O letadélku Káněti
Bohumil Říha
Příběh vesnických dětí, které se při návštěvě letiště seznámí s tajemstvím hangárů. Prožijí veselé i dobrodružné příhody, naučí se létat a dokonce se jim podaří zachránit pilota, kterému se porouchalo letadlo.
Přidat komentář
Do téhle dětské knížky jsem se pustil, protože jsem si chtěl připomenout její děj. Pamatoval jsem si jen, že parta vesnických dětí zachrání pilota, ale ne už, jakým způsobem. Je to dílko velmi originální, protože kolik je knih pro děti, jejichž děj se odehrává převážně na malém letišti? Mimo tří dětských kamarádů je jedním z hlavních hrdinů i pes Kocijánek, který nemá rád kocoura Rozuma, občas někoho kousne a zakládá si velmi na svém nakrouceném ocasu. Tahle knížka je pravděpodobně jedním z důvodů, proč mám v dospělosti vztah k letadélkům.
Příjemná, zábavná, leč kratičká knížečka o dvou klucích, jednom děvčeti, pejskovi a jednom malém letadélku. Skvělé vyprávění pro malé děti mezi čtvrtým a osmým rokem. Doprovázeno skvělými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Pro cílovou věkovou skupinu doporučuji. Howgh.
Další skvostné dílo od Bohumila Říhy, který rád psal pro malé děti. Krásná ilustrace a pěkná četba. Knihu jsem jako malá vyhrála v soutěži malých malířů a byla jsem nadšená.
Tak téhle knize jsem nikdy na chuť nepřišla. Nevím ani proč. Přitom knihy Bohumila Říhy se mi líbily ,ale tahle se u mně minula účinkem.
Zhruba před 30lety jsme ji četli na pokračování v hodinách čtení na prvním stupni. Pořád ji ještě mám a nedávno jsme si z ní předčítali před spaním - nádhera. Tuhle by měl mít vážně každý doma :o)
Moc pěkná knížka. Škoda, že se mi někam ztratila, bylo by fajn přečíst ji další generaci.
Další z těch dětských, na které jsem zapomněla. Děkuji Jackjellymu za připomenutí a přidávám své hvězdičky, které si tahle roztomilá knížka právem zaslouží.
Rád jsem ji, jako kluk, četl. Několikrát. A vím, že se mi hodně líbila. Od té doby uteklo snad až příliš vody.
Samozřejmě, s příchodem puberty se vytratila z hlavy, aby mi ji připomněli někdy ve druhé půli 80 let brněnští "Ještě jsem se nedohodli" v textu písně "Rychlé šípy" :
"...
a na letadélku Káněti
někdo přeletěl hranice"
(K nalezení zde : https://www.databazeknih.cz/knihy/texty-123515)
Tahle kniha byla moje nejoblíbenější od Bohumila Říhy. A také jsem se chtěla proletět v letadélku Káněti.
Cetla jsem ji ve vydani s ilustracemi Heleny Zmatlikove, coz urcite prispelo k jeste lepsimu dojmu. Moc si uz z knizky nepamatuju, ale mela jsem ji rada.
Tuto knihu jsem jako dítě četla snad každé prázdniny a když jsem byla ještě mladší, tak mi někdo předčítal z prázdninových dospělých. Pamatuji si ten pocit napětí, jak to dopadne, zda se podaří zachránit pilota a bez dechu fandila malým statečným "klukům na létajících strojích" . Nikdy mě nenapadlo, že je to divné, že by mohli s letadlem letět. Na tom je vidět, že dětská fantazie nezná hranice. Kéž bychom si tuto volnost občas při čtení knih dopřáli i jako dospělí. Alespoň při čtení :o)
To je krása, další připomínka dětství a ty krásné ilustrace. Moc hezká kniha, za mě mohu jen doporučit.
Autorovy další knížky
1957 | O letadélku Káněti |
1977 | Přede mnou poklekni |
1986 | Vítek |
1984 | Dětská encyklopedie |
1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Vím, že jsem tuhle knížku četla, ale bohužel už si nic nevybavuji. Až Eicherik pode mnou mi připoměl pejska Kociána a kocoura Rozuma. Ale, že parta dětí zachrání pilota, to už ne. Ale..to se dá napravit. Prostě si knížku opět přečtu.