Povídání o pejskovi a kočičce
Josef Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/77_/77847/povidani-o-pejskovi--77847.jpg
5
2986
2986
O pejskovi a kočičce série
< 1. díl >
Jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech. Veselá vyprávění o dvou nerozlučných kamarádech, která potěšila již několik generací čtenářů. Povídání o tom, jak pejsek a kočička myli podlahu, jak pekli dort nebo o tom, jak si pejsek roztrhl kalhoty a kočička mu je zašila dešťovkou, si čítávali už prarodiče dnešních dětí. Autorův laskavý humor, kterým si bere na mušku drobné dětské nectnosti, jeho vcítění do dětského myšlení a krásný vroucný jazyk tvoří tuto milou knížku nesmrtelnou.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Pozitivní způsob myšlení je dobrým darem dětem, prodlužuje kvalitu života. V příběhu prožíváme lásku, přátelství, tu správnou komunikaci, spolupráci, respekt k druhému, překonávání vlastního neúspěchu, nenechat se jím odradit od "obyčejných aktivit" běžného, všedního dne, radostí pěstování smyslu pro humor... je tam všechno krásné, co na každého čeká, každé nové ráno. Tak si ho užijte . Jukněne na stránky a začnou se dít věci .........
Dětská klasika. Je až s podivem, že i v současné době tyhle jednoduché příběhy stále baví. Ty notoricky známé jako o umývání podlahy nebo pečení dortu jsou absolutně boží. Nicméně ne úplně všechny kapitoly dosahují této kvality. Zejména ty, do kterých autor z nějakého důvodu zapsal sám sebe nebo, kde pejsek a kočička nebyli jednoznačně hlavními protagonisty děti ani mě úplně neoslovily. Myslím, že 4/5 této knize sedí docela dobře.
Tuhle knížku pro děti miluju i v dospělosti. Naprostá klasika, která se dobře čte, je milá a rozhodně jí doporučuju.
Kaťata, dort a mytí podlahy ok, ale zbytek je taaaak ukrutně nudnej, že radši dítěti existenci dalších příběhů tajím, abych je nemusela předčítat.
Jako malá jsem milovala Jak si pekli dort a Jak myli podlahu, hlavně jak jeden druhého drhli v neckách:)
Krásne príbehy, ktoré bavia aj môjho 2 ročného syna. V príbehoch je veľa dialógov, takže sa dajú so zmenou hlasu pútavo prečítať deťom. Jediná, ktorá sa mi veľmi nepácila bola tá o Vianociach.
Kniha je doplnená o pekné, hoci väčšinou len čiernobiele ilustrácie.
Klasika. Některé pohádky se moc nelíbí, ale noční košilka a pečení dortu je parádní.
Jak je to pořád milé. Čas to nepoškodil. Asi psané s láskou. A ta se z toho neztratila.
Já si pamatuji jak jsme se těšili na večerníček a příběhy pejska a kočičky, které poutavě vyprávěl nezapomenutelný Karel Höger, :-) .
Tato útlá knížečka nesměla chybět ani v knihovničce mých dětí. Knížečka posloužila dcerce také jako omalovánky :-) .
(Audiokniha)
Jednou za čas potřebuji úplně vypnout a pustím si do uší pohádku :-) Zvolila jsem klasiku.. skvěle načteno, výborná interpretace.. takový návrat do dětství :-)
Nesmíme zapomínat na staršího z bratrů Čapků, Josefa! Na Povídání o pejskovi a kočičce je patrné, jak ho bavilo psát pohádky, s jakou láskou a zájmem tvořil pro malé čtenáře!
A generace dětí mu jeho lásku oplácejí a předávají pejska a kočičku dalším dětem. Přestože se jedná o jednoduché příběhy pro nejmenší, většina čtenářů si je pamatuje do dospělého věku.
Četla jsem teď znovu po letech a musím říct, že některé příběhy jsou trochu "divné", ale vyváží je skvělé příběhy jako třeba dort, kaťata, košilka, panenka, podlaha.
(SPOILER)
Který Čech by neznal tuto klasiku? Mně ji předčítali rodiče, jiným třeba prarodiče, další příběhy nasáli prostřednictvím večerníčků či gramofonových desek. Milovala jsem listování touto knihou a ty jednoduche ilustrace jsou nezamenitelne.
Já jsem předčítala svým dětem a zavzpomínala zároveň na své bezstarostné dětství a upamatovala se na příběhy pejska a kočičky. To, jak pejsek s kočičkou pekli dort, se stalo součástí kultury a synonymem splácaninu všeho možného, ale s výsledkem neodpovidajícím námaze a vynaloženým prostředkům. Jak myli podlahu sami sebou a potom se vzájemně věšeli na šňůry. Pyšná noční košilka má také svůj půvab. A ty kalhoty zalátané dešťovkou (pozor však makaronem ve vecerníčkovském zpracování) mi vždy vykouzlí úsměv na tváři. Pejsek, který najde domeček podle vůně syrečku. Neznala jsem však, jak pejsek s kočičkou slavili 28. října, tento příběh byl logicky v komunistických vydáních zcenzurován. Musim však souhlasit s JointlieKat94, která píše, že některé věci jsou nelogické, ale to je asi součást toho, že jako dospělí na to jdeme uz moc rozumově.
Děti hodnotily take kladně, cetli jsme přerušovaně a nektere příběhy opakovaně několik let, takže za tu dobu mohu zhodnotit, že kniha poskytla mnoho podnětů a inspirace.
Část díla
 |
Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo |
 |
Jak našli panenku, která tence plakala |
|
Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen |
|
Jak si pejsek roztrhl kaťata |
|
Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort |
Autorovy další knížky
| 1956 | Povídání o pejskovi a kočičce |
| 2004 | Ze života hmyzu |
| 1964 | Stín kapradiny |
| 1997 | Kulhavý poutník |
| 1990 | Proč nejsem komunistou |
Klasika mého dětství. Milovala jsem to. :)