O válečném umění
Mistr Sun (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/192969/o-valecnem-umeni-192969.jpg
4
721
721
Nejstarší dochovaná kniha strategického myšlení a nejstarší literárně doložená vojenská doktrína v dějinách lidstva je dnes již kultovním dílem o vojenské strategii. Zároveň je však textem filozofickým a dalece přesahuje téma vojenské, čímž zůstává podnes živou a důležitou součástí knihovničky diplomatů i manažerů.
Literatura naučná Historie Vojenství
Vydáno:
2013
,
Apostrof
Originální název:
孫子兵法 (Sūnzi bīngfǎ)
více info...
Přidat komentář
At už budete válčit v zaměstnání nebo doma v kuchyni, Mistr vám dá mnoho rad a pokud jim budete naslouchat, budou vaše bitvy vítězné ;-)
Jsem pacifista a odmítám text díla interpretovat dle anotace knihy čili nad možný myšlený význam. Kniha mi byla doporučena v rámci výuky předmětu, který se asi moc knize nepřibližuje a nic ve mně nezanechala (snažila jsem se číst opravdu poctivě i "mezi řádky").
Kniha o vedení války ze starověké Číny má již přes 2000 let, a přesto jsou v ní zahrnuta všechna základní moudra, která k vedení úspěšné války potřebujete vědět. Knížka není nijak dlouhá, což je její přednost, a je přehledně rozdělena do dílčích kapitol, takže když člověk potřebuje, může rychle nahlédnout a nebude dlouze hledat. Pouze pro fajnšmekry.
Ačkoli tato kniha byla původně psána jako „pouhá“ příručka pro vojevůdce o tom, jak co nejlépe dosáhnout vítězství, tak z dnešního pohledu se dá interpretovat různě. A i přesto že já opravdu nejsem člověk, který se snaží hledat v knihách takové záměry, které tam autor nevložil a takové snahy považuji za dezinterpretaci díla, zde se tomu zkrátka nevyhnu.
Tato kniha poskytuje vskutku rady jak vést válku. Avšak tyto rady jsou v našich očích (které jsou o půl třetího tisíciletí mladší) užitečné i v dnešní době. V našich vlastních osobních válkách.
Jsou cesty po nichž se nedáš
jsou vojska na něž neudeříš
jsou města ne něž neútočíš
jsou místa o něž nebojuješ -
jsou rozkazy vládce jež nepřijmeš
Klasická kniha o vojenskom umení, ktorá nijako nezostarla ani vyše dve tisícročia od svojho napísania. Dokazujú to nielen stále nové a nové vydania, ale aj jej široká aplikovateľnosť, ktorá sa netýka len vojenského umenia, ale aj iných oblastí života, ktoré nejakým spôsobom súvisia so strategickým myslením.
Sun Zi opravdu věděl ve své době jak na hlavu porazit svého nepřítele. Ale rady válečníků v to knize by se v dnešní době asi moc neosvědčili v boji, ale spíše v politice.
Myslím, že Majster Sun bol velikánom svojej doby a kto chce, si z tohto diela zoberie to potrebné pre seba.
Kniha se mi velice líbila. Již dlouho jsem si jí chtěla přečíst, ale nedokázala jsem se k tomu dostala až do chvíle, kdy se mi do rukou dostala velice srozumitelná forma od B4U Publishing. Kniha je tenounká, takže skvělá na cestování, a ukrývá v sobě plno myšlenek, pokud se striktně nedržíte toho, že to má být aplikováno na armádu.
Skvělá kniha na cesty, beru si ji s sebou společně s Hovory k sobě a vždy mě naplní odvahou a pocitem, že to co dělám, dělám správně. Moudré čtení, které inspiruje k činům.
Čtení knihy, myšlenek autora od něhož nás dělí asi 2500 let je samo o sobě zajímavé. Na knihu jsem se hodně těšil, téma a prostředí staré Číny na mne působí krásně.
Nevím nakolik se od sebe liší jednotlivé překlady, četl jsem vydání vycházející z anglického překladu z roku 1910 a nic, co by nedávalo v textu smysl jsem nenašel.
Osobně jsem knihu nevnímal jako pojednání o válce, ale opravdu jako filozofii. I ty zdánlivě nejbanálnější myšlenky mají hlubší smysl a v těch "lepších" jsem si dokázal okamžitě vytvořit zcela konkrétní asociace z běžného života.
Velice zajímavé, velice moudré a především velice inspirativní čtení. Kéž by bylo v zásadních chvílích života vždy možné upustit od přemíry emocí a jednat s patřičným klidem, adekvátním rozmyslem a elegantním způsobem tedy docílit kýženého výsledku.
Jedna z tech knih, kdy nejvetsi prednosti je maly pocet stran. Chybi tomu predmluva, chybi tomu doslov, chybi tomu informace o autorovi, chybi tomu par slov od prekladatele. Kdyz uz si clovek takovou knihu koupi, tak by snad informace o autorovi nemusel h l edat na netu. Odflaknuta prace. Neni to dobre prelozeno, parkrat to nedavalo ani smysl. Co se tyce obsahu, rady byly povrchni, neurcite, az takove knizeci. Nic se nedalo aplikovat . Cekala jsem, ze v knize najdu to, o cem se zminoval Okamura, ale.neni to tam. Je to prekladem? Pry se velmi lisi podle vydani . Nebo to je v jine knize?
Krásně napsaná dobová kniha, u které si však myslím, že je nadužívána. Samozřejmě chápu, že se mezi řádky dá nalézt mnoho informací, které lze aplikovat i dnes, a to v různých případech, nicméně dle mého názoru jsou to dobové poučky a měly by tak být i brány. Veškeré aplikace do dnešních situací jsou pouze snahy vysvětlit si názory a poučky člověka, který byl válečník a snažil se svým nástupcům vštípit pár pravidel k válčení. Nic víc, nic míň. Takže pokud někdo určité verše dokáže promítnout do vztahu, zaměstnání či výchovy, je to pouze jeho interpretace. Autor rozhodně takto nepřemýšlel a jeho motiv byl mnohem prostší.
Se zájmem jsem se začetla do filozofie válečného umění z pera mistra Suna z období 500-300 let př.n.l. Všechno souvisí se vším a přesah myšlenkového, filozofického podtextu je tím, co vidím poplatné i dnešku. Nikoli však pro ryze vojenské účely, ale pro ty obecně manažerské. Současné armády jaderného věku pracují s vysoce technologicky vyspělými, samonaváděcími zbraněmi, daleko méně početnými vojsky, zato vysoce specializovanými a rychlými mobilními jednotkami atd. Tomu odpovídají i vojenské strategie a taktiky. Jde o útlé dílko. Doporučení a rady jsou absolutně zhuštěny. Příliš čtivá proto kniha není a myslím, že by jí (z dnešního pohledu) prospěly krátké ilustrativní příběhy. Ovšem mistr zjevně neplánoval vytvořit literární dílko, ale vojenskou příručku "do kapsy". A přece mne nakonec zaujala. Slovu "nepřítel" jsem přiřadila význam slova jiného, např. "konkurent" atp. Kapitola o využívání zvědů ukazuje, že tady jsme se už nic moc nového naučit nemohli :-).
"Lehkomyslnost, zbabělost, netrpělivost, přehnaný smysl pro čest, přehnaný soucit s vojáky. To je pět kardinálních chyb vojevůdce."
"Znáš-li nepřítele i sám sebe, můžeš bez obav svést sto bitev."
"Jestliže neznáš ani sebe ani nepřítele, prohraješ v každé bitvě."
"Příležitost porazit nepřítele nám dává sám nepřítel."
"Zvednout suchou větévku není důkazem síly."
"Schopnost nedělat chyby je zárukou vítězství." ..........
Přečetl jsem téměř jedním dechem. Přesně jak říká anotace kniha není jen o válečnickém umění, ale mnoho rad mistra Suna je aplikovatelných i v soukromém a pracovním životě. Vřele doporučuji :-)!
Ackoliv mam metafory rad, nevimim prilis velkou aplikovatelnost techto valecnych pravidel a rad v beznem zivote.
Valný zmysel čítať túto knihu bude mať len vtedy, ak s ňou budete aktívne pracovať a uvažovať nad aplikáciou do reálneho života (ako aj ďalšie podobne ladené knihy). Prelistovanie a odloženie knihy vám nedá nič. Je škoda, že kniha nie je prekladaná príbehmi, ktoré by názorne ukazovali, ako tie či oné múdrosti vznikli, či ako boli využité v praxi. Určite sa veľa príbehov dochovalo. V tom prípade by mala kniha aj zábavný/historický charakter, čo takto nemá. Jediný krátky príbeh je zaradený v úvode a je dosti brutálny (v pravom slova zmysle). Komentár sa týka knihy z vydavateľstva Citadella, iné vydania sú možno obsahovo bohatšie. Treba spomenúť pekné grafické spracovanie.
Přečetl jsem ji jednou celou a potom ještě po kouscích několikrát znovu. Vždy objevím něco nového. Až si ji budu číst za 10 let, zase pochopím další moudra co mi dnes unikají.
Obsah Umění války se dá aplikovat do běžného života, podnikání..., ale nestačí si knihu jen přečíst. Z mé zkušenosti vyplíva, že nejdříve musím něco zažít a na tom si uvědomím moudro z knihy a pochopím ho.
Nelichotivé zjištění, že stejnou, tisíci let prověřenou taktiku může uplatňovat, když táhne do bitvy, když řídí pondělní poradu, když si objednává v restauraci, když se dostane do křížku s revizorem nebo když se snaží doma někoho přimět, aby tentokrát hergot vyluxoval on, z člověka opravdu žádného velkého pána tvorstva nedělá. Naopak to ještě víc utvrdí v názoru, že člověk není nic jiného než o trochu novější model opice, která se sice vyvinula bez srsti, a tak musela začít nosit trenýrky, ale jinak stále funguje podle těch základních pudů a pro banán udělá cokoliv. Nebo ještě lépe - pro trs banánů.