O přírodě
Titus Lucretius Carus
Název De rerum natura je přesným latinským překladem starého Epikúrova spisu Peri fyseós, dílo tedy objasňuje epikúrejské učení lidu, didakticko-epická báseň (6 knih) je hlavním představitelem materialismu, dokazuje, že příroda se řídí odvěkými zákony, kde vše vzniká, trvá a zaniká, bohové nemohou zasahovat do světa, který povstal z atomů, neexistuje ani podsvětí a bohové žijí v nečinnosti v nebesích, kde se radují ze své blaženosti, Psáno hexametrem, ale používá, oproti Ovidiovi nebo Vergiliovi, neobvyklé řazení přízvuku, používá archaismy i novotvary, podílí se na vytváření latinské filosofické terminologie převodem z řečtiny, věnovánu příteli Gaiu Memmiovi.... celý text
Přidat komentář
Jak by řekl Seneka: Nahlédl jsem do tábora nepřátel (rozuměj Epikúrovců) a seznal, že naše učení se v mnohém liší.
Lucretiovy zpěvy odhalují starověké znalosti v přírodních vědách. Je jasné, že četné názory byly překonány, některé jsou až úsměvné (například, že se Slunce skládá z malých plaménků, které se každé ráno znovu shluknou), ale jiné zůstávají platné i nadále (překvapil mě pozoruhodně přesný výklad činnosti magnetu). Po formální stránce není moc co vytknout - verše se četly příjemně lehce.
Vynikajúci, estetickým dojmom pôsobiaci epos velikána básnického umenia obdobia antiky. Lucretius v ňom s použitím poetických metafor grécko-rímskej mytológie "vysvetľuje", že príroda a jej zákony učia, že "z ničoho nemôže nič vzniknúť", alebo "nič sa nerodí z ničoho". Vo veršoch zhrnul svoje poznatky o vesmíre (kozme), prírode a všetkého diania v nich pozorovaním, skúmaním a logickou úvahou. Prameňom všetkého zla sú poverčivé bludy všetkých oficiálnych náboženstiev, preto je potrebné oslobodenie ľudskej mysle od nich a prekonanie strachu zo smrti.