O chytré kmotře lišce
Josef Lada
V hájovně U Pěti buků se nevedlo bystrému liščeti špatně. Od lidí se naučilo mluvit, číst i psát. Ale když vyrostlo, chtělo do světa. A tak liška utekla a zabydlela se v blízkém lese. Protože byla nejen chytrá, ale i vynalézavá a odvážná, pustila se do neuvěřitelných dobrodružství. S uzenářem Špejlíkem třeba uzavřela smělou sázku o výtečnou šunku, kterou samozřejmě vyhrála, a ještě přitom stačila provést pěkné kousky v celém městečku. Jelikož to však liška byla poctivá a spravedlivá, získala si přízeň samotného knížetepána. A co bylo dál? To už se dozvíte ve veselém vyprávění Josefa Lady, doprovázeném jeho báječnými obrázky.... celý text
Přidat komentář
Poprvé jsem četla tuto pohádku teď v dospělosti dvouletému synovi. A musím říct, že jsem se u čtení bavila i já.
První kniha, kterou znám z dětských let a rozhodl jsem se ji číst před spaní synovy. Ačkoliv v ní není pro dvouletého příliš mnoho obrázků, za nedlouho už sám s knihou za mnou chodil: "táto, číst lišku!".Mohu říct za nás oba, že měla opět úspěch.
Jako mám nejradši z pohádek s Čerty nejsou žerty, tak tohle je moje nejoblíbenější dětská knížka. Lada uměl a ten "magický" realismus jeho pohádek pro děti je dodnes okouzlující. Navíc, na tomhle příkladu je vidět, že kniha je nepřekonatelná a třeba byť poctivě zpracovaný animovaný večerníček není schopen postihnout úplně všechno to, co v knize je.
Nejmilejší a nejoblíbenější knížka pro děti v naší rodině, tak ohmataná a rozpadlá. Ukořistil ji bráška při stěhování a nechal ji opravit ... Koupila jsem si ji později na výletě se školou v Praze a vracíme se k ní velmi často a rádi.
Ráda čtu dětem pohádky, které mi čítávali rodiče, když jsem byla také malá. Nejlepší jsou ty z lesa a o zvířatech. Je psaná pořád srozumitelným jazykem, na svůj věk. Až na slovíčko "prokrýlepána" - to jsem přeskakovala...
Tuhle knížku miluji.V dětském věku jsem jí četla několikrát a vždy mě rozesmála a lišce jsem fandila. Teď je mi o několik desítek let víc,ale ráda se k téhle knížce vracím.Lumpačiny lišky mě vždy bezpečně pobaví .
Tak tato kniha od Josefa Lady se mi líbila asi ze všech nejvíc. Jedno dobrodružství lepší než to předcházející. Jedním slovem: vynikající! ;-)
Nádherné příběhy o kmotře lišce, která provázela naše dětství i dětství našich rodičů.
Od Lady zatím ta nejlepší kniha, co se mi dostala do ruky. Líbila se mi i více než Mikeš. Připadala mi jaksi promyšlenější, sevřenější, bez slabých míst. Prostě super čtení. V dětství jsem kmotru kdovíproč nečetl, i když jsme ji měli doma, o to víc jsem si to proto užil teď při večerním předčítání dětem.
Tato kniha je snad oblíbenou knihou každého dítěte.
Mně a setře ji četl dědeček. Přestože jsme se se sestrou vždy dohadovaly, která pohádka se bude číst, kmotra liška nás v našich názorech k mému překvapení zázračně sjednocovala. Tento příběh jsme milovaly obě.
ZAJÍMAVOST: O několik let později jsem dostala ledničku pro panenky. Lednička obsahovala makety různých potravin. Mimo jiné i šunku. Kdykoli jsem maketu šunky brala do ruky, vždy jsem si vzpomněla, jak kmotra liška převezla uzenáře Špejlíka a vyhrála ji. A představte si, ta šunka ještě po letech tak krásně voněla.
P.S. Dceři jsem tuto knihu nikdy nečetla. Nechápu!? Musím to napravit. Dcera bude jistě po tolika letech ráda :-). Osvobozuje ji pouze fakt, že bych se stala babičkou.
Díky čtenářské výzvě jsem se po více jak třiceti letech vrátil do dětství. Tato kniha mě opět nezklamala. Navíc mne při četbě této knihy napadlo, abych si někdy přečetl i kocoura Mikeše.
Autorovy další knížky
2009 | O chytré kmotře lišce |
2005 | České Vánoce Josefa Lady |
2007 | Kronika mého života |
2004 | Nezbedné pohádky |
2007 | Bajky |
Super kniha, příběhy o chytré kmotře lišce miluju :)