O rodičích a dětech
Emil Hakl (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/502442/o-rodicich-a-detech-v1B-502442.png
4
316
316
Během procházky z pražské Zoo do nedaleké hospody, na níž se jednoho odpoledne vydává vypravěč se svým otcem, se ve zdánlivých banalitách, svěřovaných příbězích ze života, vzpomínkách na dětství i víceméně hospodských řečech odhalují jejich osudy i historie jejich vztahu. Dospělost jako přebírání odpovědnosti nejen za sebe, ale i za druhé a konečně i za svého stárnoucího otce - tak vypravěč vnímá daný okamžik a situaci, aniž by však byl jakkoli sentimentální. Zůstává v rovině zdánlivě nevážného a živě vedeného dialogu (i vnitřního) a krátkých vypointovaných příběhů a řeší přitom jaksi mimochodem, bez patosu, s civilností danou vnitřním ostychem, základní existenciální otázky "muže na půli cesty". Autor mistrně používá dokonale odposlouchanou pražštinu i důvěrně známé pražské prostředí jako prostředek hlubšího a naléhavějšího sdělení. (v Městské knihovně Praha 2. elektronické vydání)... celý text
Přidat komentář
Chtěl bych moct takhle se povidat s otcem...Akce knihy se mi během čtení tak skoro do půlky zdála triviální a nespolehlivá, a pak najednou byl jsem úplně zachycen krásou příběhů a situací. Prošel jsem tuto stezku syna a otce s autorem - zatím jen na mapě, ale dodělám to ve skutečnosti.
Po přečtení "Pravidel směšného chování" jsem si řekl, že se k tomuto autoru v blízké době nevrátím. Tato novela mě totiž příliš nezaujala. Nakonec jsem dal Haklovi téměř po roce druhou šanci a přečetl si "O rodičích a dětech". Tentokrát nelituji vůbec ničeho.
Tato próza zaujme všechny milovníky českého humoru. Skutečně se nelze nezasmát. Bylo by však nespravedlivé tvrdit, že toto dílo má jediný účel - pobavit čtenáře. Za všemi těmi vtipnými příběhy, které si v průběhu dne vypráví otec se synem, se skrývá vážný obsah. Tím mám na mysli pevné pouto těchto dvou postav.
Mj. překvapilo mě, jak moc se Hakl (co do stylistiky) podobá Šabachovi. V tomto díle se k Šabachově hospodskému vypravování velmi přiblížil. Rozdíl je z mého pohledu pouze v tom, že Hakl se umí věnovat i poněkud surovějším tématům.
Chytlavá povídačka taťky se synem, výměna názorů na každodenní zbytečnosti, generační spory, prostě klasika
„Tady se život vodvíjí, jako kdyby to byla komedie vod Friče nebo ňákej dojemně přitroublej italskej pornofilm… Jako atentát na Heydricha v podání dětskýho loutkovýho divadla…“
„A to se ti líbí?“
„To se mi líbí moc.“
Nekončící příval blbejch keců a neuvěřitelných historek na mě při čtení působil natolik autenticky, že jsem si leckdy připadal jako bych tam s těma dvěma seděl u stolu. A víte co? Mně se to líbilo! Vždycky mě fascinovala atmosféra hospod a s nimi spojených hlášek. Obdivoval jsem to už u Švejka. Je to takové to zábavné plácání o ničem, co se občas dostane až k filozofii. Někdy je to dost ke škodě, ale v případě knihy O rodičích a dětech rozhodně ne. Ve chvílích, kdy se dialog(či případně monolog) stáčí k existenciálním otázkám, má kniha snad největší sílu. I když zřejmě nejskvělejším momentem knihy je zmínka o Nelzebubovi, ta mě odrovnala :-).
Sice jsem knížku dočetla až do konce, ale vůbec nic mi to nedalo. Možná je to nějaké "pánské" čtení, nevím...
Lehká konverzačka, ve které se tlachá od začátku do konce.
To by mohl být první dojem a byla by to škoda. Ono to zdánlivě prázdné a nudné tlachání obsahuje spoustu postřehů, životních pravd (jakkoliv se mi to sousloví protiví), absurdních momentů, skrytých i neskrytých traumat, gagů, filozofování i bláznivých historek. Vše zabaleno ve vkusném kabátku odpolední procházky, kterou lze vnímat jako krásný a současně trefný symbol.
Doporučuji i stejnojmenný film, který vyniká vizualizací (vpravdě "walk-movie") a hereckým výkonem Josefa Somra; bohužel má i své slabé stránky, kterými jsou alespoň pro mě vcelku zbytečná linie se slovenským synem a družkou, která film táhne jinam, což je škoda...
Rozhovor mezi otcem a synem plyne velice příjemně,řada příběhů, vtipné historky - ani se vám nechce knížku odložit. Pan Hakl je opravdový vypravěč.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Konec světa |
| 2008 | O rodičích a dětech |
| 2013 | Skutečná událost |
| 2016 | Umina verze |
| 2014 | Hovězí kostky |
Přál jsem si, aby ta procházka trvala mnohem déle, než má kniha stránek. Uvěřitelná smršť historek i celých příběhů a jejich fragmentů. Michálkův film podle mě docela dobře zachytil atmosféru a intimitu té scény, udělat film z knihy sestavené jen z dialogů (z ping pongu historek) není jednoduché a jemu se to - myslím - docela povedlo. Kniha ale má určitě přednost!