Rozprávanie o psíkovi a mačičke
Josef Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/376325/mid_rozpravanie-o-psikovi-a-macicke-rtQ-376325.jpg
5
2992
2992
Přidat komentář
Naprosto úžasná a milá knížka, kterou budu mít vždycky ráda. Pejsek s kočičkou byli prostě mistři na DIY přístup k životu a i po letech mě jejich radikální přístup hrozně baví. Nesmím také zapomenout na krásné obrázky! Chtě nechtě navíc při pouhém pohledu na knihu slyším hlas Karla Högera, který příběhy těch dvou moc krásně namluvil. Ke čtení i poslouchání je to prostě srdcovka, která neomrzí.
Moc milá knížka. Nejvíc se mi líbilo, jak kočička zašila pejskovi roztržený kožíšek žížalou.
(To ale musela být jehla s velkým ouškem..)
Knížku jsem četla jako dítě, ale moc jsem si ji nepamatovala. V paměti mi utkvěly pouze příběhy o tom, jak myjí podlahu, jak pečou dort a jak si pejsek roztrhl kalhoty. Teď jsme ji přečetly s dcerou už asi 5x a pořád nás baví. Když jí předčítám o nepořádných dětech, tak mám problém číst, protože se musím pokaždé smát. Je to tak pravdivé:-) A Čapkovo ilustrace jsou krásné. Ba ne, jsou kouzelné!
Jo, na vaření dortu si vzpomenu pokaždé, když nám do práce dovezou jídlo. Kolikrát by to ani pes nežral. O vybíravosti koček mluvit nemusím. Nakonec ani nás k tomu nikdo nenutí, což mi tato nesmrtelná pohádka vždy připomene a raději si donesu kapsičku z domova.
A když drbu plovoučku, mám chuť se polít leštidlem a pak se pěkně vyválet. No a místy mám také chuť se pověsit :).
Holt Písek a Kočička byli hrozně praktičtí. Už od malička mě připravovali na krutosti každodenního života :).
Ano, to je jedna z knih mého dětství. Klasika. Vaření dortu vždycky pobaví :-)
Josef Čapek urobil jednu genialnu vec. (Vdaka svojmu nadaniu.) Knizku si opatril vlastnymi ilustraciami a tym zabezpecil jej kontinualnu nemennost. Takze casom sa nam nazbierali generacie ktore drzali v rukach stale tu istu krasnu knihu. Netvrdim ale ze by som nechcel vidiet ako by to urobili niektori ini ilustratori, bol by to zaujimavy prieskum a projekt :)
No, mimochodom... ako maly prcek som ovplyvneny pribehom myslel, ze psici su samci od maciciek, kedze tu si tak krasne nazivali. Jeden druh... Ale, netrvalo to dlho, na strednej skole mi to potom raz vysvetlili...
Pejsek a kočička je klasika. Pohádku o panence, která tence plakala, jsem jako dítě znala nazpaměť a byla moje nejoblíbenější. Pohádky jsme měli i na kazetě. Doteď mě mrzí, že se kazeta někam postupem času vytratila. Méně známé pohádky jsou trochu slabší, obzvláště ty ve kterých vystupuje sám pan Čapek. Proto jsem ubrala jednu hvězdu.
90 let po jejím prvním vydání teď běhám a sháním pro své vnučky. Do dneška si pamatuji jak mi jí jako malé předčítala babička a jak mne příběhy pejska a kočičky absolutně nadchly.
Klasika. Sama som si ju v dospelosti znova kúpila, lebo tú pôvodnú som zapatrošila. Mala by byť Bibliou slniečkárov - krásny príbeh, kedy dve nesúrodé bytosti absolútne odlišného nielen etnika, ale aj rasy, spolu nažívajú a prežívajú. Vždy ma fascinovala kapitola o pečení torty a o olomouckom syrečku alá kvargle a praní a proste všetko je tak krásne nelogicky logické! A ako sa dajú vychutnať gramatické chyby na liste, ktorý písali....Pre dospelého čitateľa, ktorý sa vracia opakovane k rozprávkam (kvôli psychohygiene a istému resetu osobnosti:-), je tiež balzamom na dušu bezprostrednosť rozdelenia rolí na dámsku a pánsku, kde sa úplne iná DNA zvieracieho druhu zrkadlí v odlišnosti "gender" rolí medzi pejskem a kočičkou. Ak by som bola pánsky čitateľ, pekne by ma to s***o, že na pôde domácnosti vyzeráme ako blbci. Kočička vie pekne peskovať :-) Áno, áno, áno. O pejskovi a kočičcke - filozofia života:-)
Naprostá klasika ... ALE z 10 kapitol čteme s dcerou opakovaně jen 3 (jak myli podlahu, jak si pejsek roztrhl kaťata a jak dělali dort). Ostatní příběhy nezaujaly, některé jsme ani nedočetli. Navíc je v první kapitole známý - logický - problém s věšením, takže musíme upravovat, abychom předešli dotazům, na které sami neumíme odpovědět ...
Tato kniha by rozhodně neměla chybět v žádné dětské knihovničce. Jednoduše stará dobrá lety ověřená klasika.
To je můj návrat do dětství, knížku jsem dostala jako dárek. Teď jsem se k ní vrátila a opět z ní mám krásné pocity.
Může dát člověk méně než pět hvězdiček? Asi ne. Tahle knížka prostě k dětství neodmyslitelně patří. :)
Četla jsem jako dítě a později jsem ji opakovaně předčítala dcerám. Patřila k našim nejoblíbenějším.
Jako malá jsem ji mnohokrát četla a teď knížku čtu našim holčičkám tří i pětileté a těm se to také moc líbí. Večer si samy řeknou, kterou kapitolu budeme číst a už jsou v postýlce. Úžasné obrázky a krásné příběhy o pejskovi a kočičce určitě doporučuji.
Část díla
 |
Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo |
 |
Jak našli panenku, která tence plakala |
|
Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen |
|
Jak si pejsek roztrhl kaťata |
|
Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort |
Autorovy další knížky
| 1956 | Povídání o pejskovi a kočičce |
| 2004 | Ze života hmyzu |
| 1964 | Stín kapradiny |
| 1997 | Kulhavý poutník |
| 1990 | Proč nejsem komunistou |
Prý to je klasika, ale ani mě ani syna to vůbec nebavilo. Možná je na to ještě malý, ale mě ty příběhy opravdu přišly spíš stupidní než veselé. Já vím, je to klasika, ale stejně mě nás to nechytlo.