O umění válečném
Mistr Sun (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/100785/mid_o-umeni-valecnem-p68-100785.jpg
4
715
715
Více než před 2350 lety vzniklo toto nejstarší vojenské dílo světové literatury - Ping-fa mistra Suna. Dodnes je klasickou knihou na Dálném Východě a mnozí evropští vojevůdci si vysoce vážili její jedinečné moudrosti. Český překlad zaujme nejen ty, kdož studují válečnictví a vojenské umění, ale každého milovníka staré Číny, okouzlí všechny, kteří se ponoří do překvapivé hloubky myšlenek skrytých v úsporných zkratkách starobylého básnického půvabu.... celý text
Literatura naučná Historie Vojenství
Vydáno: 2005 , Naše vojskoOriginální název:
孫子兵法 (Sūnzi bīngfǎ)
více info...
Přidat komentář
Na tuto knížku jsem se chystal již dlouhou řádku let a teď jsem se k ní konečně dostal. Dnes jsem jí přečetl za necelou hodinu, ale již teď vím že si jí přečtu znovu a tentokráte budu při čtení mnohem pozornější, neboť tato kniha je plná moudrosti, kterou bych si aspoň z části chtěl osvojit. Neskutečně nadčasová kniha.
Kniha napsaná 500 let před Kristem a stále má co říct a stále oslovuje lidi i dnes? Ano. Tato kniha patří dodnes mezi základní výukovou literaturu ruských tajným služeb (viz KGB přeběhlík Yuri Bezmenov), dodnes ji studují firmy a řídí pode ní svou strategii při boji s konkurencí atd. Tato kniha je totiž nadčasová kniha o konfliktech, válce, soupeření a o taktikách a strategiích. A lidi se za těch 2500 let nezměnili, proto je ta kniha pořád nadčasová.
Knihu jsem četla už kdysi, jakožto součást povinné literatury. Nedávno jsem dospěla k závěru, že nastal čas si ji přečíst znova, protože jsem si z ní už nic nepamatovala. Zároveň zařazeno do knižní výzvy.
Inu je to srozumitelná příručka pro výcvik vojska, která čerpá z ještě starších zkušeností, než je sama, už tak úctyhodně věkovitá. Poslouchala jsem ji v audioverzi, čtenou Pavlem Rimským při sekání zahrady a dodávala mi sílu a bojovnost. Inu, je to velká zahrada, terén nepřehledný a večer se blížil. I díky Mistru Sunovi se mi podařilo protentokrát zvítězit a cítím se připravena na další bitvu na stejném území!
Děkuji kamibe za odkaz na Jonha Huntera a jeho Hru na světový mír, kde knihu zmiňuje. Inspirovalo mě to a knihu si určitě přečtu.
Než jsem knihu přečetl, čekal jsem od toho něco jiného. Nejde o žádný návod na vítězství a až na pár míst, nedává žádné konkrétní informace či rady. Těch pár konkrétních rad, byste možná ještě využily ve středověku, ale dnes? Je to spíš soubor jakýchsi vágních pouček (na většinu by asi stejně každý přišel sám...), které můžete dnes využít spíš jako návod, či způsob, jakým přemýšlet o problémech. Nicméně, je to napsané tak, že nakonec každý si z toho něco odnese.
Znáš - li nepřítele i sebe, můžeš bez obav svést sto bitev. Pokud znáš sebe, ale nikoliv nepřítele, jednou vyhraješ, podruhé prohraješ. Jestliže neznáš sebe ani nepřítele, prohraješ v každé bitvě. Stěžejní myšlenka celého velmi čtivého díla, která nedopadá jen na umění válečné, ale i na mezilidské vztahy. V případě, že se čtenář do knihy ponoří a zamyslí se nad jejím poselstvím, zjistí, že myšlenky v ní užité jsou vysoce nadčasové a lze se jimi řídit jak ve válce, tak i v běžné mezilidské interakci. Jasných 5 hvězd.
Vskutku nadčasové dílo. Pokud se kniha čte a přemýšlí se u ní, může člověku pomoct i v běžném životě.
"Schopný vojevůdce si podrobí oddíly nepřítele bez boje, uchvátí jeho města bez obléhání a porazí jeho království bez zdlouhavého válčení" ... k tomu nemám co dodat.
Knížka hezká. Sice jsem skoro vůbec nechápal co chce autor říct, ale když jsem to pochopil, tak to byla fakt jízda. Příště sáhnou, ale po něčem jiném.
Přes 2000 let starý text, který je stále aktuální a využitelný jak na poli válečném tak i na poli vztahů či vedení firem. Co chcete víc?
Velice mě zaujalo jak taková kniha a vůbec myšlenky v ní sepsané před více jak tisíce lety mohou být poplatné stále i aktuálnímu životu a jsou nadčasové.
Proč proboha vydání z roku 2005 nepřepíšou do moderní češtiny? Nejsem historik, bláboly viz níže nehodlám číst:
"Vladař musí arci znáti úkoly patera zvědů. Proniknuv jimi vskutku důkladně, o služby špehů obrácených je opře. Pročež neopomene obrácené špehy velkodušně a štědře obdařiti."
Tohle byla nejlepsi naucna kniha jakou jsem kdy cetl...dle meho nazoru by si ji mel precist kazdy clovek, protoze i kdys to tak vypada nezameruje se jen na valku, ale i na to jak byt spravny velitel a i na to jaky ma clovek byt pokud ma veleni nejen v boji, ale i v cemkoli jinem v zivote...za me maximalni spokojenost a urcite se k tomu jeste budu vracet ;)
Dodatek: Četla jsem vydání z roku 2005. Překlad Oldřicha Krále bude třeba lepší.
Nevím, asi nejsem naladěná na tuto všeobecně kladně hodnocenou knihu. Snaha o archaický jazyk ji činí obtížně srozumitelnou. Za mnohem zajímavější považuji připojenou studii Jaroslava Průška.
Skvost všech skvostů, tahle kniha je povinností pro každého hráče jakékoliv strategické hry, ale myšlenky v ní uvedené, nám dají spoustu rad, jak se chovat ve válce, která trápí nás všechny a to válce vztahové. Pozorný a důvtipný čtenář tedy dokáže transformovat myšlenky z knihy do svých reáliích a to se může dozajista hodit.
Zatím si nedovolím knihu hodnotit, budu si ji muset ještě párkrát přečíst a zamyslet se :)
Jedna z mých nejoblíbenějších knih.
Myšlenky v knize se dají přenést i do dnešního běžného života.
Kdybych mohl dám hvězdiček šest.
Štítky knihy
Čína válečnictví čínská literatura starověk vojenství Asie vojenská taktika starověká literatura čínská filozofie
Nejsem moc na styl psaní, který se používal v době psaní této knihy. Je velmi dobrá a jde vlastně o takové shrnutí toho, jak využít vlastností zjištěných u cizího člověka. Nemusí se to vztahovat přímo na válečnictví, ale třeba i na to, jak se chovat při konverzaci. To přece je takové slovní bojiště nebo ne? Závěrem doufám, že si kniha udrží svoji nadčasovost.