Přiznat vinu
Martin Goffa
Novinář Marek Vráz série
1. díl >
Jedné deštivé červencové noci roku 1996 mizí v Praze beze stopy mladá žena. I přesto, že se okamžitě rozbíhá intenzívní pátrání, není nalezena jediná indicie, která by k ní policii přivedla. O dvaadvacet let později jiná žena podléhá zákeřné nemoci a její beznadějný stav vyprovokuje k činu muže, který ví, co se té dávné deštivé noci událo. Pravda, jež vyplouvá na povrch, s sebou však nepřináší úlevu a vykoupení, nýbrž jen další bolest a několik podob smrti.... celý text
Přidat komentář
Když píšou bývalí policajti, je to vždy sázka na jistotu. Jasné, věcné, bez zbytečných odboček. Tentokrát s nečekaným koncem.
Napsané trochu syrově, s noirovým nádechem, změkčeným Markovým mládím a k tomu patřící naivitou. Ale to vůbec nevadí, naopak to knihu ozvláštňuje.
Jenom mi přišlo divné, že vzhledem k tomu, co se stalo (čtenář se dozví na konci) by opravdu nebyly nalezeny žádné stopy (i v případě deště). Předpokládám, že autor vycházel z nějakých reálných případů, ale i tak některé věci vypadají divně.
Na to, jak detektivky moc nemusím, tahle mě zaujala a určitě se k autorovi vrátím.
K prvnímu dílu jsem se dostala až po přečtení dvou jiných příběhů a v porovnání s nimi dávám nižší hodnocení.Námět je bezpochyby zajímavý,ale tak nějak se vše zprvu táhlo a potom nabralo rychlý konec.Zapůsobilo to na mě až depresivně a jsem vlastně ráda,že to mám za sebou.
Jelikož jednotlivé knihy čtu na přeskáčku, tak jsem se konečně dozvěděla něco ze začátku kariéry Marka Vráze. Uvěřitelné, české, bez krvavých stop v každé kapitole. Líbí se mi styl psaní autora a je na něm vidět, že je znalý kriminálních metod a vyšetřování. Určitě budu pokračovat v dalších dílech.
(SPOILER) Jeden rychlo detektivní příběh. Ale musím říct, že zajímavý. Ikdyž jako rozřešení to, že se vrah přijde přiznat je trochu sladší řešení zápletky. Ale zase mi to otvírá další knihy u kterých jsem zvědavá jak se budou řešit případy. Těším se na to.
Z komentářů jsem očekával něco výjimečnýho, ale dočkal jsem se jen průměrnýho dílka. Přitom začátek byl nadějnej, mladej klučina žurnalista zavětří příležitost a snaží se sám něco vypátrat. To určitě skýtalo velkej potenciál, bohužel to celkem rychle sklouzlo k celkem banálnímu ději, slepý uličky included. Závěr považuju taky za poměrně nezdařenej. Dílko jsem poslouchal jako slušně zpracovanej audiobook, jen se mi zdálo, že je proti literární předloze asi celkem dost zkrácenej. Škoda. I když škoda je dobrýho člověka. Třeba Lídy.
Celkem dobrá detektivka, taková pěkně česká, realistická, uvěřitelná, příběh jako vystřižený ze života, který se klidně o kousek dál mohl stát. 3.5*
Tak já jsem trochu na rozpacích. Popravdě většina knihy mě nebavila. Naštěstí je krátká. Případ má překvapivý konec, takže aspoň něco . Ale autorův styl není pro mě.
V zásadě zapomenutelnej rodokaps. Přesto nejde Goffovi upřít literární lehkost a místy velmi slušnej emocionální hrot (kapitola o Lídě!). Rozhodně nečekejte VELKOU detektivku. Jako jedna epizoda z dobrýho televizního seriálu ale bodne. Za týden si nebudete pamatovat, o čem to bylo. Ta hodinka s ní strávená vám ale uteče zatraceně rychle.
Zajímavé. Trochu neortodoxní detektivka a trochu tuctová. Neortodoxní v tom, že úvod a závěr patří jednomu z vrahů, ale prostředek je z pohledu novináře. A tuctová v tom, že chtíč a moc převážil nad rozumem. Všechno je příliš jednoduché. Takže lepší než krimi kdysi z Rudého práva, ale na Velinského, Erbama, Klevisovou a vlastně i Rejfovou to nemá.
Dobře a čtivě napsaná knížka, což u Martina Goffy už snad ani nemůže být jinak :). Předcházející sérii s Mikem Syrovým ovšem považuju za tak výbornou, že první díl s Markem Vrázem hodnotím tentokrát „pouze“ 4*. Každopádně se ale určitě pustím i do dalších pokračování ...
Štítky knihy
detektivní a krimi romány česká literatura
Autorovy další knížky
2020 | Muž z chatrče |
2014 | Bez těla |
2019 | Přiznat vinu |
2013 | Muž s unavenýma očima |
2020 | Děvčátko |
Jako audio se to poslouchalo přímo výtečně, rozuzlení překvapivé bylo, ale děj celkově nevybočuje z průměru. Autor vytvořil dost zajímavých falešných stop, ale dál s nimi nijak důmyslně nepracoval a mnoho potencionálně zajímavých postav nechal tak nějak bez užitku. Na druhou stranu je fajn, že to celé má vlastně střízlivé kontury a nejde o nějakou vykloubenost.