Oba na konci zemřou
Adam Silvera
Když Mateovi zazvoní těsně po půlnoci telefon a dozví se, že tento den bude jeho poslední, najednou neví, co dělat. Rufusovi zazvoní telefon se stejnou zprávou, právě když se pere s novým klukem své expřítelkyně. Rufus už ztratil celou svou rodinu, a tak ví, jak to s telefonáty chodí. Ale ani tak to není snazší. Kluci se neznají, ale rozsudek smrti je svede dohromady. A tak se společně vydávají na své poslední dobrodružství…... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , CooBooOriginální název:
They Both Die at the End, 2017
více info...
Přidat komentář
I přes originální téma mě kniha nezaujala a od počátku jsem se musela do čtení nutit. Ke konci už to aspoň nabralo spád a celkový dojem z knihy se mi trochu zlepšil.
Měla jsem úplně jinou predstavu o čem kniha bude a jak se bude vyvijet. V tomto me autor prekvapil a zaujal, ale... napad s hodinou smrti, ktera vam zavola, ze dnes zemrete byl dobry, prolinani ruznych postav taky, i kdyz porad sledujete ty dva hlavni. Ovsem i presto ke me nepřišel ten WOW efekt... knihu jsem cetla vzdy chvili, protoze pro me se ani nejak zhltnout nedala az na poslednich sto stran, kdy me to fakt chytlo. Hlavni hrdinove me prilis neoslovili, ale je zase pravda ze celkove namet knihy vas nuti se zamyslet, co byste v zivote jeste chteli stihnout. Znova si ji urcite neprectu, ale za me to nebyl ani propadak, jsem rada, ze se ke me dostala a byla moznost si ji precist.
Všechny zdravím, čerstvě po přečtení. Jsem emočně zhroucená. Je to naprosto skvělá knížka, a její postavy mě dostaly. Takže pro všechny co si knihu hodlají koupit... KUPTE! A pro ty co jí již vlastní a hodlají číst... HODNĚ ŠTĚSTÍ!
Ó. Můj. Bože. To bylo skvělý ❤️ Trochu víc morbidní na můj vkus ale zase něco nového. Super nápad. Hlavně autor má můj respekt, že jeden den dokázal napsat na tolik stran. Už od prvních stránek jsem si zamilovala styl psaní. Hltala jsem každou kapitolu. Jen mě mrzí ten konec. Nechci spoilerovat, ale vážně jsem si myslela, že se to ukončí v posteli... Jo a při čtení jsem si projížděla uvedený instagram a brečela u těch fotek. Miluju tu knížku. Pluto ❤️
Tohle je přesně ten tip knihy, kterou musím nejdříve vstřebat, než se pustím do další..
I přes to, že název říká vlastně vše, může čtenář jen doufat, že příběh dobře dopadne. Matteo i Rufus se k sobě skvěle hodí, oba mají neobyčejné povahy a jsou velmi uvěřitelní, stejně jako celý příběh. I přes to, že to tak nevypadá, je Matteo velmi silný. Neumím si představit, že bych v takové situaci vyšel z domu. I když se v průběhu knihy mění jaho povaha, pořád zůstává svým způsobem stejný.
Autor má skvělý styl psaní, nepřehání to zbytečně s uměleckými prvky a to příběhu ještě dodává na uvěřitelnosti. Kapitoly o vedlejších postavách příběh skvěle doplňují, a jejich osudy se proplétají s osudem Mattea a Rufuse, i když to tak někdy ze začátku nevypadá.
Hodně dlouho už jsem nečetl knihu, která by byla tak smutná a zároveň veselá.
Touhle knížkou jsem si asi definitivně potvrdila, že na YA jsem už stará a přestala jsem být cílovka. Čekala jsem dojemný příběh, který mě chytne za srdce a bohužel... Myšlenka zajímavá, ale ani s jednou z postav jsem se nedokázala ztotožnit.
Velmi zajímavý příběh. Půjčila jsem si ji, abych zjistila, jestli opravdu oba na konci zemřou, jak stojí v názvu. Musím přiznat, že do poslední chvíle jsem věřila, že je autor nenechá zemřít, nebo alespoň jedno z nich.
Existence Hodiny smrti a vědomí, že víte, že ten den zemřete, mě vedlo k zamyšlení, zda je lepší, když člověk zná svůj Soudný den, nebo ne. Za mě bych to asi nechtěla vědět. Obdivuji Matea i Rufuse, že přes svůj osud zůstali tak skvělí a celou knihu jsem jim fandila. Úžasné byly i kapitoly jiných lidí, kteří třeba zprvu s příběhem chlapců neměli nic společného, ale postupem knihy to do sebe všechno zapadalo.
Určitě doporučuji přečíst.
Knihu jsem si pořídila aniž bych věděla o čem vlastně je, kvůli jejímu názvu (aneb nejvíc spoiler název co jsem kdy viděla :D).
Hlavní myšlenka knihy, prožívání života naplno, se mi velmi zalíbila. Celý Soudný den jsem prožívala spolu s Mateem a Rufusem a ke konci knihy už jsem jen doufala, že to nakonec nějakým zázrakem přežijí... Oba jsem si velmi zamilovala, a proto se záveř knihy samozřejmě neobešel bez kapesníků.
Na knize se mi taky velmi líbily kapitoly z pohledu jiných osob, ať už dalších ztracenců, nebo lidí, kterým se Hodina smrti ješte neozvala.
Musím říci, že když jsem se do této knihy pouštěl, vůbec jsem nevěděl, co od ní očekávat. Přečetl jsem jí za jediný den a nemám slov. Zanechala ve mě spoustu rozporuplných pocitů. Donutila mě zamyslet se, jak bych já trávil svůj poslední den. Zamyslet se nad naší křehkostí. Ani pořádně nevím co tu napsat, jak jsem vnitřně roztrhán.
Knihu jsem četla již před časem, myslím na ní stále. Zdá se mi to jako celkem úspěšný model na regulaci společnosti, první polovina obvolaných zemře strachy a druhá při dohánění toho, co ještě nestihla...
Ale kniha učítě stojí za přečtení a myslím, že se k ní ještě vrátím
I když nám autor v podstatě prozradí, jak to celé skončí, doufala jsem, že se stane zázrak. Autorův styl se mi moc líbí, ale představa, že by taková společnost skutečně existovala, je víc než děsivá.
Člověka to nutí zamyslet se nad tím, jak by se v takové chvíli zachoval sám. No já upřímně vůbec netuším.
Mrzí mě, že oba měli tak málo času na to, aby mohli být spolu. Ale na druhou stranu se alespoň našli. I přesto, že jsem věděla, jak to dopadne, nedokázala jsem být "silná" a řvala, jak malé děcko. Je z toho těžko u srdce...
Ten nápad, že vám někdo zavolá v den vaší smrti mi teda přijde spíš jako mučení než něco, co by mě uklidnilo nebo donutilo k velkým věcem - hold jsem spíš Mateo než Rufus.
Ale ta knížka je jinak naprosto skvělá.
PS: Ke komentáři níže, taky jsem do poslední chvíle doufala, že je to jen marketingový blábol :-(
Neuvěřitelná, nezapomenutelná kniha, na první pohled o smrti, při bližším prozkoumání o životě, jak je potřeba užívat si každý moment, protože náhoda je blbec a nikdo neví, co se kdy stane. Ten konec mě opravdu dostal- brečela jsem tak hodinu a i když je to jenom smyšlený příběh, dokázala jsem se vcítit do hlavních postav a po dočtení knihy tupě hledět do zdi s tím, že život není fér. Škoda, že tu není víc hvězd na hodnocení, protože pět je pro tuto knihu málo. Určitě doporučuji přečíst v angličtině!
Pffff, je obtížné hodnotit knihu, která se ostatní tolik líbí. A právě proto jsem i já asi očekávala mnohem víc, než jsem nakonec dostala. Námět je dobrý, ale jinak jsem měla pocit, že se v příběhu vlastně nic moc neděje. A bohužel ani emočně se mě příliš nedotkl. Asi je to to pravé spíše pro náctileté čtenáře a já se budu držet jiných knih.
Že nepůjde o veselé čtení, to bylo jasné již z názvu, ale pane jo! Tahle kniha nabízí daleko víc! Je to příběh o vůli žít a o touze vytřískat ze života maximum, pokud člověk ještě může. A autor to napsal naprosto skvostně. Navíc do příběhu vměstnal celou škálu emocí, které na čtenáře silně působí. No a ten konec to prostě celé jen umocnil. Je to velmi intenzivní příběh, u kterého víte, jak to skončí, a neexistuje absolutně nic, co byste s tím mohli dělat. Kniha je velmi čtivá, chytla mne hned od první stránky, a i když jsem na konci bulela jako želva, strašně moc jsem si to užila. Moc doporučuju!
V zásadě jeden z nejtěžších komentářů vůbec... Nevím, kde začít, v hlavě se mi honí spousta myšlenek. Jednu hvězdu jsem vzala za pár nudnějších, zbytečných pasáží a trošku ukvapený konec. Co te týče příběhu, je to něco opravdu děsivého. První slzy strana 236 na čtečce a tak to nakonec i zůstalo. Možná proto, že jsem si děj raději nepouštěla blízko k tělu a četla na etapy. (pozor na spoilery). všichni víme, že kluci na konci umřou. Všichni doufáme, že je to jen marketingový blábol. Je to jejich příběh, tak to přeci bude jinak. Jenomže ono není a když to nakonec přijde, je to takový ten příšerný pocit: ne, proč to udělal! Je to stejná scéna jako v hororu, kdy každý ví že odejít je špatné a pak přesto jde někdo na záchod. Je to příšerný nápor na kdyby. Kdyby Mateo nenapsal a rufus se neozval, žil by R? Kdyby R nejel do nemocnině kvůli poslední vzpomínce na M žil by? Asi všichni čtenáři tuší, kdo zabil R, což je vlastně závěr mocného zacyklení. A to zacyklení je tak trošku kamenem úrazu, protože občas bylo až přespříliš. Kdyby, kdyby, kdyby. Přesně jako v životě. Proč jen musel jet dnes ráno autem. Proč se nerozhlédl? Proč šel sám plavat. Proč se nepřipoutal. Proč zrovna on? Proč zrovna ona? Proč zrovna JÁ? Kniha se snaží přenést poselství a já se díky ní také s něčím asi smířila, proto byla pro mě velmi přínosná. Je to něco jiného, něco krutého a přesto normálního. Ještě to musím nechat uležet. Buďme ale rádi lidi, že o našem osudu nakonec vědí jenom bohové...
Kniha nebyla depkou, jakou jsem čekala. Není to kniha o umírání, ale o životě. Je to kniha, která nutí k zamyšlení, jestli žijeme život tak, jak bychom chtěli, protože nám nikdo před smrtí nezavolá a nevaruje nás. Nebudeme mít možnost se omluvit, vyžehlit spory, říct svým nejbližším, že je máme rádi. Nebudeme vědět, že teď je před námi poslední šance zažít dobrodružství. Pokud se necítíme šťastni, držíme se zpět, šťastni se nemusíme cítit už nikdy. Možná neustále čekáme na lepší a vhodnější chvíli a ta nemusí nikdy přijít.
Štítky knihy
homosexualita smrt hledání smyslu života pro dospívající mládež (young adult) bisexualita gayové LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
2018 | Oba na konci zemřou |
2019 | Co když jsme to my |
2021 | Syn nekonečna |
2023 | První, kdo na konci zemře |
2023 | Pořád jsme to my |
Nevím, ale nějako mě knížka nenadchla, četla jsem na doporučení Penny and books. Nemohla jsem se pořádně začíst, námět knížky úplně super nápad - hodina smrti a procházet s hlavními hrdiny jejich poslední den na světě, ale čekala jsem něco víc, něco co mě víc zaujme, kde by mohla i slza ukápnout, ale bohužel se tak nestalo.