O ztracené lásce
Eva Hudečková
Pohádkový příběh s ilustracemi Vladimíra Komárka, který v širokém časovém záběru vypráví o lásce, jež byla vypovězena ze země, dívce, která byla vychovávána jako chlapec a zakletém princi, který nepoznal, v čem tkví síla lásky. Autorka se snaží skloubit pohádku s realitou venkovského života, včetně popisu lidových zvyků.
Přidat komentář
Ačkoliv je kniha útlá, obsahuje nepřeberné množství mouder, ať už přímo psaných či skrytých mezi řádky. Námět pohádkového příběhu je sice poněkud netradiční, ale přitom kouzelný.
S radostí jsem obracela stránku za stránkou a sledovala příběh hl. hrdinky spolu s jejím okolím, které ne vždy bylo přívětivé.
Autorka poukázala pomocí kouzelných postaviček a prostředí na lidské vlastnosti, které rozhodně nemusí být jen kladné. Ukázala na prostou pravdu, lidskou chamtivost a závistivost...
Určitě je to jedna z knih, na kterou budu dlouho vzpomínat..
Jako dítě jsem nejprve viděla seriál, který se mi líbil pro svou odlišnost a jistou moudrost. Později jsem si z knihovny půjčila knihu a musím říct, že se mi líbila o něco víc než seriál. Paní Hudečkovou (dříve Trejtnarovou) mám zafixovanou jako ne příliš sympatickou herečku, ale jako spisovatelka se mi velmi líbila. Škoda, že nezačala psát už dříve...
Moc hezká knížka. Námět mi přijde poněkud netradiční, ale asi je to můj subjektivní názor.
Úžasná záležitost, kterou jsem četla jako malá dvakrát. Dnes už v dospělosti jsem si na ni vzpomněla a chtěla bych si ji pořídit do knihovny a znovu přečíst.
Moje první kniha od této autorky. Jako herečka mi v dětství (díky rolím) dvakrát sympatická nebyla. Teď jsem byla velice mile překvapena. Vím, že na motivy této knihy byl natočen seriál, ale odolávala jsem pokušení, vyhledat si o něm informace na internetu. Odolala jsem a připomněla si seriál až po přečtení knihy. A jsem tomu ráda, protože při četbě knihy jsem nechala pracovat svoji fantazii a nechala se vést krásným pohádkovým příběhem z venkova. Obdivuji něžné hrátky autorky se slovy. A už teď se těším na četbu její další knihy.
Něco tak hlubokého, moudrého a nádherného jsem snad ještě nečetla. Za mě zatím naprosto nejlepší kniha Evy Hudečkové. A ten závěr.. tu slunečnou metaforu jsem obrečela, jak to bylo krásné! A říkám si, jak je moc dobře, že paní Eva "zběhla" z hereckého světa a dala se na psaní - je to skutečně PANÍ spisovatelka!
Kniha je mnohem lepší než televizní seriál. Je plná zvláštních myšlenek a snů. Každý si může podle své fantazie příběh domyslet.
V roce 2002 jsem jako dítě zhlédnul seriál, 2018 jsem si koupil a přečetl knihu. Kouzlo trvá, budu knihu číst vlastním dětem. Je jen málo tak hezkých a hlubokých příběhů. Ilustrace V. Komárka byly pro mě u knihy milým překvapením.
Jsem z knihy v rozpacích. Obsahovala spoustu moudrých myšlenek vyprávěných excelentním básnickým jazykem. A tím končíme. Děj veškerý žádný, přesněji řečeno rozjezd jako u Pána prstenů, ovšem zápletka vyřešená na padesáti stránkách. Vyznění a poselství mi připadnou taky nanicovaté. Honza byla rozhodně velkou bojovnicí, ovšem trocha nadhledu a odstupu by neuškodila. A jakou životní lásku chtěla potkat ve své rodné, zatuchlé vesnici, to by mě zajímalo. A ještě víc bych si přála vědět, jak se z této knihy "o ničem" dal natočit televizní seriál. Postavy a charaktery byly vykresleny skvěle, ale všechny byly děsivě těžkopádné. Čekala jsem víc.
Nádherný „pohádkový“ příběh s originálním námětem i zpracováním, vytříbený poetický jazyk je už jen třešnička na dortu. V dnešní „změkčilé“ době, kdy se v moderních revizích pohádkových příběhů babička s Karkulkou před vlkem schovají do skříně, aby je nesežral (nebohý malý citlivý čtenář by z toho totiž mohl mít trauma), mi tohle připomnělo ty nefalšované klasické grimmovské, andersenovské, staroruské… krutopřísné pohádky, které čtenáři měly do života dát víc než jen chvilku pobavení a možnost procvičit si čtení.
Autorka skvěle kloubí pohádkové motivy, křesťanskou symboliku, lidové pověry, folklór i úskalí života na „novověkém“ (a přesto nadčasovém) venkově, který je vykreslen velmi realisticky a bez příkras, podobně jako jednotlivé lidské charaktery. Myslím, že dítě i dospělý si z knihy odnese mnoho.
Tato kniha má pro mne neskutečné kouzlo. Poprvé jsem ji četla ještě jako dítě, teď jsem si na ni po letech zase vzpomněla a musím říct, že to kouzlo rozhodně neztratila, spíše právě naopak. Je to taková pohádka pro dospělé, dalo by se říct alegorické vyprávění a nebála bych se ji přirovnat např. k Alchymistovi od Coelha, protože ve zdánlivě jednoduchém příběhu je tu ukryto mnoho životních moudrostí a pravd, mnoho filozofických myšlenek a morálních ponaučení.
Výborná byla i televizní podoba, škoda, že byla odvysílána snad jen jednou.
V dospívání mne kniha nadchla. Po dvaceti letech jsem ji nedočetla. Příběh pro mne byl až příliš strojeně vystavěný a jaksi šroubovaný, ale stále je plný nápadů a poetiky.
Knihu mi doporučila maminka. Velmi si ji chválila, proto jsem se rozhodla, že si ji taky přečtu. Byl to velmi zvláštní příběh, originální. Ale velmi krásný. Okamžitě jsem se do knihy začetla.
Krásná knížka, ke které jsem se dostala díky podle ní natočenému seriálu. Obojí prostě miluju.
Právě jsem začal knihu číst a čte se opravdu pěkně, ale nutno dodat, že je to pohádka pro dospělé, je tam hluboká filosofická myšlenka a navíc velmi silné depresivní momenty. Televizní seriál podle této knihy skvěle zachytil filosofickou myšlenku, ale jako malý jsem ji stejně nepochopil, byť to byl můj nejoblíbenější seriál, tak jako dítěti se mi líbily hororové momenty :-)
Tato kniha se mi velmi líbila, přečetl jsem ji jedním dechem. I televizní seriál natočený podle této knihy byl velmi dobrý.
Už je to dloooouhá doba, co jsem tuhle knížku četla, ale vím, že se mi hrozně líbila, stejně jako seriál. Snad budu mít čas ještě někdy se k ní vrátit.
Autorovy další knížky
2002 | O ztracené lásce |
2001 | Bezhlavá kobyla |
1998 | Bratříček Golem |
2002 | Sedmihlásek |
2006 | Tajemství pražského šotka |
Četla jsem kvůli tomu, že v televizi se mi od dětství pohádka líbila. Nicméně knížka mi přišla o něco slabší, jakoby uspěchaná a nepropracovaná.