Núdzový východ
Richard Yates
Núdzový východ je príbeh o odvrátenej strane amerického sna, ktorý bol v 50. rokoch minulého storočia v USA ideálom strednej vrstvy – dom na predmestí, manželka starajúca sa o deti v domácnosti, dobrá práca pre manžela a zaistené živobytie. V súlade s týmto ideálom žijú aj manželia April a Frank, ale postupne prichádzajú na plytkosť a prázdnotu takéhoto života. Museli mu obetovať vyššie ambície, ktoré kedysi mali. Z tohto života sa chcú vytrhnúť netradičným riešením, ale stroskotajú tak, ako si to ani jeden z nich nepredstavoval. Núdzový východ je majstrovský román spisovateľa, ktorého tvorbu prirovnáva kritika ku Scottovi Fitzgeraldovi, a cenili si ho takí autori ako Tennessee Williams či Kurt Vonnegut. Román sa stal predlohou na napísanie scenára k úspešnému filmu režiséra Sama Mendesa s Kate Winslet a Leonardom DiCaprio v hlavných úlohách.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , Slovart (SK)Originální název:
Revolutionary Road, 1961
více info...
Přidat komentář
Vynikajúca dráma. Je to vybočenie z bežného čitateľského rámca, ktorý bežne čítam (čiže krimi, thrillery, sci-fi, horory, komiksy, fantasy) a bolo to fakt dobré vybočenie a stálo za to. Drámy ako filmy mám veľmi rád a vidím, že aj ako knihy ma budú baviť. Tento fakt výnimočný príbeh na mňa doľahol tiesnivou atmosférou a koniec ma rozcítil, až som mal na krajíčku. Ale tak dalo sa čakať, že inak sa to skončiť nemohlo. Postavy inak boli výborne vykreslené bolo tam vidno aj povrchnosť určitých skupín spoločnosti, ktoré sa zvrchu pozerajú napríklad aj na Franka a April Wheelorovcov. V podstate to riešenie, ktoré v tejto knihe bolo načrtnuté by bolo veľmi krásne, keby... Ale nechcem spoilerovať. Prečítajte si to sami. Každopádne knihu odporúčam.
Teším sa veľmi aj na film, ktorý si zajtra po práci pozriem aj s manželkou, keďže má rada Leonarda DiCapria a Kate Winslet od čias Titanicu.
Dalo sa to prečítať, ale som rada, že to mám konečne za sebou. Miestami ma to vôbec nebavilo. Od knihy s takým vysokým hodnotením som čakala viac. Ale ako sa vraví - koľko ľudí, toľko chutí.
Musím říct, že u popisu Frankova pracovního dne v Knoxu už jsem se dlouho takhle nenasmál :-)
Skvělý román. Nemohu si pomoci, ale to zoufalství na vás přímo dýchá a vy tušíte, že to nebude mít dobrý konec, ale přesto tak nějak pořád doufáte, že se jim "rozsvítí" ...
Richarda Yatese jsem četla poprvé a vůbec mi jeho styl neseděl. Nebo to byl příběh sám?
Myšlenkový proces toho, co by ona měla říct (a neřekla) a toho, co on řekl (a třeba vůbec nechtěl) byl tak matoucí a lítání z přítomnosti do minulosti, to ani trochu neusnadnilo. Vždycky mi chvilku trvalo než mi došlo, kde jsem a oč jde. Celou dobu jsem se jen snažila pochopit, proč jsou takoví jací jsou.
Forma nás samých se utváří od nejútlejšího věku a věci zdáním banální, se zarývají hlouběji než si dokážeme představit. Vztah April a Franka začal být nezdravý, žalostný a klamný. Život plný skoků a kotrmelců, rychle se střídajících proměn. Kruh se uzavírá, smyčka se utahuje a na konci stojí dvě lidské skořápky, které přestaly být sami sebou.
Ve chvíli, kdy neupřímnost převládá nad pravdou a nevidí lepší východisko, volí → Nouzový východ ←. Řešení, které má vše napravit. Nebo zhatit?
Rozhodně ne špatná kniha, jen žalostně smutná a hůř čitelná.
„Znáš něco na světě, co za to stojí a je jednoduché?“
Šampaňské už se chladí, zatoužili odšpuntovat život nový, ale stále jsou mimo dosah záchranné paluby, mimo dosah poklidného přístavu. Jejích manželství jde ke dnu, a to nemusí být poblíž ani slavný Titanic. Rozladěná melodie nesepnutých duší, které se nadobro rozpojily. Mrákotné stavy vymetené zpod prahu potápějícího se vztahu. Americký sen, přehozený na nižší stupeň, čím dál více utahuje smyčku sdílenému počátku konce. Soukromé drama jednoho manželství, jednoho životního (ne)rozhodnutí. Jak úmorné je býti manželkou, manželem, člověkem. Když dohořívá plamen, když vyhasíná knot, je třeba smést ze stolu stopy neshod, nalézt pevný b(r)od. Stačí jen přesadit kořeny, dát jim čas, aby se znovu ujaly? Zaroštovat v ohništi, uniknout po zadním schodišti, hledat oázu v lidské poušti. Nemůžeme odejít, nemůžeme zůstat. Musíme se nadechnout, nebýt pouhými pozéry, ale přesvědčivými aktéry. Vyznat se, rozhodovat se sami za sebe. Vyjasnit si priority. Partnerská neuróza rozjitřila lůno, zrezivěla v tenatech prázdnoty, neovládla své záchvaty. Zasáhl tragický faktor. Obavy se do nitra zaklínily. Jediný poklad, který jsme hledali, jsou slova, která nezazněla, ze svahu se sesunula. Slova respektu, porozumění a velké odvahy.
Styl vyprávění mi moc nesedl, dlouhá souvětí, dlouhé odstavce, páté přes deváté... chvílemi mi příběh připomínal Válku Roseových, kterou jsem četla přesně před rokem - láska má blízko k nenávisti. Bohužel mi Nouzový východ připomněl část mého života, zvolila jsem ale jiný "nouzový východ" než April, a musím říct, že těžké to bylo předtím, ale hlavně potom. Jsem ráda, že jsem tento východ vůbec našla.
Nejdříve jsem chtěla napsat, že hlavní hrdina Frank je sebestředný a sobecký nýmand, kterého nezajímá nic kromě sebe samého a baví ho se neustále navážet do vlastní ženy, April je zase nesamostatná, povýšená a manipulativní....
Pak jsem nad tím ale několik dnů přemýšlela a napadlo mě, že oba jsou jen hrozně nešťastní v situaci, ve které se nechtěně ocitli - že jim asi nevyhovuje takový ten zářivý život na předměstí v Americe v 50. letech..... Že jim ale společenská situace nedovolí vyskočit ze zaběhnutých kolejí a proto se jen trápí a hledají různé úniky ze svého uzavřeného světa..... SPOILER ...... Frank pomocí nevěry se sekretářkou ve firmě a April zřejmě pomocí vyvolaného potratu??
Je mi z toho docela smutno.......
"........... "Tak a teď poslouchej," řekl a kroužil kolem ní v obývacím pokoji s rozhodnými dlouhými kroky. "Odlož na chvíli ten zatracenej hadr a poslouchej. Poslouchej mě. Především, ty víš zatraceně dobře, že mě miluješ."
...jak už tu kdosi psal přede mnou - knihu bych rozhodně nedoporučila lidem pod 30, protože naštěstí asi nebudou vědět o čem že to jako je. Viděla jsem film, který se mně zdál průměrný, tušila jsem však, že předloha mi něco sdělí, a tak jsem po ní sáhla. Rozhodně nelituji - silný zážitek - od začátku do konce. Přečteno před pár dny, dojmy z knihy přetrvávají...
Asi jsem první, kdo tuto knihu tady zkritizuje, ale u mne bylo ohromné zklamání.
Viděla jsem film a nemohla se z něj dlouho vzpamatovat. Hlavně z toho konce, z opravdovosti a z úžasných hereckých výkonů. Film URČITĚ doporučuji.
A tak jsem možná měla příliš vysoké očekávání ohledne této knihy. Kniha má neskutečně směšné, neskutečné dialogy. Autorův styl psaní je strašně zdlouhavý, nudný...
Kniha mne prostě absolutně nenadchla a ty dvě hvězdičky jsou jen za to, že autor vymyslel, tak zajímavý a poutavý příběh, který bohužel neuměl lidsky podat a tak dostal šanci u filmu. Nebýt něho, nebyl by ten emotivní film. Takže autorovi děkuji, alespoň za to.
Skvělá knížka...donutila mě hodně zamyslet se nad svým vztahem, sny a jestli jsem šťastná...pokud by tomu tak nebylo, tak bych se hodně bála, že skončím jak tento pár mladých manželů...Tento problém podle mně řeší hodně párů a pořád se bojí udělat nějakou změnu....Konec knížky nebyl moc překvapivý :-/ Bohužel....Tak nějak jsem doufala, že oběma se podaří sebe najít...
Ztracený poklad, jenž jsem objevil až díky filmu, který mě totálně sejmul...Nedoporučuji číst nikomu, minimálně pod 25let, protože asi (naštěstí) nepochopí "o co go" :)
Yates už před půlstoletím dokonale vystihnul a popsal problém/prázdnotu dnešních životů/partnerů...Omračující hluboká sonda do nitra našich "umírajících snů", aneb využijte svůj nouzový východ dřív než bude pozdě...
I přes to, že se kniha zabývá silným tématem, nezanechala ve mně téměř žádný dojem. Prostě přečteno bez toho, aby mě autor donutil více se zamyslet.
Plusové body za velmi výstižný popis Frankovy práce a za závěr knihy. Naopak mi vadily autorovy skoky do minulosti - vždycky mi chvíli trvalo si uvědomit, že se v příběhu přesunul zpět.
Krásný, smutný příběh, ale četla se mi hrozně těžko... nevím, prostě jsem se nemohla správně začíst, asi mi moc neseděl styl, jakým je to psáno. Žádnou postavu jsem si bohužel nedokázala oblíbit, což tomu hodně ublížilo. Na film jsem se podívala až po přečtení a líbil se mi víc než kniha, Kate a Leo mají mezi sebou neuvěřitelnou chemii a tam to prostě funguje.
Kniha je plná nečekaných zvratů, zajímavých situací a rozličných typů lidí. Tragický konec je dokonalou tečkou za mistrovsky zpracovaným tématem boje proti stereotypu, maloměšťáctví a jednoduchosti prázdného života a odloučení dvou lidí. Autor perfektně využíval retrospektivy a pronikal do myslí hlavních protagonistů. Poukazoval na to, že i tak podobní lidé se můžou tak moc lišit.
Skvělá kniha! Čekala jsem, že se nebude číst úplně lehce, první půlka šla trochu hůř, ale pak se to rozběhlo a konec už jsem hltala. Tohle je skutečný život, bohužel! Výstižné dialogy, popis Frankovy práce je super, člověk úplně cítí tu kancelářskou nudu. Krásný, i když smutný příběh.
Těžká kniha, těžký příběh, smutný konec. Nutí určitě k zamyšlení. Přiznávám, že čtení mi moc nešlo a místy jsem četla mezi řádky.
Štítky knihy
zfilmováno partnerské vztahy americká literatura zrada manželství psychologické romány manželská krize společenské rományAutorovy další knížky
2009 | Nouzový východ |
1966 | Pět druhů osamění |
2009 | Velikonoční průvod |
2010 | Dobrá škola |
2012 | Leto v Cold Spring Harbor |
Vnějšímu světu by se mohlo zdát, že Frank a April žijí americký sen. Oni sami však takovým fádním životem pohrdají. Chtějí víc. Myslí si o sobě víc. Nouzový východ je esencí zoufalství, povýšenosti, neporozumění, přezíravosti. Ale také o strachu dělat změny, rolích, ze kterých se těžko vystupuje, a drtivosti některý životních (ne)rozhodnutí. Párkrát jsem musela přestat číst, protože ta beznaděj byla skoro hmatatelná. Stejnojmenný film s Kate Winslet a Leonardem DiCapriem mnohé z toho zachytil, ale kniha vás do hlav ústřední dvojice vpustí víc.