh domu.
Co mi však na knize vadí je nedostatek informací. Čekal jsem opět obšírněji pojaté příběhy a mezi tím je kniha spíše psaná jako lehká reklamní se spoustou fotek. Pravda, některé fotky jsou unikátní a spousta jich je krásných. Když už vás nezaujmou tajemství v této knize, rozhodně si pozorně prohlédněte fotky. Ty nejlepší fotila Lenka Petruželová. I když oproti první knize je to mírné zklamání, přesto dávám čtyři hvězdy.
I nazvete hrad, jejž vystavíte, Prahou. (Libuše)
PS – Mám rád ponurá místa, tak se chystám navštívit nejponuřejší místo v Evropě. A tím je hřbitov bláznů v Bohnicích.
Nádherné fotografie, spousta zajímavostí. Už se těším až se zase projdu Prahou a budu hledat třeba tu nejstarší značku nebo si poslechnu loretánskou zvonohru.
David Černý nám přináší ve své další knize z jeho milované Prahy její nová tajemství.
Ať už se jedná o pohřební tramvaj, která zde jezdívala, úhoře Pepíka nebo nejstarší pražskou dopravní značku. Víte třeba, jak se mluvilo na Podskalí? I tohle se nám tu poodhalí.
Grada navázala na svou úspěšnou knihu 25 tajemství Prahy od Davida Černého a vydala jeho další knihu, která nám odkrývá další zajímavosti z naší velkolepé metropole.
Opět je natřískaná zajímavostmi z naší historie, ale nabízí pohled na méně známá či dokonce pozapomenutelná zákoutí. Provází nás po místech, která možná vídáme každý den, ale nikdy jsme si neuvědomili jejich význam. Pojďme si je tedy připomenout.
Kniha, která mi opět udělala velkou radost. Doplnila jsem si zase vědomosti a získala nové. Při svých toulkách Prahou jsem tak koukala na jisté věci s větším zaujetím. Mohla jsem o nich vyprávět i své dceři, která projevuje o tyhle věci zájem a ráda o nich poslouchá.
Jako třeba včera, kdy jsme si udělali výlet do Prahy a já jí tak mohla vyprávět o Janu Nepomuckém, nebo o ledňáčkovi, který byl osobním emblémem krále Václava IV. . Je toho mnoho, co bych jí mohla ještě říkat a až na to dojde řada, i díky těmhle knihám jí o tom budu moci vyprávět.
Trošku skřípu zuby při technické terminologii, ale to je můj hnidopišsky problém a tajemství jsou krásná a krásně popsána.
Jen u Sv. Jan se radši řiďte psaným návodem, fotografický mírně nesedí xD Upřímně všiml si někdo, že na fotce je na kříži pravá ruka xD
Z pokračování knihy Tajemství Prahy jsem naprosto nadšený, proměny v čase Václavského náměstí, nádherné fotografie zajímavostí, o kterých člověk ani nevěděl např. snad stokrát jsem šel z Klárova na Karlův most, ale nikdy jsem si nejužší uličky v Praze nevšiml. Tato kniha je jedním slovem úžasná
Toto pokračování stejně dokonalé jako první díl, pro milovníky staré Prahy pohlazení po duši korunované luxusními fotografiemi! Krása!
Spousta zajímavostí z Prahy,o kterých se v průvodci nepíše a k tomu nádherné fotografie.
Děkuji evelýny za tip!
Opět jsem neodolala! Přesně tohle je kniha pro mě, protože miluji tajemství a miluji Prahu.
Kniha si mě podmanila již svými fotografiemi při letmém listování v knihkupectví. A což teprve obsah.
Nejstarší dochovaná pražská dopravní značka? Tak tuto informaci jsem prověřila okamžitě po zaplacení. Byla jsem kousek od paláce Platýz....)
Kam vyrazím příště? Spočítat ledňáčky na mostecké věži nebo pozdravit úhoře Pepíka? Projít se nejužší uličkou, podívat se na nejmenší pražský dům nebo přeměřit nejužší hotel...? Samá voda..
Já vyrazím na Karlův most k soše sv. Jana Nepomuckého. Tam se totiž plní tajná přání. Nesmím zapomenout rituál, popsaný v této knize: Levou ruku položte na pětiramenný kříž...
,,...zázraky se v naší milované Praze dějí každý den."
P.S: Fotografie pohřební tramvaje jako by vypadla z knih pana J.H. Krchovského, stejně jako fotky hřbitova bláznů V Bohnicích...
Kniha byla dobrá , ale mohlo tam být více informací . Já jsem rád ,že tam byl i slovník zaniklého nářečí.