Povídání o pejskovi a kočičce
Josef Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/232575/bmid_povidani-o-pejskovi-a-kocicce-232575.jpg
5
2915
2915
O pejskovi a kočičce série
< 1. díl >
Jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech. Veselá vyprávění o dvou nerozlučných kamarádech, která potěšila již několik generací čtenářů. Povídání o tom, jak pejsek a kočička myli podlahu, jak pekli dort nebo o tom, jak si pejsek roztrhl kalhoty a kočička mu je zašila dešťovkou, si čítávali už prarodiče dnešních dětí. Autorův laskavý humor, kterým si bere na mušku drobné dětské nectnosti, jeho vcítění do dětského myšlení a krásný vroucný jazyk tvoří tuto milou knížku nesmrtelnou.... celý text
Přidat komentář
Krásná klasika ,kterou jsem si ráda v dětství četla...A taky oblíbená knížka mého syna....
Knížka mě připomínala dětství. Teprve nyní vnímám schopnost autora, jak do příběhů vkládá lásku k dětem, na které i výchovně působí krásně ilustrovanými pohádkami.
Přečteno s mými dětmi. Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort je naše nejmilejší. Paráda.
Ještě než tuhle nesmrtelně krásnou milou knížečku od pana Čapka předám pod stromeček, stihla jsem si oživit roztomilá konání pejska a kočičky. A protože já mám kočičku a neteřinka pejska, doufám, že bude mít kniha o to větší úspěch. Při jejím čtení jsem z dáli slyšela hlas pana Högera. Oběma pánům velké díky.
Moc pěkná knížka.Jako malý jsem jí četl já,pak jí četly obě moje děti a teď jí čte i vnučka ( ta hlavně proto,že doma má kočku i psa).Jak myli podlahu,Jak pekli dort a další je dneska už nesmrtelné a věřím,že kniha přečká i další generace.
Prý to je klasika, ale ani mě ani syna to vůbec nebavilo. Možná je na to ještě malý, ale mě ty příběhy opravdu přišly spíš stupidní než veselé. Já vím, je to klasika, ale stejně mě nás to nechytlo.
Naprosto úžasná a milá knížka, kterou budu mít vždycky ráda. Pejsek s kočičkou byli prostě mistři na DIY přístup k životu a i po letech mě jejich radikální přístup hrozně baví. Nesmím také zapomenout na krásné obrázky! Chtě nechtě navíc při pouhém pohledu na knihu slyším hlas Karla Högera, který příběhy těch dvou moc krásně namluvil. Ke čtení i poslouchání je to prostě srdcovka, která neomrzí.
Moc milá knížka. Nejvíc se mi líbilo, jak kočička zašila pejskovi roztržený kožíšek žížalou.
(To ale musela být jehla s velkým ouškem..)
Knížku jsem četla jako dítě, ale moc jsem si ji nepamatovala. V paměti mi utkvěly pouze příběhy o tom, jak myjí podlahu, jak pečou dort a jak si pejsek roztrhl kalhoty. Teď jsme ji přečetly s dcerou už asi 5x a pořád nás baví. Když jí předčítám o nepořádných dětech, tak mám problém číst, protože se musím pokaždé smát. Je to tak pravdivé:-) A Čapkovo ilustrace jsou krásné. Ba ne, jsou kouzelné!
Jo, na vaření dortu si vzpomenu pokaždé, když nám do práce dovezou jídlo. Kolikrát by to ani pes nežral. O vybíravosti koček mluvit nemusím. Nakonec ani nás k tomu nikdo nenutí, což mi tato nesmrtelná pohádka vždy připomene a raději si donesu kapsičku z domova.
A když drbu plovoučku, mám chuť se polít leštidlem a pak se pěkně vyválet. No a místy mám také chuť se pověsit :).
Holt Písek a Kočička byli hrozně praktičtí. Už od malička mě připravovali na krutosti každodenního života :).
Ano, to je jedna z knih mého dětství. Klasika. Vaření dortu vždycky pobaví :-)
Josef Čapek urobil jednu genialnu vec. (Vdaka svojmu nadaniu.) Knizku si opatril vlastnymi ilustraciami a tym zabezpecil jej kontinualnu nemennost. Takze casom sa nam nazbierali generacie ktore drzali v rukach stale tu istu krasnu knihu. Netvrdim ale ze by som nechcel vidiet ako by to urobili niektori ini ilustratori, bol by to zaujimavy prieskum a projekt :)
No, mimochodom... ako maly prcek som ovplyvneny pribehom myslel, ze psici su samci od maciciek, kedze tu si tak krasne nazivali. Jeden druh... Ale, netrvalo to dlho, na strednej skole mi to potom raz vysvetlili...
Pejsek a kočička je klasika. Pohádku o panence, která tence plakala, jsem jako dítě znala nazpaměť a byla moje nejoblíbenější. Pohádky jsme měli i na kazetě. Doteď mě mrzí, že se kazeta někam postupem času vytratila. Méně známé pohádky jsou trochu slabší, obzvláště ty ve kterých vystupuje sám pan Čapek. Proto jsem ubrala jednu hvězdu.
90 let po jejím prvním vydání teď běhám a sháním pro své vnučky. Do dneška si pamatuji jak mi jí jako malé předčítala babička a jak mne příběhy pejska a kočičky absolutně nadchly.
Štítky knihy
pohádky pro děti zfilmováno zvířátka autorské ilustrace klasická literatura
Část díla
- Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo
- Jak našli panenku, která tence plakala
- Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen
- Jak si pejsek roztrhl kaťata
- Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort
Autorovy další knížky
| 1956 |  Povídání o pejskovi a kočičce |
| 2004 |  Ze života hmyzu |
| 1964 | Stín kapradiny |
| 1997 | Kulhavý poutník |
| 1990 | Proč nejsem komunistou |
I když je mi tolik, kolik mi je, u věšení prádla se vždycky zasměju. A nejen u něj. Prší. Zmokne nám prádlo. Mám moc ráda knihu i animované pohádky, mohla bych se na ně dívat každý rok bez omrzení.